3. jiného zdroje nebo kombinace zdrojů, které instituce důvodně považuje za důvěryhodné a o kterých se důvodně domnívá, že ve svém celku poskytují úplné a aktuální informace o skutečném majiteli a vlastnické a řídicí struktuře klienta, zejména pokud budou vydány orgánem veřejné moci, nebo budou úředně ověřené; čestné prohlášení samo o sobě nelze pro potřeby zjišťování skutečného majitele a vlastnické a řídicí struktury považovat za důvěryhodný zdroj.