OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

§ 2

Sporná otázka

Spornou otázkou se pro účely harmonizovaného postupu rozumí záležitost vedoucí ke vzniku sporu vyplývajícího z výkladu a uplatňování mezinárodní smlouvy.

§ 3

Mezinárodní smlouva

Mezinárodní smlouvou se pro účely harmonizovaného postupu rozumí

§ 4

Dotčený stát

Dotčeným státem se pro účely harmonizovaného postupu rozumí členský stát Evropské unie, kterého se dotýká sporná otázka.

§ 5

Dotčený poplatník

Dotčeným poplatníkem se pro účely harmonizovaného postupu rozumí daňový rezident členského státu Evropské unie, na jehož daňovou povinnost má sporná otázka bezprostřední vliv.

§ 6

Prostředek ochrany

Prostředkem ochrany se pro účely harmonizovaného postupu rozumí

(1) Tento zákon upravuje mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů harmonizovaným postupem podle předpisu Evropské unie upravujícího mechanismus řešení daňových sporů v Evropské unii1).

(2) Tento zákon se nepoužije při postupu podle mezinárodní smlouvy.

§ 7

Výklad pojmů

Pojem použitý v tomto zákoně vymezený mezinárodní smlouvou použitelnou mezi Českou republikou a jiným dotčeným státem ke dni, kdy se dotčený poplatník dozvěděl o opatření, které vede nebo povede ke vzniku sporné otázky, má význam daný v tomto okamžiku touto smlouvou, nevyplývá-li ze souvislostí něco jiného.

§ 8

Vztah k daňovému řádu

Při harmonizovaném postupu týkajícím se řešení daňových sporů se postupuje podle daňového řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.

a) mezinárodní smlouva upravující zamezení dvojímu zdanění příjmů nebo majetku, která je součástí právního řádu České republiky, nebo

b) Úmluva o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků.

a) opravný prostředek, dozorčí prostředek nebo jiný prostředek ochrany při správě daní a návrh na zahájení řízení před soudem a

b) prostředek ochrany podle právních předpisů jiného dotčeného státu obdobný prostředkům podle písmene a).