Vyhláška o energetickém auditu

k vyhlášce č. 140/2021 Sb.
Souhrn příležitostí ke snížení energetické náročnosti


Poznámky:
¹⁾ Tabulky jsou zpracovány vždy souhrnně pro celé energetické hospodářství. V případě, že je zpracováván souhrn příležitostí ke snížení energetické náročnosti pouze pro ucelenou část tohoto energetického hospodářství, je tabulka zpracována pro tuto ucelenou část.
²⁾ Celkové přínosy navržených příležitostí ke snížení energetické náročnosti jsou zkalkulovány tak, aby byly zohledněny možné synergické vlivy. Jedná se o maximální, technicky dosažitelný potenciál úspor souborem příležitostí ke snížení energetické náročnosti.
³⁾ Minimální úroveň snížení emisí a minimální úroveň úspory energie je stanovena v § 9.
⁴⁾ V tabulce jsou uvedeny všechny příležitosti ke snížení energetické náročnosti, které byly v rámci energetického auditu identifikovány. Tabulka může být vhodně členěna podle ucelených částí. V posledním sloupci tabulky jsou křížkem označeny ty příležitosti ke snížení energetické náročnosti, které byly uvažovány do části A - Souhrnné bilance navržených příležitostí ke snížení energetické náročnosti.

k vyhlášce č. 140/2021 Sb.
Obsah Plánu energetického auditu
Požadavky na míru detailu provedení energetického auditu podle přílohy A3 harmonizované technické normy upravující energetické audity²⁾.
Předmět energetického auditu (specifikace energetického hospodářství a ucelených částí, lokalizace předmětu energetického auditu. Jedná se o rámcové vymezení. Podrobnější informace o předmětu energetického auditu jsou zpracovány podle § 7 vyhlášky.).
Potřeby zadavatele a jeho očekávání pro dosažení cílů energetického auditu (formulace potřeb, cílů nad rámec požadavku naplnit zákonné povinnosti, např. stanovení cílových hodnot v oblasti zvyšování energetické účinnosti užití energie, stanovení cílů v oblasti energetického managementu, stanovení cílové výše úspor v oblasti provozních nákladů).
Kritéria pro hodnocení a klasifikaci příležitostí ke snížení energetické náročnosti (kritéria stanovená v rámci úvodního jednání ze strany zadavatele. Stanoveny musí být požadavky zadavatele na ekonomické hodnocení a jeho okrajové podmínky, dobu hodnocení, diskontní úrokovou míru, očekávanou změnu cen energie, ročních provozních nákladů a požadavek na případné zahrnutí možností finanční podpory, stanovení kritérií pro vícekriteriální hodnocení podle přílohy č. 9 k této vyhlášce).
Požadavky na součinnost zadavatele (vymezení způsobu spolupráce při provádění energetického auditu mezi zadavatelem a energetickým specialistou jako např. zajištění personálních kapacit, určení zástupce případně dalších členů týmu na straně zadavatele odpovědných za energetický audit či jeho částí, očekávaný harmonogram jednotlivých fází energetického auditu apod.).
Seznam strategických dokumentů a plánů zadavatele (informace, které mohou ovlivnit energetický audit, strategické dokumenty zadavatele, které ovlivňují energetickou náročnost).
Formát zprávy o provedeném energetickém auditu (zadavatelem požadované výstupy, např. elektronicky ve formátu pdf xls; papírově, počet výtisků).
Způsob projednání dílčích výstupů a postup při schvalování změn v energetickém auditu (vyjádření zadavatele, zda je z jeho strany vyžadováno poskytnutí návrhu zprávy o provedeném energetickém auditu k připomínkám před uzavřením prováděného energetického auditu, resp. odevzdání finální verze zprávy o provedeném energetické auditu. Dohodnutý postup mezi zadavatelem a energetickým specialistou v případě, že zjištěné skutečnosti v průběhu provádění energetického auditu mají dopad na domluvený plán provádění energetického auditu, např. vymezení předmětu energetického auditu, podklady k provedení, změna časového harmonogramu, požadavky na speciální měření).
Datum zpracování plánu energetického auditu:
Jméno a podpis zástupce:
Jméno, číslo oprávnění a podpis energetického specialisty:

k vyhlášce č. 140/2021 Sb.
Bilance energetických vstupů

Poznámky:
¹⁾ Obnovitelnými a druhotnými zdroji energie jsou považovány zdroje definované dle jiného právního předpisu.
²⁾ Bilance energetických vstupů je zpracována pro výchozí stav energetické náročnosti energetického hospodářství nebo ucelené části za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. V případě pevných, kapalných a plynných paliv se použije výhřevnost udávaná jejich dodavatelem při obchodním styku.
³⁾ Údaje jsou výstupem z analýzy užití energie. Energie, která je exportována mimo hodnocené hranice (např. export elektřiny, tepla nebo chladu), je považována za poskytování služby a je zařazena do oblasti výrobního procesu.

k vyhlášce č. 140/2021 Sb.
Analýza užití energie

Poznámky:
¹⁾ Tabulka je zpracována vždy pro jednotlivé ucelené části. V případě, že tyto nebyly vymezeny, je zpracována souhrnně pro energetické hospodářství zadavatele.
²⁾ Struktura spotřeby energie v energetickém hospodářství nebo jeho ucelené části je tvořena specificky pro konkrétní případ tak, aby byla bilance přiměřeně detailní, konzistentní a přehledná. V rámci tvorby struktury užití energie a spotřebičů se zohlední zejména ty části, které jsou samostatně měřeny nebo jsou na ně stanoveny a sledovány stávající ukazatele energetické náročnosti. Dále jsou potom vždy vyčleněny ty části, na kterých byla identifikována příležitost ke snížení energetické náročnosti. Rozbor spotřeby energie musí být zpracován do takové hloubky, aby byl podíl z celkové spotřeby v energetickém hospodářství nebo jeho ucelené části nejvýše 5 %. Výjimku mohou tvořit pouze spotřebiče nebo užití, u kterých již další členění není technicky nebo fyzikálně možné.
³⁾ Křížkem se označí, pro jakou oblast je energie užívána. Může být označeno více oblastí.

k vyhlášce č. 140/2021 Sb.
Ukazatele energetické náročnosti

Poznámky:
¹⁾ V rámci této tabulky jsou zobrazovány pouze ty užití energie nebo spotřebiče z tabulky podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, na které jsou stanoveny stávající ukazatele nebo navrženy nové. Označení užití energie/spotřebiče je shodné s tabulkou podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.
²⁾ Křížkem se označí, zda se jedná o stávající ukazatel, který již byl v energetickém hospodářství nebo jeho ucelené části zaveden a sledován např. z předchozího auditu nebo systému řízení nebo se jedná o ukazatel navrhovaný pro účely probíhajícího auditu.

k vyhlášce č. 140/2021 Sb.
Analýza energetické účinnosti vybraných spotřebičů

Poznámky:
¹⁾ Tabulka je zpracovávána pouze v případě, že energetické hospodářství zahrnuje spotřebiče, které přesahují tyto limitní hodnoty:
- zdroj tepla s instalovaným výkonem větším než 1MWt vč. soustavy distribuce tepla
- zdroj elektřiny o jmenovitém výkonu větším než 100 kWe vč. vyvedení výkonu
- zdroj chladu o jmenovitém chladícím výkonu větším než 100 kW vč. soustavy distribuce chladu.
²⁾ X - ověřené měřidlo, Y - orient. Měřidlo, O - odhad/výpočet.

Poznámky:
¹⁾ Tabulka je zpracovávána pouze v případě, že energetické hospodářství zahrnuje spotřebiče, které přesahují tyto limitní hodnoty:
- kompresor stlačeného vzduchu při instalovaném jmenovitém elektrickém příkonu větším než 50 kW
²⁾ při provozním přetlaku
³⁾ Z/O - zatížení/odlehčení, P - plynulá (VSD)
⁴⁾ X - ověřené měřidlo, Y - orient. měřidlo, O - odhad/výpočet
⁵⁾ N - bez využití, V - vzduchový systém, K - kapalinový systém, J - jiné
⁶⁾ N - bez sušení, K - kondenzační, A - adsorpční, M - membránové, J - jiné

k vyhlášce č. 140/2021 Sb.
Ekonomické hodnocení
Ekonomické hodnocení příležitostí ke snížení energetické náročnosti se provádí podle níže uvedených kritérií s tím, že hlavním rozhodovacím kritériem pro výběr optimální příležitosti ke snížení energetické náročnosti je kritérium čistá současná hodnota (NPV) a reálná doba návratnosti (T_d), doplňujícím kritériem je kritérium vnitřní výnosové procento (IRR). Výpočet ekonomické efektivnosti je stanoven před zdaněním hodnocené příležitosti ke snížení energetické náročnosti.
Za ekonomicky efektivní je považována ta příležitost ke snížení energetické náročnosti, která dosahuje za dobu hodnocení nejvyšší hodnoty NPV.
Ve výpočtu se zohledňují reinvestice do zařízení s kratší dobou životnosti, než je doba hodnocení. Její výše odpovídá obnovovací investici, která slouží k prodloužení technické a morální životnosti stavby či zařízení nebo jejich částí v době, kdy i za předpokladu řádné údržby vyžaduje zařízení pro udržení plné funkčnosti zásadní opravu či úplnou obnovu. U systému soustavy zásobování tepelnou energií se reinvestice nezohledňují, pokud je obnova zařízení zajištěna dodavatelem na základě smlouvy o dodávce tepla.
Pokud předpokládaná životnost zařízení vkládaného v rámci investice či reinvestice přesahuje dobu hodnocení, určí se jeho zůstatková hodnota vypočtením čisté současné hodnoty peněžních toků ve zbývajících letech životnosti zařízení. Do výpočtu se zůstatková hodnota zahrne v posledním roce hodnocení. Zůstatkovou hodnotu zařízení stanovuje lineární odpis v roční periodě, korigovaný diskontní úrokovou mírou, kdy na začátku je zůstatková hodnota rovna pořizovací hodnotě a je odepisována každý rok. Na konci životnosti je zůstatková hodnota technologie nula.
Pro každou část technologie je možné stanovit jinou životnost, která odpovídá skutečnosti. Životnost posuzovaného stavebního záměru se stanovuje:
– na základě údajů výrobce technologie, nebo
– na základě údajů ČSN EN 15459-1, nebo
– jednotně pro technologie s pravidelným servisem 15 let, pro technologie bez pravidelného servisu 10 let, pro stavební prvky 40 let.
Peněžní toky cash flow (CFt) v roce t:
CF_t = V – N_P − IN_r,t
Čistá současná hodnota za dobu hodnocení (NPV_Th):
${\mathrm{NPV}}_{\mathrm{Th}}=\sum _{t=1}^{\mathrm{Th}}{\mathrm{CF}}_t.{1+r}^{-t}–\mathrm{IN}+\sum _{x={1_{}}_{\mathrm{zux},\mathrm{Th}}}^n N$
Vnitřní výnosové procento (IRR) se vypočte z podmínky:
$0=\sum _{t=1}^{T_h}{\mathrm{CF}}_t.{1+\mathrm{IRR}}^{-t}–\mathrm{IN}+\sum _{x=1_{\mathrm{zux},\mathrm{Th}}}^{n}N$
Reálná doba návratnosti T_d, doba splacení investice za předpokladu diskontní sazby se vypočte z podmínky:
$I_p=\sum _{t=1}^{T_d}{\mathrm{CF}}_t.{1+r}^{-t}\mathrm{roky}$
Zůstatková hodnota zařízení na konci doby hodnocení:
Pro případy, kdy se shoduje doba životnosti T_ž technologie či stavby s dobou hodnocení T_h projektu platí, že N_zu,Th = 0. V případě hodnocení projektů s rozdílnou dobou životnosti T_ž od doby hodnocení T_h se zůstatková hodnota technologie či stavby stanoví dle následujícího vzorce:
$N_{\mathrm{zu},\mathrm{Th}}=\frac{{\mathrm{IN}}_r.T_{ž}–T_{\mathrm{zu}}}{T_{ž}}.{1+r}^{\text{–Th}}$
Kde:
CF_t peněžní toky (cash flow) po realizaci projektu v tis. Kč
r diskontní úroková míra uvedená bezrozměrně (např. r = 3 % = 0,03),
T_d reálná (diskontovaná) doba návratnosti v letech,
I_p celkové plánované investice v tis. Kč,
V výnosy (příjmy, tržby, úspory), které plynou z realizace hodnoceného projektu v roce t v tis. Kč,
IN náklady na realizaci (investiční prostředky z vlastních zdrojů) hodnocené technologie či stavby v roce 0 v tis. Kč,
IN_r,t reinvestice a jednorázové obnovovací výdaje v roce t v tis. Kč, odpovídá obnovovací investici do technologie či stavby v roce T_ž+1,
IN_r poslední započtená reinvestice IN_r,t posuzované technologie či stavby v tis. Kč,
N_p provozní výdaje bez odpisů (režie, materiál, palivo, energie, voda, opravy, údržba, servis, mzdy, ostatní) v roce t v tis. Kč,
N_zux,Th zůstatková hodnota jednotlivých částí technologie či stavby na konci doby hodnocení T_h v tis. Kč, x = 1 .. n-tá technologie č,
t rok hodnocení projektu od počátku hodnocení,
T_ž doba životnosti hodnocené technologie či stavby nebo jejich částí,
T_h doba hodnocení projektu,
T_zu doba od poslední započtené reinvestice IN_r posuzované technologie či stavby do konce doby hodnocení T_h. Pro případ, kdy je doba hodnocení projektu T_h kratší než doba životnosti technologie T_ž (tedy k obnovovací reinvestici do technologie během celé doby hodnoty nedochází) platí, že T_zu = T_h.
Výsledky ekonomického vyhodnocení se uvádí minimálně v následujícím podrobnosti:

Náklady na realizaci IN1	tis. Kč
Celkové reinvestice za dobu hodnocení	tis. Kč
Celková zůstatková hodnota započtená v posledním roce hodnocení	tis. Kč
Změna nákladů na energii	tis. Kč
Změna provozních nákladů:	tis. Kč
– změna osobních nákladů na mzdy a pojistné	tis. Kč
– změna nákladů na servis, opravy a údržbu	tis. Kč
– změna nákladů na emise a odpady	tis. Kč
– změna ostatních provozních nákladů2	tis. Kč
Přínosy projektu celkem:	tis. Kč
– změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady)	tis. Kč
– ostatní přínosy	tis. Kč
Doba hodnocení Th	roky
Diskont r	%
Index růstu cen energie	%
Index růstu ostatních provozních nákladů	%
NPV - čistá současná hodnota	tis. Kč
IRR - vnitřní výnosové procento	%
Td - reálná doby návratnosti	roky

Poznámky:
¹⁾ Náklady na realizaci zahrnují celkové investiční náklady na realizaci úsporného opatření a vyvolané související náklady.
²⁾ Ostatní provozní náklady zahrnují zejména náklady na materiál, opravy zařízení, plánovanou a preventivní údržbu, povinné kontroly, servis, revize.

k vyhlášce č. 140/2021 Sb.
Ekologické hodnocení
Ekologické hodnocení se provádí na základě posouzení hodnoty měrné emise CO₂ současného stavu a stavu po realizaci příležitosti ke snížení energetické náročnosti.

Palivo nebo energie	t CO2/MWh1)
černé uhlí	0,330
hnědé uhlí	0,352
koks	0,385
hnědouhelné brikety	0,346
topný a ostatní plynový olej	0,267
topný olej nízkosirný (do 1% hm.síry)	0,279
topný olej vysokosirný (nad 1% hm.síry)	0,279
zemní plyn	0,200
zkapalněný ropný plyn (LPG)	0,237
elektřina	0,860

Výsledný emisní faktor zahrnuje oxidační faktor.
V případě, že je pro ekologické hodnocení v energetickém hospodářství využíváno jiné palivo, než je uvedené v seznamu, použije se hodnota emisního faktoru podle Mezivládního panelu pro změny klimatu 2006 (IPCC 2006) viz 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories.
V případě, že je k dispozici hodnota místně specifického emisního faktoru, upřednostní se tato hodnota.
Při stanovení výše emisí CO₂ před a po realizaci příležitosti ke snížení energetické náročnosti v případě dodávek ze soustavy zásobování tepelnou energií se postupuje podle příslušné normy²⁾. Zároveň se uvedou všechny okrajové podmínky vstupující do stanovení těchto emisí včetně předpokladů účinností výroby a ztrát při distribuci tepla.
Pokud nejsou potřebné vstupy pro danou soustavu zásobování tepelnou energií k dispozici, emisní faktor CO₂ se nestanoví a pouze se uvede, z jaké soustavy zásobování tepelnou energií je teplo dodávané včetně uvedení procentuálního zastoupení paliv podílejících se na výrobě tepelné energie v této soustavě zásobování tepelnou energií. Zároveň se ve všech případech uvedou všechny okrajové podmínky vstupující do stanovení těchto emisí včetně předpokladů účinností výroby a ztrát při distribuci tepla.
Poznámky:
¹⁾ Emisní faktory t CO₂/MWh jsou vztaženy k výhřevnosti paliva.
²⁾ ČSN EN 15316-4-5: Energetická náročnost budov - Metoda výpočtu potřeb energie a účinností soustav - Část 4-5: Soustavy zásobování teplem a chladem.

k vyhlášce č. 140/2021 Sb.
Metodika multikriteriálního hodnocení pro hodnocení příležitostí ke snížení energetické náročnosti
Multikriteriální hodnocení bude provedeno na základě metody váženého součtu podle normalizovaných kritérií.
Řešení bude provedeno podle následujícího postupu:
Formulace kritérií

Označení	Název kritéria1)	Měrná jednotka	Typ kritéria2)	Váha kritéria3)
K1
Kx

¹⁾ Kritérium musí být měřitelné
²⁾ Typ kritéria: minimalizační (min), nebo maximalizační (max)
³⁾ Váha kritéria v rozmezí od 0 do 100. Součet vah je 100
Soubor hodnotících kritérií a jejich vyhodnocení

Příležitost ke snížení energetické náročnosti	Kritérium 1		Kritérium x		Celková užitnost3)	Pořadí příležitosti ke snížení energetické náročnosti
	Hodnota1)	Užitnost2)	Hodnota	Užitnost
Příležitost ke snížení energetické náročnosti 1
Příležitost ke snížení energetické náročnosti x

¹⁾ Skutečná hodnota příležitosti ke snížení energetické náročnosti podle daného kritéria
²⁾ Počet bodů v porovnání s ostatními příležitostmi ke snížení energetické náročnosti na základě uvažovaných kritérií a k nim přiřazeným váhám pro daný typ.
Pro maximalizační kritéria:
$f{\text{'}}_{\mathrm{ik}}=\frac{f_{\mathrm{ik}}–f_{\mathrm{kmin}}}{f_{\mathrm{kmax}}–f_{\mathrm{kmin}}}$
Pro minimalizační kritéria:
$f{\text{'}}_{\mathrm{ik}}=\frac{f_{\mathrm{kmax}}–f_{\mathrm{ik}}}{f_{\mathrm{kmax}}–f_{\mathrm{kmin}}}$
Kde:
f'_ik ... hodnota normalizovaného kritéria k pro příležitost ke snížení energetické náročnosti v případě nastavených kritérií
f_ik ... hodnota kritéria
f_kmax ... maximální hodnota kritéria k
f _kmin ... minimální hodnota kritéria k
³⁾ Celková užitnost příležitosti ke snížení energetické náročnosti je dána součtem užitností pro jednotlivá kritéria.
Doporučitelné při multikriteriálním hodnocení příležitostí ke snížení energetické náročnosti jsou kriteriální funkce, např.:
Poznámka:
Lze uvést i jiné kriteriální funkce za předpokladu, že budou kvantitativní. Počet kritérií je libovolný, avšak s přihlédnutím k jejich elementárnímu rozlišení mezi sebou.