78. V příloze č. 18 části I bodě 3 písmena a) a b) znějí:
„a) Zaškolení uchazečů o pověření
Zaškolování pro odběr vzorků probíhá podle plánu zaškolování, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je stanovena plánem zaškolování, který vychází z počtu předpokládaných vzorků. Je možné stanovit zaškolování časovým plánem, tj. 2 roky, nebo počtem, a to 50 souběžně odebranými vzorky s úředním vzorkovatelem, které se prověří v laboratoři Ústavu. V průběhu zaškolování je možné ji prodloužit. Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením souběžných srovnávacích zkoušek odběrů novým vzorkovatelem a kontrolních odběrů vzorků Ústavem. Pokud nový vzorkovatel uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.
b) Plán zaškolení
Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:
1. Část teoretická - dokonalé seznámení nového vzorkovatele s platnými právními předpisy:
a) se zákonem a prováděcími předpisy,
b) s metodickými pokyny Ústavu, které řeší problematiku vzorkování.
2. Část praktická - praktický postup při odběru vzorku:
a) kontrola všech předepsaných dokladů,
b) vlastní vzorkování - četnost odběru dílčích vzorků, způsob odběru, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd.,
c) použití dělidla, kalibrace dělení a dělidla,
d) příprava laboratorního vzorku,
e) uzavření a označení vzorkovnice, označení průvodního dokladu.
3. Složení zkoušky teoretické i praktické.
4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování vedl.“.