(1) Aprobační zkouškou se ověřují odborné znalosti, znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotních služeb v České republice a schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k výkonu zdravotnického povolání, a to slovem i písmem. Aprobační zkouška se skládá z písemné, praktické a ústní části.

(2) Jednotlivé části aprobační zkoušky a její celkový výsledek jsou hodnoceny výsledkem „prospěl“ nebo „neprospěl“. Pokud je uchazeč o vykonání aprobační zkoušky (dále jen „uchazeč“) v kterékoliv části aprobační zkoušky hodnocen výsledkem „neprospěl“, celkový výsledek aprobační zkoušky je hodnocen „neprospěl“ a Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) podle § 34 odst. 4 zákona rozhodne o neuznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Vykonáním ústní části aprobační zkoušky s hodnocením „prospěl“ je úspěšně vykonána aprobační zkouška.

(3) V případě, že uchazeč vykonal aprobační zkoušku, která byla hodnocena výsledkem „neprospěl“, avšak v jejím rámci vykonal praktickou část aprobační zkoušky, která byla hodnocena výsledkem „prospěl“, považuje se takto vykonaná praktická část aprobační zkoušky za úspěšně vykonanou v dalším řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta v České republice (dále jen „řízení o uznání způsobilosti k výkonu povolání“), pokud uchazeč podá v jeho rámci přihlášku k vykonání písemné části aprobační zkoušky do 5 let ode dne, kterým byla praktická část aprobační zkoušky vykonána; v takovém případě se § 6 odst. 1 nepoužije.

(4) Průběh a hodnocení jednotlivých částí aprobační zkoušky a celkové hodnocení aprobační zkoušky se zaznamená v protokolu o aprobační zkoušce.