VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI

PODMÍNKY PRO VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI

VZNIK, POZASTAVENÍ A ZÁNIK OPRÁVNĚNÍ VYKONÁVAT ZNALECKOU ČINNOST

SEZNAM ZNALCŮ

PRÁVA A POVINNOSTI ZNALCŮ

USTANOVENÍ ZNALCE A OSOBY JEDNORÁZOVĚ VYKONÁVAJÍCÍ ZNALECKOU ČINNOST

ZNALECKÝ POSUDEK

(1) Znalcem může být fyzická osoba, která

a) je odborně způsobilá k výkonu znalecké činnosti v daném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má být zapsána,

c) má odpovídající materiálně technické zázemí a přístrojové vybavení, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti,

b) je bezúhonná,

g) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, a

e) nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a), b), g) až n), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a), c) až h), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 2 písm. c),

d) je plně svéprávná,

f) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

h) po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až g) složila bez výhrady do rukou ministra spravedlnosti slib podle odstavce 2.

(2) Slib znalce zní: „Slibuji, že při své znalecké činnosti budu dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl.“

(1) Znaleckou kanceláří může být ústav nebo obchodní korporace, která

a) bude vykonávat znaleckou činnost v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podala žádost o zápis do seznamu znalců, prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti; rozsah oprávnění k výkonu znalecké činnosti těchto znalců musí v souhrnu odpovídat minimálně rozsahu oprávnění k výkonu znalecké činnosti znalecké kanceláře,

c) má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti,

b) má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnosti,

d) je bezúhonná,

e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

f) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice,

g) nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a), b), g) až n), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a), c) až h), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 2 písm. c), a

h) bude pojištěna podle § 22.

(2) Znalec může být zaměstnancem v pracovním poměru, společníkem nebo členem pouze jedné znalecké kanceláře; takový znalec je oprávněn vykonávat současně znaleckou činnost samostatně pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, ve kterých nevykonává znaleckou činnost tato znalecká kancelář.

(1) Znaleckým ústavem může být ten, kdo

c) bude vykonávat znaleckou činnost pomocí alespoň 1 předního odborníka v příslušném oboru a odvětví, pro které si podal žádost o zápis do seznamu znalců, v pracovním poměru; předním odborníkem v příslušném oboru a odvětví se rozumí zejména znalec, všeobecně uznávaný oborník nebo garant příslušného vědeckého nebo vzdělávacího programu,

b) vykonává vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru,

a) je vysokou školou nebo její součástí, veřejnou výzkumnou institucí, státním podnikem, organizační složkou státu, vnitřní organizační jednotkou této složky nebo osobou veřejného práva,

d) je bezúhonný,

g) má vnitřními předpisy stanoven postup, jak bude znalecké posudky v souladu s § 28 odst. 4 brát na vědomí,

h) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

e) má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti,

f) má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnosti,

k) bude pojištěn podle § 22.

j) nebyl v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestán pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a), b), g) až n), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a), c) až h), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo kterému v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 2 písm. c), a

i) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice,

(2) Je-li žadatelem o zápis do seznamu znalců organizační složka státu nebo vnitřní organizační jednotka této složky, je podmínka pro výkon znalecké činnosti uvedená v odstavci 1 písm. b) splněna, pokud prokáže dostatečnou odbornost nezbytnou k výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí v daném oboru jiným způsobem; podmínka pro výkon znalecké činnosti uvedená v odstavci 1 písm. c) je splněna, pokud bude činnost vykonávat prostřednictvím osob ve služebním poměru, u kterých prokáže nezbytnou odbornost k výkonu znalecké činnosti v příslušném oboru a odvětví s odbornou péčí.

(1) Za odborně způsobilou podle § 5 odst. 1 písm. a) se považuje osoba, která

b) získala 5 let aktivní odborné praxe zaměřené na daný obor a dané odvětví,

c) získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný obor a dané odvětví, nebo absolvovala specializační studium zaměřené na daný obor a dané odvětví, pokud je to nezbytné k výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí,

a) získala vysokoškolské vzdělání odpovídajícího směru zaměřené na daný obor a dané odvětví nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání zaměřené na daný obor a dané odvětví,

e) úspěšně složila vstupní zkoušku podle § 10.

d) získala osvědčení o odborné způsobilosti vydané příslušnou komorou zřízenou ze zákona, jde-li o znalecké odvětví v odbornostech, ve kterých o odbornost a etiku výkonu povolání dbá profesní komora zřízená zákonem, a

(2) Aktivní odbornou praxí zaměřenou na daný obor a dané odvětví se rozumí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností náležejících do daného oboru a daného odvětví po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání, bezprostředně předcházející podání žádosti o zápis do seznamu znalců.

(3) Za osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. c) a d) se považuje také osvědčení o odborné způsobilosti získané v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci.

(4) Splnění podmínek podle odstavce 1 se posuzuje též s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena.

(5) V odůvodněných případech může ministerstvo na žádost žadatele o zápis do seznamu znalců splnění některé z podmínek podle odstavce 1 prominout, pokud jsou ostatní podmínky splněny v takové míře, která dává dostatečnou záruku, že znalecká činnost bude vykonávána s odbornou péčí; zejména lze prominout nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) získáním delší aktivní odborné praxe.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet oborů a odvětví,

b) pro které je nutno doložit osvědčení vydané profesní komorou podle odstavce 1 písm. d) včetně uvedení toho, o jakou komoru se jedná.

a) pro které je nutné doložit získání jiného osvědčení o odborné způsobilosti, nebo absolvovat specializační studium podle odstavce 1 písm. c), včetně uvedení toho, o jaké osvědčení nebo specializační studium se jedná, a

(1) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké nebo podnikatelské činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena.

(2) Za účelem doložení bezúhonnosti ministerstvo použije výpis z rejstříku trestů.

a) u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v cizím státě, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,

c) u právnické osoby, která v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců nepřetržitě vykonávala činnost nebo měla sídlo mimo území České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu.

b) u fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,

(3) Bezúhonnost se kromě výpisu z rejstříku trestů dokládá také

(4) Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.

(5) Prokazuje-li se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4, musí tyto doklady žadatel přiložit k žádosti o zápis do seznamu znalců; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce. Na vyžádání ministerstva žadatel doloží rozhodnutí o odsouzení. Je-li žadatelem právnická osoba, musí podmínku bezúhonnosti splňovat rovněž fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu nebo vykonává činnost člena jejího statutárního orgánu.

(1) Vstupní zkouška se skládá z obecné části, kterou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého posudku, a zvláštní části, kterou se ověřuje zejména schopnost vypracovat znalecký posudek a znalosti z oboru a odvětví, s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena. Vstupní zkouška se koná v českém jazyce.

(2) Obecnou část vstupní zkoušky zajišťuje a organizuje Justiční akademie. Obecná část vstupní zkoušky se považuje za splněnou v případě, že žadatel při vykonání vstupní zkoušky uspěl v jiném oboru či odvětví, než pro které nově žádá o zápis do seznamu znalců.

(3) Žadateli, který splní podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) až g) a v § 8 odst. 1 písm. a) až d) a uhradí poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky, bude umožněno do 6 měsíců od doručení žádosti podle § 11 odst. 2 vykonat vstupní zkoušku. Poplatek za umožnění vykonání obecné části vstupní zkoušky činí 3 000 Kč. Poplatek za umožnění vykonání zvláštní části vstupní zkoušky činí 5 000 Kč.

(4) Ten, kdo při vstupní zkoušce neuspěl, může do 1 měsíce ode dne, kdy byl vyrozuměn o jejím výsledku, požádat o její opakování. Ministerstvo umožní opakování vstupní zkoušky žadateli, který uhradil poplatek za vykonání části vstupní zkoušky, o jejíž opakování žádá, a to po uplynutí 6 měsíců ode dne konání vstupní zkoušky, při které žadatel neuspěl. Vstupní zkoušku lze opakovat pouze jedenkrát. Poplatek za umožnění opakování obecné části vstupní zkoušky činí 3 000 Kč. Poplatek za umožnění opakování zvláštní části vstupní zkoušky činí 5 000 Kč.

(5) Ten, kdo ve vstupní zkoušce neuspěl a nepodal včas žádost o její opakování, stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu, anebo ten, kdo neuspěl ani při jejím opakování, může podat další žádost o zápis do seznamu znalců nejdříve po uplynutí 3 let ode dne konání poslední neúspěšné vstupní zkoušky.

(6) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže vážné důvody své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném termínu ve výši 5 000 Kč.

(7) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném náhradním termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže důvody zvláštního zřetele hodné své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění jejího vykonání a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném náhradním termínu ve výši 10 000 Kč.

(8) Žadatel, který se nedostaví ke vstupní zkoušce a svoji neúčast řádně a včas neomluví, se hodnotí stupněm neuspěl.

(9) Způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Oprávnění vykonávat znaleckou činnost vzniká zápisem do seznamu znalců.

(2) Žádost o zápis do seznamu znalců podává žadatel na předepsaném formuláři. V žádosti žadatel uvede obor a odvětví a podle vlastního uvážení i specializaci, ve které chce vykonávat znaleckou činnost.

(3) Ministerstvo zapíše žadatele do seznamu znalců, splnil-li žadatel podmínky pro výkon znalecké činnosti, a to do 15 dnů ode dne jejich splnění nebo ode dne složení slibu, je-li žadatelem fyzická osoba. Rozhodnutí o zápisu do seznamu znalců se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci zápisem znalce do seznamu znalců.

(4) Ministerstvo vydá znalci průkaz znalce (dále jen „průkaz“) a potvrzení opravňující jej k objednávce a převzetí znalecké pečeti. Postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu znalecké pečeti a barvu znalecké pečeti stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Znalec je povinen oznámit ministerstvu změny ve skutečnostech, které jsou podmínkou výkonu znalecké činnosti znalce, neprodleně, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

(6) Náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců stanoví ministerstvo vyhláškou a formulář zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Ministerstvo zapíše do seznamu znalců fyzickou osobu jako znalce a ústav nebo obchodní korporaci jako znaleckou kancelář nebo toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a) jako znalecký ústav, aniž by splnili podmínky pro zápis do seznamu znalců podle příslušných ustanovení tohoto zákona, pokud

a) získali v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci oprávnění obdobné znaleckému oprávnění podle tohoto zákona a

b) ministerstvo po složení rozdílové zkoušky uzná jejich kvalifikaci podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.

(2) Rozdílovou zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého úkonu. Na rozdílovou zkoušku se použijí ustanovení § 10 obdobně. Způsob vykonání rozdílové zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 musí před zapsáním do seznamu znalců složit slib podle § 5 odst. 2 do rukou ministra spravedlnosti.

(1) Oprávnění vykonávat znaleckou činnost se pozastavuje dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí znalce do vazby, nebo dnem, kdy znalec nastoupil výkon trestu odnětí svobody, výkon ústavního ochranného léčení nebo výkon zabezpečovací detence, a to po dobu trvání okolnosti, která je důvodem pozastavení tohoto oprávnění.

(2) Ministerstvo pozastaví oprávnění vykonávat znaleckou činnost, požádá-li znalec písemně o pozastavení činnosti a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat znaleckou činnost pozastaveno.

a) bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro
a to nejdéle do dne pravomocného skončení tohoto trestního stíhání; bude-li znalci za uvedený trestný čin uložen trest, ochranné léčení, zabezpečovací detence nebo bude-li podmíněně upuštěno od jeho potrestání s dohledem a nehledí-li se na něj, jako by nebyl odsouzen, pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost znalci končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost,

(3) Ministerstvo může pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud

b) existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon znalecké činnosti, nebo

c) bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.

1. trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, nebo

2. jiný úmyslný trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon znalecké činnosti,

(4) Žádost o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost lze podat na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně, celková doba pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost však nesmí činit více než 6 let. V rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost se vždy stanoví doba, na kterou se toto oprávnění pozastavuje. Ministerstvo ukončí pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost na žádost znalce, pokud tomu nebrání závažné důvody.

(5) Po dobu pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nesmí znalec vykonávat znaleckou činnost a bezodkladně o této skutečnosti informuje všechny své zadavatele dosud nerozpracovaných znaleckých posudků; tyto znalecké posudky již znalec nezpracuje. Pozastavením oprávnění vykonávat znaleckou činnost však není dotčena povinnost dokončit již rozpracované znalecké posudky a doplnit nebo vysvětlit již podané znalecké posudky, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Pokud by dokončení již rozpracovaných znaleckých posudků bylo v rozporu s důvodem pozastavení činnosti, musí být tato skutečnost uvedena v rozhodnutí o pozastavení činnosti a znalec o této skutečnosti bezodkladně informuje všechny své zadavatele dotčených rozpracovaných znaleckých posudků. Dojde-li k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, musí znalec vrátit zadavateli bez zbytečného odkladu podklady sloužící pro zpracování znaleckého posudku.

(6) Pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost a ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaznamená ministerstvo v seznamu znalců neprodleně, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o důvodu pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle odstavce 1; v ostatních případech pak v den, kdy bylo rozhodnutí vydáno.

(7) Opravný prostředek proti rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nemá odkladný účinek.

(8) Pozastavením oprávnění vykonávat znaleckou činnost není dotčena povinnost být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti podle § 22.

(1) Ministerstvo zruší oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud znalec přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnosti.

(2) Ministerstvo může zrušit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud

c) znalec závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušil povinnost stanovenou tímto zákonem.

a) znalec nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat znaleckou činnost nebo ji nemůže vykonávat s odbornou péčí a oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebylo pozastaveno,

b) nastanou důvody uvedené v § 35 odst. 4, nebo

(3) Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve ministerstvo znalce před vydáním rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě.

(4) Oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaniká

c) oznámením o ukončení znalecké činnosti, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení ministerstvu doručeno, nebo

b) zánikem znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu,

a) smrtí znalce,

d) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

(5) Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byly poskytnuty podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku, nebo ten, kdo má podklady u sebe, tyto podklady bez zbytečného odkladu vrátit zadavateli.

(6) Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byla vydána znalecká pečeť a průkaz, nebo ten, kdo má znaleckou pečeť a průkaz u sebe, odevzdat znaleckou pečeť a průkaz bez zbytečného odkladu ministerstvu. Ministerstvo bez zbytečného odkladu zaznamená zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost do seznamu znalců.

(1) Seznam znalců je informační systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo, a do něhož se zapisují znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Údaje označené tímto zákonem jako veřejné jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Znalec má právo nahlížet do seznamu znalců na všechny údaje, které jsou o něm zapsány.

(3) Údaje z neveřejné části ze seznamu znalců ministerstvo vymaže po uplynutí 10 let od zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

(1) Jako veřejný údaj ministerstvo do seznamu znalců zapisuje

a) jméno a příjmení nebo název,

b) obor a odvětví a případně specializaci, pokud byla zvolena; jedná-li se o znaleckou kancelář, pak i jména a příjmení znalců, prostřednictvím kterých znaleckou činnost v jednotlivých oborech a odvětvích a případně specializacích vykonává; jedná-li se o znalecký ústav, pak i jména a příjmení osob podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo jména a příjmení osob, jejichž prostřednictvím je znalecký ústav podle § 7 odst. 2 oprávněn jednat,

c) údaj o tom, že znalec vykonává znaleckou činnost v rámci znalecké kanceláře,

d) sídlo,

k) údaj o tom, od kdy a na jak dlouhou dobu byl výkon znalecké činnosti znalce pozastaven, a ustanovení tohoto zákona, podle kterého došlo k pozastavení; to platí i v případě, že byla pozastavena činnost některému ze znalců působících ve znalecké kanceláři,

l) údaj o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, jeho důvodu a datu,

m) údaj o pojistiteli, době trvání pojištění a limitu pojistného plnění pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, jedná-li se o znaleckou kancelář nebo znalecký ústav podle § 22 odst. 1.

h) telefonní kontakt,

g) identifikátor datové schránky,

f) identifikační číslo osoby,

e) kontaktní adresu na území České republiky v případě, že znalec nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,

j) údaj o zápisu do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., byl-li znalec nebo znalecký ústav zapsán podle tohoto zákona,

i) den zápisu do seznamu znalců,

(2) Znalec do seznamu znalců může zapsat jako veřejný údaj

a) adresu elektronické pošty,

b) kontaktní adresu,

c) internetovou stránku týkající se znalecké činnosti,

d) údaj o pojistiteli, době trvání pojištění a limitu pojistného plnění dobrovolně sjednaného pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti.

c) údaj o zahájení správního řízení podle tohoto zákona,

(3) Jako neveřejný údaj ministerstvo do seznamu znalců zapisuje

a) údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu,

b) údaj o uložené výtce,

d) adresu místa trvalého pobytu nebo místa pobytu, nemá-li znalec trvalý pobyt na území České republiky,

f) jinou skutečnost potřebnou pro výkon dohledu.

e) údaj o datu narození, je-li znalec fyzickou osobou, a

(4) Znalci, který nemá do okamžiku zápisu do seznamu znalců přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí identifikační číslo osoby ministerstvo.

(5) Změnu údajů zapisovaných do seznamu znalců je znalec povinen oznámit ministerstvu nebo zapsat do seznamu znalců neprodleně, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(6) Znalec je povinen k oznámení podle odstavce 5 přiložit doklad osvědčující danou změnu; to neplatí, pokud jde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, jedná-li se o občana České republiky, anebo v informačním systému cizinců, jedná-li se o cizince. Změny údajů získaných z těchto registrů, systémů, veřejného rejstříku nebo od znalce zapíše ministerstvo bez zbytečného odkladu do seznamu znalců.

(1) Znalec nesmí provést znalecký úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být znalecký posudek použit.

(2) Jakmile se znalec dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí provést znalecký úkon, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanoví-li znalce orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je znalec v dané věci z podání znaleckého posudku vyloučen.

(3) Odstavec 1 o vyloučení znalce se použije obdobně i pro konzultanta.

(1) Znalec odmítne provést znalecký úkon, pokud

c) mu počet nebo povaha zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků neumožňuje podat další znalecký úkon s odbornou péčí a včas, nebo

a) má pozastaveno oprávnění vykonávat znaleckou činnost,

b) nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo specializaci, ve kterých je potřebné úkon vykonat,

d) vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře.

(2) Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí znalec odmítnout vykonat znalecký úkon z jiného důvodu než z důvodu podle odstavce 1 nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti neumožňují vykonat úkon s odbornou péčí a včas, nebo tak stanoví jiný zákon.

(3) Pro odmítnutí výkonu znalecké činnosti znaleckou kanceláří a znaleckým ústavem se použijí odstavce 1 a 2 přiměřeně.

(1) Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel.

(2) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit jen zadavatel.

(3) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití informací o skutečnostech podle odstavce 1 přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací účely. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být znalecký posudek použit; povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad znaleckou činností.

(4) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě, která vykonala znalecký úkon, nebo proti zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na spory mezi nimi.

(1) Znalec je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnosti.

(2) Znalec se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

(1) Znalecká kancelář a znalecký ústav, s výjimkou znaleckého ústavu podle § 7 odst. 2, musí být pojištěny pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti po celou dobu výkonu znalecké činnosti tak, aby výše limitu pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat; osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost podle § 26 nemá povinnost být pojištěna.

(2) Minimální limit pojistného plnění z pojištění znalce pro jednotlivé obory a odvětví stanoví ministerstvo vyhláškou.

a) do 60 dnů ode dne zápisu do seznamu,

b) do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá.

(3) Znalecká kancelář a znalecký ústav podle odstavce 1 doloží ministerstvu doklad o uzavřeném pojištění pro případ odpovědnosti za újmu

(4) Pojistitel může povinné pojištění podle odstavce 1 vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.

(1) Orgán veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, znalce se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště. Orgán veřejné moci se znalcem předem projedná zadání znaleckého posudku a lhůtu pro podání znaleckého posudku. Tuto lhůtu lze na žádost znalce výjimečně v odůvodněných případech prodloužit; lhůtu lze prodloužit opakovaně z důvodů hodných zvláštního zřetele. Znalec je povinen na žádost orgánu veřejné moci provést předběžný odhad předpokládané výše znalečného, které si provedení úkonu vyžádá.

(2) Orgán veřejné moci ustanoví znalecký ústav nebo znaleckou kancelář především ke zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního posouzení.

(1) Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není zapsána do seznamu znalců pro daný obor a odvětví a případně specializaci, má potřebné předpoklady pro to, aby podala znalecký posudek, a vyslovila se svým ustanovením souhlas, pokud

c) by podání znaleckého posudku znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi.

b) žádný zapsaný znalec nemůže znalecký posudek podat, nebo

a) pro daný obor a odvětví a případně specializaci není nikdo v seznamu znalců zapsán,

(2) Orgán veřejné moci poučí osobu podle odstavce 1 o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

(3) Takto ustanovená osoba složí do rukou orgánu, který ji ustanovil, slib podle § 5 odst. 2; před složením slibu nesmí podat znalecký posudek. O složení slibu vyhotoví orgán veřejné moci zápis.

(4) Není-li odbornost takto ustanovené osoby uvedena v příloze k tomuto zákonu nebo ve vyhlášce vydané na základě § 4 odst. 2, je orgán veřejné moci, který takto osobu ustanovil k podání znaleckého posudku, povinen sdělit ministerstvu, pro který obor nebo odvětví byla tato osoba ustanovena. Součástí takového sdělení je i věcné vymezení daného oboru nebo odvětví.

b) znaleckou kanceláří, jedná-li se o ústav nebo obchodní korporaci, nebo

a) znalcem, jedná-li se o fyzickou osobu,

(5) Pro účely jednorázového podání znaleckého posudku se na osobu podle odstavce 1 hledí, jako by byla

c) znaleckým ústavem, jedná-li se o toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a).

(1) Znalecký posudek se podává v listinné podobě nebo, souhlasí-li s tím zadavatel, v elektronické podobě; lze jej podat též ústně do protokolu.

(2) Podává-li se znalecký posudek v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk znalecké pečeti. Podává-li se znalecký posudek v elektronické podobě, musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno a příjmení znalce nebo název znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu a označení „znalec“, „znalecká kancelář“ nebo „znalecký ústav“, a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 3 roky ode dne vyhotovení znaleckého posudku.

(3) Znalec má povinnost uchovat znalecký posudek v listinné nebo v elektronické podobě se všemi náležitostmi podle odstavce 2 nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku.

(4) Způsob provedení znaleckého úkonu a náležitosti znaleckého úkonu, užívání znalecké pečeti a znalecké doložky stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.

(2) Znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti:

a) titulní stranu,

b) zadání,

c) výčet podkladů,

g) závěr,

i) znaleckou doložku a

j) otisk znalecké pečeti.

d) nález,

e) posudek,

f) odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku,

h) je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku,

(3) V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckou kanceláří, musí být mezi osobami, které se podílely na zpracování, uveden a podepsán vždy alespoň jeden znalec, jehož prostřednictvím znalecká kancelář vykonává znaleckou činnost, z oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek zpracován. Dále musí být ve znaleckém posudku uveden znalec, který je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.

(4) V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckým ústavem, musí být podepsán osobou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2 a dále musí být ve znaleckém posudku uvedeno, kdo se podílel na jeho zpracování a kdo je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. Znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem musí být vzat na vědomí postupem upraveným vnitřními předpisy tohoto znaleckého ústavu. Údaj o vzetí na vědomí znaleckého posudku v něm musí být uveden, a to včetně data a podpisu odpovědné osoby.

(5) Znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V souladu s obecně uznávanými postupy a standardy obsahuje závěr posudku jednoznačné odpovědi na položené otázky; pokud podklady nebo metoda neumožňují znalci vyslovit jednoznačný závěr, uvede znalec skutečnosti snižující přesnost závěru.

(6) Znalec je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.

(7) Na poslední stranu znaleckého posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je zapsán, označení oboru a odvětví, popřípadě specializaci, ve kterých je oprávněn podávat znalecké posudky, a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci znaleckých posudků (dále jen „evidence posudků“). Při podání znaleckého posudku ústně do protokolu se uvedou též údaje, které jsou předmětem znalecké doložky.

(8) Znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek.

(9) Postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Správcem evidence posudků je ministerstvo. Evidence posudků je informačním systémem veřejné správy a je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Znalec je povinen zapisovat údaje podle tohoto zákona do evidence posudků.

c) předmět znaleckého posudku,

údaje podle písmen a) až h) znalec zapíše do evidence posudků do 30 dnů a údaj podle písmene i) do 90 dnů ode dne zadání znaleckého posudku nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže.
(3) Znalec do evidence posudků zapíše

a) den zadání znaleckého posudku,

b) den podání, případně den vysvětlení nebo doplnění znaleckého posudku,

d) obor a odvětví, případně specializaci, ve kterých má být podán znalecký posudek,

e) označení zadavatele znaleckého posudku,

f) označení znalce a osob, které se podílely na jeho zpracování,

g) termín pro vyhotovení znaleckého posudku,

h) příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci a

i) údaj o přiznaném znalečném;

d) počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci,

e) počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli,

(4) V evidenci posudků je rovněž pro každého znalce veden

a) celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci v jednotlivých letech,

b) celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli v jednotlivých letech,

f) celkový počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků.

c) celkový počet zpracovaných znaleckých posudků v jednotlivých letech,

(5) Údaje podle odstavce 3 a odstavce 4 písm. a), b), d) a e) jsou neveřejné.

(6) Způsob vedení evidence posudků stanoví ministerstvo vyhláškou.

(7) Ministerstvo provádí kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3.