k vyhlášce č. 264/2020 Sb.
Metodika hodnocení energetické náročnosti budovy
Vstupní hodnoty a okrajové podmínky výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovy se použijí v souladu s ČSN 730331 a s upřesněním podle této přílohy.

A. Klimatická data
Při výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovy použijí klimatická data uvedená v ČSN 730331.

B. Rozdělení budovy do zón
Rozdělení budovy do zón se provede v souladu s ČSN 730331.
V případě sloučení prostorů s rozdílným způsobem typického užívání či rozdílnými parametry systémů vytápění, chlazení, vlhčení, odvlhčování, větrání, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy do společné zóny podle normy ČSN EN ISO 52000-1, se vstupní hodnoty pro danou zónu stanoví váženým průměrem podle veličiny příslušné danému parametru (např. vnitřní podlahová plocha, vnitřní objem vzduchu).
Obytné zóny a jiné než obytné zóny nelze vzájemně sloučit.

C. Obálka budovy
Výpočet součinitele prostupu tepla se provede v souladu s platnými normami a následujícími pravidly:

D. Dílčí dodané energie
Vstupní hodnoty výpočtu dílčích dodaných energií vycházejí ze zvoleného profilu typického užívání budovy, definovaného minimálně časovým profilem užívání a průměrnou obsazeností. Při stanovení profilu typického užívání budovy se postupuje v souladu s projektovou dokumentací, způsobem užívání budovy a s ČSN 730331. Profil typického užívání budovy se musí specifikovat v průkazu energetické náročnosti budovy.
Není-li součástí projektové dokumentace výstavby nové budovy projekt osvětlovací soustavy nebo její technická specifikace, považují se vstupní parametry osvětlení vnitřního prostoru budovy za shodné s parametry referenční budovy a v souladu s parametry typického užívání.

E. Výpočet energetické náročnosti budov s místní soustavou zásobování teplem a chladem

b) doloží protokolem z měření daného výrobku; nebo

c) uvažuje zjednodušeně přirážkou nejméně ve výši 7 % u nasákavých materiálů (např. minerální vlna), 3 % u méně nasákavých materiálů (např. EPS, PUR, PIR) a 0 % u nenasákavých materiálů (např. XPS, pěnové sklo) k deklarované hodnotě součinitele prostupu tepla λD [W/(m.K)].

1. Ve výpočtu součinitele prostupu tepla se u tepelněizolačních materiálů použije návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti λu [W/(m.K)], která se:

a) odvozuje výpočtem podle typu materiálu a předpokládané objemové hmotnosti; nebo

2. Zhoršující vlivy opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších konstrukčních (např. dřevěné nebo kovové konstrukce ve vrstvě izolace) a dalších prvků se zohlední výpočtem ekvivalentní tepelné vodivosti λekv dle platných norem. Pouze vlivy, které takto zahrnout nelze (např. vliv srážkové vody na obrácené střechy, vliv mechanicky kotvících prvků procházejících tepelně izolační vrstvou, vliv opakujících se kovových prvků), se zohlední ve formě přirážky na vliv tepelných mostů ∆Utbk,j [W/(m2.K)].

3. Součinitel prostupu tepla průsvitných výplní otvorů se stanovuje:

c) pro výplně otvorů ve stávajících budovách podle ČSN 73 0540-3 v závislosti na typu výplně otvoru, nebo jako požadovaná normová hodnota platná v době osazení oken, nebo jako součinitel prostupu tepla výplně zjištěný na základě místního šetření a dostupných podkladů (např. technických listů výrobků); nebo

- velkorozměrových posuvných výplní otvorů pro rozměr 2400 x 2500 mm,
- šikmých výplní otvorů se sklonem do 45° pro rozměr 1 140 x 1 400 mm,
- dveřních výplní otvorů pro rozměr 1 100 x 2 200 mm,
- oken a balkónových dveří pro rozměr 1 230 x 1 480 mm,
b) pro všechny výplně otvoru se shodným zasklením a rámem jednotně hodnotou platnou v případě:

a) pro každou výplň otvoru zvlášť podrobným výpočtem podle ČSN EN ISO 10077 na základě konkrétní geometrické charakteristiky, součinitele prostupu tepla rámu, součinitele prostupu tepla zasklení a lineárního činitele prostupu v uložení zasklení do rámu; nebo

d) pro výplně otvorů v nových budovách jako maximální přípustná hodnota pro jednotlivé výplně otvorů definované projektovou dokumentací pro standardizovaný rozměr dle písmena b).

b) zadáním pomocí lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; do výpočtu musejí být zahrnuty všechny lineární a bodové tepelné vazby, které budova obsahuje, s výjimkou vazeb, jejichž celkový souhrnný vliv na měrný tepelný tok prostupem obálkou budovy činí v součtu méně než 2 %.

a) pomocí průměrného vlivu tepelných vazeb ∆Uem [W/(m2.K)] mezi ochlazovanými konstrukcemi na systémové hranici budovy, nejníže však hodnotou ∆Uem = 0,02 W/(m2.K), odpovídá-li tomu kvalita řešení tepelných vazeb, přičemž se použije hodnocení dle ČSN 73 0540-2; nebo

4. Lineární tepelné vazby a významné bodové tepelné vazby se zahrnují:

a) zjednodušeně pro všechny výplně nejvýše hodnotou Fsh = 0,75 pro každý výpočetní krok;

5. Souhrnný korekční činitel stínění pevnými překážkami Fsh zahrnující stínění konstrukcemi vlastní budovy (např. ostění, nadpraží, nadokenní markýzy, boční žebra a stěny) a stínění okolními budovami a ostatními vnějšími pevnými překážkami se stanovuje:

b) podrobným výpočtem pro jednotlivé výplně otvoru podle ČSN EN ISO 52016-1.

3. Počet osob se stanovuje podle ČSN 730331 a zaokrouhluje se na celá čísla. Na jednu bytovou jednotku se počítá maximálně 5 osob.

Pro obytné zóny se musí použít jednotný profil typického užívání budovy dle ČSN 730331 s upřesněním podle následujících pravidel:
D.1 Obytné zóny

2. V případě použití více zdrojů tepla v jedné zóně bude podíl na pokrytí dodané energie připadající na příslušný doplňkový zdroj tepla stanoven nejvýše hodnotou podle tabulky A.1 normy ČSN 730331-1 s výjimkou využití doplňkového ohřevu teplé vody nebo vytápění vůči ohřevu teplé vody nebo vytápění bivalentním tepelným čerpadlem, pro který lze v hodinovém kroku výpočtu daný podíl stanovit také výpočtem na základě výkonových křivek použitého tepelného čerpadla.

1. Pro výpočet dílčí dodané energie na vytápění je možné zohlednit vnitřní teplotu v režimu útlumu pouze tehdy, je-li otopná soustava vybavena automatickým systémem umožňujícím takový útlum vnitřní teploty.

Pro jiné než obytné zóny se vytvoří individuální typický profil užívání, který zohledňuje návrhový časový profil užívání budovy, návrhovou obsazenost budovy, velikost a způsob regulace technických zařízení budovy, případně další okrajové podmínky definované projektem. Individuální typický profil užívání může být vytvořen úpravou vstupních hodnot typických profilů užívání dle ČSN 730331.
V případech, kdy stávající budova není provozována a současně není k dispozici projektová dokumentace, se použije profil typického užívání budovy podle ČSN 730331.
Dále musí být dodržena následující pravidla:
D.2 Jiné než obytné zóny

2. Pro výpočet hodnot dílčí dodané energie na vytápění se nezohledňuje přerušení dodávky tepla vedoucí ke snížení vnitřní teploty pod hodnotu návrhové vnitřní teploty pro režim vytápění. Mimo provozní dobu užívání zóny lze uvažovat vnitřní teplotu v režimu útlumu, je-li otopná soustava vybavena automatickým systémem umožňujícím takový útlum vnitřní teploty.

3. Pro výpočet hodnot měrného tepelného toku větráním se uvažuje průměrné množství větracího venkovního vzduchu v závislosti na kroku výpočtu, které musí zohledňovat typický profil užívání jednotlivých větraných prostorů, jejich funkční využití, jejich předpokládanou denní a roční obsazenost v závislosti na kroku výpočtu a koncentraci znečišťujících látek a škodlivin. Pro systém nuceného větrání musí být zohledněn způsob ovládání a nastavení systému měření a regulace. Způsob stanovení průměrného množství větracího venkovního vzduchu se musí specifikovat v průkazu energetické náročnosti budovy.

4. Do vnitřních tepelných zisků se nezapočítávají tepelné zisky, které jsou odváděné z hodnocené budovy pomocí technologie, která není součástí technického systému budovy. Vnitřní tepelné zisky z technologie instalované v hodnocené budově se stanovují:

4. Je-li instalovaný technický systém větrání regulován na vyšší intenzitu větrání, než odpovídá hodnotě podle ČSN 730331, zohlední se ve výpočtu hodnota odpovídající skutečné nebo navržené regulaci systému větrání.

1. Vstupní hodnota definující stav vnitřního prostředí jako je množství větracího venkovního vzduchu, návrhová vnitřní teplota pro režim vytápění a chlazení nebo osvětlenost vnitřních prostor se stanoví v souladu s požadavky právních předpisů upravujících kvalitu vnitřního prostředí budov.

a) na základě profilu typického užívání budovy podle ČSN 730331,

b) podrobně na základě zvoleného profilu typického užívání budovy, technických parametrů instalované technologie a časového harmonogramu jejího provozu. Výpočet hodnot vnitřních zisků z technologie se uvede v průkazu energetické náročnosti budovy,

c) jako projektový předpoklad, který je součástí projektové dokumentace návrhu technických systémů budovy se zohledněným časovým podílem využití, odpovídajícím době provozu instalovaných zařízení.

1. V případě, že jsou teplo nebo chlad do hodnocené budovy dodávány ze zdroje, který není umístěn v hodnocené budově a který není součástí soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona, jde o dodávky tepla nebo chladu prostřednictvím místní soustavy zásobování teplem a chladem (dále jen „místní soustava“).

2. Do hodnoty celkové dodané energie se započítají ztráty při výrobě a distribuci tepla nebo chladu v místní soustavě. Přednostně se vychází z celoročních energetických účinností místní soustavy jako celku (např. průměrná celoroční účinnost výroby tepla, chladu a elektřiny a průměrná celoroční účinnost distribuční soustavy - rozvodů mimo budovu) nebo z celkové roční spotřeby paliva zdroje mimo hodnocenou budovu a ročního odběru energie na patách připojených budov a technologických procesů soustavy. Pokud není možné tyto informace zjistit (např. na základě místního šetření nebo údajů z projektové dokumentace), může energetický specialista vyjít z vlastních výpočtů.

3. Pokud je součástí místní soustavy i zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které dodává tepelnou energii do více budov, zahrne se do výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy hodnota tepla vyrobeného v tomto zařízení maximálně do výše hodnoty celkové dodané tepelné energie v hodnocené budově. Zvolený způsob zahrnutí vyrobeného tepla ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se použije pro všechny budovy připojené na místní soustavu jednotně a součet tepla dodaného do všech budov ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nesmí převýšit množství vyrobeného tepla z tohoto zařízení.

4. Pokud je součástí místní soustavy i zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které dodává elektřinu do více budov, použije se § 3 odst. 8 a § 9 odst. 8 této vyhlášky obdobně.

5. Výpočet podílu využité elektřiny a tepla pro hodnocenou budovu musí být doložen v průkazu energetické náročnosti budovy.