50. Zbývá posoudit, zda je právní úprava umožňující kontrolu spalovacího stacionárního zdroje v obydlí provozovatele přiměřená stricto sensu. Co se týče prohlídek a kontrol obdobných těm, které umožňuje napadená právní úprava (viz body 32-33 výše), Evropský soud pro lidská práva při hodnocení jejich přiměřenosti opakovaně zdůraznil, že pokud státy považují za nutné použít podobná opatření k zajištění hmotného důkazu protiprávního jednání, pak je třeba, aby právní systém jako celek a související praxe v dané oblasti poskytovaly přiměřené a dostatečné záruky zamezující možnosti, aby správní orgány přijímaly svévolná opatření zasahující do práv stěžovatelů na respektování jejich obydlí [viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 2. 1993 ve věci Funke proti Francii, stížnost č. 10828/84, § 57; Société Canal Plus a ostatní, stížnost č. 29408/08, § 54 in fine; mutatis mutandis viz také rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 26. 4. 2007 ve věci Dumitru Popescu proti Rumunsku (č. 2), stížnost č. 71525/01, § 65; rozsudek Delta Pekárny, citováno výše, § 84].