POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVNÉHO V SOUVISLOSTI S MIMOŘÁDNÝMI OPATŘENÍMI PŘI EPIDEMII

(1) Pro účely tohoto zákona se mimořádným opatřením při epidemii rozumí

(2) Nároky podle tohoto zákona vznikají a trvají jen v době platnosti mimořádného opatření při epidemii, nejdéle však do 30. června 2021.

(3) Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, platí zákon o nemocenském pojištění.

(4) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti sociálního zabezpečení¹).

(1) Za nařízení příslušného orgánu o uzavření zařízení podle § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se považuje též opatření uvedené v § 1 odst. 1 písm. c).

(2) Zařízením podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění a podle § 70 odst. 2 písm. f) bodů 1 a 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se rozumí též zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.

(3) Pro nárok na ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění a pro nárok na ošetřovné podle tohoto zákona se po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii neuplatní § 39 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, a jde-li o zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti, též § 39 odst. 5 písm. g) zákona o nemocenském pojištění.

(1) Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o

(2) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce nebo zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti, která je zaměstnáním malého rozsahu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba péče, mají nárok na ošetřovné též, pokud byli účastni nemocenského pojištění aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž vznikla potřeba péče.

(3) Nárok na ošetřovné, na které vznikl nárok podle tohoto zákona, zaniká skončením zaměstnání.

(4) Nárok na výplatu ošetřovného není v období školních prázdnin a volných dnů vyhlášených ředitelem školy v průběhu školního roku.

(5) Ošetřovné se nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto týdnu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba péče trvala.

(6) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že nezaopatřené dítě nebo osoba podle odstavce 1 nebo dítě mladší 10 let, jde-li o ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění, žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě péče o toto dítě nebo o tuto osobu jejím příbuzným v linii přímé nebo v linii vedlejší podle § 772 občanského zákoníku.

(1) Podpůrčí doba u ošetřovného se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy nebo jejich části z důvodu mimořádného opatření při epidemii uvedeného v § 1 odst. 1 písm. a) nebo c), a o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény uvedené v § 1 odst. 1 písm. b).

(2) V rámci podpůrčí doby stanovené podle odstavce 1 je možné vystřídání podle § 39 odst. 4 věty první zákona o nemocenském pojištění i vícekrát, přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu; podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se přitom u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí péče.

(3) Při výplatě ošetřovného za podpůrčí dobu prodlouženou podle odstavce 1 se postupuje obdobně podle § 110 zákona o nemocenském pojištění.

(4) Výše ošetřovného za kalendářní den činí po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii 80 % denního vyměřovacího základu.

(1) Ošetřovné se vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče vykázané na předepsaném tiskopisu; v případě vystřídání podle § 4 odst. 2 se na tomto tiskopisu uvádějí též dny, v nichž o dítě nebo jinou osobu pečoval druhý oprávněný.

(2) Při uplatnění nároku na výplatu ošetřovného podle § 109 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění v případě uzavření zařízení uvedeného v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a § 2 odst. 2 nebo jeho části na základě nařízení příslušných orgánů se potvrzení o uzavření tohoto zařízení nahrazuje prohlášením zaměstnance, který žádá o dávku; to platí obdobně pro trvání nebo ukončení tohoto uzavření. V žádosti o dávku se uvede jméno, příjmení a rodné číslo dítěte a název a adresa zařízení, které dítě navštěvuje. Nárok na výplatu ošetřovného v případě uvedeném v § 3 odst. 1 písm. c) se dále osvědčuje potvrzením školy s uvedením, že jde o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm. c). Ustanovení § 97 odst. 1 věty poslední a § 106 zákona o nemocenském pojištění, jde-li o potvrzení o uzavření zařízení podle věty první, se nepoužijí.

(3) Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu potvrdit skutečnosti rozhodné pro nárok na ošetřovné v případě zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 2. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění.

(4) Škola je povinna na žádost zaměstnance potvrdit pro účely ošetřovného, že se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm. c). Porušení povinnosti podle věty první a podle § 6 věty první se považuje za porušení povinnosti podle § 106 zákona o nemocenském pojištění.

(1) U zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru činí výše ošetřovného nejméně 400 Kč za kalendářní den. Má-li tento zaměstnanec sjednánu kratší pracovní nebo služební dobu²) než stanovenou týdenní pracovní nebo služební dobu³), činí výše ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou jako součin částky 400 Kč a koeficientu zkrácení pracovní doby. Koeficient zkrácení pracovní doby se určí jako podíl kratší pracovní nebo služební doby a stanovené týdenní pracovní nebo služební doby a zaokrouhluje se na 3 platná desetinná místa; přitom se vychází z údaje o stanovené týdenní pracovní nebo služební době a kratší pracovní nebo služební době ke dni účinnosti mimořádného opatření podle § 1 odst. 1 písm. a) a c) nebo ke dni nařízení karantény podle § 1 odst. 1 písm. b).

(2) Uplatňuje-li zaměstnanec v pracovním nebo služebním poměru nárok na ošetřovné z více zaměstnání a v žádném z těchto zaměstnání pracovní nebo služební doba neodpovídá stanovené týdenní pracovní nebo služební době, činí výše ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou postupem podle odstavce 1 vět druhé a třetí, je-li výše ošetřovného za kalendářní den vypočtená z denního vyměřovacího základu stanoveného podle § 20 zákona o nemocenském pojištění nižší než 400 Kč. Koeficientem zkrácení pracovní doby je součet těchto koeficientů stanovených podle odstavce 1 věty třetí pro tato zaměstnání; tento koeficient může mít maximálně hodnotu 1.

(3) Pro účely stanovení výše ošetřovného podle odstavců 1 a 2 je zaměstnavatel povinen uvést na předepsaném tiskopisu údaj o stanovené týdenní pracovní nebo služební době zaměstnance a při kratší pracovní nebo služební době koeficient zkrácení pracovní doby vypočtený postupem uvedeným v odstavci 1 větě třetí. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije jen při stanovení výše ošetřovného, na které vznikl nárok z důvodu péče o dítě nebo o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. b) z důvodu vyhlášení mimořádného opatření při epidemii podle § 1 odst. 1, nejdříve však v období ode dne 14. října 2020.

(1) Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě nebo osobu v případech uvedených v § 3 odst. 1.

(2) Doba služebního volna s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii uvedeného v § 1 odst. 1 písm. a) nebo c), a o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény uvedené v § 1 odst. 1 písm. b).

(1) Podle § 4 odst. 1 se postupuje i v případě, že podpůrčí doba podle zákona o nemocenském pojištění již uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 8 odst. 2 se postupuje i v případě, že služební volno bylo již ze stejného důvodu vyčerpáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Podle tohoto zákona se postupuje i při posuzování nároků na ošetřovné za období od 5. října 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Ošetřovné vyplacené za kalendářní dny v období ode dne 5. října 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v nižší výši, než je výše ošetřovného stanovená podle § 4 odst. 4 tohoto zákona, se bez žádosti doplatí do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

a) krizové opatření vyhlášené orgánem krizového řízení podle krizového zákona a mimořádné opatření vydané orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření infekčních onemocnění, pokud se tato opatření týkají zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů v zařízeních a školách nebo jejich částech uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v důsledku onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „onemocnění COVID-19“),

b) nařízení karantény dítěti nebo osobě uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19,

c) opatření podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů, kterým došlo k uzavření zařízení (jeho části) uvedeného v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a které bylo přijato v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19.

a) nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění,

b) osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2, ale toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu mimořádného opatření při epidemii,

c) nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona, jde-li o dítě se závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem⁴), kterému bylo vydáno doporučení školského poradenského zařízení za účelem stanovení podpůrných opatření pro jeho vzdělávání⁵) (dále jen „dítě se speciálními vzdělávacími potřebami“), jestliže nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii.