KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST A POJIŠTĚNÍ

KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST PLATEBNÍ INSTITUCE
(K § 16 odst. 5 zákona)

KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
(K § 74 odst. 6 zákona)

MINIMÁLNÍ LIMIT POJISTNÉHO PLNĚNÍ Z POJIŠTĚNÍ A MINIMÁLNÍ VÝŠE SROVNATELNÉHO ZAJIŠTĚNÍ
(K § 17 odst. 3, § 46 odst. 2 a § 75 odst. 3 zákona)

(1) Kapitál se vypočítá obdobně jako kapitál uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 118 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále jen „nařízení“).

(2) Nejméně 75 % kapitálu tier 1 má podobu kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 50 nařízení a kapitál tier 2 je roven nejvýše jedné třetině kapitálu tier 1.

(3) Za účelem předejití vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu nesmí platební instituce, která je členem skupiny, jejímž členem je též jiná platební instituce, zahraniční platební instituce, úvěrová instituce, investiční podnik, společnost spravující aktiva anebo pojišťovna, do kapitálu určeného podle odstavce 1 zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnovány do kapitálu za účelem splnění jakýchkoli jiných kapitálových požadavků. Úvěrovou institucí, investičním podnikem a společností spravující aktiva se pro účely této vyhlášky rozumí tyto subjekty tak, jak jsou definovány v nařízení.

(4) Platební instituce, která vykonává i jiné podnikatelské činnosti než činnost, k jejímuž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona, (dále jen „hybridní platební instituce“) nesmí do kapitálu určeného podle odstavce 1 zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona.

(1) Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku jsou:

b) přístup na základě objemu plateb (dále jen „přístup B“),

a) přístup na základě režijních nákladů (dále jen „přístup A“),

c) přístup základního ukazatele (dále jen „přístup C“).

(2) Hybridní platební instituce uplatní některý z přístupů pouze na činnosti podle § 8 zákona.

(1) Kapitálový požadavek podle přístupu A se rovná 10 % z celkové výše režijních nákladů za bezprostředně předcházející účetní období; režijními náklady se rozumí

a) náklady na odpisy hmotného a nehmotného majetku a

b) správní náklady⁵) nebo výkonová spotřeba, osobní náklady a daně a poplatky⁶).

(2) Pokud dojde oproti bezprostředně předcházejícímu účetnímu období k významné změně v činnosti platební instituce, která stanovuje kapitálový požadavek přístupem A, může Česká národní banka v odůvodněných případech umožnit úpravu ve výpočtu tohoto kapitálového požadavku.

(3) Platební instituce, která začne vykonávat svoji činnost v průběhu běžného účetního období, stanoví kapitálový požadavek přístupem A ve výši 10 % z celkové výše režijních nákladů plánovaných pro běžné účetní období, případně upravených podle požadavků České národní banky.

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem B se rovná součinu koeficientu podle § 32 a částky, která se stanoví jako součet

a) 4 % z části objemu plateb nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

c) 1 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 10 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 100 000 000 eur,

b) 2,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 10 000 000 eur,

e) 0,25 % z části objemu plateb přesahující částku odpovídající 250 000 000 eur.

d) 0,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 100 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 250 000 000 eur a

(2) V období od 31. prosince běžného roku do 30. prosince následujícího roku se částka vyjádřená v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem, který Česká národní banka vyhlásí jako poslední v měsíci říjnu běžného roku.

(3) Objem plateb podle odstavce 1 se rovná jedné dvanáctině celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v bezprostředně předcházejícím účetním období.

(4) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví objem plateb na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem C se rovná součinu koeficientu podle § 32 a částky, která se stanoví jako součet

a) 10 % z části hodnoty relevantního ukazatele nepřesahující částku odpovídající 2 500 000 eur,

b) 8 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 2 500 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

c) 6 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 25 000 000 eur,

e) 1,5 % z části hodnoty relevantního ukazatele přesahující částku odpovídající 50 000 000 eur.

d) 3 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 25 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 50 000 000 eur a

(2) Hodnota relevantního ukazatele podle odstavce 1 se rovná součtu úrokových výnosů, úrokových nákladů, výnosů z poplatků a provizí a ostatních provozních výnosů a při výpočtu se postupuje takto:

a) hodnota relevantního ukazatele je počítána na základě předchozího sledování trvajícího 12 měsíců ke konci posledního účetního období,

c) do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se nezahrnují mimořádné a nepravidelné výnosy a

b) každá položka se zohledňuje v odpovídající kladné, anebo záporné hodnotě,

d) hodnotu relevantního ukazatele lze snížit o náklady na outsourcing poskytovaný osobou, nad níž příslušný orgán dohledu vykonává srovnatelný dohled.

(3) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví hodnotu relevantního ukazatele na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

(4) Pokud je hodnota relevantního ukazatele podle odstavce 2 nižší než 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední 3 účetní období, jako hodnota relevantního ukazatele se pro účely určení kapitálového požadavku podle odstavce 1 použije 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední tři účetní období.

(5) V období od 31. prosince běžného roku do 30. prosince následujícího roku se částka vyjádřená v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem, který Česká národní banka vyhlásí jako poslední v měsíci říjnu běžného roku.

a) 0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona, nebo

b) 1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

(1) Kapitál se vypočítá obdobně jako kapitál podle čl. 4 odst. 1 bodu 118 nařízení.

(2) Kapitálový požadavek ke krytí rizik spojených s vydáváním elektronických peněz činí nejméně 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu.

(3) Za účelem předejití vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu nesmí instituce elektronických peněz, která je členem skupiny, jejímž členem je též platební instituce, zahraniční platební instituce, úvěrová instituce, investiční podnik, společnost spravující aktiva anebo pojišťovna, zahrnout do kapitálu určeného podle odstavce 1 ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnovány do kapitálu za účelem splnění jakýchkoli jiných kapitálových požadavků.

(4) Instituce elektronických peněz, která vykonává i jiné podnikatelské činnosti než činnost, k jejímuž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona, nesmí do kapitálu určeného podle odstavce 1 zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona.

(5) Pokud nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem instituci elektronických peněz je určena pro činnost podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

(6) Pokud instituce elektronických peněz vydává elektronické peníze po dobu kratší než 6 kalendářních měsíců, činí tento kapitálový požadavek nejméně 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu stanovených na základě jejího obchodního plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

(1) Hodnota indikátoru typu činnosti se v případě výlučného poskytování platebních služeb rovná nule.

(2) Pokud je vykonávána i jiná činnost nebo činnosti než platební služby, činí hodnota indikátoru typu činnosti 50 000 eur, ledaže činnost jiná než platební služby nemá vliv na poskytování služby nepřímého dání platebního příkazu nebo služby informování o platebním účtu, protože existuje záruka, která pokrývá závazky vyplývající z této činnosti, nebo jiný právní předpis stanoví povinnost založit samostatný subjekt pro podnikání v oblasti platebních služeb, jestliže tato jiná činnost zhoršuje nebo by mohla zhoršit finanční zdraví daného poskytovatele služeb.

N_d = max {0; min {5 000 000; N - 5 000 000}}
$\mathrm{SA}=0,4.{\mathrm{N}}_{\mathrm{a}}+0,25.{\mathrm{N}}_{\mathrm{b}}+0,1.{\mathrm{N}}_{\mathrm{c}}+0,05.{\mathrm{N}}_{\mathrm{d}}+0,00025.{\mathrm{N}}_{\mathrm{e},}$
N je celková částka všech platebních transakcí, ke kterým byl v předchozím kalendářním roce platební příkaz dán nepřímo; částka je vyjádřena v eurech a rovná se součtu ${\mathrm{N}}_{\mathrm{a}}+{\mathrm{N}}_{\mathrm{b}}+{\mathrm{N}}_{\mathrm{c}}+{\mathrm{N}}_{\mathrm{d}}+{\mathrm{N}}_{\mathrm{e}};$
(1) Hodnota indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby nepřímého dání platebního příkazu se vypočte podle vztahu:
N_c = max {0; min {4 000 000; N - 1 000 000}}
N_b = max {0; min {500 000; N - 500 000}}
kde:
N_a = min {500 000; N}
N_e = max {0; N - 10 000 000}
pokud nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány služby, použije se odhadovaná částka všech platebních transakcí, ke kterým bude platební příkaz dán nepřímo, avšak nejméně částka 50 000 eur.
Částka platebních transakcí vyjádřená v jiné měně než v eurech se přepočítává na částku v eurech kurzem, který Česká národní banka vyhlásí jako poslední v měsíci říjnu předchozího kalendářního roku.

kde:
N je celkový počet uživatelů služby informování o platebním účtu v předchozím kalendářním roce a rovná se součtu ${\mathrm{N}}_{\mathrm{a}}+{\mathrm{N}}_{\mathrm{b}}+{\mathrm{N}}_{\mathrm{c}}+{\mathrm{N}}_{\mathrm{d}}+{\mathrm{N}}_{\mathrm{e}};$
N_e = max {0; N - 1 000 000}
N_d = max {0; min {900 000; N - 100 000}}
N_c = max {0; min {90 000; N - 10 000}}
N_b = max {0; min {9 900; N - 100}}
N_a = min {100; N}
$\mathrm{SA}=0,4.{\mathrm{N}}_{\mathrm{a}}+0,25.{\mathrm{N}}_{\mathrm{b}}+0,1.{\mathrm{N}}_{\mathrm{c}}+0,05.{\mathrm{N}}_{\mathrm{d}}+0,00025.{\mathrm{N}}_{\mathrm{e},}$
(2) Hodnota indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby informování o platebním účtu se vypočte podle vztahu:
pokud tyto služby nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány, použije se odhadovaný počet uživatelů, nejméně však 50 000.

(3) V případě poskytování služby nepřímého dání platebního příkazu a zároveň i služby informování o platebním účtu se hodnota indikátoru rozsahu činnosti rovná součtu hodnoty indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby nepřímého dání platebního příkazu a indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby informování o platebním účtu.