C. Samovolný vývoj
Samovolný vývoj je pro účely stanovení přirozenosti lesa označení stavu vývoje lesa, při kterém nejsou prováděny přímé lidské zásahy do lesních porostů (zejména se jedná o pěstební práce, výchovu a obnovu porostů, zásahy proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb) a ty jsou vystaveny samovolnému působení přírodních sil (procesy sukcese a disturbance) v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa.
Tento stav shrnuje ve svém obsahu jednak výsledky spontánního působení přírodních sil, ale zároveň i následky ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. dřívější obhospodařování) i nepřímé vlivy působící na vývoj lesních porostů v současnosti (např. poškození vysokými početními stavy spárkaté zvěře, různé formy imisního zatížení).
Tento stav nevylučuje ani výjimečně prováděné přímé lidské zásahy v lesních porostech v současnosti, pokud jsou prováděny za účelem vyloučení nebo alespoň zmírnění nepřímých lidských vlivů (např. likvidace invazních nepůvodních druhů, ochrana dřevin proti nadměrnému poškození zvěří, obnova dříve člověkem narušeného přirozeného vodního režimu).
Přípustné jsou i zásahy naplňující povinnosti vyplývající z právních předpisů (např. zajišťování minimální nezbytné údržby a provozní bezpečnosti návštěvnické infrastruktury, staveb, užívaných pozemních komunikací a inženýrských sítí) nebo zásahy k naplňování jiného důležitého veřejného zájmu (např. šetrný a přiměřený sběr osiva dřevin, odběr vzorků pro potřeby výzkumu). Na území přírodních zón ochrany přírody národních parků jsou v rámci tohoto stavu rovněž přípustné zásahy prováděné v rozsahu a za podmínek uvedených v § 18a zákona. Všechny tyto výjimečně prováděné lidské zásahy jsou přípustné pouze v rozsahu, při kterém nenaruší přirozenou prostorovou strukturu, dynamiku a biologickou rozmanitost dotčeného lesního ekosystému, v opačném případě pak nelze výsledný stav vývoje lesa označit jako samovolný vývoj.