Řízení o zpřístupnění důkazního prostředku
Pokuty

(3) Návrh na zpřístupnění dokumentů nebo sdělení, kde se nacházejí, podle odstavce 1 (dále jen „návrh na zpřístupnění dokumentů“) musí kromě náležitostí podle § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 občanského soudního řádu obsahovat co nejpřesnější označení dokumentů, jak to odpovídá dostupným skutečnostem.

b) měl pod svou kontrolou dokumenty, aby navrhovateli sdělil, kde se podle jeho poznatků dokumenty nacházejí.

a) má pod svou kontrolou písemnosti nebo jiné prostředky, kterými lze zjistit stav věci, vymezené jednotlivě nebo souborně jejich společnými vlastnostmi požadované v návrhu (dále jen „dokumenty“), aby je zpřístupnil navrhovateli, nebo

(1) Před zahájením řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže předseda senátu na návrh navrhovatele, který s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem osvědčí věrohodnost svého práva na náhradu škody způsobené omezováním hospodářské soutěže, uloží, je-li to nezbytné a přiměřené k uplatnění práva navrhovatele na náhradu škody, usnesením povinnost tomu, kdo

(2) Má se za to, že osoba měla dokumenty pod svou kontrolou také tehdy, pokud měla právo pořídit si výpis, opis nebo kopii dokumentů nebo měla právo se s obsahem dokumentů seznámit jinak.

(4) Soud o návrhu na zpřístupnění dokumentů vyrozumí orgán ochrany hospodářské soutěže, který by byl příslušný k šetření omezování hospodářské soutěže, a poskytne mu lhůtu k podání vyjádření k návrhu.

(2) Účastníky řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů jsou navrhovatel, ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o řízení o věci samé, a ten, komu má být podle návrhu uložena povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí.

(1) K řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů je příslušný soud, který by byl příslušný k řízení o věci samé.

(3) Při rozhodování o návrhu na zpřístupnění dokumentů nařídí předseda senátu jednání, jestliže ve věci nelze rozhodnout na základě písemných podání a účastníky předložených písemných důkazů.

(4) Rozhodnutí o návrhu na zpřístupnění dokumentů je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění; lhůta počíná běžet od právní moci rozhodnutí.

(3) Nebudou-li jistota a doplatek jistoty složeny, předseda senátu návrh na zpřístupnění dokumentů odmítne.

(2) Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by zpřístupněním dokumentů mohla vzniknout, bezodkladně vyzve navrhovatele, aby do 8 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu, nedojde-li tím k nepřiměřenému ztížení přístupu k dokumentům. Podalo-li návrh na zpřístupnění dokumentů více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.

(1) K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla vzniknout zpřístupněním dokumentů, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh, jistotu ve výši 100 000 Kč.

(4) Byl-li návrh na zpřístupnění dokumentů pravomocně odmítnut, zamítnut nebo bylo-li řízení o něm pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě, že soud nařídil zpřístupnění dokumentů, bude jistota vrácena, jestliže marně uplynula lhůta k žalobě na náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé zpřístupněním dokumentů nebo jestliže nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé zpřístupněním dokumentů.

(3) Pravomocně přiznaná náhrada škody nebo jiné újmy se uspokojí z navrhovatelem složené jistoty; nepostačuje-li jistota k uspokojení všech poškozených, rozdělí soud jistotu mezi ně poměrně. Povinnost navrhovatele nahradit škodu nebo jinou újmu, která nebyla zajištěna složenou jistotou, tím není dotčena.

(1) Povinnosti k náhradě škody nebo újmy vzniklé zpřístupněním dokumentů se nelze zprostit, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak.

(2) Žalobu na náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé zpřístupněním dokumentů je třeba podat do 6 měsíců ode dne splnění povinnosti zpřístupnit dokumenty; zmeškání lhůty nelze prominout. Příslušným k řízení o žalobě je soud, který rozhodoval o zpřístupnění dokumentů.

a) tomu, zda dokumenty, které se mají zpřístupnit, mohou být potřebné ke zjištění rozhodujících skutečností a důkazů v řízení o věci samé,

b) rozsahu a nákladům zpřístupnění pro povinného nebo třetí osoby včetně předcházení neurčitému vyhledávání dokumentů, které nejsou potřebné pro uplatnění práv navrhovatele, a

c) tomu, zda dokumenty obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství.

(2) Při určení rozsahu a způsobu zpřístupnění dokumentů přihlédne předseda senátu zejména k

(1) Nejsou-li dány důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na zpřístupnění dokumentů, předseda senátu uloží usnesením tomu, kdo dokumenty má pod svou kontrolou, povinnost zpřístupnit je v přiměřeném rozsahu, nebo uloží usnesením tomu, kdo pod svou kontrolou dokumenty měl, povinnost sdělit, kde se podle jeho poznatků nacházejí; ke splnění povinností určí předseda senátu lhůtu.

(3) Předseda senátu vyzve toho, jemuž má být podle návrhu na zpřístupnění dokumentů uložena povinnost, aby se k němu vyjádřil.

(4) Určení rozsahu zpřístupnění dokumentů se provede tak, aby byla šetřena povinnost mlčenlivosti advokáta a jiná obdobná povinnost mlčenlivosti stanovená zákonem, právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo právem Evropské unie.

(1) Nelze zpřístupnit důvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo b). Navrhovatel může kdykoli za řízení v odůvodněných případech požadovat, aby byly soudu dokumenty předloženy za účelem ověření, že obsahují tyto informace. Nepodá-li navrhovatel žádost a má-li předseda senátu za to, že dokumenty mohou obsahovat důvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo b), vyzve předseda senátu navrhovatele k podání žádosti v určené lhůtě.

(3) Provede-li předseda senátu k žádosti navrhovatele ověření podle odstavce 1, vyhotoví o průběhu ověření protokol obsahující rovněž závěr ověření. Při nahlížení do spisu nelze nahlížet do protokolu o ověření. Ověření se provede mimo jednání bez přítomnosti účastníků. O součinnost při ověřování může soud požádat pouze příslušný orgán ochrany hospodářské soutěže. Dokumenty se po ověření vrátí tomu, kdo je předložil.

(2) Neprovede-li předseda senátu k žádosti navrhovatele ověření podle odstavce 1, vypořádá se s důvody svého postupu v odůvodnění rozhodnutí o návrhu na zpřístupnění dokumentů.

(5) Orgánu ochrany hospodářské soutěže lze uložit povinnost zpřístupnit dokumenty, které jsou obsaženy v jeho spisu, jen pokud je nelze opatřit jinak.

(4) Uložit povinnost zpřístupnit důvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. c) lze nejdříve po právní moci rozhodnutí orgánu ochrany hospodářské soutěže o ukončení správního řízení.

(2) Je-li navrhováno zpřístupnění dokumentů, které jsou také obsaženy ve spisu orgánu ochrany hospodářské soutěže, předseda senátu dále zohlední, zda je návrh na zpřístupnění dokumentů určitý s ohledem na povahu, předmět a obsah požadovaných dokumentů a není jen neurčitou žádostí týkající se těchto dokumentů.

(1) Je-li navrhováno zpřístupnění dokumentů, které jsou také obsaženy ve spisu orgánu ochrany hospodářské soutěže, předseda senátu dále zohlední, zda by zpřístupnění nebylo v rozporu s požadavkem na účinné veřejnoprávní prosazování právních předpisů o hospodářské soutěži, pokud

(3) Dokumenty obsahující důvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. c) lze za podmínek podle odstavců 1 a 2 zpřístupnit až po ukončení šetření nebo právní moci rozhodnutí orgánu ochrany hospodářské soutěže o ukončení správního řízení.

(4) Dokumenty obsažené ve spisu orgánu ochrany hospodářské soutěže lze za podmínek podle odstavců 1 a 2 zpřístupnit, pokud je lze opatřit jinak pouze za vynaložení úsilí, které nelze spravedlivě požadovat.

(5) Předseda senátu vyzve původce dokumentu, který má být podle návrhu na zpřístupnění dokumentů zpřístupněn, aby se k němu vyjádřil.

a) jde o dokumenty obsahující důvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. c),

b) o to žádá orgán ochrany hospodářské soutěže ve svém vyjádření k přiměřenosti návrhu na zpřístupnění dokumentů, nebo

c) by měl orgánu ochrany hospodářské soutěže uložit povinnost zpřístupnit dokumenty obsažené v jeho spisu.

b) určit jednu nebo více nestranných osob s potřebnými předpoklady pro to, aby z obsahu dokumentů vypracovaly dostatečně podrobný výpis v podobě šetřící právo na zpřístupnění dokumentů, který tajemství neobsahuje, a schválit zpřístupnění dokumentů prostřednictvím zpřístupnění výpisu z nich, nebo

a) určit omezený okruh osob, kterým budou dokumenty zpřístupněny,

(4) Navrhovatel a osoby podle odstavce 1 jsou povinni o dokumentech zachovávat mlčenlivost.

(5) Zpřístupněné dokumenty včetně výpisů z nich může navrhovatel použít pouze pro potřeby řízení o věci samé nebo pro potřeby dalšího návrhu na zpřístupnění dokumentů.

(2) Určit osobu podle odstavce 1 písm. a) a b) nelze bez jejího souhlasu.

(3) V rozhodnutí uloží předseda senátu povinnost chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství osobám, které se s tajemstvím seznámí. V rozhodnutí předseda senátu uloží navrhovateli, aby

(1) V případě, že to odůvodňují důležité zájmy povinného nebo třetích osob na ochraně obchodního, bankovního nebo obdobného zákonem chráněného tajemství a navrhne-li to povinný nebo i bez návrhu, může předseda senátu v rozhodnutí o návrhu na zpřístupnění dokumentů

b) nahradil účelně vynaložené náklady opatření podle odstavce 1 písm. c) nařízených v rozhodnutí; výši nákladů a podmínky jejich nahrazení určí předseda senátu v rozhodnutí.

a) zaplatil odměnu osobám podle odstavce 1 písm. b) určeným v rozhodnutí; výši odměny nebo způsob jejího výpočtu, její splatnost, popřípadě další podmínky odměňování, určuje předseda senátu v rozhodnutí, a

c) nařídit jiná vhodná opatření k ochraně těchto zájmů povinného nebo třetích osob.

a) v řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů zahájeném před zahájením řízení o věci samé také na návrh toho, kdo by byl v řízení o věci samé žalovaným, a

(1) Za podmínek stanovených v tomto dílu předseda senátu uloží povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, také po zahájení řízení o věci samé.

(2) Za podmínek stanovených v tomto dílu předseda senátu uloží povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí
osvědčí-li tato osoba s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem, že je to třeba k jejímu úspěchu v řízení o věci samé.

b) po zahájení řízení ve věci samé také na návrh žalovaného,

(2) Po pravomocném uložení povinnosti zpřístupnit dokumenty jsou účastníky řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být jednáno.

(1) Je-li uložena pravomocně povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, postupuje předseda senátu i bez dalších návrhů v řízení tak, aby byla povinnost zpřístupnit dokumenty, sdělit, kde se nacházejí, a povinnost chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství splněna, nebo aby bylo postiženo její nesplnění.

(2) Je-li ten, kdo se protiprávního činu dopustil, součástí soutěžitele5), vyměřuje se procentuálně stanovená pokuta z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období soutěžitelem.

b) splnění povinností podle písmene a) znemožnil nebo podstatně ztížil,

(3) Předseda senátu přihlédne při rozhodování, zda uložit pokutu, a při stanovení její výše zejména k výši škody, která měla omezováním hospodářské soutěže vzniknout, ke snaze předejít následkům protiprávního činu, k dodatečnému splnění povinnosti zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, jakož i k dodatečnému odstranění následků protiprávního činu.

může předseda senátu usnesením uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč nebo do výše 1 % jeho čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období.
(1) Tomu, kdo se bez vážného důvodu dopustil protiprávního činu tím, že

a) porušil pravomocným soudním rozhodnutím uloženou povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, nebo

(2) Předseda senátu přihlédne při rozhodování, zda uložit pokutu, a při stanovení její výše zejména k výši škody vzniklé nebo hrozící v souvislosti s protiprávním činem, ke snaze předejít následkům protiprávního činu, jakož i k jejich dodatečnému odstranění.

(3) Ten, kdo se protiprávního činu dopustil, nahradí škodu tím způsobenou. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat.

(1) Tomu, kdo se dopustil protiprávního činu tím, že porušil soudem pravomocně uloženou povinnost chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, může předseda senátu usnesením uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

(1) Pokutu lze uložit do 3 let od okamžiku, kdy předseda senátu započal činit úkony směřující k rozhodnutí o pokutě, nejpozději však do 5 let od okamžiku, kdy došlo k protiprávnímu činu.

(3) Je-li ten, kdo se dopustil protiprávního činu a komu má být uložena pokuta, součástí soutěžitele, uloží se zaplacení pokuty společně a nerozdílně každému, kdo je součástí soutěžitele, ledaže to nelze spravedlivě žádat.

(2) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

(3) Dozví-li se předseda senátu po zastavení řízení dodatečně o skutečnostech, které by mohly odůvodňovat uložení pokuty, vydá usnesení o pokračování v řízení a i bez dalších návrhů pokračuje v řízení; proti usnesení není odvolání přípustné.

(1) Pokud předseda senátu pokutu neuloží, usnesením řízení zastaví; usnesení předseda senátu odůvodní.

(2) Není-li povinnost splněna ani poté, kdy byla uložena pokuta, předseda senátu v řízení uloží za podmínek podle § 20 až 22 další pokutu nebo řízení usnesením zastaví.

§ 24

Usnesení, kterým je uložena pokuta nebo kterým je řízení zastaveno, je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění; lhůta počíná běžet od právní moci usnesení. Lhůtu pro zaplacení pokuty určuje v rozhodnutí předseda senátu.