PRÁVA A POVINNOSTI TLUMOČNÍKŮ

(1) Tlumočník nesmí provést tlumočnický úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který tlumočnický úkon zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být tlumočnický úkon použit.

(2) Jakmile se tlumočník dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí provést tlumočnický úkon, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanoví-li tlumočníka orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je tlumočník v dané věci z provedení tlumočnického úkonu vyloučen.

(3) Odstavec 1 o vyloučení tlumočníka se použije obdobně i pro konzultanta.

(1) Tlumočník odmítne provést tlumočnický úkon, pokud

b) nemá tlumočnické oprávnění v jazyce, ve kterém je potřebné úkon provést,

c) nemá k provedení tlumočnického úkonu dostatek odborných znalostí, nebo

a) má pozastaveno oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,

d) mu počet nebo rozsah zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů neumožňuje provést další úkon řádně a včas.

(2) Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí tlumočník odmítnout provést tlumočnický úkon z jiného důvodu než z důvodu podle odstavce 1 nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti nebo jiné vážné důvody neumožňují provést úkon řádně a včas, nebo tak stanoví jiný zákon. Orgán veřejné moci oznámí odmítnutí provedení tlumočnického úkonu ministerstvu, které údaj o odmítnutí, včetně důvodu odmítnutí provedení tlumočnického úkonu zaznamená do seznamu tlumočníků a překladatelů.

(1) Tlumočník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel. Zproštění mlčenlivosti se nevztahuje na tlumočnický úkon provedený mezi obviněným a obhájcem v trestním řízení.

(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije i pro konzultanty a další osoby, které se na tlumočnické činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je tlumočník povinen tyto osoby písemně poučit.

(3) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití informací o skutečnostech podle odstavce 1 přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací účely. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být tlumočnický úkon použit; povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad tlumočnickou činností.

(4) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2 nebo proti zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na spory mezi nimi.

(1) Tlumočník je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti.

(2) Tlumočník se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.