22. V příloze č. 6 poznámky pod tabulkou č. 10 znějí:
„Poznámky:
1) U býků náležejících k málopočetným plemenům, pro která není v ČR vedena plemenná kniha, lze uvádět známý počet generací předků.
2) a) Dojde-li k vyřazení hřebce ze všech plemenných knih hřebců, není dále zapsán ani v ústředním registru plemeníků, je již v tomto registru pouze evidován.
b) Hodnocení plemeníků málopočetných nebo dovezených plemen podle § 8 odst. 2 písm. d) zákona se provádí posouzením dokladů o zápisu hřebce do plemenné knihy v zahraničí.
3) U hřebců dovezených ze zahraničí lze uvádět pouze jméno a příjmení nebo název chovatele, u kterého se hřebec narodil.
4) Ústřední registr kanců se dělí na dvě části:
a) kanci z domácího genofondu, kteří se zařazují do těchto oddílů:
1. oddíl, ve kterém jsou registrováni čistokrevní kanci působící v šlechtění,
2. oddíl, ve kterém jsou registrováni čistokrevní kanci působící v rozmnožovacích a užitkových chovech,
3. oddíl, ve kterém jsou registrováni hybridní kanci působící v užitkových chovech,
b) kanci chovatelských podniků.
Zařazení kance do prvního oddílu navrhuje kupující při hlášení prodeje pověřené osobě, jde-li o kance nakoupené jak do inseminačních stanic s cílem jejich využívání ve šlechtění, tak o kance nakoupené do přirozené plemenitby ve šlechtitelských chovech. Do prvního oddílu ústředního registru kanců se zapíše nejvýše tolik kanců plemena bílé ušlechtilé, landrase a české výrazně masné po stejném otci, kolik stanoví šlechtitelský program; při větším počtu kanců se shodným otcem se další kanci automaticky zařazují do druhého oddílu.
Každá část i oddíl mají samostatné číselné řady a samostatný způsob označování.“.