ČÁST 1
§ 1
Vyhlášení a etapy výběrového řízení do čekatelské praxe
(1) Výběrové řízení do čekatelské praxe (dále jen „výběrové řízení“) vyhlašuje krajský státní zástupce po projednání s Ministerstvem spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) podle potřeby obsazení volných míst právních čekatelů (dále jen „čekatel“).
(2) Výběrové řízení se vyhlašuje na internetových stránkách ministerstva. Výběrové řízení se oznamuje na úřední desce všech krajských a okresních státních zastupitelství. Podrobné informace o výběrovém řízení obsahují také kritéria hodnocení a vzor přihlášky k účasti ve výběrovém řízení (dále jen „přihláška“). Výběrové řízení se vyhlašuje nejméně 30 dnů před termínem stanoveným pro podání přihlášek. Vyhlášení výběrového řízení obsahuje určení obvodu působnosti krajského státního zastupitelství, pro který se vyhlašuje výběrové řízení. Vyhlášení výběrového řízení dále obsahuje informaci o možnosti získání formuláře přihlášek k výběrovému řízení a podrobné informace o podmínkách účasti ve výběrovém řízení a o jeho průběhu v elektronické a listinné podobě a taktéž obsahuje termín pro podání přihlášek.
(3) Výběrové řízení zahrnuje posouzení přihlášky, písemný test, pohovor před komisí příslušného krajského státního zastupitelství (dále jen „přijímací pohovor“) a ověření morálních vlastností uchazeče o přijetí do čekatelské praxe (dále jen „uchazeč“), které dávají záruku, že bude funkci řádně zastávat. Krajský státní zástupce postupuje podle jednotné metodiky1) zpracované Justiční akademií a schválené ministerstvem.
(4) Uchazeč má právo být informován o jím dosažených výsledcích v jednotlivých etapách výběrového řízení.
(5) Pokud se uchazeč ze závažných důvodů nemůže účastnit některé z etap výběrového řízení a svoji neúčast písemně omluví nejpozději do 5 dnů od konání písemného testu nebo přijímacího pohovoru, bude mu stanoven náhradní termín pro její absolvování. Uchazeč se v jedné etapě výběrového řízení může omluvit podle věty první jen jednou; písemný test nebo přijímací pohovor v náhradním termínu se koná nejdéle do 14 dnů od původního termínu.
(6) Uchazeče, který se nezúčastní některé z etap výběrového řízení, příslušný krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.
§ 2
Přihláška
(1) Uchazeč podává přihlášku v termínu stanoveném ve vyhlášení výběrového řízení ke krajskému státnímu zastupitelství, v jehož obvodu má zájem vykonávat čekatelskou praxi. Přihlášku a podrobné informace o výběrovém řízení poskytne uchazeči na jeho žádost ministerstvo, Justiční akademie, krajské nebo okresní státní zastupitelství.
(2) K přihlášce uchazeč připojí úředně ověřenou kopii dokladu o dosažení požadovaného vysokoškolského právnického vzdělání2), popřípadě o získání akademického titulu a o dosažení vědeckých nebo vědecko-pedagogických hodností, prohlášení o jazykových znalostech, životopis, výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce a další náležitosti stanovené jiným právním předpisem3).
(3) Krajský státní zástupce posoudí úplnost přihlášky a dokladů, které je uchazeč povinen s přihláškou předložit. Nepředloží-li uchazeč řádně vyplněnou přihlášku nebo nepředloží-li všechny požadované doklady ani po výzvě a ve lhůtě stanovené k jejich doplnění, krajský státní zástupce uchazeče z účasti na výběrovém řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.
§ 3
Písemný test
(1) Písemným testem se ověří odborné znalosti a předpoklady uchazeče pro přijetí do čekatelské praxe.
(2) Úspěšné zvládnutí písemného testu je podmínkou pro další účast uchazeče ve výběrovém řízení.
(3) Uchazeče, který při písemném testu neuspěl, krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.
§ 4
Přijímací pohovor
(1) Uchazeč se podrobí přijímacímu pohovoru, jehož cílem je celkové zhodnocení předpokladů uchazeče pro přijetí do čekatelské praxe. Přijímací pohovor provádí komise složená ze státních zástupců působících v obvodu příslušného krajského státního zastupitelství. Předsedu a členy komise jmenuje a odvolává krajský státní zástupce tak, aby komise měla lichý počet členů. Přijímacího pohovoru se účastní Radou Justiční akademie pověřený zástupce Justiční akademie (dále jen „zástupce Justiční akademie“), který se na závěr přijímacího pohovoru písemně vyjádří k jeho průběhu.
(2) Přijímacím pohovorem se ověří odborné znalosti a předpoklady uchazeče pro přijetí do čekatelské praxe.
(3) Součástí přijímacího pohovoru je předpokládané určení okresního státního zastupitelství, u něhož bude uchazeč vykonávat čekatelskou praxi.
(4) Výsledek přijímacího pohovoru se hodnotí stupni „navrhuje se k přijetí“ nebo „nenavrhuje se k přijetí“.
(5) Výsledek přijímacího pohovoru předkládá komise spolu se stručným celkovým zhodnocením, jeho odůvodněním a s písemným vyjádřením zástupce Justiční akademie krajskému státnímu zástupci.
(6) Uchazeče hodnocené u přijímacího pohovoru stupněm „nenavrhuje se k přijetí“ krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.
ČÁST 2
§ 5
(1) Uchazeče přijímá do čekatelské praxe příslušný krajský státní zástupce, přitom přihlíží k výsledkům předchozích etap výběrového řízení a k vyjádření zástupce Justiční akademie při přijímacím pohovoru; v případě přijetí uchazeče určí též místo výkonu čekatelské praxe.
(2) Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o přijetí nebo nepřijetí do čekatelské praxe. Je-li jediným důvodem nepřijetí uchazeče nedostatek volných funkčních míst, musí být tato okolnost v písemném oznámení o nepřijetí do čekatelské praxe uvedena. V případě, že nedojde k přijetí uchazeče do čekatelské praxe, spolu s oznámením o nepřijetí se uchazeči vrátí též přihláška a připojené doklady. Údaje o uchazeči se uchovají po dobu 3 let od přijetí do čekatelské praxe.
(3) Krajský státní zástupce zašle ministerstvu a Justiční akademii bez zbytečného odkladu seznam úspěšných uchazečů, kteří byli přijati do přípravné služby.
ČÁST 3
§ 6
(1) Průběh čekatelské praxe se řídí plánem čekatelské praxe, který sestavuje krajský státní zástupce po projednání s poradním sborem pro výchovu čekatelů (dále jen „poradní sbor“).
(2) Plán čekatelské praxe musí být zaměřen tak, aby odborná příprava čekatele pro výkon funkce státního zástupce sloužila zejména k
a) prohloubení odborných znalostí čekatele o hmotném i procesním právu,
b) rozvíjení schopností čekatele aplikovat právní předpisy v konkrétní věci,
c) získání znalostí o jednotlivých agendách vedených státním zastupitelstvím a o jejich výkonu,
d) osvojení si procesních postupů a návyků nezbytných pro výkon funkce státního zástupce,
e) seznámení se s etickými principy vztahujícími se k výkonu funkce státního zástupce.
§ 7
(1) Čekatelská praxe se vykonává především u okresních státních zastupitelství a krajských státních zastupitelství.
(2) Na základě dohody s čekatelem4) a s příslušnými orgány nebo osobami může být v souladu s plánem čekatelské praxe část čekatelské praxe vykonána u vrchního státního zastupitelství a Nejvyššího státního zastupitelství, popřípadě i u advokáta, notáře, soudního exekutora, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, finančního nebo katastrálního úřadu anebo jiného správního úřadu.
(3) V souladu s plánem čekatelské praxe vykonává čekatel čekatelskou praxi postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů nebo osob. Krajský státní zástupce může podle potřeby zabezpečení plánu čekatelské praxe prodloužit nebo zkrátit dobu výkonu čekatelské praxe u krajského státního zastupitelství, ne však o více než 2 měsíce. Minimální doba výkonu čekatelské praxe u okresního státního zastupitelství nesmí být tímto opatřením dotčena.
(4) V případě započtení doby předchozího výkonu právnické činnosti se doby výkonu čekatelské praxe upraví úměrně zkrácení celkové doby čekatelské praxe.
(5) Součástí čekatelské praxe jsou adaptační kurzy, semináře a přednášky, organizované Justiční akademií, a soustředění a cvičení, organizovaná krajskými státními zastupitelstvími. Adaptační kurz je zaměřen na seznámení čekatele s průběhem čekatelské praxe a se základními právními předpisy upravujícími činnost státních zastupitelství. Adaptační kurz probíhá v prvních 6 měsících čekatelské praxe.
§ 8
Poradní sbor
(1) Průběh čekatelské praxe koordinuje a na její výsledky dohlíží poradní sbor ve spolupráci s Justiční akademií.
(2) Poradní sbor je poradním orgánem krajského státního zástupce; je složen ze 3 až 5 členů, které jmenuje a odvolává krajský státní zástupce ze státních zástupců působících v obvodu krajského státního zastupitelství na dobu 3 let. Ke jmenování za člena poradního sboru je třeba souhlasu toho, kdo má být jmenován.
(3) Poradní sbor vypracuje po skončení prvního a druhého roku čekatelské praxe návrh hodnocení čekatele. Po skončení čekatelské praxe vypracuje poradní sbor návrh závěrečného hodnocení čekatele. Návrh závěrečného hodnocení se připojuje k žádosti čekatele o povolení vykonat závěrečnou zkoušku.
(4) Poradní sbor doporučuje čekatele na zahraniční studijní pobyty organizované Justiční akademií.
§ 9
Školitelé
(1) Průběh čekatelské praxe a její úroveň zajišťují po odborné a pedagogické stránce určení školitelé. Školitelé vedou čekatele též k tomu, aby si osvojili zásady profesní etiky.
(2) Školitele jmenuje a odvolává krajský státní zástupce z nejzkušenějších státních zástupců, kteří mají předpoklady k výchově čekatelů, v rámci plánu čekatelské praxe. Pro část čekatelské praxe vykonávané podle § 7 odst. 2 je určení školitele součástí dohody s příslušným orgánem nebo osobou.
(3) Vhodné podmínky pro práci s čekateli vytvářejí školitelům krajští státní zástupci ve spolupráci s okresními státními zástupci.
(4) Školitel zaznamenává do osobního listu čekatele údaje o místě výkonu čekatelské praxe, jejím časovém a věcném průběhu, hodnocení čekatele, o překážkách v práci a omluvené nepřítomnosti v práci. Osobní list čekatele vystavuje krajský státní zástupce. Osobní list čekatele je veden jako součást osobního spisu.
§ 10
Čekatelé
(1) Čekatel se řídí pokyny vedoucího státního zástupce a určeného školitele, plní jimi uložené úkoly za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem a jiným právním předpisem5), účastní se výchovně vzdělávacích akcí určených plánem čekatelské praxe a doplňuje a prohlubuje si své odborné znalosti samostatným studiem.
(2) Čekatel je oprávněn vyjadřovat se písemně k záznamům ve svém osobním listu a k obsahu a kvalitě vzdělávacích akcí organizovaných v rámci čekatelské praxe. Vyjádření čekatele je součástí osobního listu.
ČÁST 4
§ 11
(1) Ze členů zkušební komise6) jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti jejího předsedu. Předsedou zkušební komise musí být státní zástupce.
(2) Předseda zkušební komise řídí průběh závěrečné zkoušky a dbá na její odbornou úroveň.
(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů.
(4) Závěrečná zkouška je veřejná.
§ 12
(1) V písemné části závěrečné zkoušky vypracuje čekatel obžalobu, jiné rozhodnutí nebo návrh v trestní věci anebo návrh nebo jiné podání v občanskoprávní věci, v níž je oprávněno působit státní zastupitelství, a odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
(2) Čekatel je povinen vypracovat rozhodnutí samostatně. Jako pomůcku je čekatel oprávněn v průběhu písemné části závěrečné zkoušky použít pouze právní informační systém poskytnutý ministerstvem. Porušení povinnosti pracovat samostatně nebo použití nedovolených pomůcek je důvodem k vyloučení čekatele ze závěrečné zkoušky; o vyloučení rozhodne zkušební komise.
(3) Úkol, který je předmětem písemné části závěrečné zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání.
(4) Doba trvání písemné části závěrečné zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je čekatel povinen odevzdat písemnou práci tomu, kdo koná dozor, a to i v případě, že není dokončena.
§ 13
(1) V úvodu ústní části závěrečné zkoušky zhodnotí předseda zkušební komise písemnou část závěrečné zkoušky čekatele.
(2) Při ústní části závěrečné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele
a) z ústavního práva,
b) z občanského práva hmotného a procesního,
c) z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení,
d) z rodinného práva,
e) z trestního práva hmotného a procesního,
f) z obchodního práva,
g) ze správního soudnictví a správního práva hmotného a procesního,
h) z finančního práva,
j) z jednacích řádů soudů a státního zastupitelství, z jejich vnitřních a kancelářských řádů a z organizace soudů a státního zastupitelství.
(3) Při ústní části závěrečné zkoušky se u čekatele zjišťuje též základní znalost práva Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.
(4) Při ústní části závěrečné zkoušky se přihlíží též k celkové orientaci čekatele v právním řádu a v kancelářském řádu státního zastupitelství, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu.
(5) Čekatel může při ústní části závěrečné zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu jen se souhlasem předsedy zkušební komise.
(6) Ministerstvo vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u ústní části závěrečné zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, u kterých je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.
(7) Doba trvání ústní části závěrečné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout 2 hodiny.
§ 14
(1) Výsledek závěrečné zkoušky se hodnotí stupni „výtečně způsobilý“, „způsobilý“ a „nezpůsobilý“. O hodnocení rozhoduje zkušební komise při neveřejné poradě hlasováním. Hlasuje se nejprve o tom, zda čekatel je způsobilý nebo nezpůsobilý, u čekatelů, kteří byli uznáni jako způsobilí, pak o hodnocení „výtečně způsobilý“. Rozhodnutí zkušební komise je konečné.
(2) Za nezpůsobilého se vždy považuje čekatel, který odmítl závěrečnou zkoušku vykonat, od závěrečné zkoušky v jejím průběhu bez závažných důvodů odstoupil nebo byl v průběhu písemné části závěrečné zkoušky vyloučen anebo se bez včasné a důvodné omluvy k odborné zkoušce nedostavil. Omluva se považuje za včasnou, pokud byla zkušební komisi písemně oznámena nejpozději 5 dní po konání odborné zkoušky.
(3) Výsledek závěrečné zkoušky oznámí předseda zkušební komise čekateli bezprostředně po ukončení porady podle odstavce 1. Ministerstvo zašle čekateli osvědčení o úspěšném složení závěrečné zkoušky.
(4) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 1 týdne od ukončení ústní části závěrečné zkoušky protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise; protokol předá předseda zkušební komise do 3 dnů ode dne jeho vyhotovení ministerstvu.
(5) Údaje o průběhu závěrečné zkoušky se uchovávají po dobu 3 let.
§ 15
Při hodnocení závěrečné zkoušky stupněm „nezpůsobilý“ zkušební komise též určí, zda a v jakém rozsahu je čekatel při opakování závěrečné zkoušky povinen opakovat i její písemnou část.
ČÁST 5
§ 16
Výběrová řízení vyhlášená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle vyhlášky č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 17
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.