30. Navrhovatelé současně poukazují na skutečnost, že ve dvojkolejnosti budování systému poskytovatelů zdravotních služeb a systému poskytovatelů sociálních služeb je pokračováno i nadále, a to i za přispění Ministerstva zdravotnictví, přičemž za příklad uvádí zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), a s tím související novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 200/2015 Sb.), jejímž předkladatelem bylo Ministerstvo zdravotnictví. „Dle stávající právní úpravy zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou zveřejňovány v registru smluv vedeném zdravotními pojišťovnami všechny smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, včetně dodatků upravujících výši úhrad. Avšak zvláštní smlouvy uzavírané s poskytovateli sociálních služeb jsou podřazeny zákonu o registru smluv a jsou zveřejňovány v registru vedeném Ministerstvem vnitra. Každá z uvedených právních úprav však spojuje s nesplněním povinnosti zveřejnit smlouvu zcela jiné následky.“ Navrhovatelé proto odmítají snahu Ministerstva zdravotnictví dovozovat za tohoto stavu věci analogické použití úhradové vyhlášky na poskytovatele sociálních služeb jako „zcela účelovou, v rozporu s platnou právní úpravou a v rozporu s úmyslem zákonodárce formulujícího postavení poskytovatelů sociálních služeb prostřednictvím zákonů“.