260. V § 108 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Při pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, kteří toto zboží pořizují.
(3) Pokud zdanitelné plnění uskutečňuje osoba neusazená v tuzemsku, je povinna přiznat daň osoba, která toto plnění přijala, a to
a) plátce nebo identifikovaná osoba, pokud se jedná o
1. poskytnutí služby podle § 9 až 10d,
2. dodání zboží s instalací nebo montáží, pokud osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce, nebo
3. dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
b) plátce, kterému je dodáno zboží, pokud osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce; toto ustanovení se nepoužije v případě, že plátce, kterému je dodáno zboží, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce.
(4) Přiznat daň jsou povinni
a) plátce, kterému je poskytnuto plnění v režimu přenesení daňové povinnosti,
b) kupující, který je plátcem nebo identifikovanou osobou, kterému je dodáváno zboží zjednodušeným postupem uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu,
c) plátce, na jehož účet je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 odst. 1 písm. a) a § 23 odst. 4,
d) uživatel, který poskytuje vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa,
e) osoba, která pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu podle § 19 odst. 6,
f) osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň,
g) osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která pořídila zboží s místem plnění v tuzemsku od plátce, jestliže
1. zboží do jiného členského státu nepřepravila nebo neodeslala a
2. plátce přijal všechna opatření k prokázání osvobození při dodání zboží do jiného členského státu.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7.