24. Přílohy č. 4 až 6 znějí:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 252/2004 Sb.
Minimální roční četnost odběrů vzorků pitné vody

Počet obyvatel zásobované oblasti [§ 2 písm. d)] při denní spotřebě 200 l na osobu	Objem vody rozváděné či produkované v zásobované oblasti m3/den 1)	Roční počet vzorků pro krácený rozbor 2, 4)	Roční počet vzorků pro úplný rozbor 2, 3)
≤ 50	≤ 10	1	1 za dva roky
> 50 až ≤ 100	> 10 až ≤ 20	2	1
> 100 až ≤ 500	> 20 až ≤ 100	3	1
> 500 až ≤ 5 000	>100 až ≤ 1 000	4	2
> 5 000 až ≤ 50 000	> 1 000 až ≤ 10 000	4 + 3 na každých 1000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu	1 + 1 na každých 4 500 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu
> 50 000 až ≤ 500 000	> 10 000 až ≤ 100 000		3 + 1 na každých 10 000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu
> 500 000	> 100 000		12 + 1 na každých 25 000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu

Vysvětlivky:
1. Neodpovídá-li objem vyráběné vody počtu obyvatel podle hodnot uvedených v tabulce, považuje se za rozhodující počet zásobovaných obyvatel. Pokud počet zásobovaných obyvatel, zejména vzhledem k sezónní rekreaci, výrazně kolísá a nelze jej jednoznačně určit, bere se jako základ stanovení četnosti průměrný objem vyrobené vody (m³/den) za roční období.
2. Příklad výpočtu: pro objem rozváděné vody 4 300 m³/den je počet krácených rozborů 19 [4 + (5 x 3)] a počet úplných rozborů 2 [1 + (1 x 1)].
3. Snížení četnosti je možné jen za předpokladu splnění podmínek § 4 odst. 3 zákona.
4. Do počtu požadovaných krácených rozborů se nezapočítávají krácené rozbory, které se provedou v rámci úplného rozboru.
k vyhlášce č. 252/2004 Sb.
Minimální rozsah rozborů vzorků pitné vody
1. Krácený rozbor
Účelem kráceného rozboru je ověřovat, zda jsou u odběratele dodržovány limitní hodnoty klíčových mikrobiologických, fyzikálně-chemických a organoleptických ukazatelů stanovených touto vyhláškou nebo příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví na základě zákona.
Krácený rozbor sestává z ukazatelů uvedených v tabulce A.
Tabulka A

č.	ukazatel	vysvětlivky
1	Escherichia coli
2	koliformní bakterie
3	počty kolonií při 22 °C
4	počty kolonií při 36 °C
5	mikroskopický obraz - abioseston	1
6	mikroskopický obraz - počet organismů	1
7	mikroskopický obraz - živé organismy	1
8	amonné ionty
9	barva
10	dusičnany
11	dusitany	5
12	hliník	2
13	chlor volný nebo jiná aktivní látka chemické dezinfekce	3
14	chemická spotřeba kyslíku-manganistanem (nebo celkový organický uhlík)
15	chuť
16	konduktivita
17	mangan	4
18	pach
19	pH
20	zákal
21	železo
22	teplota
	další relevantní ukazatele vyplývající z posouzení rizik

Vysvětlivky:
1. Stanovuje se v případě, je-li zdrojem povrchová voda. Je-li zdrojem podzemní voda, stanovuje se pouze v případě ovlivnění podzemního zdroje povrchovou vodou a indikace pomnožování organismů v síti.
2. Stanovuje se pouze při použití kolaguačního činidla na bázi hliníku.
3. Stanovuje se pouze v případě použití prostředků obsahujících chlor. V případě využití vázaného aktivního chloru (zejména ve formě chloraminů) pro dezinfekci, se stanovuje celkový aktivní chlor. Při použití jiného chemického dezinfekčního prostředku se stanoví zbytkové množství příslušné aktivní látky.
4. Stanovuje se pouze v případě, kdy je mangan z vody při úpravě odstraňován.
5. Stanovuje se pouze v případě, že se provádí dezinfekce vody chloraminací.
Pro všechny vysvětlivky platí, že pokud je do skupinového vodovodu dodávána směs vody, kde je podíl vody, pro kterou daná vysvětlivka platí, trvale nižší než 50 %, a zároveň je tato voda sledována samostatně ve vodovodu pro více než 5 000 osob, není nutné ve vodovodu s touto směsí dané ukazatele v kráceném rozboru sledovat.
2. Úplný rozbor
Účelem úplného rozboru je ověřovat, zda jsou dodržovány limitní hodnoty všech ukazatelů stanovených touto vyhláškou nebo příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví na základě § 4 odst. 6 zákona.
Předmětem úplného rozboru jsou všechny ukazatele uvedené v následující tabulce s výjimkou případů, kdy je příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví stanoveno na základě zákona jinak.
Místa odběru vzorků jsou stanovena tabulce B. Pokud je vodojem v blízkosti spotřebiště a posouzení rizik neprokáže, že by mohlo dojít k významné změně v jakosti vody mezi vodojemem a spotřebištěm, lze ho zahrnout jako jedno z míst odběru u spotřebitele; toto platí pro oblasti, kde se provádí 4 a více úplných rozborů za rok.
Tabulka B

č.	Ukazatel	Místa odběru		Vysvětlivky
		Voda upravená +	Voda dodávaná (spotřebitel) ++
	A. Mikrobiologické a biologické ukazatele
1	Clostridium perfringens	x		1, 2
2	intestinální enterokoky	x	x	2
3	Escherichia coli	x	x	2
4	koliformní bakterie	x	x	2
5	mikroskopický obraz - abioseston	x	x	1,2
6	mikroskopický obraz - počet organismů	x	x	1, 2
7	mikroskopický obraz - živé organismy	x	x	1,2
8	počty kolonií při 22 °C	x	x	2
9	počty kolonií při 36 °C	x	x	2
	B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele
11	1,2-dichlorethan	*	*
12	akrylamid	-	-	3
13	amonné ionty	*	*
14	antimon	*	*
15	arsen	*	*
16	barva	x	x	2
17	benzen		x	4
18	benzo[a]pyren		x
19	beryllium	*	*	5
20	bor	*	*
21	bromičnany		x	6
22	celkový organický uhlík	*	*	7
23	dusičnany	*	*
24	dusitany	x	x	2
25	epichlorhydrin	-	-	3
26	fluoridy	*	*
27	hliník	*	*
28	hořčík	*	*
29	chemická spotřeba kyslíku Mn	x	x	2, 8
30	chlor volný		x	9
31	chlorečnany		x	9
32	chlorethen (vinylchlorid)		x	3
33	chloridy	*	*
34	chloritany		x	9
35	chrom	*	*
36	chuť	x	x	2
37	kadmium		x
38	konduktivita	*	*
39	kyanidy celkové	*	*
40	mangan	*	*
41	měď		x	10
42	microcystin-LR	x		2, 11
43	nikl		x	10
44	olovo		x	10
45	ozon	x		2, 9
46	pach	x	x	2
47	pesticidní látka	*	*	12
48	pesticidní látky celkem	*	*	12
49	pH	x	x	2
50	polycyklické aromatické uhlovodíky		x	13
51	rtuť	*	*
52	selen	*	*
53	sírany	*	*
54	sodík	*	*
55	stříbro		x	14
56	teplota	x	x	2
57	tetrachlorethen		x
58	trihalomethany		x	15
59	trichlorethen		x
60	trichlormethan (chloroform)		x
61	uran	*	*	16
62	vápník	*	*
63	vápník a hořčík	*	*
64	zákal	x	x	2
65	železo	x	x	2

Poznámky k místům odběru:
+ Výstup ze stavby pro úpravu vody nebo zdroje bez technologie úpravy vody, v obou případech po dezinfekci, pokud je používána. Jedná se o vodu, která již nevyžaduje žádnou další úpravu, aby mohla být dodaná spotřebitelům.
++ Místa splnění požadavků na jakost pitné vody podle § 8.
(x) Znamená, že v rámci jednoho úplného rozboru musí být vzorek povinně odebrán na tomto místě. Pokud provozovatel odebírá vzorek jak na výstupu z úpravny, tak u spotřebitele, tak se jedná o časově souvztažný odběr, kdy mezi odběrem obou vzorků nesmí uplynout více než 7 pracovních dnů. Požadavek souvztažných odběrů se netýká případů, kdy je úpravna vody a distribuční síť provozována různými provozovateli nebo se jedná o osoby podle § 3 odst. 2 zákona, které provozují systém zásobování pitnou vodou, na něhož se nevztahuje zákon č. 274/2001 Sb.
(*) Znamená, že v rámci jednoho úplného rozboru může být vzorek odebrán na libovolném z takto vyznačených míst.
Vysvětlivky:
1. Stanovuje se pouze u pitných vod upravovaných přímo z vod povrchových nebo u podzemních vod ovlivněných povrchovými vodami.
2. Osoby podle § 3 odst. 2 zákona, které provozují systém zásobování pitnou vodou, který nespadá do působnosti zákona č. 274/2001 Sb., provádějí za běžných podmínek provozu stanovení tohoto ukazatele jen u spotřebitele.
3. Stanovení v pitné vodě se provede jen v případě, kdy není možné provést výpočet podle vysvětlivky 10 v příloze č. 1 k této vyhlášce a látka se vzhledem k použitým materiálům může ve vodě vyskytovat. Stanovení chlorethenu (vinylchloridu) se provede u nových zdrojů před jejich uvedením do provozu.
4. Při stanovení benzenu je nutné sledovat, není-li indikována přítomnost dalších aromatických uhlovodíků (toluenu, xylenů, ethylbenzenu). V případě kvantitativního stanovení se uvedou nálezy stanovených látek do protokolu o zkoušce.
5. Stanovuje se vždy u nového zdroje a dále tam, kde nálezy beryllia přesahují 30 % limitní hodnoty.
6. Stanovuje se jen u vody ošetřené ozonem nebo chlornanem sodným.
7. Nemusí se stanovovat u zdrojů dodávajících méně než 10 000 m³ vody denně.
8. Není nutno stanovovat, pokud je stanoven obsah celkového organického uhlíku.
9. Obsah volného chloru, chloritanů či ozonu se stanovuje pouze v případě použití chloru nebo prostředků obsahujících chlor, oxidu chloričitého nebo ozonu při úpravě vody. Za úpravu se považuje i dezinfekce vody. Chlorečnany se stanovují pouze v případě oxidace nebo dezinfekce vody pomocí chlornanu sodného nebo oxidu chloričitého.
10. Pro kontrolu jakosti pitné vody podle § 4 se použije metoda náhodného vzorkování během pracovního dne, která spočívá v odběru prvních 1 000 ml vody z kohoutku (bez očištění kohoutku a bez předchozího odpouštění vody nebo odběru vzorků vody na stanovení jiných ukazatelů). Zjistí-li se při tomto odběru překročení limitní hodnoty a je-li prokázáno, že se jedná o zhoršení vlivem vnitřního vodovodu, provádí se účelové vzorkování pro zjištění průměrné koncentrace látky požité odběrateli během jednoho týdne.
11. Stanovuje se u pitné vody upravené z povrchové. Není nutno stanovovat, pokud z posouzení rizik vyplývá, že výskyt sinic v surové vodě je málo pravděpodobný, nebo pokud provozní rozbory surové vody ukazují, že výskyt sinic je zanedbatelný.
12. Stanovují se pouze pesticidy s pravděpodobným výskytem v daném zdroji, nestanovení pesticidních látek se zdůvodní.
13. V rámci tohoto ukazatele se provede kvantitativní stanovení následujících specifických látek: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[ghi]perylen, indeno[1,2,3-cd]pyren.
14. Stanovuje se u vod dezinfikovaných solemi stříbra a vod upravovaných zařízením obsahujícím stříbro.
15. V rámci tohoto ukazatele se provede kvantitativní stanovení následujících specifických látek: trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu), dibromchlormethanu a bromdichlormethanu.
16. Stanovuje se vždy u nového zdroje podzemní vody, dále tam, kde nálezy radioaktivních ukazatelů indikují přítomnost uranu ve vodě, a tam, kde nálezy uranu přesahují 30 % limitní hodnoty.
k vyhlášce č. 252/2004 Sb.
Požadavky na analytické metody
A. Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru

Ukazatel	Metoda	Alternativní metoda
Escherichia coli	ČSN EN ISO 9308-1	ČSN EN ISO 9308-2
koliformní bakterie	ČSN EN ISO 9308-1	ČSN EN ISO 9308-2
intestinální enterokoky	ČSN EN ISO 7899-2
Pseudomonas aeruginosa	ČSN EN 16266
počty kolonií při 22 °C a 36 °C	ČSN EN ISO 6222
mikroskopický obraz	ČSN 757712 a ČSN 75 7713
Clostridium perfringens (včetně spor)	ČSN EN ISO 14189	viz postup níže
atypická mykobakteria	viz postup níže
Legionella spp.	ČSN EN ISO 11731
Staphylococcus aureus	ČSN EN ISO 6888-1 (beze změny A1)*)

*) v bodě 4.1 uvedené normy se místo očkování použije technika membránové filtrace 100 ml vzorku vody
1. Clostridium perfringens (včetně spor):
Postup stanovení:
Membránová filtrace, po které následuje anaerobní kultivace membrány na m-CP agaru při 44 ± 1 °C po dobu 21 ± 3 hod. Počítá se četnost neprůsvitných žlutých kolonií, jejichž zbarvení přejde do růžova nebo červena po vystavení parám amoniaku po dobu 20 až 30 sekund.
Agar m-CP má toto složení:

Bazální médium:
tryptóza	30 g
kvasnicový extrakt	20 g
Sacharoza	5 g
hydrochlorid L-cysteinu	1 g
MgSO4.7 H2O	0,1 g
bromkrezolová purpurová červeň	40 mg
agar	15 g
voda	1000 ml

Tyto součásti bazálního média se rozpustí, pH se upraví na 7,6 a médium se na dobu 15 minut umístí v autoklávu při 121 °C. Poté se médium nechá zchladnout a přidají se následující přísady:

D-cycloserin	400 mg
polymyxin B ve formě síranu	25 mg
indoxyl-β-D-glukosid (předem rozpuštěný v 8 ml sterilní vody)	60 mg
sterilně zfiltrovaný 0,5 % fenolftalein difosforečnanový roztok	20 ml
sterilně zfiltrovaný 4,5 % FeCl3.6 H2O	2 ml

2. Atypická mykobakteria:
Pro stanovení atypických mykobakterií lze použít jednu z následujících metod:
a) Metoda s laurylsulfátem sodným:
Postup stanovení:
Membránovou filtrací (filtr o porozitě 0,45 mikrometrů) se zpracuje s pomocí vodní vývěvy 0,5 l vody. Za sterilních podmínek se filtr vyjme pinzetou a nůžkami rozstříhá na 6 - 8 proužků, které se přemístí do centrifugační nádobky s 20 ml sterilní destilované vody a vytřepou 10 minut na třepačce. Roztok se pak přelije do další nádobky a centrifuguje 20 minut při 2 000 g až 3 000 g. Supernatant se odlije a sediment se dekontaminuje 3 ml roztoku 3% laurylsulfátu sodného s 1 % NaOH. Po 20 minutách třepání na třepačce se přidá 25 ml sterilní destilované vody a centrifuguje se opět při 2000 g až 3000 g po dobu 20 minut. Po odlití supernatantu se k sedimentu přidají cca 2 ml fyziologického roztoku tak, aby se výsledný objem vzorku ve zkumavce zarovnal na určitou jeho hodnotu, která poslouží pro výpočet kvantity. Po homogenizaci pipetou se vzorek očkuje v množství po 0,25 ml na šest vaječných půd (3 Löwensteinovy-Jensenovy a 3 Ogawovy půdy). Vždy dvě z naočkovaných půd se (1 L.-J. a 1 Ogawova) se inkubují při 30 °C, 37 °C a 42 °C. Výsledek se odečítá za 1, 3, 6 a 9 týdnů, pro stanovení počtů se použijí výsledky po 9 týdnech inkubace. V případě, že kmen neroste při určité teplotě, se výsledky počítají jen z těch teplot inkubace, při nichž je kmen schopen růst (některé mykobakterie nerostou při teplotě nižší než 37 °C). U vyrostlých kolonií se zaznamenává jejich morfologie a pigmentace a mikroskopicky se Ziehl-Neelsenovým barvením ověří jejich acidorezistence. V případě pozitivity se provádí ve specializovaných mykobakteriologických laboratořích druhová identifikace izolovaného kmene.
Počty mykobakterií na 1 l vody se vypočtou ve vztahu k objemu přefiltrované vody, objemu vzorku po centrifugaci, počtu očkovaných ploten a velikosti očkovaného inokula.
K dekontaminaci vody je možné použít také chlorhexidin. K sedimentu se přidá 10 ml 0,2% vodného roztoku chlorhexidinu, ručně protřepe a ponechá 24 hodin při pokojové teplotě. Druhý den po centrifugaci a po promytí sedimentu 10 ml sterilní destilované vody se sediment po další centrifugaci při 2 000 g až 3000 g zpracuje stejně jako při metodě s laurylsulfátem sodným.
b) Metoda s cetylpyridinium chloridem (CPC):
Postup stanovení:
Membránovou filtrací (filtr o porozitě 0,45 mikrometrů) se zpracuje s pomocí vodní vývěvy 1 litr vody. Pro dekontaminaci vzorku vody se použije roztok CPC ve výsledné koncentraci 0,005 %, který se připraví do sterilní destilované vody.
Dekontaminace vzorku vody je provedena následujícím způsobem: 1 díl 0,05 % roztoku CPC je přidán k 9 dílům vzorku vody. Po uzavření láhve se její obsah po dobu 30 sekund protřepává, pak se nechá 30 minut stát. Poté se ihned provede filtrace přes celulózový membránový filtr o průměru 50 mm a velikosti pórů 0,45 μm.
Filtr je propláchnut po ukončení filtrace 500 ml sterilní destilované vody, aby se odstranila residua CPC.
Filtr se vyjme sterilní pinzetou a vloží do sterilní 30 ml plastikové nádobky, do níž jsou přidány 2 ml sterilní destilované vody. Na vortexu je plastiková nádobka protřepána po dobu 10 vteřin. Na povrch půd v Petriho miskách je suspenze inokulována po 0,2 ml a 0,1 ml je použita k nátěru na podložní sklíčko pro barvení metodou podle Ziehl-Neelsena. Kultivace na jedné Petriho misce s Löwenstein-Jensenovou půdou a jedné Petriho misce s Ogawovou půdou při 30 °C, 37 °C a 42 °C. Hodnocení se provádí 1x týdně do 9 týdnů inkubace.
Do protokolu se zaznamenávají zjištěné výsledky na jednotlivých půdách: počet kolonií na půdě, při masivním růstu na výseči s reprezentativním nárůstem, morfologie kolonií, mikroskopické ověření vyrostlých kolonií. Pokud je zjištěn růst více mykobakteriálních druhů, uvádí se počet každého druhu zvlášť. Pro identifikaci je odebráno 10 kolonií, z nichž je připravena subkultura na pevné půdě (Löwenstein-Jensenově nebo Ogawově) pro provedení identifikačních testů. U některých suspektních kolonií mykobakterií je možno provést vyšetření GEN Probe přímo z primokultury z dostatečného inokula. Konečné hodnocení růstu je provedeno po 9 týdnech inkubace, stejně tak uzavření negativních vyšetření; u negativních se inkubace prodlouží do 12 týdnů. Pokud v průběhu šestitýdenní inkubace přerostou všechny naočkované půdy nespecifickou bakteriální flórou, uzavře se výsledek dříve.
Pro stanovení počtů se použijí výsledky po 9 týdnech inkubace, popřípadě po 12 týdnech inkubace, pokud po 9 týdnech bylo vyšetření negativní. V případě, že kmen neroste při určité teplotě, se výsledky počítají jen z údajů těch teplot inkubace, při nichž je kmen schopen růst. Počty kolonií mykobakterií na 1 litr vody se vypočítají ve vztahu k objemu přefiltrované vody, objemu vzorku při vytřepávání filtru, velikosti očkovaného inokula a počtu inokulovaných ploten.
B. Ukazatele, pro které jsou stanoveny požadavky na metodu
Použité analytické metody musí být minimálně schopny stanovit koncentrace s uvedenou mezí stanovitelnosti a na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele se stanovenou nejistotou měření. Bez ohledu na citlivost dané použité analytické metody, musí být výsledek vyjádřen nejméně stejným počtem desetinných míst, jako je uvedeno u limitní hodnoty daného ukazatele v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce.
Nejistota měření uvedená v následující tabulce nesmí být používána jako dodatečná tolerance, pokud jde o hodnocení shody naměřené hodnoty s limitní hodnotou ukazatele stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Ukazatel	Mez stanovitelnosti (*)	Nejistota měření (**)	Vysvětlivky
		[% limitní hodnoty (kromě pH)]
	[% limitní hodnoty]
akrylamid			1
amonné ionty	≤ 30	≤ 40
antimon	≤ 30	≤ 40
arzen	≤ 30	≤ 30
barva	≤ 25	≤ 30
benzen	≤ 30	≤ 40
benzo(a)pyren	≤ 30	≤ 50	2
beryllium	≤ 20	≤ 25
bor	≤ 30	≤ 25
bromičnany	≤ 30	≤ 40
celkový organický uhlík (TOC)	≤ 30	≤ 30	3
1, 2-dichlorethan	≤ 30	≤ 40
dusičnany	≤ 10	≤ 15
dusitany	≤ 30	≤ 20
epichlorhydrin			1
fluoridy	≤ 10	≤ 20
hliník	≤ 30	≤ 25
hořčík	≤ 20	≤ 20
chemická spotřeba kyslíku manganistanem	≤ 20	≤ 20	4
chlor volný	≤ 25	≤ 20
chlorečnany	≤ 25	≤ 20
chlorethen (vinylchlorid)			1
chloridy	≤ 10	≤ 15
chloritany	≤ 25	≤ 20
chrom	≤ 30	≤ 30
chuť			5
kadmium	≤ 30	≤ 25
konduktivita	≤ 10	≤ 20
kyanidy celkové	≤ 30	≤ 30	6
mangan	≤ 30	≤ 30
měď	≤ 30	≤ 25
microcystin-LR	≤ 20	≤ 25
nikl	≤ 30	≤ 25
olovo	≤ 30	≤ 25
ozon	≤ 30	≤ 20
pach			5
pesticidní látky	≤ 30	≤ 30	7
pesticidní látky celkem	viz požadavky pro jednotlivé pesticidní látky
polycyklické aromatické uhlovodíky	≤ 30	≤ 50	8
reakce vody (pH)		≤ 0,2	9
rtuť	≤ 30	≤ 30
selen	≤ 30	≤ 40
sírany	≤ 10	≤ 15
sodík	≤ 10	≤ 20
stříbro	≤ 10	≤ 25
tetrachlorethen	≤ 30	≤ 30	10
trihalomethany	≤ 30	≤ 40	8
trichlormethan (chloroform)	≤ 10	≤ 25
trichlorethen	≤ 30	≤ 40	10
uran	≤ 30	≤ 30
vápník	≤ 10	≤ 20
vápník a hořčík	≤ 10	≤ 20
zákal	≤ 30	≤ 30	11
železo	≤ 30	≤ 30

Poznámky:
(*) Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku.
(**) Nejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce či lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty.
Vysvětlivky:
1. Charakteristiky metody nejsou stanoveny. Hodnota ukazatele se kontroluje pomocí specifikace výrobku, který danou látku obsahuje, a to podle množství látky přítomné v materiálu nebo z něho uvolňované.
2. Nelze-li dosáhnout požadované úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná metoda s nejistotou měření do 60 %.
3. Referenční metoda pro stanovení celkového organického uhlíku je ČSN EN 1484. Nejistota měření by měla být odhadnuta na úrovni hodnoty 3 mg/l.
4. Referenční metoda je ČSN EN ISO 8467.
5. Charakteristiky metody nejsou stanoveny.
6. Daná metoda by měla stanovit celkový obsah kyanidů ve všech formách.
7. Uvedené pracovní charakteristiky metod pro jednotlivé pesticidy jsou orientační, protože je nelze ve všech případech dosáhnout. U některých pesticidů lze dosáhnout nejistoty měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 % limitní hodnoty.
8. Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 25 % limitní hodnoty ukazatele, s výjimkou ukazatele trichlormethan, pro který jsou stanoveny samostatné požadavky.
9. Hodnota nejistoty měření je vyjádřena v jednotkách pH.
10. Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 50 % limitní hodnoty ukazatele.
11. Požadovaná nejistota měření se vztahuje k úrovni zákalu 1,0 ZF. Referenční metoda je ČSN EN ISO 7027 (ČSN EN ISO 7027-1).“.