Požadavky na množitelské porosty a rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů

1. Počet a termíny přehlídek ovocných rodů a druhů

Tabulka č. 6.1
Líska, kdouloň, ořešák vlašský, jabloň, mandloň, meruňka, třešeň, višeň, slivoň, broskvoň, hrušeň, angrešt, rybíz, maliník, ostružiník, borůvka, jahodník zahradní velkoplodý
Skupina porostů						První přehlídka v době				Další přehlídky
Semenné stromy a keře						Před sklizní plodů				–
Matečné rostliny a matečnice vegetativních podnoží						od 1. května do sklizně letních roubů a řízků				Před dozráváním plodů (kde je to přípustné, alternativně ve srovnávací výsadbě), vegetativní podnože do konce listopadu, třetí přehlídka jahodníku do konce září při zakořeňování sazenic
Zaškolkované podnože, jednoleté školkařské výpěstky k uvedení do oběhu, víceleté školkařské výpěstky k uvedení do oběhu						Uznávaný rozmnožovací materiál od 1. června do 31. července				Uznávaný rozmnožovací materiál od 1. července do 30. září
Kontejnerované a balíčkované rostliny k uvedení do oběhu						Uznávaný rozmnožovací materiál před uvedením do oběhu v růstové fázi, kdy je možno provést kontrolu zdravotního stavu a odrůdové pravosti
Podnože generativní a vegetativní						od 1. května do 31. srpna				od 1. července do 30. listopadu
a)	Rozmnožovací materiál pěstovaný v laboratorních nebo skleníkových podmínkách se přehlíží před uváděním do oběhu.
b)	U semenných stromů a keřů a u matečných roubových stromů a keřů v kategorii předstupně se první uznávací řízení provádí ve věku, kdy je možno ověřit pravost odrůdy na plodících rostlinách stejného původu, které jsou vysázeny mimo technickou izolaci.
c)	Další případné přehlídky se provádějí při pochybnostech o zdravotním stavu rozmnožovacího materiálu.
d)	CAC rozmnožovací materiál s výjimkou matečných porostů a generativních podnoží se přehlíží namátkově v průběhu výroby společně s kontrolou kritických bodů výrobního procesu.

2. Požadavky na minimální izolační vzdálenost a předplodiny uznávaného rozmnožovacího materiálu

Tabulka č. 6.2
Kdouloň, jabloň, mandloň, meruňka, třešeň, višeň, slivoň, broskvoň, hrušeň, angrešt, rybíz, maliník, ostružiník
Rod	Škodlivé organismy		Minimální vzdálenost v m od potvrzeného výskytu škodlivého organismu
			SE 1	E I, E II, E III	C
Matečné rostliny včetně podnoží
Slivoň, meruňka, mandloň, broskvoň	European stone fruit yellows phytoplasma1), Plum pox virus1), Prune dwarf virus, Prunus necrotic ringspot virus1)		-- 2)	800	500
Angrešt, rybíz	Black currant reversion associated virus1), Cucumber mosaic virus1), Gooseberry vein-banding agent1)		-- 2)	250	100
Maliník, ostružiník	Cucumber mosaic virus1), Raspberry leafspot agent1), Raspberry leaf mottle agent1), Raspberry vein chlorosis virus1), Rubus yellow net agent1)		-- 2)	250	100
Třešeň a višeň	Prune dwarf virus1), Prunus necrotic ringspot virus1)		-- 2)	500	250
	Apple proliferation phytoplasma1)		-- 2)	500	250
Jabloň	Bakteriální spála růžovitých = Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al.		5002)	500	500
	Pear decline phytoplasma1)		-- 2)	500	250
Kdouloň, hrušeň	Bakteriální spála růžovitých = Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al.		5002)	500	500
Semenné stromy a keře
Broskvoň, mandloň, meruňka, slivoň	Prune dwarf virus1), Prunus necrotic ringspot virus1)		-- 2)	800	500
Třešeň	Prunus necrotic ringspot virus1), Prune dwarf virus1)		-- 2)	800	500
Jabloň	Apple proliferation phytoplasma1)		-- 2)	500	250
	Bakteriální spála růžovitých = Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al.1)		5002)	500	500
Hrušeň	Pear decline phytoplasma1)		-- 2)	500	250
	Bakteriální spála růžovitých = Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al.1)		5002)	500	500
Zaškolkované podnože a školkařské výpěstky
Slivoň, meruňka, mandloň, broskvoň	Plum pox virus1), European stone fruit yellows phytoplasma1)		-- 2)	800	250
Angrešt, rybíz	Gooseberry vein-banding agent1), Cucumber mosaic virus1), Black currant reversion associated virus1)		-- 2)	250	0
Maliník, ostružiník	Cucumber mosaic virus1), Raspberry leafspot agent1), Raspberry leaf mottle agent1), Raspberry vein chlorosis virus1), Rubus yellow net agent1)		-- 2)	500	0
Jabloň	Apple proliferation phytoplasma1)		-- 2)	500	0
	Bakteriální spála růžovitých = Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al.1)		5002)	500	500
Kdouloň, hrušeň	Pear decline phytoplasma1)		-- 2)	500	250
	Bakteriální spála růžovitých = Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al.1)		5002)	500	500

Maliník a ostružiník - 3 metry mezi jednotlivými druhy, odrůdami, kategoriemi a generacemi.
Vysvětlivky:
1) Požadavky na minimální izolační vzdálenosti se vztahují na výskyt virů a virům podobných škodlivých organismů v rámci rodu nebo druhu, pokud je na rozmnožovaný rod nebo druh škodlivý organismus pylem nebo přenašeči přenosný.
2) Rozmnožovací materiál předstupně je udržován v podmínkách zabraňujících infekci jednotlivých rostlin pomocí účinného technického opatření.

Tabulka č. 6.3
Jahodník zahradní velkoplodý
Druh			Kategorie, generace			Izolační vzdálenost
Jahodník			EI-EV			2 m od jiného porostu jahodníku			200 m od planých rostlin jahodníku a porostů jahodníku s neověřeným zdravotním stavem
			C			2 m od jiného porostu jahodníku
a)	Množitelské porosty jahodníku zahradního velkoplodého mohou být pěstovány pouze na pozemcích, kde v předcházejících 3 letech jahodník nebyl pěstován.
b)	Minimální vzdálenost od výskytu škodlivého organismu k zamezení přenosu škodlivého organismu a izolace k zamezení mechanické příměsi může být nahrazena účinným technickým opatřením.

3. Požadavky na vlastnosti uznávaného rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů

Tabulka č. 6.4
Rouby, řízky
a)	Rouby a řízky se expedují jako jednoleté výhony nebo letorosty, odlistěné, vyzrálé, zdravé, rovné, svěží, s náležitě vyvinutými a nepoškozenými očky. Letní řízky se expedují olistěné.
b)	V partii musí být rozmnožovací materiál roubů odrůdově pravý a čistý.

Tabulka č. 6.5
Podnože
a)	Podnože rovné, vyzrálé, svěží, zdravé, nepoškozené.
b)	Podnože pěstované ve volné půdě určené k uvádění do oběhu se sklízí po odlistění.
c)	Odlisťovat a sklízet se mohou až po ukončeném uznávacím řízení, nejdříve však v následujících termínech:
	1.	broskvoně, mandloně a ořešák vlašský až po 20. říjnu a
	2.	ostatní druhy po 1. říjnu.

Tabulka č. 6.6
Školkařské výpěstky
Kořeny			Svěží, zdravé, nepoškozené a vyzrálé
			Na generativní podnoži nejméně 4 (hrušeň a mandloň 2) dále rozvětvené hlavní kořeny, nejméně 20 cm dlouhé, s odpovídajícím kořenovým vlášením.
			Na vegetativní podnoži nejméně 14 cm (meruzalka 7 cm) dlouhé, svazčité, v dostatečném množství vyvinuté na nejméně 12 cm (meruzalka 8 cm) dlouhé bazální části kmene. Meruzalku je možno uvádět do oběhu i jako nezakořenělý jednoletý výhon.
Kmen, popřípadě výhon1)			Rovný, hladký, nepoškozený, rány po odstraněném obrostu a čípku s okrajovým závalem.
Korunka2)			Odborně upravená řezem, se zdravými, vyzrálými a pravidelně rozloženými výhony a upravenými konkurenčními výhony.
a)	Školkařské výpěstky pěstované ve volné půdě určené k uvádění do oběhu se sklízí odlistěné.
b)	Odlisťovat a sklízet se mohou až po ukončeném uznávacím řízení, nejdříve však v následujících termínech:
	1.	angrešt a rybíz až po 20. září,
	2.	broskvoně, mandloně a ořešák vlašský až po 20. říjnu a
	3.	ostatní druhy po 1. říjnu.
c)	V partii musí být rozmnožovací materiál školkařských výpěstků odrůdově pravý a čistý.

Vysvětlivky:
2) Terminální výhon u broskvoní při zapěstování korunky se odstraňuje v bylinném stavu.
1) U broskvoní se obrost ve výšce kmene odstraňuje v bylinném stavu.

Tabulka č. 6.7
Tvar, výška kmene, počet a délka výhonů školkařských výpěstků
a) Broskvoň, hrušeň, jabloň, kdouloň, mandloň, meruňka, ořešák vlašský, slivoň, třešeň, višeň
1. Výška školkařských výpěstků
Minimální výška školkařského výpěstku naštěpovaného na slabě rostoucí podnoži je 80 cm, minimální výška školkařského výpěstku naštěpovaného na ostatních podnožích je 100 cm, s výjimkou přirozeně kolumnárních odrůd a odrůd s přirozeně zakrslou formou růstu.
2. Počet a délka výhonů v korunce u školkařských výpěstků štěpovaných u země
Tvar	Nejmenší počet výhonů	Nejmenší délka výhonu v cm
Výpěstky s korunkou	3	25
Školkařské výpěstky s více než jednoletou korunkou mají odborně ošetřenou korunku.
3. Počet a délka výhonů v jednoleté korunce u školkařských výpěstků štěpovaných v korunce
Druh	Nejmenší počet výhonů	Nejmenší délka výhonu v cm
Všechny druhy	1	25
b) Angrešt, rybíz
Počet a délka jednoletých výhonů školkařských výpěstků
Tvar	Nejmenší délka výhonu v cm
	Jednovýhonový	dvou a více výhonový
Keře	40	25
Kmenné tvary	20	10
Školkařské výpěstky pěstované v kontejnerech musí před uváděním do oběhu v nadzemních částech odpovídat požadavkům této přílohy a vykazovat dobře prokořeněný bal.

Tabulka č. 6.8
Sazenice maliníku a ostružiníku
Síla kořenového krčku				7 až 20 mm
Podzemní pupen u odrůd, které podzemní pupen vytváří				Vyvinutý
Sazenice maliníku a ostružiníku se pro expedici zkracují až na délku 50 cm.
V partii musí být rozmnožovací materiál sazenic maliníku a ostružiníku odrůdově pravý a čistý.

Tabulka č. 6.9
Jahodník zahradní velkoplodý - prostokořenné sazenice
Znaky	Vlastnosti
Vnější vzhled	Sadba svěží, s dobře vyvinutým a nepoškozeným terminálním pupenem, se zdravými svěžími kořeny, nezavadlé, s listem nebo bez listu, v případě hrnkovaných sazenic dobré prokořenění, které zachovává původní tvar i po odstranění sadbovače
Průměr v kořenovém krčku	nejméně 7 mm
Délka jednotlivých kořenů	nejméně 50 mm
Sadba se těží přímo z množitelského záhonu, popřípadě může být dopěstována mimo původní porost.

Tabulka č. 6.10
Zařazování štěpovaného rozmnožovacího materiálu sloužícího k výrobě matečných rostlin do kategorií nebo generací
Výsledná kategorie nebo generace školkařského výpěstku		Nejnižší generace použitého komponentu
		Podnož		Roub
SE 1		SE 1 nebo semenná u druhů kde není riziko pylem přenosných virů.		SE1
E I		E I		SE1
E II		E II		E I
E III (Ribes L.)		E III		E II
C		C		E II, E III (Ribes L.)

Tabulka č. 6.11
Zařazování štěpovaných výpěstků k expedici do kategorií nebo generací
Výsledná kategorie nebo generace školkařského výpěstku			Nejnižší generace použitého komponentu
			Podnož	Roub (kategorie matečného porostu)
C			C	C

1) Životaschopnost osiva se zjišťuje testem TTC - biochemická zkouška životaschopnosti.
3) Hmotnost tisíce semen.

Tabulka č. 6.12
Osivo druhu	Čistota nejméně v %	Životnost nejméně % 1)		Hmotnost partie nejvýše kg	Hmotnost laboratorního vzorku nejméně g nebo počet ks		Hmotnost vzorku pro zkoušku čistoty nejméně g nebo počet ks	Zdravotní stav: bez výskytu
Broskvoň	95	70		5000	500 semen		500 semen	PNRSV, PDV 2)
Hrušeň	70	60		1000	180		90	--
Jabloň, kromě Malus sargentii a Malus sylvestris	80	70		1000	50		25	--
Malus sargentii	80	70		1000	24		12	--
Malus sylvestris	80	70		1000	160		80	--
Líska	95	70		5000	500 semen		500 semen	--
Mandloň, Mahalebka, Myrobalán, Meruňka, Slivoň, vše HTS3) ≤ 200 g	95	70		1000	1000		500	PNRSV, PDV 2)
Mandloň, Mahalebka, Myrobalán, Meruňka, Slivoň, vše HTS nad 200 g	95	70		1000	500 semen		500 semen	PNRSV, PDV 2)
Ořešák vlašský	95	70		5000	2000		1000	--
Třešeň	95	70		1000	900		450	PNRSV, PDV 2)
Nejvyšší dovolená příměs jiných druhů nebo odrůd v osivu v %
Kategorie, generace
SE 1			E I, E II			C
0,0			0,0			0,2
U osiva pro vlastní potřebu kromě zdravotního stavu se úřední laboratorní ověření semenářských hodnot nevyžaduje.

2) Testování na výskyt viróz (PNRSV = Prunus necrotic ringspot virus - nekrotická kroužkovitost slivoně, PDV = Prune dwarf virus - zakrslost slivoně) je provedeno metodou ELISA je-li rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů označen jako viruprostý nebo testovaný na virózy.
Vysvětlivky: