PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE

OBECNÁ PRAVIDLA PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE
Uplatnění ochrany do hloubky
Požadavky na vybraná zařízení a bezpečnostní funkce
Projektová východiska

(1) Projekt jaderného zařízení, včetně projektu změny jaderného zařízení, musí plnit tyto bezpečnostní cíle:

a) předcházení havarijním podmínkám,

b) zmírnění důsledků havarijních podmínek, pokud k nim dojde,

c) zajištění, že prakticky vyloučenou skutečností jsou

1. radiační havárie, při které není dostatečný čas pro zavedení neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo (dále jen „časná radiační havárie“), a

2. radiační havárie, která vyžaduje neodkladná ochranná opatření pro obyvatelstvo, která nelze omezit místně nebo časově (dále jen „velká radiační havárie“),

d) zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení při nakládání s radioaktivním odpadem a při vyřazování z provozu jaderného zařízení,

e) zohlednění vlivu lidského faktoru na funkci jaderného zařízení a jeho jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a ovlivňování lidského výkonu vlastnostmi jaderného zařízení a

f) zavedení procesů, které zajišťují, že projekt jaderného zařízení bude po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení v souladu s aktuálním stavem

1. zkušeností z provozu jaderného zařízení,

2. mezinárodních zkušeností,

3. jaderného zařízení z hlediska stárnutí systémů, konstrukcí a komponent a

4. vědy a techniky.

(2) Projekt zárukového zařízení musí splňovat technické požadavky v oblasti záruk Mezinárodní agentury pro atomovou energii plynoucí z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána²).

(3) Technickými požadavky podle odstavce 2 se rozumí technické požadavky na zajištění nezávislého napájení a osvětlení nebo na stavbu a její úpravy, které umožní účinné vykonávání kontroly Mezinárodní agentury pro atomovou energii v zárukovém zařízení.

a) náhodnou poruchu systémů, konstrukcí a komponent,

b) vnitřní událost vyvolanou

1. vlivem vlastností území,

2. vnitřními podmínkami,

3. důsledkem poruchy jaderného zařízení a

4. chybou pracovníků obsluhy jaderného zařízení a

c) scénář způsobený kombinací účinků vlastností území, vnitřních událostí a abnormálního provozu nebo havarijních podmínek, které byly těmito účinky způsobeny, včetně interakce všech jaderných zařízení v témže území k umístění jaderného zařízení.

(1) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubky stanovit požadavky na jaderné zařízení zajišťující

a) užití ochrany do hloubky u všech činností souvisejících s využíváním jaderné energie,

b) vytvoření řady zálohujících se fyzických bezpečnostních bariér, které jsou vloženy mezi radioaktivní látky a okolí jaderného zařízení,

c) systémy, konstrukce a komponenty a postupy k uplatnění bezpečnostních funkcí pro ochranu integrity a funkčnosti fyzických bezpečnostních bariér v jednotlivých úrovních ochrany do hloubky a

d) zabránění vzniku radiační mimořádné události pomocí fyzických bezpečnostních bariér.

(2) Úlohu fyzických bezpečnostních bariér musí v případě jaderných zařízení s jaderným reaktorem zajišťovat nezávislé systémy, konstrukce nebo komponenty, jimiž jsou

a) pokrytí palivových elementů,

b) tlaková hranice primárního okruhu chlazení jaderného reaktoru (dále jen „primární okruh“) a

c) systém ochranné obálky.

(3) Funkci fyzických bezpečnostních bariér musí v případě jaderných zařízení bez jaderného reaktoru zajišťovat

a) obalové soubory, nebo

b) jiné systémy, konstrukce a komponenty pro

1. výrobu, zpracování a skladování jaderného materiálu nebo jiné radioaktivní látky a manipulaci s nimi, nebo

2. zpracování a ukládání radioaktivního odpadu.

(4) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubky zajistit v rozumně proveditelné míře účinné předcházení

a) ohrožení celistvosti a funkce fyzických bezpečnostních bariér,

b) ztrátě funkce jedné nebo více fyzických bezpečnostních bariér v důsledku iniciační události,

c) ztrátě funkce jedné fyzické bezpečnostní bariéry v důsledku ztráty funkce jiné fyzické bezpečnostní bariéry,

d) ztrátě funkce fyzické bezpečnostní bariéry v důsledku chyb v obsluze nebo údržbě jaderného zařízení a

e) ztrátě funkce poslední fyzické bezpečnostní bariéry při těžké havárii dříve, než budou splněny bezpečnostní cíle podle § 4 odst. 1 písm. c) bodu 1.

(5) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubky stanovit technická a organizační opatření pro prevenci a zvládání abnormálního provozu, základních projektových nehod a rozšířených projektových podmínek, včetně těžké havárie.

(6) Za rozumně proveditelné se má plnění požadavku stanoveného touto vyhláškou, je-li tímto plněním riziko radiační havárie, které vyplývá z nedostatečné schopnosti jaderného zařízení naplňovat stanovené bezpečnostní cíle, sníženo a současně nedochází k závažné změně důvodů a podmínek pro využívání jaderného zařízení.

(1) Projekt jaderného zařízení může připouštět provoz jaderného zařízení při ztrátě bezpečnostní funkce fyzické bezpečnostní bariéry, je-li analýzou rizika pro vybrané provozní stavy jaderného zařízení s ohledem na existenci jiných fyzických bezpečnostních bariér prokázáno zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(2) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubky zajistit, aby porucha systému, konstrukce nebo komponenty a ztráta bezpečnostní funkce v jedné úrovni ochrany do hloubky nesnížila účinnost bezpečnostních funkcí v následných úrovních ochrany do hloubky potřebných k nápravě nebo ke zmírnění důsledků iniciační události.

(3) Projekt jaderného zařízení může pro vytváření systémů následné úrovně ochrany do hloubky používat ze systémů předcházející překonané úrovně ochrany do hloubky jen systémy, konstrukce a komponenty, které

a) nebyly v průběhu rozvoje odezvy jaderného zařízení na vnější nebo vnitřní iniciační událost nebo scénář porušeny a

b) jsou od porušených nebo nepoužitelných částí systémů předcházející překonané úrovně ochrany do hloubky oddělitelné.

(4) Pokud postupy pro zvládání rozšířených projektových podmínek v projektu jaderného zařízení předpokládají použití alternativních systémů a postupů, zahrnujících uplatnění mobilních prostředků, projekt jaderného zařízení musí zajistit na jaderném zařízení vytvoření připojovacích míst, která

a) jsou fyzicky přístupná za rozšířených projektových podmínek,

b) umožňují dodržení pravidel radiační ochrany u zasahujících pracovníků a

c) zajišťují plánované použití mobilních prostředků.

(5) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí zajistit pro zvládání rozšířených projektových podmínek rozumně proveditelná technická a organizační opatření pro dosažení takové odolnosti jaderného zařízení, že

a) těžká havárie, která by mohla vést k časné radiační havárii nebo velké radiační havárii, je prakticky vyloučenou skutečností a

b) těžká havárie, která nepatří mezi prakticky vyloučené skutečnosti a která by mohla vést k radiační havárii, bude zvládána tak, že budou nutná nejvýše ochranná opatření podle § 104 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodů 2 a 3 atomového zákona.

(6) Projektem jaderného zařízení musí být stanovena a vyhodnocena rozumně proveditelná opatření pro zvládání postulované těžké havárie, která odpovídá typu jaderného zařízení, tak, aby

a) byla chlazena poškozená a tavící se aktivní zóna a skladované jaderné palivo nebo jaderný materiál, s nímž je manipulováno, a zadržena tavenina poškozené a tavící se aktivní zóny,

b) bylo zabráněno rozvoji následné štěpné řetězové reakce a

c) byly splněny bezpečnostní cíle projektu podle § 4 odst. 1 písm. c).

(7) Požadavek podle odstavce 6 musí být naplněn též v případě, je-li dokumentací projektu jaderného zařízení konzervativním přístupem prokázáno, že je výskyt těžké havárie prakticky vyloučenou skutečností.

(1) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na vybraná zařízení stanovit technické specifikace, které obsahují technické požadavky na návrh, výrobu, montáž, kontroly a údržbu vybraného zařízení a dále požadavky na

a) spolehlivé zásobování vybraného zařízení energií ve všech stavech jaderného zařízení, pro jejichž zvládání je vybrané zařízení projektem jaderného zařízení určeno,

b) odolnost vybraného zařízení proti podmínkám pracovního prostředí,

c) odolnost vybraného zařízení proti zátěži plynoucí z vlastností území,

d) spolehlivost vybraného zařízení v pohotovostním režimu a

e) úroveň zajištění kvality vybraného zařízení.

(2) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění bezpečnostních funkcí v souladu s jejich kategorizací členit systémy, konstrukce a komponenty na

a) systémy, konstrukce a komponenty bez vlivu na jadernou bezpečnost,

b) systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, a

c) vybraná zařízení, a to

1. vybraná zařízení, která nejsou bezpečnostními systémy, a

2. bezpečnostní systémy.

(3) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění bezpečnostních funkcí v souladu s jejich kategorizací členit bezpečnostní systémy podle zajišťovaných funkcí na

a) ochranné systémy kontroly a řízení (dále jen „ochranné systémy“),

b) výkonné systémy a

c) podpůrné systémy.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy podle odstavce 3 tak, aby

a) ochranné systémy monitorovaly veličiny nebo stavy jaderného zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a automaticky vyvolávaly zásahy výkonných systémů určených k předcházení nebezpečným nebo potenciálně nebezpečným podmínkám,

b) výkonné systémy zajišťovaly od iniciace ochrannými systémy příslušné bezpečnostní funkce a

c) podpůrné systémy zajišťovaly podpůrné funkce pro bezpečnostní funkci ochranných systémů a výkonných systémů.

(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy podle odstavce 2 písm. a), které plní pasivní funkci systému, konstrukce nebo komponenty, která je bezpečnostní funkcí kategorie I podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tak, aby jejich konstrukce a komponenty byly navrhovány s odolností a v kvalitě zajišťující, že jejich porucha je prakticky vyloučenou skutečností, včetně případů, kdy existuje projektové opatření pro zvládání základní projektové nehody způsobené jejich poruchou.

(6) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy, konstrukce a komponenty podle odstavce 2 písm. b),

a) které jsou určeny k omezení dopadů selhání nebo poruch vybraných zařízení, nebo

b) jejichž porucha může negativně působit na systémy, konstrukce a komponenty podle odstavce 2 písm. c).

(7) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na vybraná zařízení a na systémy, konstrukce a komponenty podle odstavce 2 písm. b) určené projektem jaderného zařízení pro prevenci a zvládání rozšířených projektových podmínek tak, aby

a) měly kapacitu a vlastnosti k plnění svého účelu a

b) byla zajištěna jejich kvalifikace na prostředí nutná k zajišťování jejich bezpečnostní funkce po potřebnou dobu.

(8) Požadavky podle odstavců 5 až 7 musí být stanoveny v technické specifikaci podle odstavce 1 v souladu s

a) významem bezpečnostní funkce, k jejímuž plnění systémy, konstrukce a komponenty přispívají, a

b) vlivem, který má ztráta funkce a integrity systémů, konstrukcí a komponent na plnění některé bezpečnostní funkce.

(1) Projekt jaderného zařízení musí zařadit vybrané zařízení nebo jeho část, které plní více bezpečnostních funkcí, do bezpečnostní třídy, která odpovídá jejich bezpečnostní funkci s největším vlivem na jadernou bezpečnost.

(2) Projekt jaderného zařízení musí zajistit, aby porucha vybraného zařízení nezpůsobila ztrátu bezpečnostní funkce vybraného zařízení, které je zařazeno do vyšší bezpečnostní třídy.

(3) Projekt jaderného zařízení musí zařadit mezi vybraná zařízení konstrukce a komponenty podpůrného systému, který zajišťuje provozuschopnost vybraného zařízení.

(4) Konstrukce a komponenty podpůrného systému musí být zařazeny do stejné bezpečnostní třídy jako vybrané zařízení, jehož provozuschopnost podpůrný systém zajišťuje, pokud jednoduchá porucha konstrukce nebo komponenty tohoto podpůrného systému způsobí okamžitou ztrátu provozuschopnosti podporovaného vybraného zařízení.

(5) Projekt jaderného zařízení musí zajistit, aby porucha podpůrného systému neomezila

a) plnění bezpečnostních funkcí více než jedné ze zálohujících se částí bezpečnostního systému, nebo

b) plnění funkce diverzního prostředku zajišťujícího nebo nahrazujícího bezpečnostní funkci bezpečnostního systému ohroženou touto poruchou.

(6) Projekt jaderného zařízení musí stanovit rozsah zkoušek nebo výpočtové postupy pro ověření vlastností vybraného zařízení po celou dobu jeho projektové životnosti v prostředí odpovídajícím jeho provozním podmínkám a jeho projektové funkci v havarijních podmínkách, a to pro

a) pevnostní odolnost,

b) funkčnost,

c) spolehlivost a

d) kvalifikaci na prostředí.

(7) Projekt jaderného zařízení musí stanovit, které komponenty, části nebo díly vybraného zařízení jsou důležité pro plnění bezpečnostní funkce, a provést jejich zařazení do bezpečnostních tříd.

(8) Výčet bezpečnostních funkcí, které musí jaderné zařízení plnit, a jejich rozdělení do kategorií podle významu pro jadernou bezpečnost a bezpečnostní třídy a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do těchto tříd stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.

(1) Projektová východiska musí stanovit hodnoty parametrů důležitých pro projektování jaderného zařízení a z nich plynoucí požadavky na odolnost projektu jaderného zařízení, zejména

a) parametrů předpokládaných stavů jaderného zařízení, včetně stavu po postulované vnitřní iniciační události na jaderném zařízení předpokládané projektem jaderného zařízení,

b) kritérií přijatelnosti pro následky stavů jaderného zařízení předpokládaných projektem jaderného zařízení,

c) parametrů vlivu vlastností území, jejichž závažnost vyplývá z posuzování území k umístění jaderného zařízení,

d) údajů plánu zajištění fyzické ochrany vycházejících z analýzy následků v případě úmyslného útoku dopravním letadlem proti jadernému zařízení a

e) údajů charakterizujících bezpečnostní funkce zajišťované systémy, konstrukcemi a komponentami jaderného zařízení.

(2) Projektová východiska musí stanovit

a) kategorie intenzity zatížení jaderného zařízení vlastnostmi území a četnost výskytu těchto zatížení,

b) kategorie četnosti výskytu předpokládaných stavů jaderného zařízení,

c) požadavky na kvalifikaci na prostředí systémů, konstrukcí a komponent,

d) kategorie následků předpokládaných stavů jaderného zařízení a

e) kritéria přijatelnosti příslušná kategoriím předpokládaných stavů jaderného zařízení a následků těchto stavů.

(3) Při projektování jaderného zařízení musí být v rámci projektových východisek stanovena základní projektová východiska.

(4) Základní projektová východiska musí stanovit požadavky na rozumně proveditelnou odolnost systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost vůči vlastnosti území. Intenzita této vlastnosti území musí být určena hodnocením vlastnosti území pro četnost jejího výskytu, při které bude zajištěno plnění bezpečnostních cílů.

(5) Odolnost systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost podle odstavce 4 musí zajistit, že pro určenou intenzitu vlastnosti území bude docházet s vysokou pravděpodobností pouze k náhodným poruchám systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost.

(1) Základní projektová východiska musí stanovit základní vnější projektové události pro území k umístění jaderného zařízení. Tyto základní vnější projektové události jsou mezní hodnotou zatížení systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení vlastnostmi území a jejich kombinací, při které jsou s vysokou věrohodností plněny bezpečnostní cíle projektu jaderného zařízení.

(2) Pro stanovení základní vnější projektové události musí být zohledněny všechny události vyvolané vlastností území zahrnuté do posouzení území k umístění jaderného zařízení.

(3) Intenzita základní vnější projektové události musí být rovna intenzitě hodnocené vlastnosti území s četností výskytu jednou za 10 000 let nebo nižší, s výjimkou případů vlastností území, pro které musí být na základě použité metody posouzení území k umístění jaderného zařízení použity jiné četnosti výskytu vlastnosti území a odpovídající kritéria přijatelnosti pro zatížení intenzitou základní vnější projektové události.

(4) Základní vnější projektové události pro návrh a pro hodnocení odolnosti vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost nezbytných pro zvládání havarijních podmínek a radiační havárie jaderných zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 50 MW musí

a) pro stanovení seismické odolnosti vycházet z postulovaného špičkového horizontálního zrychlení podloží stavební konstrukce, která nese tento systém, konstrukci nebo komponentu, o minimální hodnotě 1/10 hodnoty gravitačního zrychlení a

b) pro stanovení odolnosti proti náhodnému pádu letadla nebo jiného objektu vycházet z intenzity účinků pádu takového objektu, jehož četnost pádu na plochu, na níž může způsobit základní vnější iniciační událost, je vyšší než jednou za 10 000 000 let.

(1) Projektová východiska musí zajistit naplnění principů bezpečného využívání jaderné energie pro

a) základní vnější projektové události a jejich vysoce pravděpodobné kombinace s konzervativním přístupem stanovenými předpoklady o výchozím stavu jaderného zařízení a možných doprovodných poruchách, které nebrání účinnému zásahu bezpečnostních systémů, a

b) pro vnější projektové události a scénáře spadající pro svou četnost výskytu a závažnost do rozšířených projektových podmínek.

(2) Naplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a) v projektu jaderného zařízení musí být zajištěno

a) odolností vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, tak, aby s rezervou odolaly důsledkům základních vnějších projektových událostí a pracovního prostředí,

b) použitím pasivních funkcí systémů, konstrukcí a komponent k zajištění bezpečnostních funkcí, je-li to rozumně proveditelné,

c) automatickým zásahem bezpečnostních systémů a zásahem dalších systémů s vlivem na jadernou bezpečnost na základě zásahů pracovníků obsluhy podle vnitřních předpisů v případě následné poruchy vyvolané událostí podle odstavce 1 písm. a) a

d) bez negativního ovlivnění ochrany proti jiným vnitřním událostem vyvolaným vnějšími projektovými událostmi.

(3) Při naplňování požadavku podle odstavce 1 písm. b) musí být v projektu jaderného zařízení

a) zohledněny předvídatelné možnosti dalšího rozvoje a následků vnější projektové události,

b) zohledněn vliv vnější projektové události na

1. poruchy ze společné příčiny u zálohujících se systémů, konstrukcí a komponent,

2. poruchy více jaderných zařízení nacházejících se na témže území k umístění jaderného zařízení,

3. ohrožení regionální infrastruktury a vnějších dodávek zdrojů a

4. omezení proveditelnosti ochranných opatření,

c) zajištěny dostatečné kapacity a prostředky pro zvládání vnější projektovou událostí vyvolaných havarijních podmínek a radiačních havárií na územích k umístění jaderného zařízení s více jadernými zařízeními, u kterých se předpokládá sdílení podpůrných zařízení a služeb,

d) zahrnuty prostředky a postupy pro monitorování výskytu vlastností území a podávání výstrahy o nich,

e) stanoveny intervenční úrovně sledovaných parametrů z monitorování vlastností území pro aktivaci preventivních opatření na jaderném zařízení a ochranných opatření uvnitř a vně areálu jaderného zařízení a pro zahájení prověrek jaderného zařízení po vnější projektové události a

f) stanovena opatření pro výměnu pracovníků a zajištění dodávek potřebných zdrojů při dlouhotrvajících rozvojích událostí.

(4) Při naplňování požadavku podle odstavce 1 písm. b) projektem jaderného zařízení musí být provedeno hodnocení vnějších projektových událostí a odpovídajících scénářů spadajících do rozšířených projektových podmínek a musí být v projektu jaderného zařízení navržena rozumně proveditelná opatření zaměřená na extrémní události.

(5) Při hodnocení vnějších projektových událostí a scénářů událostí podle odstavce 4 musí být provedena analýza

a) stanovující úrovně závažnosti vnější události, při které nelze zajistit plnění základních bezpečnostních funkcí,

b) prokazující existenci rezervy systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost využitelných pro zvládání havarijních podmínek až do ztráty jejich odolnosti a funkčnosti,

c) určující prostředky pro zajištění plnění principů bezpečného využívání jaderné energie a

d) dokládající splnění požadavků podle odstavce 3 písm. d) až f).

(6) Na základě výsledků analýzy podle odstavce 5 musí být stanoveny postupy pro uplatnění prostředků podle odstavce 5 písm. c).

PRAVIDLA PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE U ZVLÁŠTNÍCH ČINNOSTÍ A JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ
Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s jaderným palivem a jeho skladování

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s čerstvým a ozářeným jaderným palivem a jeho skladování v případě

a) čerstvého jaderného paliva v

1. samostatných jaderných zařízeních pro skladování čerstvého jaderného paliva, nebo

2. prostorách jaderného zařízení s jaderným reaktorem určených ke skladování čerstvého jaderného paliva a

b) ozářeného jaderného paliva v zařízeních pro skladování ozářeného jaderného paliva, kterými jsou prostory jaderného zařízení nebo sklad vyhořelého jaderného paliva, (dále jen „zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva“), a z nich zejména zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva s kapalným chladicím médiem (dále jen „bazén skladování“).

(2) Projekt jaderného zařízení musí v oblasti požadavků na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s čerstvým a ozářeným jaderným palivem a jeho skladování zajistit

a) ochranu fyzických bezpečnostních bariér ochranou do hloubky, založenou zejména na inherentních vlastnostech nebo pasivních funkcích systémů, konstrukcí a komponent,

b) provádění periodických kontrol a zkoušek vybraných zařízení,

c) minimalizaci pravděpodobnosti poškození nebo ztráty jaderného paliva,

d) zabránění pádu jaderného paliva během přepravy,

e) zabránění pádu předmětů na palivový soubor a

f) podkritičnost uskladněného jaderného paliva prostorovým rozmístěním jaderného paliva nebo jinými fyzikálními prostředky a postupy stanovenými při použití konzervativního přístupu tak, aby nedošlo k překročení hodnoty

1. 0,95 efektivního koeficientu násobení neutronů při provozních stavech a předpokládaných podmínkách základní projektové nehody, nebo

2. 0,98 efektivního koeficientu násobení neutronů v podmínkách optimální moderace.

(1) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s ozářeným jaderným palivem a jeho skladování v zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva.

(2) Projekt zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva musí v oblasti požadavků na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s ozářeným jaderným palivem a jeho skladování zajistit

a) odvod zbytkového tepla ozářeného jaderného paliva při provozních stavech a základních projektových nehodách,

b) kapacitu zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva v rozsahu umožňujícím manipulaci s palivovými soubory pro potřeby kontroly, vyhledání poškození, provedení oprav a vyvezení jaderného paliva z aktivní zóny,

c) kapacitu zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva v rozsahu umožňujícím při vyřazování z provozu nebo v případě nepředpokládaných provozních problémů jaderného zařízení s jaderným reaktorem manipulaci s obalovými soubory s ozářeným jaderným palivem nebo s jednotlivými palivovými soubory tak, aby byla zajištěna jaderná bezpečnost a radiační ochrana,

d) technické prostředky bazénu skladování umožňující

1. provádění pravidelných kontrol a zkoušek pro sledování integrity palivových elementů a palivových souborů,

2. skladování porušených palivových elementů nebo poškozených palivových souborů a manipulaci s nimi,

3. oddělené skladování ozářeného jaderného paliva, které nesplňuje projektová kritéria týkající se integrity ozářeného jaderného paliva, obsahu jiné radioaktivní látky v něm, testů palivových elementů a palivových souborů nebo možnosti oprav palivových souborů,

4. kontrolu chemického složení a obsahu radionuklidů v kapalném médiu, ve kterém je ozářené jaderné palivo skladováno nebo ve kterém je s ním manipulováno,

5. sledování a řízení teploty a výšky hladiny v bazénu skladování a odhalení úniků kapaliny z tohoto bazénu,

6. udržování kapacity chlazení bazénu skladování ve všech provozních stavech a v havarijních podmínkách jaderného zařízení provozními prostředky, bezpečnostními systémy a diverzními prostředky tak, aby se zabránilo odhalení palivových souborů, a

7. připojení alternativních prostředků schopných zajistit dlouhodobé chlazení bazénu skladování v rozšířených projektových podmínkách.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit alternativní prostředky pro manipulaci s jaderným palivem v situaci, kdy není jaderné palivo manipulovatelné pomocí prostředků určených projektem jaderného zařízení k provozní manipulaci s palivovými soubory nebo palivovými elementy.

a) geometrických a materiálových vlastností zařízení pro skladování jaderného paliva, zejména

1. geometrie tohoto zařízení, včetně vlastností použitých konstrukčních materiálů,

2. roztečí palivových elementů v palivovém souboru a

3. počtu a míry obohacení palivových elementů,

b) přítomnosti rozpuštěného bóru v bazénu skladování,

c) vyhořívajících absorbátorů neutronů integrovaných do jaderného paliva, a to se zohledněním

1. typu integrálního vyhořívajícího absorbátoru, jeho rozmístění a množství a

2. nejvyšší dosahované schopnosti násobení neutronů jaderného paliva, a

d) vyhoření jaderného paliva, pokud

1. jeho schopnost násobení neutronů je vyhodnotitelná a

2. jde o vyhořelé jaderné palivo, které strávilo nejméně jednu palivovou kampaň v aktivní zóně.

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při vyřazování z provozu jaderného zařízení v souladu s požadavky vyhlášky o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit tyto požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při vyřazování z provozu jaderného zařízení:

a) musí být určena technická a organizační opatření umožňující provádět vyřazování z provozu,

b) musí být určen časový harmonogram pro jednotlivé způsoby vyřazování z provozu,

c) musí být určeny požadavky na konečný stav území k umístění jaderného zařízení po ukončení všech činností v rámci vyřazování z provozu,

d) množství materiálu, se kterým bude nakládáno v průběhu vyřazování z provozu, musí být jednoznačné,

e) musí být určeny způsoby omezení kontaminace v důsledku průsaků a netěsností, zejména

1. omezením počtu vestavěných potrubních kanálů v podlahách a stěnách,

2. omezením používání podzemních nádrží, jímek a odtokových kanálů pro radioaktivní látky a

3. možnostmi vzájemného oddělení technologických systémů pracujících s radioaktivními a jinými toxickými látkami,

f) materiálové složení systémů, konstrukcí a komponent, které jsou vystaveny přímo neutronovému toku, musí být takové, aby byl minimalizován vznik materiálu s indukovanou aktivitou,

g) chemické režimy v primárním okruhu musí být takové, aby byly stabilizovány korozní vrstvy materiálů tohoto okruhu,

h) musí být použity přímé nebo jinak vhodně vedené a uspořádané potrubní trasy s takovou povrchovou úpravou a možností jejího udržování, aby v nich nedocházelo k usazování radioaktivní látky nebo kontaminovaného materiálu,

i) musí být určeny požadavky na technická a organizační opatření k provádění dekontaminace systémů, konstrukcí a komponent,

j) musí být určeny požadavky na technická a organizační opatření k omezení kontaminace betonu v případě netěsností a degradačních procesů na styčných plochách mezi kovem a betonem,

k) používání nebezpečných látek musí být omezeno na nejnižší rozumně proveditelnou míru,

l) musí být zajištěn snadný přístup ke kontaminovaným systémům, konstrukcím a komponentám a zajištěna jejich snadná demontáž,

m) musí být zajištěna možnost dekontaminace pomocí dálkově ovládaných prostředků, nelze-li užít jiný postup,

n) musí být zohledněny vazby na jiné jaderné zařízení, které se nachází na stejném území k umístění jaderného zařízení,

o) musí být určena opatření pro uchovávání dokumentace a sběr dat z provozu pro potřeby vyřazování z provozu a

p) musí být použita digitální 3D technologie modelování jaderného zařízení tak, aby byla zajištěna dokumentace a evidence systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost při vyřazování z provozu tohoto jaderného zařízení.

(3) Projekt jaderného zařízení musí identifikovat systémy, konstrukce a komponenty určené pro provoz a vyřazování z provozu jaderného zařízení a výhradně pro vyřazování z provozu jaderného zařízení a stanovit požadavky na způsob jejich použití při vyřazování z provozu jaderného zařízení.

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na jaderné zařízení tak, aby mohlo být zajištěno nakládání s radioaktivním odpadem v souladu s požadavky stanovenými atomovým zákonem, vyhláškou o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje a vyhláškou o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie.

(2) Projekt jaderného zařízení musí zajistit plnění základních bezpečnostních funkcí způsoby odpovídajícími vlastnostem radioaktivního odpadu a manipulovatelnost s ním.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zařízení, které je používáno při nakládání s radioaktivním odpadem před jeho uložením, tak, aby

a) bylo přístupné pro potřeby údržby a oprav,

b) bylo snadno dekontaminovatelné,

c) umožňovalo dohled nad nakládáním s radioaktivním odpadem v souladu s požadavky vyhlášky o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie,

d) umožňovalo odstranění nánosu nebo usazeniny radioaktivní látky,

e) umožňovalo sběr a vracení úniku radioaktivní látky z tohoto zařízení a

f) umožňovalo pravidelné monitorování veličin, které prokazují správnou funkci tohoto zařízení.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zařízení, které je používáno při zpracování a úpravě radioaktivního odpadu, který obsahuje výbušné nebo hořlavé látky, tak, aby

a) bylo odolné proti účinkům výbuchu nebo požáru a

b) zahrnovalo systém monitorování veličin, které mají vliv na výbušnost nebo vznik požáru, zajišťující též výstrahu pro pracovníky obsluhy jaderného zařízení v případě zvýšeného rizika výbuchu nebo požáru.

(1) Projekt jaderného zařízení, které je skladem radioaktivního odpadu, musí zajistit

a) přednostní využívání systémů, konstrukcí a komponent s pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty pro zajišťování základních bezpečnostních funkcí skladu radioaktivního odpadu,

b) bezpečnou manipulaci s radioaktivním odpadem, jeho skladování a vyjmutí za všech předvídatelných situací,

c) zabránění poškození obalových souborů pro skladování radioaktivního odpadu při manipulaci s radioaktivním odpadem nebo s obalovým souborem,

d) možnost pravidelné kontroly neporušenosti obalových souborů pro skladování radioaktivního odpadu,

e) rezervní skladovací kapacitu pro přemisťování, přebalování, kontrolu, údržbu a vyzvedávání radioaktivního odpadu,

f) vybavení skladu radioaktivního odpadu systémy, konstrukcemi a komponentami pro zajištění jeho funkcí, odpovídajícími druhu, formě, aktivitě a množství skladovaného radioaktivního odpadu, a

g) technická a organizační opatření, která umožňují pravidelné kontroly stavu a vybavení skladu radioaktivního odpadu.

(2) Projekt jaderného zařízení, které je skladem radioaktivního odpadu, musí zajistit pro skladování kapalného radioaktivního odpadu

a) těsnost skladovacích nádrží,

b) ochranu skladovacích nádrží proti korozi,

c) ochranu skladovacích nádrží proti přeplnění,

d) systémy pro sledování míry zaplnění skladovacích nádrží,

e) umístění skladovacích nádrží v ochranných jímkách, které pojmou objem kapalného radioaktivního odpadu ze skladovacích nádrží,

f) u ochranných jímek

1. vodotěsnost,

2. signalizaci úniku radioaktivního odpadu ze skladovacích nádrží a

3. vybavení zařízením pro odčerpání obsahu,

g) odvádění výparů ze skladovacích nádrží a ochranných jímek a jejich zpracovávání jako radioaktivního odpadu,

h) umožnění homogenizace a vyčerpání obsahu skladovacích nádrží a ochranných jímek,

i) prázdnou nádrž o objemu odpovídajícím největší nádrži v systému pro každý systém skladovacích nádrží a

j) v případě skladování v nádobách

1. nepropustnost podlahy a stěn skladu radioaktivního odpadu do takové výše, aby bylo zabráněno při úniku nejvyššího množství skladovaného kapalného radioaktivního odpadu z nádoby jeho úniku do životního prostředí, a

2. spádování podlahy skladu do bezodtokové ochranné jímky.

(1) Projekt jaderného zařízení, které je úložištěm radioaktivního odpadu, musí zajistit

a) zohlednění nejméně příznivých vlastností ukládaného radioaktivního odpadu,

b) použití systémů, konstrukcí a komponent s pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty v nejvyšším rozumně proveditelném rozsahu,

c) soulad úložiště radioaktivního odpadu s

1. požadavky na vlastnosti území, v němž je umístěno, podle vyhlášky o umístění jaderného zařízení,

2. plánovaným množstvím a vlastnostmi radioaktivního odpadu podle vyhlášky o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie,

3. podmínkami normálního provozu a vývojem stavu území k umístění a stavu jaderného zařízení předpokládaným projektem jaderného zařízení během jeho životního cyklu a po uzavření úložiště radioaktivního odpadu,

4. variantami budoucího vývoje stavu území k umístění a stavu jaderného zařízení, které by mohly vést k provozním událostem a radiačním mimořádným událostem, a

5. vlivem stárnutí používaných systémů, konstrukcí a komponent s pasivními funkcemi systému, konstrukce nebo komponenty,

d) vzájemnou chemickou a fyzikální slučitelnost komponent úložiště radioaktivního odpadu s uloženým radioaktivním odpadem a s prostředím uvnitř tohoto úložiště,

e) ochranu úložných prostor úložiště radioaktivního odpadu v provozu proti obousměrnému průsaku vod,

f) minimalizaci možnosti kontaktu uloženého radioaktivního odpadu s vodou při provozu a

g) ochranu proti záplavě a zatopení vodami, zejména srážkovými nebo podzemními, po uzavření úložiště radioaktivního odpadu.

(2) Projekt jaderného zařízení, které je úložištěm radioaktivního odpadu, musí dále zajistit

a) zachování původních vlastností geologického prostředí v nejvyšší míře při výstavbě úložiště radioaktivního odpadu,

b) systémem sledování úložiště radioaktivního odpadu a jeho okolí

1. sledování oběhu podzemních vod v území, ve kterém je úložiště radioaktivního odpadu umístěno,

2. sledování vniknutí vody do úložiště radioaktivního odpadu a jeho zaplňování a

3. monitorování úniku radionuklidů z úložiště radioaktivního odpadu do okolního prostředí,

c) zabránění ucpání nebo zanesení odvodňovacího systému, je-li součástí úložiště radioaktivního odpadu,

d) možnost odčerpání vody, která pronikla do úložných prostor úložiště radioaktivního odpadu při jeho zaplňování, a bezpečné nakládání s ní,

e) kontrolovatelnost správné funkce odvodňovacího systému nejméně jednou za rok po celou dobu provozu a

f) zachování vlastností horninového prostředí, které mají vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a fungování systému podle písmene b) v období po uzavření úložiště radioaktivního odpadu.