2. Stanovení povodňového ohrožení
Povodňové ohrožení R_i se pro i-tý povodňový scénář odpovídající kulminačnímu průtoku s dobou opakování N_i let s pravděpodobností překročení p_i stanoví dle vztahu:
$R_i=0,3+1,35.{\mathrm{IP}}_i.p_i.2$
kde:
$p_i=1-e^{\frac{1}{N_i}},\mathrm{resp}.p_i\approx \frac{1}{N_i}\mathrm{pro}\mathrm{cca}N\ge 5.3$
Ohrožení R_i vyjádřené vztahem 2 pro i-tý povodňový scénář uvádí tabulka 1.
Stanovení míry ohrožení R_i vychází z hodnot intenzity povodně IP pro jednotlivé doby opakování (tab. 1). Pro každou buňku rastru vyjadřujícího intenzitu povodně IP je třeba stanovit ohrožení vyjádřené hodnotou v rozmezí 4 (vysoké) až 1 (zbytkové). Hraniční hodnoty jednotlivých kategorií ohrožení jsou uvedeny v tabulce 2. Uvedený postup (obr. 1) je třeba opakovat pro všechny posuzované doby opakování.
Tab. 2 Klasifikace ohrožení R

V dalším kroku se provádí vyhodnocení maximální hodnoty ohrožení R pro jednotlivé dílčí ohrožení R_i odpovídající i-tým scénářům nebezpečí (průchodu N-letého kulminačního průtoku) dle vztahu:
$R_{x,y}=\underset{i=1}{\overset{n}{max}}{R}_i,4$
kde n značí počet hodnocených (vstupujících) scénářů povodňového nebezpečí. Výsledkem je jedna rastrová vrstva obsahující maximální hodnoty ohrožení R.
Tab. 1 Vybrané hodnoty ohrožení R (dle vztahu 2) pro odpovídající doby opakování N a pro jednotlivé hodnoty intenzity povodně