(1) Kompenzace je tvořena součtem kompenzačních částek pro jednotlivá výrobní zařízení žadatele umístěná na území České republiky za kalendářní rok.

(2) Kompenzační částka pro výrobní zařízení, ve kterém se vyrábí výrobky, na které se použijí referenční úrovně energetické účinnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, se vypočítá podle vzorce:
Amaxt = A_i x C_t x P_t-1 x E x A_Ot,
kde
Amaxt je kompenzační částka pro výrobní zařízení v korunách českých,
A_i je intenzita podpory vyjádřená desetinným číslem,
C_t je platný emisní faktor CO₂ (tCO₂/MWh); hodnota emisního faktoru CO₂ pro Českou republiku pro výrobu elektřiny je 0,85 tCO₂/MWh elektřiny,
P_t-1 je cena forwardu na povolenky na kalendářní rok, který předchází roku, za který se kompenzace poskytuje, v Kč/tCO₂,
E je použitelná hodnota referenční úrovně energetické účinnosti uvedená v příloze č. 2 k tomuto nařízení a
A_Ot je skutečná produkce.

(3) Kompenzační částka pro výrobní zařízení, ve kterém se vyrábí výrobky, na které se nepoužijí referenční úrovně energetické účinnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, se vypočítá podle vzorce:
Amaxt = A_i x C_t x P_t-1 x EF x AEC_t,
kde
Amaxt je kompenzační částka pro výrobní zařízení v korunách českých,
A_i je intenzita podpory vyjádřená desetinným číslem,
C_t je platný emisní faktor CO₂ v tCO₂/MWh; hodnota emisního faktoru CO₂ pro Českou republiku pro výrobu elektřiny je 0,85 tCO₂/MWh elektřiny,
P_t-1 je cena forwardu na povolenky na kalendářní rok, který předchází roku, za který se kompenzace poskytuje, v Kč/tCO₂,
EF je záložní referenční úroveň energetické účinnosti a
AEC_t je skutečná spotřeba elektřiny.

(4) Intenzita podpory činí 75 % způsobilých nákladů v případě, že žadatel o kompenzaci

a) zajistil pro své energetické hospodářství provedení energetického auditu³) nebo má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií⁴), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu, a

b) provedl opatření doporučená ve zprávě o energetickém auditu, která není starší než 4 roky, nebo uvedená v akčním plánu vyplývajícím z implementace certifikovaného systému hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií⁴), pokud reálná návratnost příslušných investic nepřesahuje 3 roky.

(5) Nejsou-li podmínky uvedené v odstavci 4 splněny, je intenzita podpory nulová. Provedení opatření uvedených v odstavci 4 písm. b) může žadatel o kompenzaci nahradit pokrytím své spotřeby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů za rok, za který se kompenzace poskytuje, alespoň ve výši 30 %, a to na základě

a) výroby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů v místě nebo v jeho okolí,

b) smlouvy o nákupu bezuhlíkové elektřiny, nebo

c) záruk původu elektřiny¹⁰).

(6) Podmínky uvedené v odstavcích 4 a 5 se vztahují pouze na tu část energetického hospodářství, ve které se vyrábí výrobky způsobilé pro kompenzaci.

(7) Pokud se ve výrobním zařízení vyrábí jak výrobky, pro které je použitelná referenční úroveň energetické účinnosti uvedená v příloze č. 2 k tomuto nařízení, tak výrobky, pro které je použitelná záložní referenční úroveň energetické účinnosti, musí být spotřeba elektřiny pro každý výrobek stanovena podle příslušné tonáže produkce každého výrobku.

(8) Pokud se ve výrobním zařízení vyrábí jak výrobky, které spadají do způsobilých odvětví uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, tak výrobky, které do způsobilých odvětví nespadají, kompenzační částka se vypočítá pouze pro výrobky, které spadají do způsobilých odvětví.

(9) Pokud žadatel o kompenzaci naplňuje definici podniku v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem²), kompenzace se mu neposkytne.