1. V § 2 odst. 1, 2, 3 a 4 se slovo „části“ nahrazuje slovem „odstavci“.

2. V § 3 písm. a) se slova „vodní tok Vltavy od říčního km 241,40 (České Budějovice, Litvínovický potok) po říční km 239,6 (České Budějovice, Jiráskův jez) včetně slepého ramene Vltavy,
vodní tok Malše od říčního km 1,757 (České Budějovice, odběr vody pro teplárnu) po říční km 0,00 (České Budějovice, po ústí do vodního toku Vltavy),“ nahrazují slovy „vodní tok Chrudimky od říčního km 0,596 (silniční most – Pardubice) po říční km 0,00 (ústí do vodního toku Labe),
vodní tok Cidliny od říčního km 2,113 (železniční most – Libice nad Cidlinou) po říční km 0,00 (ústí do vodního toku Labe),“.

3. V § 3 písm. a) se slova „Lužnice od říčního km 4,0 (Koloděje nad Lužnicí)“ nahrazují slovy „Lužnice od říčního km 4,20 (silniční most – Koloděje nad Lužnicí)“.

4. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „je tvořena“ nahrazují slovem „tvořená“.

5. V § 5 odst. 1 písm. b) body 1 a 2 znějí:
1. v řece
u stávajících vodních cest nejméně 0,30 m,
u nových a nově upravovaných vodních cest nebo jejich úseků nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0., a nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV., Va. nebo Vb.,
2. v plavebním kanálu
u stávajících vodních cest nebo jejich úseků nejméně tolik, kolik činí stávající dosažená bezpečnostní marže,
u nově upravovaných vodních cest nebo jejich úseků nejméně tolik, kolik činí stávající dosažená bezpečnostní marže, ne však méně než 0,30 m pro klasifikační tř. 0. a 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV., Va. nebo Vb.,
u nových vodních cest nebo jejich úseků nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0., nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I. a nejméně 1,00 m pro klasifikační tř. IV., Va. nebo Vb.“.

6. V § 5 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

7. V § 5 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „U nových a nově upravovaných vodních cest nebo jejich úseků se šířka plavební dráhy v oblouku vypočítává podle přílohy č. 2 k této vyhlášce; výpočet šířky plavební dráhy podle věty první musí být obsažen v dokumentaci stavby předávané plavebnímu úřadu pro účely vydání závazného stanoviska podle zákona.“.

8. § 29 až 34 se včetně nadpisu zrušují.

9. Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 222/1995 Sb.
Šířka plavební dráhy v oblouku
Rozšíření plavební dráhy v obloucích se provádí na vnitřní straně oblouku, kdy rozšířený okraj plavební dráhy je dán ekvidistantní kružnicí o poloměru R — e. Ve stísněných poměrech je možné provést rozšíření plavební dráhy shodnou hodnotou na vnější i vnitřní straně oblouku. Při stanovení velikosti rozšíření e se pro nové a nově upravované vodní cesty užívá vztah:
e=L22R,
kdy:
e - výpočtová hodnota rozšíření plavební dráhy,
L - délka největšího plavidla či sestavy,
R - poloměr vnitřního okraje plavební dráhy.
Výsledná šířka plavební dráhy v oblouku pro nové a nově upravované vodní cesty vyjma úprav charakteru údržby plavební dráhy dosahuje:
a) Pro vodní cestu na vodním toku volně tekoucím
B = nejmenší šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1. + e, nebo
b) Pro vodní cestu s hladinou udržovanou pomocí jezu nebo v plavebním kanálu
B = 2b + 2Δb' + Δb'' + e, ne však méně než je šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a),
kdy:
b - největší šířka plavidla či sestavy,
Δb' - boční rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m,
Δb'' - střední rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. IV, Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m.
Konstrukce přechodových oblouků
V případě velkého středového úhlu se pomocné tečny t1 a t2, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy, dotýkají ekvidistantní kružnice s poloměrem R − e ve dvou bodech T1 a T2. V případě malého středového úhlu a body průniku T1 a T2 splynou do jednoho bodu T1,2,
kdy:
Rp - poloměr přechodové kružnice,
t1, t2 - pomocné tečny, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy,
α - středový úhel oblouku,
β' - krajní úhly vytvořené tečnami t1 a t2.
Konstrukce přechodových oblouků pro velký středový úhel
V případě velkého středového úhlu α je možno určit charakteristiku oblouku β' podle vztahu:
β'=arccosRi-eRi-e2,přičemž platí α=γ+2β'.
Návrhové prvky přechodových oblouků se spočítají podle vztahu:
t'1,2 = (Ri − e). tg β', přičemž platí β' = β“,
t''1,2=e2sinβ'',
tRp = t'1,2 + t"1,2 a Rp=tRptgβ''2.
Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě rozdělí do tří úseků. Vnitřní úsek okraje plavební dráhy o středovém úhlu y má tvar ekvidistantní kružnice k původnímu oblouku okraje plavební dráhy o poloměru R. Krajní úseky okraje dráhy budou mít charakter přechodových kružnic o poloměrech Rp svírajících středové úhly β“. Přechodové oblouky spojí původní vnitřní okraj plavební dráhy v přímých úsecích na středový oblouk ve tvaru ekvidistanty odsazený od původního okraje o hodnotu e.

Konstrukce přechodových oblouků pro malý středový úhel
V případě malého středového úhlu α vytváří na ekvidistantní kružnici normály vedené na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem dráhy pouze jeden bod. Přičemž platí: α = g + 2β' = 2β'.
Návrhové parametry jednoho přechodového oblouku se vypočítají ze vztahů:
t'1,2 = (Ri − e)tg β' a R¯=Ri-ecosβ',
přičemž platí:
e¯=Ri-R¯,β'=β'',
t''1,2=e¯sinβ'', tRp=t'1,2+t''1,2 a Rp=tRptgβ''2.
Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě bude skládat z jednoho přechodového oblouku rozděleného na dva krajní úseky. Přechodový oblouk bude mít poloměr Rp a bude opisovat středový úhel 2β“. Ekvidistantní kružnici vedenou ve vzdálenosti e od okraje původní plavební dráhy protne v jediném bodě T1,2.
“.