ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NÁHRADĚ ŠKODY A PROMLČENÍ
Škoda způsobená několika škůdci a jejich vzájemné vypořádání

(1) Škoda se nahrazuje v plné výši; ustanovení § 2953 občanského zákoníku se nepoužije. Škoda je nahrazena v plné výši, jestliže je poškozenému nahrazeno také znehodnocení peněz, ke kterému došlo s ohledem na plynutí času od vzniku škody. Náhrada škody nesmí vést k nadměrnému odškodnění.

(2) Je-li to potřeba k náhradě škody v plné výši, může poškozený požadovat po škůdci také zaplacení úroku, aby výše náhrady zohledňovala znehodnocení peněz, ke kterému došlo od vzniku škody do splatnosti její náhrady.

(3) Pokud by zaplacení úroku z prodlení nevedlo k náhradě škody v plné výši pro dobu po splatnosti její náhrady, může poškozený po škůdci vedle úroku z prodlení požadovat v odpovídající výši také úrok zohledňující znehodnocení peněz. Poškozený však nemůže požadovat zaplacení úroku zohledňujícího znehodnocení peněz za dobu, po kterou poškozený nemůže po škůdci požadovat úrok z prodlení.

(4) Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

(1) Dojde-li k omezení hospodářské soutěže společným jednáním více škůdců, nahradí tito škodu společně a nerozdílně; soud nemůže rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku.

(2) Kdo je povinen k náhradě škody společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.

(1) V případě škody způsobené několika škůdci nahradí spolupracující škůdce škodu pouze svým přímým nebo nepřímým odběratelům nebo dodavatelům; jiným poškozeným nahradí škodu jen tehdy, jsou-li pohledávky na náhradu škody od dalších škůdců, kteří se podíleli na způsobení škody, nedobytné.

(2) Spolupracující škůdce není povinen k náhradě škody jiným poškozeným než svým přímým nebo nepřímým odběratelům nebo dodavatelům, jsou-li pohledávky na náhradu škody jiných poškozených vůči dalším škůdcům promlčeny.

(3) Při vypořádání mezi škůdci není spolupracující škůdce povinen vyrovnat více, než činí výše škody, kterou způsobil svým přímým nebo nepřímým odběratelům a dodavatelům; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou jiným poškozeným než přímým nebo nepřímým odběratelům nebo dodavatelům.

(1) V případě škody způsobené několika škůdci nahradí škůdce, který je malým a středním podnikatelem⁴), škodu způsobenou omezováním hospodářské soutěže pouze svým přímým nebo nepřímým odběratelům nebo dodavatelům, pokud

b) při povinnosti nahradit škodu společně a nerozdílně by si přivodil nezvratné ohrožení hospodářské životaschopnosti a způsobení ztráty celé hodnoty aktiv.

a) jeho tržní podíl na relevantním trhu po celou dobu omezování hospodářské soutěže je nižší než 5 % a

(2) Škůdce, který je malým a středním podnikatelem, splňující podmínky podle odstavce 1 nahradí škodu také jiným poškozeným než svým přímým nebo nepřímým odběratelům a dodavatelům, pokud

c) jsou pohledávky na náhradu škody nedobytné od dalších škůdců, kteří se podíleli na způsobení škody.

b) již dříve prokazatelně omezoval hospodářskou soutěž, nebo

a) řídil omezování hospodářské soutěže nebo k účasti na takovém jednání přinutil jiné,

(3) Škůdce, který je malým a středním podnikatelem, splňující podmínky podle odstavce 1 není povinen k náhradě škody jiným poškozeným než svým přímým nebo nepřímým odběratelům nebo dodavatelům, jsou-li pohledávky na náhradu škody jiných poškozených vůči dalším škůdcům promlčeny.

(1) V případě škody způsobené několika škůdci se její náhrada sníží o podíl škůdce zúčastněného na smírném vyrovnání odpovídající jeho účasti na způsobení vzniklé škody. Zbývající část náhrady škody škůdce zúčastněný na smírném vyrovnání nahradí jen tehdy, jsou-li pohledávky na náhradu škody od dalších škůdců nedobytné; to lze ve smírném vyrovnání výslovně vyloučit.

(2) Škůdce zúčastněný na smírném vyrovnání není povinen nahradit zbývající část náhrady škody podle odstavce 1, jsou-li pohledávky na náhradu škody vůči dalším škůdcům promlčeny.

(3) Škůdce zúčastněný na smírném vyrovnání není povinen se s ostatními škůdci vypořádat; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou poškozenému, který není účasten na smírném vyrovnání.

(4) Škůdce, který poškozenému nahradil škodu na základě smírného vyrovnání, může v případě povinnosti k náhradě škody jinému poškozenému požadovat, aby byl snížen jeho podíl při vzájemném vypořádání mezi škůdci. O snížení rozhodne soud s ohledem na výši náhrady škody poskytnuté na základě smírného vyrovnání.

(1) Promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu škody podle tohoto zákona trvá 5 let; ustanovení § 629 a 636 občanského zákoníku se nepoužijí.

(2) Promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o škodě, o osobě povinné k její náhradě a o omezování hospodářské soutěže, nebo se o těchto skutečnostech dozvědět měla a mohla, nejdříve však ode dne, kdy došlo k ukončení omezování hospodářské soutěže.

b) bylo šetření nebo řízení orgánu ochrany hospodářské soutěže nebo řízení před soudem skončeno jinak.

(3) Promlčecí lhůta neběží po dobu šetření nebo řízení orgánu ochrany hospodářské soutěže, které se týká stejného omezování hospodářské soutěže, a po dobu 1 roku ode dne, kdy

a) nabylo právní moci konečné rozhodnutí vydané orgánem ochrany hospodářské soutěže nebo soudem o tom, že došlo k takovému omezování hospodářské soutěže, nebo

(4) Promlčecí lhůta neběží po dobu řízení o zpřístupnění důkazního prostředku podle tohoto zákona nebo podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

c) nebyli zúčastněni na smírném vyrovnání.

a) nejsou spolupracujícím škůdcem,

b) nejsou malým a středním podnikatelem, nebo

(5) Promlčecí lhůta neskončí dříve než za 1 rok ode dne, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o tom, že pohledávka na náhradu škody je nedobytná od těch, kteří