(1) Překladatel nebo tlumočník připojí na poslední stranu překladatelského úkonu nebo písemného tlumočnického úkonu překladatelskou nebo tlumočnickou doložku vyhotovenou alespoň v cílovém jazyce.

a) označení překladatele nebo tlumočníka,

(2) Překladatelská nebo tlumočnická doložka obsahuje

c) číslo jednací zadavatele úkonu, pokud je orgánem veřejné moci a pokud jej zadavatel překladateli nebo tlumočníkovi sdělil,

b) označení zadavatele úkonu, pokud je orgánem veřejné moci,

e) číslo položky, pod kterou je úkon zapsán v evidenci úkonů.

d) údaj, zda překladatel nebo tlumočník přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a

(3) V případě částečného překladu nebo tlumočení se v doložce též uvede, která část byla přeložena nebo přetlumočena.

(4) Pokud překladatel nebo tlumočník přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, doložka obsahuje též označení konzultanta, důvod, pro který jej překladatel nebo tlumočník přibral, a údaj, které zvláštní dílčí otázky konzultant posuzoval.

(5) Pokud se v překladatelské nebo tlumočnické doložce uvádějí údaje, které se též zapisují do evidence úkonů, překladatel nebo tlumočník uvede tyto údaje ve formátu stanoveném touto vyhláškou pro zápis do evidence úkonů (§ 39).