VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI

ŽÁDOST O ZÁPIS DO SEZNAMU ZNALCŮ

VSTUPNÍ ZKOUŠKA ZNALCE

PRŮKAZ, ZNALECKÁ PEČEŤ A POJIŠTĚNÍ

ZNALECKÝ POSUDEK
Postup při zpracování znaleckého posudku

Obecná část vstupní zkoušky znalce
Doplnění odpovědi

Zvláštní část vstupní zkoušky znalce

Výsledek vstupní zkoušky znalce

Některá ustanovení o zkušební komisi

Společná ustanovení o vstupní zkoušce znalce
Opakování vstupní zkoušky znalce a stanovení jiného termínu a jiného náhradního termínu

a) jméno nebo jména, pokud jich žadatel má více, příjmení a akademický titul žadatele, pokud jej žadatel získal a žádá o zápis tohoto titulu do seznamu znalců, nebo název žadatele,

c) kontaktní adresu na území České republiky v případě, že žadatel nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,

b) adresu sídla, a pokud žadatel nemá sídlo, adresu místa trvalého pobytu nebo místa pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,

f) údaj o datu narození, je-li žadatel fyzickou osobou,

d) identifikační číslo osoby, pokud jej žadatel má, nebo jiný obdobný údaj v případě právnické osoby, která identifikační číslo osoby nemá,

e) obor a odvětví, ve kterých žadatel chce vykonávat znaleckou činnost, a specializaci, pokud byla zvolena,

g) údaj, zda žadatel, který je fyzickou osobou, bude vykonávat znaleckou činnost v rámci znalecké kanceláře,

k) pokud žadatel žádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky nebo rozdílové zkoušky, údaj o této skutečnosti,

n) datum a podpis.

m) zadání zkušebního znaleckého posudku, pokud se obecná část vstupní zkoušky považuje za splněnou, a

l) pokud žadatel žádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky, údaj, zda žadatel žádá o umožnění vykonání obou částí vstupní zkoušky nebo pouze jedné její části a které,

j) jinou adresu pro doručování sdělenou žadatelem nebo údaj, že jinou adresou pro doručování je adresa elektronické pošty podle písmene i), pokud žadatel žádá o doručování na jinou adresu pro doručování,

i) adresu elektronické pošty, adresu internetové stránky týkající se znalecké činnosti, nebo kontaktní adresu, pokud žadatel žádá o zápis této adresy do seznamu znalců jako veřejného údaje podle § 16 odst. 2 zákona,

h) telefonní kontakt,

(1) Formulář žádosti o zápis znalecké kanceláře do seznamu znalců obsahuje též označení znalců, prostřednictvím kterých bude znalecká kancelář vykonávat znaleckou činnost v jednotlivých oborech a odvětvích a též specializacích, pokud byly zvoleny.

(2) Formulář žádosti o zápis znaleckého ústavu do seznamu znalců obsahuje též označení osob podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona nebo osob, jejichž prostřednictvím je znalecký ústav podle § 7 odst. 2 zákona oprávněn jednat.

(3) Znalci a další osoby, prostřednictvím kterých bude znalecká kancelář nebo znalecký ústav vykonávat znaleckou činnost, se v žádosti označí údaji podle § 2 odst. 1 písm. a) až f).

(4) Formulář žádosti o zápis znaleckého ústavu do seznamu znalců obsahuje další údaje identifikující znalecký ústav, pokud k jeho identifikaci nepostačují údaje podle § 2 odst. 1 písm. a) až e).

(1) Obecná část vstupní zkoušky se koná formou písemného testu.

(3) Pokud žadatel podal žádost o zápis do seznamu znalců souhrnně pro více oborů, odvětví nebo specializací, obecná část vstupní zkoušky se skládá z jednoho písemného testu.

(2) Obecná část vstupní zkoušky je neveřejná.

a) znalost právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, ve kterých se znalecká činnost vykonává,

b) schopnost předpisy podle písmene a) aplikovat a

c) znalost náležitostí znaleckého posudku.

(1) Testovými otázkami se v rozsahu potřebném pro výkon znalecké činnosti ověřuje zejména

(3) Testové otázky jsou neveřejné, ledaže je ministerstvo vyřadilo z užívání.

(2) Řízeními, ve kterých se vykonává znalecká činnost, se rozumí občanské soudní řízení, trestní řízení, soudní řízení správní a řízení před správním orgánem.

(2) Obecná část vstupní zkoušky se nemůže konat před uplynutím 30 dnů od odeslání oznámení, ledaže žadatel souhlasí s jejím dřívějším konáním.

(1) Ministerstvo písemně oznámí žadateli den, čas a místo konání obecné části vstupní zkoušky.

(2) Písemný test trvá nejdéle 150 minut.

(1) Žadatel může použít během písemného testu jako pomůcky pouze právní informační systém a další programové vybavení zpřístupněné ministerstvem a psací potřeby.

(3) Pokud žadatel podle hodnocení písemného testu nesplnil obecnou část vstupní zkoušky, hodnocení písemného testu je prozatímní. Ministerstvo zpřístupní žadateli současně s vyrozuměním o prozatímním hodnocení písemného testu též testové otázky, na které žadatel podle prozatímního hodnocení odpověděl nesprávně, včetně nabídky odpovědí s označením správné odpovědi a odpovědi žadatele.

(1) Ministerstvo vyrozumí žadatele o hodnocení písemného testu nejpozději po uplynutí 90 minut od jeho zahájení.

(2) Pokud žadatel podle hodnocení písemného testu splnil obecnou část vstupní zkoušky, hodnocení písemného testu je konečné.

(3) Pokud se žadatel vzdal práva pokračovat v písemném testu, prozatímní hodnocení písemného testu se stává konečným hodnocením písemného testu.

(1) Žadatel, který podle prozatímního hodnocení písemného testu nesplnil obecnou část vstupní zkoušky, může v písemném testu pokračovat nebo se může práva pokračovat v písemném testu vzdát.

(2) V písemném testu lze pokračovat nejdéle 60 minut.

(1) Pokud žadatel pokračuje v písemném testu, může doplnit svou odpověď na otázku, na kterou podle prozatímního hodnocení písemného testu odpověděl nesprávně, o její odůvodnění.

(2) Ministerstvo posoudí doplnění odpovědi a provede konečné hodnocení písemného testu, o kterém žadatele písemně vyrozumí. Ministerstvo ve vyrozumění též stručně uvede důvody posouzení.

(1) Ministerstvo vyrozumí žadatele o výsledku obecné části vstupní zkoušky bezprostředně poté, kdy se prozatímní hodnocení písemného testu stalo konečným hodnocením.

(2) Pokud žadatel odstoupil od vstupní zkoušky bezprostředně před zahájením obecné části vstupní zkoušky nebo v jejím průběhu nebo pokud byl ze vstupní zkoušky vyloučen v průběhu obecné části vstupní zkoušky, ministerstvo jej vyrozumí o výsledku obecné části vstupní zkoušky bezprostředně po odstoupení nebo vyloučení.

(3) Pokud se žadatel nevyrozumívá podle odstavce 1 nebo 2, ministerstvo jej o výsledku obecné části vstupní zkoušky vyrozumí písemně.

(4) Ministerstvo ve vyrozumění též stručně uvede důvody splnění nebo nesplnění obecné části vstupní zkoušky.

(1) Zvláštní část vstupní zkoušky se koná před zkušební komisí formou ústního pohovoru, při kterém žadatel též obhajuje zkušební znalecký posudek zpracovaný v listinné nebo elektronické podobě.

(2) Zvláštní část vstupní zkoušky může vykonat žadatel, který splnil obecnou část vstupní zkoušky.

(3) Zvláštní část vstupní zkoušky je veřejná.

(1) Pokud žadatel podal žádost o zápis do seznamu znalců souhrnně pro více oborů, odvětví nebo specializací a pokud je to nutné pro naplnění účelu zvláštní části vstupní zkoušky, zvláštní část vstupní zkoušky se skládá z více ústních pohovorů.

(2) Pokud se zvláštní část zkoušky skládá z více ústních pohovorů, žadatel zpracuje zkušební znalecký posudek pro každý ústní pohovor zvlášť.

(3) Pokud žadatel splnil obecnou část vstupní zkoušky nebo pokud se obecná část vstupní zkoušky považuje za splněnou, ministerstvo posoudí zadání zkušebního znaleckého posudku z hlediska účelu zvláštní části vstupní zkoušky a toto zadání potvrdí, změní nebo nahradí jiným zadáním.

(2) Žadatel předá ministerstvu zadání zkušebního znaleckého posudku před zahájením obecné části vstupní zkoušky. Pokud se obecná část vstupní zkoušky považuje za splněnou, žadatel uvede zadání zkušebního znaleckého posudku v žádosti o zápis do seznamu znalců.

(1) Zadání zkušebního znaleckého posudku předkládá ministerstvu žadatel.

(4) Ministerstvo písemně oznámí žadateli výsledek posouzení a požadovaný počet vyhotovení zkušebního znaleckého posudku, pokud jej žadatel zpracuje v listinné podobě. Ministerstvo v oznámení též stručně uvede důvody posouzení.

(3) Ústní pohovor se nemůže konat před uplynutím 30 dnů od odeslání oznámení, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším konáním.

(1) Ministerstvo písemně oznámí žadateli den, čas a místo konání ústního pohovoru. Ministerstvo v oznámení též uvede výčet pomůcek dovolených při ústním pohovoru a které pomůcky žadateli poskytne ministerstvo.

(2) Ministerstvo odešle žadateli oznámení nejdříve po doručení zkušebního znaleckého posudku.

b) odepřít přístup fyzické osobě, u níž je obava, že by řádný průběh ústního pohovoru mohla narušit, nebo

c) vykázat osobu uvedenou v písmenu b) z místa konání ústního pohovoru.

a) omezit počet osob z řad veřejnosti,

(2) Zkušební komise může vyloučit ze vstupní zkoušky žadatele, který v průběhu ústního pohovoru použil nedovolené pomůcky, nepracoval samostatně nebo který jinak ohrozil účel zvláštní části vstupní zkoušky.

(1) Předseda zkušební komise a za jeho nepřítomnosti jím pověřený člen zkušební komise řídí průběh ústního pohovoru. Za účelem zajištění řádného průběhu ústního pohovoru může přijmout přiměřená opatření, zejména může

(4) Ústní pohovor trvá nejdéle 120 minut.

(3) O přijetí opatření podle odstavce 1 a o vyloučení uchazeče ze vstupní zkoušky se provede záznam do protokolu o průběhu vstupní zkoušky.

(3) Porada a hlasování zkušební komise jsou neveřejné a konají se zpravidla bezprostředně po skončení ústního pohovoru.

(2) Pokud se zvláštní část vstupní zkoušky skládá z více ústních pohovorů, hodnocení žadatele se týká jednotlivých ústních pohovorů.

(1) Žadatel splnil zvláštní část vstupní zkoušky, pokud podle hodnocení zkušební komise osvědčil schopnost zpracovat znalecký posudek a požadované znalosti, neodstoupil od vstupní zkoušky a nebyl z ní vyloučen.

(1) Zkušební komise vyrozumí žadatele o výsledku zvláštní části vstupní zkoušky veřejně ústním vyhlášením bezprostředně po poradě a hlasování konaných po zvláštní části vstupní zkoušky.

(3) Pokud se žadatel nevyrozumívá o výsledku zvláštní části vstupní zkoušky podle odstavce 1 nebo 2, ministerstvo jej vyrozumí o výsledku zvláštní části vstupní zkoušky písemně.

(2) Pokud žadatel odstoupil od vstupní zkoušky bezprostředně před zahájením zvláštní části vstupní zkoušky nebo v jejím průběhu nebo pokud byl ze vstupní zkoušky vyloučen v průběhu zvláštní části vstupní zkoušky, zkušební komise nebo ministerstvo jej vyrozumí o výsledku zvláštní části vstupní zkoušky bezprostředně po odstoupení nebo vyloučení.

(4) Ministerstvo nebo zkušební komise ve vyrozumění o výsledku zvláštní části vstupní zkoušky též stručně uvede důvody splnění nebo nesplnění zvláštní části vstupní zkoušky.

(5) Pokud se zvláštní část vstupní zkoušky skládá z více ústních pohovorů, vyrozumění o výsledku zvláštní části vstupní zkoušky se týká jednotlivých ústních pohovorů.

(2) Žadatel se hodnotí stupněm uspěl, pokud splnil

(1) Žadatel se hodnotí stupněm uspěl nebo stupněm neuspěl.

(3) Žadatel se hodnotí stupněm neuspěl, pokud

b) jednu z částí vstupní zkoušky a další část vstupní zkoušky se považuje za splněnou.

a) nesplnil obě části vstupní zkoušky,

b) nesplnil některou z částí vstupní zkoušky, která se nepovažuje za splněnou, nebo

a) obě části vstupní zkoušky, nebo

c) se nedostavil k obecné části vstupní zkoušky nebo k ústnímu pohovoru a svoji neúčast řádně a včas neomluvil.

(4) Pokud se zvláštní část vstupní zkoušky skládá z více ústních pohovorů, hodnocení žadatele se týká jednotlivých ústních pohovorů.

(1) Zkušební komise nebo ministerstvo vyrozumí žadatele o výsledku vstupní zkoušky současně s vyrozuměním o výsledku zvláštní části vstupní zkoušky.

(2) Pokud se zvláštní část vstupní zkoušky skládá z více ústních pohovorů, vyrozumění o výsledku vstupní zkoušky se týká jednotlivých ústních pohovorů.

(3) Pokud žadatel nesplnil obecnou část vstupní zkoušky nebo pokud se zvláštní část vstupní zkoušky považuje za splněnou, ministerstvo vyrozumí žadatele o výsledku vstupní zkoušky současně s vyrozuměním o výsledku obecné části vstupní zkoušky.

(1) Zkušební komise je nejméně tříčlenná. Členy zkušební komise jsou její předseda a další členové zkušební komise.

(2) Předsedu zkušební komise a její další členy jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti.

(3) Členové zkušební komise jsou jmenováni z řad fyzických osob, které splňují odborné a další předpoklady potřebné pro působení ve zkušební komisi.

(2) Předseda zkušební komise a za jeho nepřítomnosti jím pověřený člen zkušební komise řídí průběh neveřejné porady.

(3) Zkušební komise rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů zkušební komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise nebo člena zkušební komise, kterého předseda pověřil řízením neveřejné porady. Člen zkušební komise se nemůže zdržet hlasování.

(1) Zkušební komise je usnášeníschopná, pokud jsou přítomni nejméně 3 její členové.

(4) Člen zkušební komise při své činnosti nezohledňuje zájmy hospodářských subjektů, které jsou nebo mohou být konkurenty žadatele.

(1) Hlasování jednotlivých členů zkušební komise se nezaznamenává.

(2) Všichni přítomní členové zkušební komise stvrdí výsledek hlasování svým vlastnoručním podpisem do protokolu o průběhu vstupní zkoušky.

(3) Člen zkušební komise může u svého podpisu uvést své odlišné stanovisko a jeho důvody.

(1) Žadatel může od vstupní zkoušky odstoupit. Pokud žadatel ministerstvu ani přes opakovanou výzvu nepředloží zadání zkušebního znaleckého posudku nebo nedoručí požadovaný počet vyhotovení zkušebního znaleckého posudku, hledí se na něj, jako by od vstupní zkoušky odstoupil. O tomto následku musí být ve výzvě poučen.

(2) Ministerstvo může vyloučit ze vstupní zkoušky žadatele, který v jejím průběhu použil nedovolené pomůcky, nepracoval samostatně nebo který jinak ohrozil účel vstupní zkoušky. Ustanovení § 19 odst. 2 tím není dotčeno.

(1) Omluva je podána včas, pokud ji žadatel doručil bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o vážných důvodech své neúčasti nebo o důvodech své neúčasti, které jsou hodny zvláštního zřetele.

(2) Žadatel musí důvody své neúčasti podle odstavce 1 prokázat do 5 dnů od doručení omluvy.

(2) Nepřihlíží se též k žádosti nebo k omluvě, která neobsahuje stanovené náležitosti, je nesrozumitelná nebo neurčitá nebo k ní nejsou připojeny přílohy, kterých se žadatel dovolává, pokud pro tyto nedostatky nelze posoudit důvodnost žádosti nebo omluvy.

(1) Nepřihlíží se k žádosti o opakování vstupní zkoušky, k žádosti o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu a omluvě podané opožděně.

(3) O tom, že se k žádosti nebo omluvě nepřihlíží, ministerstvo vyrozumí žadatele ve vyrozumění o výsledku vstupní zkoušky a její obecné nebo zvláštní části. Vyrozumění obsahuje též stručný popis důvodu nepřihlížení.

(2) Pokud žadatel opakuje vstupní zkoušku a nesplnil pouze její zvláštní část, obecnou část vstupní zkoušky neopakuje.

(1) Žadatel opakuje vstupní zkoušku jedenkrát též tehdy, pokud postupně jedenkrát opakuje obě její části.

(2) Pokud má žadatel zpracovat nový zkušební znalecký posudek pro účely opakování vstupní zkoušky, uvede nové zadání zkušebního znaleckého posudku žadatel v žádosti o opakování vstupní zkoušky.

(1) Pokud se zvláštní část vstupní zkoušky skládá z více ústních pohovorů, žadatel

c) při opakování zvláštní části vstupní zkoušky předloží zkušební znalecký posudek zpracovaný podle nového zadání.

b) při opakování zvláštní části vstupní zkoušky neopakuje ústní pohovor, který úspěšně vykonal, a

a) může omezit účinky žádosti o opakování vstupní zkoušky, žádosti o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu nebo omluvy své neúčasti na určitý ústní pohovor, při kterém neuspěl,

f) zkušební otázky položené při ústním pohovoru a hodnocení ústního pohovoru, pokud byl hodnocen,

j) další skutečnosti stanovené touto vyhláškou a případně další skutečnosti důležité pro průběh a výsledek vstupní zkoušky.

i) údaj o vyrozumění žadatele o výsledku obecné části vstupní zkoušky, zvláštní části vstupní zkoušky a vstupní zkoušky a

h) jména a příjmení členů zkušební komise a jejich podpisy,

g) výsledek obecné a zvláštní části vstupní zkoušky a vstupní zkoušky,

e) hodnocení písemného testu, pokud byl hodnocen,

d) datum a místo konání ústního pohovoru,

c) datum a místo konání obecné části vstupní zkoušky,

b) označení, které ministerstvo přidělilo žadateli,

a) jméno, případně jména, a příjmení žadatele,

(2) Přílohou protokolu jsou písemný test a případně zkušební znalecký posudek a podklady osvědčující další skutečnosti důležité pro průběh a výsledek vstupní zkoušky.

(1) O průběhu vstupní zkoušky se pořídí protokol, který obsahuje

(2) Pokud se zvláštní část vstupní zkoušky skládá z více ústních pohovorů, uveřejnění výsledku zvláštní části vstupní zkoušky a vstupní zkoušky se týká jednotlivých ústních pohovorů.

(3) Ministerstvo při uveřejnění rozliší žadatele označením, které mu přidělilo.

a) obecné části vstupní zkoušky,

b) zvláštní části vstupní zkoušky a

c) vstupní zkoušky.

(1) Ministerstvo uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výsledky

a) právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, ve kterých se znalecká činnost vykonává, a

(1) Rozdílovou zkouškou se v rozsahu potřebném pro výkon znalecké činnosti ověřují znalosti

(3) V ostatním se při rozdílové zkoušce postupuje jako při vstupní zkoušce, jejíž zvláštní část se považuje za splněnou.

(2) Žadatel se hodnotí stupněm uspěl, pokud vykonal úspěšně písemný test. Žadatel se hodnotí stupněm neuspěl, pokud nevykonal úspěšně písemný test nebo se nedostavil k rozdílové zkoušce a svoji neúčast řádně a včas neomluvil.

b) náležitostí znaleckého úkonu.

(1) Ministerstvo před vydáním průkazu vyžádá od žadatele nebo znalce jeho fotografii.

(2) Jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(1) Znalecká pečeť se vyhotovuje jako razítko kulatého tvaru o průměru 36 mm, malý státní znak je vyobrazen uprostřed kruhu, na jehož obvodu (v kruhopisu) je jméno, případně jména, a příjmení znalce nebo název znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu, označení „znalec“, „znalecká kancelář“ nebo „znalecký ústav“ a rozsah znaleckého oprávnění, které lze podle okolností uvést ve zkrácené podobě; obor se uvede vždy.

(2) Pokud bylo znalci, znalecké kanceláři nebo znaleckému ústavu vydáno pro stejný rozsah znaleckého oprávnění více znaleckých pečetí, každá další znalecká pečeť obsahuje též pořadové číslo.

(3) Otisk znalecké pečeti je jednobarevný. Otisk znalecké pečeti je modré nebo fialové barvy.

(1) Minimální limit pojistného plnění pro znaleckou kancelář a pro znalecký ústav činí 5 000 000 Kč.

(2) Minimální limit pojistného plnění je shodný pro všechny obory a odvětví.

(1) Titulní strana znaleckého posudku obsahuje

b) číslo jednací zadavatele znaleckého posudku, pokud je zadavatelem orgán veřejné moci a pokud jej zadavatel znalci sdělil,

a) označení znalce a zadavatele znaleckého posudku,

c) označení „znalecký posudek“ a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci posudků,

d) stručný popis předmětu znaleckého posudku,

g) datum zpracování znaleckého posudku.

e) obor a odvětví, případně specializace, ve kterých má být podán znalecký posudek,

f) číslo vyhotovení a celkový počet vyhotovení, pokud se znalecký posudek podává v listinné podobě, a

(2) Titulní strana znaleckého posudku může obsahovat též údaj o počtu stran znaleckého posudku včetně příloh.

(3) Pokud se znaleckým posudkem přezkoumává jiný znalecký posudek, titulní strana obsahuje též údaj o této skutečnosti a údaj, který znalecký posudek se přezkoumává.

(4) Znalec uvede údaje podle odstavce 1 písm. a), b) a e) a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci posudků, ve formátu stanoveném touto vyhláškou pro zápis do evidence posudků (§ 60).

(1) Zadání znaleckého posudku obsahuje

c) skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohou mít dle jeho názoru vliv na přesnost závěru znaleckého posudku.

a) odbornou otázku zadanou zadavatelem znaleckého posudku,

b) údaj, pro jaké účely má být znalecký posudek použit, a

(2) Pokud zadavatel nesdělil znalci žádnou skutečnost, která může mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, znalec to uvede v zadání znaleckého posudku.

(1) Výčet podkladů obsahuje popis postupu znalce při výběru zdrojů dat, výčet vybraných zdrojů dat a jejich popis. Pokud znalec nemohl ověřit věrohodnost zdroje dat, uvede ve výčtu podkladů též tuto skutečnost a uvede též skutečnosti, pro které nemohl ověření provést.

(2) Nález obsahuje popis postupu znalce při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet těchto dat.

(3) Posudek obsahuje popis postupu znalce při analýze dat a výsledky analýzy dat.

(4) Odůvodnění obsahuje interpretaci výsledků analýzy dat a kontrolu postupu znalce podle § 52 písm. a) až e).

(5) Závěr obsahuje citaci zadané odborné otázky a odpověď na ni. Pokud podklady nebo metoda neumožňují vyslovit jednoznačný závěr, znalec uvede v závěru též podmínky jeho správnosti nebo jiné skutečnosti snižující jeho přesnost.

(1) Znalecký posudek musí být zpracován přehledně. Pokud je to třeba k zajištění přehlednosti, znalecký posudek obsahuje zejména seznam kapitol, tabulek, grafů a zkratek.

(2) Znalecký posudek obsahuje též seznam příloh nebo údaj, že znalecký posudek je bez příloh.

(1) Pokud se na zpracování znaleckého posudku podílelo více osob, ve znaleckém posudku se u jednotlivých jeho částí uvede, kdo se podílel na jejich zpracování.

(2) Pokud se na zpracování znaleckého posudku podílel konzultant, znalec označí ve znaleckém posudku zvláštní dílčí otázku posuzovanou konzultantem a uvede, který konzultant ji posuzoval.

c) označení osoby, která je povinna na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit nebo doplnit znalecký posudek nebo blíže vysvětlit jeho obsah, pokud znalecký posudek zpracovala znalecká kancelář nebo znalecký ústav,

(1) Poslední strana znaleckého posudku obsahuje

a) údaj, zda znalec přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a případně též označení konzultanta a důvod, pro který jej znalec přibral,

b) označení jiné osoby než konzultanta, která se podílela na zpracování znaleckého posudku, pokud jej zpracoval znalecký ústav,

d) údaj o vzetí na vědomí znaleckého posudku, pokud jej zpracoval znalecký ústav,

e) údaj, zda byla sjednána smluvní odměna nebo zda náhrada nákladů znalce byla sjednána odchylně od zákona,

f) znaleckou doložku, případně též doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, kterou umístí před znaleckou doložku,

g) otisk znalecké pečeti a

h) datum a podpis osob, které mají povinnost znalecký posudek podepsat.

(2) Ustanovení § 39 odst. 4 se pro údaje uvedené na poslední straně znaleckého posudku a ve znalecké doložce, které se zapisují též do evidence posudků, použije obdobně.

(1) Strany znaleckého posudku musejí být očíslovány. Pokud je to možné a účelné, musejí být též

b) vhodným způsobem označeny přílohy znaleckého posudku tak, aby nebylo možné jednotlivé přílohy vzájemně zaměnit.

a) očíslovány strany příloh znaleckého posudku a

(2) Strany jednotlivých příloh znaleckého posudku lze očíslovat zvlášť.

(1) Pokud se znalecký posudek podává v elektronické podobě, znalec jej zpracuje ve formátu PDF/A.

(2) Pokud certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, pozbyde platnosti před uplynutím doby, po kterou má znalec povinnost uchovat se všemi náležitostmi znalecký posudek podaný v elektronické podobě, opatří se znalecký posudek kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem opakovaně.

(1) Pokud není dobře možné sešít přílohy se znaleckým posudkem nebo je zpracovat v témže souboru jako znalecký posudek, musejí být opatřeny titulní stranou, která obsahuje údaj, ke kterému znaleckému posudku přílohy náležejí, a seznam příloh.

(2) Písemné přílohy v listinné podobě i s titulní stranou musejí být sešity stejným způsobem jako znalecký posudek podaný v listinné podobě.

(3) Písemné přílohy v elektronické podobě a titulní strana musejí být zpracovány ve stejném formátu a podepsány a opatřeny certifikátem pro elektronický podpis a kvalifikovaným časovým razítkem stejně jako znalecký posudek podaný v elektronické podobě.

(4) Elektronické přílohy, které nejsou písemnostmi, se zachytí na trvalém nosiči dat způsobem znemožňujícím jejich pozměnění nebo smazání. Znalec zpracuje titulní stranu k těmto přílohám v elektronické podobě, zachytí ji na témže trvalém nosiči dat jako přílohy a opatří ji podpisem, certifikátem a kvalifikovaným časovým razítkem podle odstavce 3.

f) zkontroluje svůj postup podle písmen a) až e) a

g) zformuluje závěr.

a) vybere zdroj dat,

b) sebere nebo vytvoří data,

c) zpracuje data,

d) provede analýzu dat a zformuluje její výsledky,

e) interpretuje výsledky analýzy dat,

(4) Pokud je to možné a účelné, znalec vybere více zdrojů dat.

(1) Zdrojem dat je informační databáze, předmět ohledání, fyzická osoba, písemnost obsažená ve spisu, který vede orgán veřejné moci, nebo kterou předložila fyzická nebo právnická osoba, nebo jiný zdroj informací, které jsou potřebné k odpovědi na zadanou odbornou otázku.

(2) Znalec vybere zdroj dat ve vztahu k zadané odborné otázce a s ohledem na způsob sběru nebo tvorby dat. Znalec si zdroj dat opatří sám nebo prostřednictvím jiné osoby nebo orgánu veřejné moci.

(3) Vybraný zdroj dat musí být věrohodný. Pokud znalec nemohl ověřit věrohodnost zdroje dat, zformuluje skutečnosti, pro které nemohl ověření provést.

(1) Znalec sebere nebo vytvoří data způsobem, který je adekvátní jejich zdroji a analýze dat.

(2) Znalec sebere nebo vytvoří pouze data, která bude analyzovat a která jsou reprezentativní a ve vztahu k zadané odborné otázce srovnatelná nebo z jiných důvodů vhodná. Je-li zdrojem dat písemnost obsažená ve spisu vedeném orgánem veřejné moci, znalec z písemnosti rovněž sebere pouze data, která bude analyzovat a která jsou potřebná k odpovědi na zadanou odbornou otázku.

(1) Znalec zpracuje data způsobem, který odpovídá analýze dat a který předchází jejich zbytečnému znehodnocení nebo spotřebování nebo zbytečné změně.

(2) Znalec zpracuje data jejich zafixováním, přizpůsobením analýze nebo validací. Validací se rozumí ověření vhodnosti dat k analýze.

(1) Znalec interpretuje výsledky analýzy dat komplexně a ve vzájemných souvislostech tak, aby na základě interpretovaných výsledků bylo možné zformulovat odpověď na zadanou otázku. Znalec interpretuje výsledky analýzy dat s ohledem na zadanou odbornou otázku.

(2) Znalec zohlední při kontrole svého postupu podle § 52 písm. a) až e) též veškeré skutečnosti, které vzhledem k použitým podkladům a metodám mohou snižovat přesnost závěru znaleckého posudku.

(3) Pokud nelze odpovědět na zadanou otázku vůbec, znalec uvede tuto skutečnost jako odpověď na zadanou odbornou otázku.

(2) Pokud podklady nebo metoda neumožňují vyslovit jednoznačný závěr, znalec zformuluje odpověď na zadanou odbornou otázku s nejvyšší možnou přesností a zformuluje též podmínky správnosti závěru nebo jiné skutečnosti snižující jeho přesnost.

(1) Znalec zformuluje na základě interpretace výsledků analýzy dat závěr znaleckého posudku tak, aby byl jednoznačnou odpovědí výhradně na zadanou odbornou otázku.