1. V § 36 odst. 1 písm. b) se za slovo „omezena,“ vkládá slovo „nebo“.

2. V § 36 odst. 1 písm. c) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou.

3. V § 36 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

4. V § 36 odst. 4 písm. a) se slova „ve zjednodušeném řízení“ zrušují.

5. V § 46 se slova „, upozorní orgány činné v trestním řízení při poučení prováděném v přípravném řízení poškozeného zejména na to, že může dojít k sjednání dohody o vině a trestu a že v takovém případě může uplatnit nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení nejpozději při prvním jednání o takové dohodě“ nahrazují slovy „nebo vydat trestní příkaz, upozorní orgány činné v trestním řízení při poučení prováděném v přípravném řízení poškozeného také na to, že může být vydán trestní příkaz nebo může dojít k sjednání dohody o vině a trestu a že v takovém případě je možné uplatnit nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení nejpozději do doby vydání trestního příkazu nebo při prvním jednání o takové dohodě“.

6. V § 47 odst. 5 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

7. V § 51a odst. 4 se věta poslední zrušuje.

8. V § 51a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Náklady vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, hradí stát.“.

9. V § 73a odst. 4 písm. d) se slova „nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest“ zrušují.

10. V § 79e odst. 2 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

11. V § 89 odst. 1 písm. d) se slova „poměrů pachatele“ nahrazují slovy „, rodinných, majetkových a jiných poměrů obviněného“.

12. V § 91 odst. 1 se slova „dotázat se jej na jeho rodinné, majetkové a výdělkové poměry a předchozí tresty,“ a „za přítomnosti obhájce“ zrušují.

13. V § 92 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Při výslechu je třeba se obviněného dotázat na jeho osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry tak, aby pro případ rozhodnutí o vině a trestu obviněného byly zjištěny skutečnosti v rozsahu nezbytném pro stanovení druhu trestu a jeho výměry. Dále je třeba dotázat se na předchozí tresty a na další trestní stíhání obviněného.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

14. V § 151 odst. 6 se slova „ustanoveného zmocněnce poškozeného“ nahrazují slovy „zvoleného nebo ustanoveného zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu“.

15. V § 152 odst. 1 písm. d) se slova „a s výkonem trestu domácího vězení a“ nahrazují čárkou.

16. V § 152 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).

17. V § 152 odst. 3 a v § 156 se text „e)“ nahrazuje textem „f)“.

18. § 152a se zrušuje.

19. V nadpisu § 154 se slovo „poškozeného“ nahrazuje slovy „spojených s účastí poškozeného v trestním řízení“.

20. V § 154 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Odsouzený je povinen nahradit státu náklady vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, nebrání-li tomu povaha věci a okolnosti případu, zejména spoluzavinění poškozeného. Jde-li o nedbalostní trestný čin, soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu přiměřeně sníží; přitom vezme v úvahu zejména povahu trestného činu a osobní a majetkové poměry odsouzeného.“.

21. V § 155 odst. 5 se slova „ustanovením zmocněnce poškozenému“ nahrazují slovy „přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu,“.

22. V § 175a odst. 3 se za slovo „obviněným“ vkládají slova „; jde-li o případ nutné obhajoby, sjednává státní zástupce dohodu o vině a trestu s obviněným“.

23. V § 175a odst. 6 písm. f) se slova „a v případech stanovených trestním zákoníkem trestu náhradního“ zrušují a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“.

24. V § 175a odst. 6 písm. i) se slova „, obviněného a obhájce“ nahrazují slovy „a obviněného, dále podpis obhájce, byl-li přítomen sjednávání dohody o vině a trestu,“.

25. V § 175a odst. 8 se slova „o zvlášť závažném zločinu a v řízení“ zrušují.

26. V § 177 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání; pokud je navrhován trest propadnutí majetku, peněžitý trest nebo trest propadnutí věci, uvede se, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jeho výkonu, a“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

27. V § 178 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Navrhuje-li státní zástupce uložení zabrání věci nebo zabrání části majetku, uvede, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jejich výkonu.“.

28. V § 178a odst. 1 se za slovo „obžalobě“ vkládají slova „nebo v dohodě o vině a trestu“.

29. V § 178a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Pokud trestní stíhání spolupracujícího obviněného skončí dříve než trestní stíhání ostatních osob za zločin, k jehož objasnění se zavázal, vztahují se jeho povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 i na další průběh trestního řízení proti takovým osobám; porušení tohoto závazku může být důvodem pro povolení obnovy řízení v neprospěch spolupracujícího obviněného. O tom je třeba spolupracujícího obviněného poučit.“.

30. V § 196 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby upozorní obžalovaného, že má právo se v jím stanovené lhůtě vyjádřit ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména,
a) zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a z jakých důvodů,
b) zda má zájem uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu nebo zda chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu,
c) zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a
d) které skutečnosti považuje za nesporné.
(3) Předseda senátu spolu s upozorněním podle odstavce 2 poučí obžalovaného o následcích spojených s vyjádřeními uvedenými v odstavci 2; poučí jej zároveň i o tom, že vyjádření k obžalobě, nejde-li o doznání nebo o prohlášení viny, může za něj učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v jeho nepřítomnosti. Zašle-li obžalovaný vyjádření k obžalobě, předseda senátu je doručí státnímu zástupci.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

31. V § 196 odst. 4 se slova „je nutno zároveň vyzvat“ nahrazují slovy „předseda senátu vyzve“.

32. V § 206 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a uvedl, které skutečnosti považuje za nesporné“.

33. Za § 206 se vkládají nové § 206a až 206d, které znějí:
㤠206a
(1) Po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného vyzve předseda senátu obžalovaného, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě, souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a které skutečnosti považuje za nesporné; přitom jej poučí o následcích spojených s takovým vyjádřením. Dále jej upozorní na jeho právo prohlásit svou vinu a poučí jej o následcích spojených s takovým prohlášením. Pokud se obžalovaný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení obžaloby, předseda senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce nějakým způsobem změnit.
(2) Vyjádření k obžalobě může za obžalovaného učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v nepřítomnosti obžalovaného, nemůže však za něj učinit doznání nebo prohlášení viny.
(1) Má-li předseda senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, poučí obžalovaného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí stanovisko obžalovaného, státního zástupce a poškozeného, je-li přítomen, k takovému postupu. Vyjádří-li se státní zástupce a obžalovaný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a trestu, předseda senátu hlavní líčení na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání mimo hlavní líčení; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, hlavní líčení odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a trestu může podat i státní zástupce nebo obžalovaný, předseda senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.
(2) Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obžalovaným a případně jeho obhájcem. Jednání o dohodě o vině a trestu se účastní též poškozený, pokud je přítomen při hlavním líčení. Při sjednávání dohody o vině a trestu státní zástupce postupuje přiměřeně podle § 175a. Bylo-li hlavní líčení odročeno, státní zástupce bez zbytečného odkladu po skončení jednání o dohodě o vině a trestu vyrozumí soud o výsledku jednání.
(3) Došlo-li k sjednání dohody o vině a trestu, pokračuje se v hlavním líčení. Státní zástupce nejprve přednese obsah sjednané dohody o vině a trestu a navrhne soudu její schválení. Nedošlo-li k dohodě o náhradě škody nebo nemajetkové újmy anebo o vydání bezdůvodného obohacení, státní zástupce na tuto skutečnost soud upozorní. Po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu se v hlavním líčení postupuje přiměřeně podle § 314q odst. 3 až 5 a § 314r.
(4) Pokud k sjednání dohody o vině a trestu nedošlo nebo soud dohodu o vině a trestu neschválí, pokračuje se v hlavním líčení na podkladě původní obžaloby. V dalším řízení se k sjednané dohodě o vině a trestu, včetně prohlášení viny obžalovaným učiněného pro účely jejího sjednání, nepřihlíží, ledaže obžalovaný požádá, aby takové prohlášení bylo posouzeno jako prohlášení viny podle § 206c.
(1) Pokud nedošlo k sjednání dohody o vině a trestu, může obžalovaný prohlásit, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě.
(2) Pokud obžalovaný učiní prohlášení podle odstavce 1, soud v rozsahu prohlášení postupuje přiměřeně podle § 314q odst. 3.
(3) Předseda senátu před rozhodnutím o přijetí prohlášení viny zjistí stanovisko státního zástupce, poškozeného a zúčastněné osoby, pokud jsou přítomni při hlavním líčení.
(4) Soud po prohlášení viny obžalovaným rozhodne, zda takové prohlášení přijímá nebo nepřijímá.
(5) Soud prohlášení viny nepřijme, není-li v souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného. Soud nemusí prohlášení viny přijmout, pokud takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran.
(6) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny přijímá, zároveň v usnesení uvede, že se dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný prohlásil vinu, neprovede a bude provedeno pouze ve zbylém rozsahu; tím není dotčena možnost vyslýchat obžalovaného k účasti jiných osob na spáchaném skutku, ohledně kterého prohlásil vinu.
(7) Soudem přijaté prohlášení viny nelze odvolat. Skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem.
(8) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny nepřijímá, k prohlášení viny se nepřihlíží.
Po zjištění stanoviska obviněného k obžalobě, nedošlo-li k sjednání dohody o vině a trestu ani k prohlášení viny obviněným, může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.“.

34. V § 246 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny“.

35. V § 278 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Obnova řízení, které skončilo odsuzujícím rozsudkem nebo trestním příkazem, jímž byl uznán vinným spolupracující obviněný, se v neprospěch obviněného povolí též tehdy, pokud spolupracující obviněný v dalším řízení proti osobám, jimž je kladen za vinu zločin, který se spolupracující obviněný zavázal objasnit, poruší svůj závazek podle § 178a odst. 1.“.

36. V § 304 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Obhájce nemůže se státním zástupcem sjednat dohodu o vině a trestu ani nemůže prohlásit vinu obviněného.“.

37. V § 314a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda.
(4) Neveřejné zasedání samosoudce nekoná.“.

38. V § 314b odstavec 1 zní:
„(1) Pokud se ve věci konalo zkrácené přípravné řízení, trestní stíhání se zahajuje doručením návrhu na potrestání soudu.“.

39. V § 314b odst. 2 se za slovo „návrhu“ vkládají slova „na potrestání“ a slova „dále k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné, a zda souhlasí s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány“ se nahrazují slovy „a dále zjistí jeho stanovisko ke skutečnostem uvedeným v návrhu na potrestání v rozsahu § 206a“.

40. V § 314b se odstavce 4 a 5 zrušují.

41. V § 314c odst. 1 písm. c) se slovo „zjednodušeného“ nahrazuje slovy „zkráceného přípravného“.

42. V § 314d odst. 2 se věta první zrušuje a věta druhá se nahrazuje větou „Pokud se ve věci konalo zkrácené přípravné řízení, při hlavním líčení se na přečtení protokolu o výslechu podezřelého (§ 179b odst. 3) užije § 207 odst. 2 obdobně.“.

43. V § 314e odst. 1 se slova „ve zjednodušeném“ nahrazují slovem „v“.

44. V § 314e odstavec 5 zní:
„(5) Je-li trestním příkazem ukládán peněžitý trest, nesmí dvojnásobek počtu denních sazeb ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat jeden rok.“.

45. V § 314e se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Trestním příkazem lze
a) upustit od potrestání (§ 46 trestního zákoníku),
b) podmíněně upustit od potrestání s dohledem (§ 48 trestního zákoníku), nebo
c) upustit od uložení souhrnného trestu (§ 44 trestního zákoníku), a to i v případě, byl-li předchozí trest uložen rozsudkem.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

46. V § 314f se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Samosoudce opraví v trestním příkaze kdykoliv i bez návrhu písařské chyby a jiné zjevné nesprávnosti. Ustanovení § 131 a 133 se užijí přiměřeně.“.

47. V § 314o odst. 1 písm. b) a v § 314p odst. 3 písm. f) se za slovo „obhájce,“ vkládají slova „ačkoli ho podle zákona mít měl,“.

48. V § 314r odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, nelze-li dosáhnout nového znění dohody o vině a trestu ihned“.

49. V nadpisu § 340b se slova „v trest domácího vězení, v peněžitý trest nebo“ zrušují.

50. V § 340b odst. 1 větě první se slova „v trest domácího vězení, v peněžitý trest nebo“ zrušují.

51. V § 341 se slova „patnácti dnů, a upozorní ho, že jinak bude zaplacení vymáháno“ nahrazují slovy „jednoho měsíce, a upozorní ho, že jinak bude peněžitý trest vymáhán nebo přeměněn v trest odnětí svobody“.

52. § 342 zní:
㤠342
(1) Na žádost odsouzeného může předseda senátu z důležitých důvodů povolit
a) odklad výkonu peněžitého trestu, a to na dobu nejvýše jednoho roku od uplynutí lhůty podle § 341, nebo
b) splácení peněžitého trestu v přiměřených měsíčních splátkách.
(2) Pominou-li důvody, pro které byl výkon peněžitého trestu odložen, nebo nedodržuje-li odsouzený bez závažného důvodu splátky, předseda senátu povolení odkladu nebo splátek odvolá.“.

53. Za § 342 se vkládá nový § 342a, který zní:
㤠342a
(1) Předseda senátu upustí od výkonu peněžitého trestu nebo jeho zbytku, jestliže
a) odsouzený se v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným peněžitý trest zaplatit, nebo
b) by výkonem peněžitého trestu byla vážně ohrožena výživa nebo výchova osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.

54. V § 343 odst. 1 písm. a) a b) se slova „patnácti dnů“ nahrazují slovy „jednoho měsíce“.

55. V § 343 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Vymáhání peněžitého trestu předseda senátu nenařídí, postačují-li na jeho zaplacení prostředky z peněžité záruky nebo je-li zřejmé, že by jeho vymáhání mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

56. § 344 zní:
㤠344
(1) O přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu mimo veřejné zasedání; před rozhodnutím umožní odsouzenému, aby se k věci vyjádřil. Ve veřejném zasedání rozhodne tehdy, pokud o to odsouzený výslovně požádá.
(2) Odsouzený může odvrátit výkon trestu odnětí svobody, na který byl přeměněn peněžitý trest nebo jeho zbytek, tím, že peněžitý trest nebo jeho část zaplatí. Nebyl-li peněžitý trest zaplacen zcela nebo byla-li po přeměně peněžitého trestu zaplacena alespoň částka odpovídající jedné denní sazbě, rozhodne předseda senátu o tom, jakou část přeměněného trestu odnětí svobody je třeba vykonat.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.

57. Za § 361 se vkládá nový § 361a, který včetně nadpisu zní:
㤠361a
Správa placení nákladů státu z trestního řízení
Při správě placení pohledávek uvedených v § 152 odst. 1, § 153 odst. 1 a v § 154 odst. 3 se postupuje podle daňového řádu. Ke správě placení těchto pohledávek je příslušný soud, s výjimkou pohledávek podle § 152 odst. 1 písm. a) a d), u kterých je ke správě placení příslušná Vězeňská služba České republiky.“.