§ 1
Jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy
Jednotkou výkonu je:
a) 1 žák kurzu pro získání základního vzdělání,
b) ve středisku volného času
1. 1 dítě, 1 žák, 1 student, který je přijat k 1 nebo více zájmovým, výchovným, rekreačním nebo vzdělávacím činnostem s pravidelnou docházkou podle vyhlášky upravující zájmové vzdělávání, které se konají v rozsahu nejvýše 3 hodiny týdně v průměru po dobu nejméně 5 po sobě jdoucích měsíců v období školního vyučování s výjimkou období školních prázdnin,
2. 1 dítě, 1 žák, 1 student, který je přijat k 1 nebo více zájmovým, výchovným, rekreačním nebo vzdělávacím činnostem s pravidelnou docházkou podle vyhlášky upravující zájmové vzdělávání, které se konají v rozsahu více než 3 hodiny týdně v průměru po dobu nejméně 5 po sobě jdoucích měsíců v období školního vyučování s výjimkou období školních prázdnin,
3. 1 dítě, 1 žák, 1 student, který je přijat k 1 nebo více táborům, a to na dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů,
c) 1 žák ve školním klubu, který se vzdělává v základní škole, v základní škole speciální, v nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídajících ročnících v osmiletém vzdělávacím programu konzervatoře a který je přijat k 1 nebo více zájmovým, výchovným, rekreačním nebo vzdělávacím činnostem s pravidelnou
1. denní docházkou podle vyhlášky upravující zájmové vzdělávání,
2. docházkou podle vyhlášky upravující zájmové vzdělávání,
d) 1 ubytovaný v domově mládeže, který se zároveň vzdělává
1. v základní škole, střední škole nebo konzervatoři,
2. ve vyšší odborné škole,
e) 1 ubytovaný v internátě, který se zároveň vzdělává
1. v základní škole speciální, ve třídě přípravného stupně základní školy speciální, nebo ve škole samostatně zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti nebo žáky s těžkým zdravotním postižením,
2. ve škole samostatně zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti nebo žáky s jiným než těžkým zdravotním postižením,
f) 1 dítě, žák nebo student, jemuž informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči nebo pomoc při volbě vhodného vzdělávání a přípravě na budoucí povolání v předchozím školním roce zajišťovala
1. pedagogicko-psychologická poradna,
2. speciálně pedagogické centrum,
h) 1 výchovná skupina ve středisku výchovné péče1)
1. v celodenní formě služeb,
2. v internátní formě služeb,
k) 1 žák v oboru vzdělání ve střední škole v denní formě vzdělávání, kterému praktické vyučování zajišťuje středisko praktického vyučování.
§ 2
Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů
(1) Pro stanovení krajských normativů na jednotky výkonu podle § 1 je rozhodný ukazatel:
a) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np),
b) průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp).
(2) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka se stanoví
a) z průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo, nejsou-li tyto hodnoty vypovídající, z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v kurzu pro získání základního vzdělání nebo v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje,
b) pokud se jedná o ubytovaného v domově mládeže, jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na počtu ubytovaných,
c) pokud se jedná o dítě, žáka nebo studenta ve středisku volného času, jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na počtu dětí, žáků nebo studentů,
d) pokud se jedná o žáka ve školním klubu, jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na počtu žáků.
(3) Ukazatel průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka je tvořen průměrnou měsíční výší složek platu2) dosaženou v příslušném druhu školy, která realizuje kurz pro získání základního vzdělání, nebo v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje v průběhu uplynulého kalendářního roku upravenou na výši, která se v příslušném kalendářním roce předpokládá vzhledem k objemu finančních prostředků přidělených krajskému úřadu prostřednictvím republikových normativů na pedagogické pracovníky. Součty osobních příplatků a odměn v takto upraveném ukazateli průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka se mezi jednotlivými druhy škol a typy školských zařízení nesmí lišit o více než 50 % z nejvyššího součtu osobních příplatků a odměn. Do ukazatelů průměrné měsíční výše platu se nezahrnují platby za práci přesčas a za konání přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé sociálněpedagogické, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti nad stanovený rozsah3).
§ 3
Na každou jednotku výkonu podle § 1, pokud je u škol a školských zařízení v rámci kraje v daném kalendářním roce realizována, se stanoví 1 krajský normativ.
§ 4
(1) Krajský normativ s výjimkou táboru u středisek volného času se z ukazatelů uvedených v § 2 odst. 1 stanoví vztahem 1/Np x Pp x 12 x 1,Proc,
kde Proc je součtem procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jehož poplatníkem je zaměstnavatel podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti4), procent sazby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění5), a procent, v jejichž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb podle vyhlášky upravující fond kulturních a sociálních potřeb6).
kde Proc je součtem procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jehož poplatníkem je zaměstnavatel podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti4), procent sazby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění5), a procent, v jejichž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb podle vyhlášky upravující fond kulturních a sociálních potřeb6).
(2) Ke krajskému normativu stanovenému pro jednotku výkonu podle § 1 písm. f) bodu 2 lze stanovit opravné koeficienty zohledňující náročnost poradenských služeb poskytovaných speciálně pedagogickým centrem podle druhu znevýhodnění.
(3) Ke krajským normativům stanoveným pro jednotky výkonu podle § 1 písm. i) bodů 1 a 2 lze stanovit opravné koeficienty zohledňující počty rodinných skupin v dětském domově nebo v dětském domově se školou.
(4) Ke krajskému normativu stanovenému podle odstavce 1 lze stanovit opravné koeficienty, kterými se krajský normativ vynásobí v případě škol a školských zařízení, kde je průměrný platový stupeň pedagogických pracovníků vyšší nebo nižší než krajský průměr promítnutý v ukazateli průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka. Takto stanovené koeficienty nesmí být nižší než 0,9 ani vyšší než 1,1.
(5) Krajský normativ pro jednotku výkonu podle § 1 písm. b) bodu 3 se stanoví z krajského normativu pro jednotku výkonu podle § 1 písm. b) bodu 2 opravným koeficientem, který nesmí být vyšší než 0,25.
§ 5
Úprava ukazatelů pro výpočet minimální úrovně krajských normativů
Krajský úřad může zvýšit ukazatel Np stanovený podle § 2 odst. 2 až o 10 %.
§ 6
Zásady pro zvýšení krajských normativů
Krajský úřad může provést zvýšení krajského normativu nad rámec vyplývající z hodnot ukazatelů uvedených v § 2, pokud je toto zvýšení zabezpečeno v celkovém objemu finančních prostředků přidělených kraji prostřednictvím republikových normativů.
§ 7
Zásady pro zveřejnění krajských normativů
Krajský úřad zveřejní stanovené krajské normativy, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení a koeficienty podle § 4 odst. 2 až 5 způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 pracovních dnů po obdržení rozpisu rozpočtu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
§ 8
Společná ustanovení
Školami a školskými zařízeními v rámci kraje se pro účely této vyhlášky rozumí školy a školská zařízení zapsané ve školském rejstříku zřizované obcemi nebo svazky obcí na území příslušného kraje nebo příslušným krajem.
§ 9
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
3. Vyhláška č. 33/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění vyhlášky č. 47/2008 Sb.
4. Vyhláška č. 8/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů.
5. Vyhláška č. 11/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů.
6. Vyhláška č. 110/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů.
7. Část osmá vyhlášky č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky.
§ 10
Přechodné ustanovení
Do dne, do kterého jsou školy a školská zařízení financovány ze státního rozpočtu podle ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 101/2017 Sb., se krajské normativy řídí vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 11
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.