ODBORNÁ JUSTIČNÍ ZKOUŠKA

(1) Ze členů zkušební komise jmenuje ministr spravedlnosti jejího předsedu. Předsedou zkušební komise musí být soudce.

(2) Předseda zkušební komise řídí průběh odborné justiční zkoušky (dále jen „odborná zkouška“) a dbá na její odbornou úroveň.

(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů.

(4) Odborná zkouška je veřejná.

(1) V písemné části odborné zkoušky vypracuje čekatel jedno rozhodnutí ve věci trestní, jedno rozhodnutí ve věci občanskoprávní nebo obchodní a jedno rozhodnutí ve věci správního soudnictví.

(2) Čekatel je povinen vypracovat rozhodnutí samostatně. Jako pomůcku je čekatel oprávněn v průběhu písemné části odborné zkoušky použít pouze právní informační systém poskytnutý ministerstvem. Porušení povinnosti pracovat samostatně nebo použití nedovolených pomůcek je důvodem k vyloučení čekatele ze zkoušky; o vyloučení rozhodne zkušební komise.

(3) Úkol, který je předmětem písemné části zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání.

(4) Doba trvání písemné části odborné zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je čekatel povinen odevzdat písemnou práci tomu, kdo koná dozor, a to i v případě, že není dokončena.

(1) V úvodu ústní části odborné zkoušky zhodnotí předseda zkušební komise písemnou část odborné zkoušky čekatele.

(2) Při ústní části odborné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele

(3) Při ústní části odborné zkoušky se u čekatele zjišťuje též základní znalost práva Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.

(4) Při ústní části odborné zkoušky se přihlíží též k celkové orientaci čekatele v právním řádu a ve vnitřním a kancelářském řádu pro okresní a krajské soudy, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu.

(5) Čekatel může při ústní části odborné zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu jen se souhlasem předsedy zkušební komise.

(6) Ministerstvo vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u ústní části odborné zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, u kterých je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.

(7) Doba trvání ústní části odborné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout 2 hodiny.

(1) Výsledek odborné zkoušky se hodnotí stupni „výtečně způsobilý“, „způsobilý“ a „nezpůsobilý“. O hodnocení rozhoduje zkušební komise při neveřejné poradě hlasováním. Hlasuje se nejprve o tom, zda čekatel je způsobilý nebo nezpůsobilý, u čekatelů, kteří byli uznáni jako způsobilí, pak o hodnocení „výtečně způsobilý“.

(2) Za nezpůsobilého se vždy považuje čekatel, který odmítl odbornou zkoušku vykonat, od odborné zkoušky v jejím průběhu bez závažných důvodů odstoupil nebo byl v průběhu písemné části odborné zkoušky vyloučen anebo se bez včasné a důvodné omluvy k odborné zkoušce nedostavil. Omluva se považuje za včasnou, pokud byla zkušební komisi písemně oznámena nejpozději 5 dní po konání odborné zkoušky.

(3) Výsledek odborné zkoušky oznámí předseda zkušební komise čekateli bezprostředně po ukončení porady podle odstavce 1. Ministerstvo zašle čekateli osvědčení o úspěšném složení odborné zkoušky.

(4) O průběhu odborné zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 1 týdne od ukončení ústní části odborné zkoušky protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise; protokol předá předseda zkušební komise do 3 dnů ode dne jeho vyhotovení ministerstvu.

(5) Údaje o průběhu odborné zkoušky se uchovávají po dobu 3 let.

a) z ústavního práva,

b) z občanského práva hmotného a procesního,

c) z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení,

d) z rodinného práva,

e) z trestního práva hmotného a procesního,

f) z obchodního práva,

g) ze správního soudnictví a správního práva hmotného a procesního,

h) z notářského řádu a exekučního řádu,

i) z jednacích řádů soudů, z jejich vnitřních a kancelářských řádů a z organizace soudů a státního zastupitelství.