ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

OBECNÁ A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

POLITIKA ARCHITEKTURY A STAVEBNÍ KULTURY

Obecná ustanovení

Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti

Pořizovatelská činnost

Dotčené orgány v procesu územního plánování

Společná ustanovení
Úplné znění a koordinační výkres

Obecné ustanovení

Územně plánovací podklady

Politika územního rozvoje

Územně plánovací dokumentace

Vymezování zastavěného území

Územní opatření

Úprava vztahů v území

(1) Cílem územního plánování je soustavně a komplexně řešit funkční využití území, stanovovat zásady jeho funkčního a prostorového uspořádání a vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území a za tímto účelem vyhodnocuje potenciál rozvoje území a prognózy jeho dalšího vývoje.

(3) Cílem územního plánování je také zvyšovat kvalitu vystavěného prostředí sídel, rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život jejich obyvatel.

(4) Územní plánování chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a ochranu a rozvoj zelené infrastruktury. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na možnosti rozvoje území a míru využití zastavěného území.

(5) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné zájmy v území a podněty na provedení změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,

b) stanovovat s ohledem na podmínky a hodnoty území koncepci využití a rozvoje území, včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, rozvoje veřejné infrastruktury a ochrany volné krajiny a stanovení podmínek prostupnosti území,

c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, jejich přínosy, problémy a rizika s ohledem na ochranu veřejných zájmů a hospodárné využívání území,

f) s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí vyhodnocovat a, je-li to účelné, vymezovat vhodné plochy pro výrobu; plochy pro výrobu elektřiny, plynu a tepla včetně ploch pro jejich výrobu z obnovitelných zdrojů vymezovat rovněž s ohledem na cíle energetické koncepce⁶⁷) a klimatické cíle státu,

d) stanovovat urbanistické, architektonické, estetické a funkční požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na míru využití území, umístění, uspořádání a řešení staveb a kvalitu veřejných prostranství,

e) vytvářet předpoklady pro hospodárné využívání území, zejména důsledným využíváním zastavěného území sídel prostřednictvím cílené revitalizace znehodnocených nebo zanedbaných ploch,

g) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu,

i) stanovovat pořadí provádění změn v území,

h) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty v území a na využitelnost navazujícího území, tyto změny navrhovat a stanovovat podmínky pro jejich provedení,

j) koordinovat veřejné zájmy a podněty na provedení změn v území,

k) vymezovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření,

l) vytvářet a stanovovat podmínky pro snižování nebezpečí v území, zejména před účinky povodní, sucha, erozních jevů a extrémních teplot,

m) uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývající ze změny klimatu,

n) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,

o) vytvářet v území podmínky pro zajištění obrany a bezpečnosti státu a civilní ochrany,

p) vytvářet v území podmínky pro odstraňování následků náhlých hospodářských změn zejména prověřováním a případným vymezováním zastavitelných ploch nebo transformačních ploch,

q) určovat nutné asanační a rekultivační zásahy do území,

r) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních a nerostných zdrojů, vytvářet a stanovovat podmínky pro jejich využití,

s) vytvářet podmínky pro ochranu území podle jiných právních předpisů před významnými negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud tak stanoví jiný právní předpis.

(1) Úkolem územního plánování je také posoudit vlivy politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Za tímto účelem se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen „vyhodnocení vlivů“).

(2) Vyhodnocení vlivů se zpracovává k návrhu politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu, je-li vyžadováno posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí.

b) soudržnost společenství obyvatel území a

(3) Součástí vyhodnocení vlivů je vyhodnocení vlivů na

a) hospodářský rozvoj,

c) životní prostředí.

(4) Součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí je i posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je-li to vyžadováno podle jiného právního předpisu.

(5) Ve vyhodnocení vlivů se určí, popíší a posoudí možné významné vlivy podle odstavce 3 vyplývající z politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu a rozumná náhradní řešení s přihlédnutím k cílům posuzovaných dokumentů. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, nadřazené územně plánovací dokumentace nesmí obsahovat podrobnosti, které náleží vyhodnocení vlivů navazující územně plánovací dokumentace.

(6) Obsah a struktura vyhodnocení vlivů a vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Náležitosti vyhodnocení vlivů na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti jsou stanoveny jiným právním předpisem.

(1) Oprávněným investorem se v tomto zákoně rozumí vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury.

(2) Oprávněný investor může požadovat, aby byl o úkonech orgánu územního plánování při projednání návrhů územně plánovací dokumentace a územních opatření vyrozuměn jednotlivě. Za tímto účelem se zřizuje seznam oprávněných investorů, který vede a spravuje ministerstvo.

a) seznam obcí, popřípadě krajů, kterých se vyrozumění týká, a

b) doklad prokazující skutečnost, že je oprávněným investorem s územní působností na území uvedených obcí, popřípadě krajů.

(3) Ministerstvo zaznamená oprávněného investora do seznamu oprávněných investorů na základě žádosti. V žádosti oprávněný investor kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede

(4) Je-li žádost podle odstavce 3 úplná, zaznamená ministerstvo oprávněného investora do 14 dnů ode dne obdržení žádosti do seznamu oprávněných investorů. Seznam oprávněných investorů zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup na národním geoportálu územního plánování.

(5) Záznam v seznamu oprávněných investorů je veden po dobu 5 let ode dne jeho zveřejnění. Žádost podle odstavce 3 lze podávat opakovaně. Změní-li se údaje poskytnuté oprávněným investorem podle odstavce 3, je oprávněný investor povinen o této skutečnosti neprodleně vyrozumět ministerstvo, které údaje v seznamu oprávněných investorů upraví.

(1) Pořizovatel musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit možnost seznámit se s návrhy zadání územně plánovací dokumentace, územně plánovací dokumentace nebo zprávy o jejím uplatňování, územních opatření a vymezení zastavěného území ode dne vyvěšení návrhu veřejnou vyhláškou.

(2) Příslušný pořizovatel zveřejňuje zadání územně plánovací dokumentace, zprávu o uplatňování územně plánovací dokumentace, územně plánovací dokumentaci, zastavěné území, územní studii a územní opatření a jejich návrhy v národním geoportálu územního plánování.

(3) Politiku územního rozvoje, včetně dokladů o jejím pořizování, územní rozvojový plán a územní opatření, které vydala vláda, včetně spisu k územnímu rozvojovému plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře, ukládá ministerstvo.

(4) Zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán a územní opatření, včetně spisu, ukládá pořizovatel u kraje nebo obce, pro něž byly pořízeny.

(5) Vymezení zastavěného území, včetně spisu, a územně plánovací podklady, včetně dokladů o jejich pořizování, ukládá příslušný pořizovatel.

(1) Úřady územního plánování vykonávají územně plánovací činnost podle § 23 a 25 prostřednictvím úředníků⁶) splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.

a) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování podle jiného právního předpisu⁷), nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování,

b) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona a

c) splňuje kvalifikační požadavky praxe podle tohoto zákona.

(2) Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje fyzická osoba, která

a) autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle autorizačního zákona, nebo autorizovaný inženýr pro obor městské inženýrství,

(4) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle odstavce 2 písm. b) a c) splňuje

b) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě, nebo

c) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura a urbanismus, stavebnictví nebo geografie a nejméně 24 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě.

(5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně plánovací činnost úřadu územního plánování, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.

(3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání⁸) se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije.

(2) Při posuzování žádosti ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel, a z příloh žádosti uvedených v odstavci 3 písm. b) a c).

(1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání ministerstvo udělí na základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, který vykonává územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy, splňuje kvalifikační požadavky praxe a má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu⁷).

b) kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace a úkonů pořizovatele při pořizování návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, anebo stanoviska krajského úřadu k návrhu územního plánu, na kterých se žadatel osobně podílel,

(3) Součástí žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání je

c) posudek o pracovní činnosti⁹) nebo jiný doklad prokazující kvalitu práce žadatele,

d) kopie osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování, nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování.

a) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců, včetně výčtu územně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích podkladů, na jejichž pořízení se žadatel osobně podílel, s uvedením rozsahu svého podílu,

Pořizovatel a určený zastupitel

(4) Ministerstvo zajistí obecnímu úřadu přístup do národního geoportálu územního plánování v rozsahu potvrzení podle odstavce 3.

c) doklad, že bude vykonávat územně plánovací činnost prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.

a) své identifikační údaje,

c) osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti ministerstvem (dále jen „zástupce pořizovatele“), jde-li o pořizovatele podle odstavce 1 písm. d).

b) úředníka územního samosprávného celku splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nebyla-li mu z nich udělena výjimka, nebo

(1) Pořizovatelem se v tomto zákoně rozumí

d) obecní úřad na základě potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti.

a) státního zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru a zařazen na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného k výkonu v oboru státní služby, jehož součástí je územní plánování,

b) informaci o tom, jakou územně plánovací dokumentaci, popřípadě územní studii hodlá pořizovat,

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo obrany,

c) úřad územního plánování a

(2) Pořizovatel vykonává územně plánovací činnost prostřednictvím

(3) Výkon územně plánovací činnosti osobami podle odstavce 2 a činnost projektanta jsou vzájemně neslučitelné.

(1) Obecní úřad může vykonávat územně plánovací činnost podle § 26 pouze na základě potvrzení vydaného krajským úřadem o tom, že zajistil výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.

(3) Krajský úřad do 30 dnů od obdržení žádosti podle odstavce 2 přezkoumá, zda obecní úřad bude územně plánovací činnost vykonávat prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, a vydá obecnímu úřadu potvrzení nebo mu sdělí, že potvrzení nelze vydat. Součástí potvrzení je stanovení rozsahu výkonu územně plánovací činnosti obecním úřadem. Potvrzení zašle krajský úřad současně ministerstvu a úřadu územního plánování.

(2) V žádosti o vydání potvrzení obecní úřad uvede

(2) Ve sdělení podle odstavce 1 obecní úřad uvede, zda

(4) Je-li pro obec pořizována úřadem územního plánování územní studie, která je podmínkou pro rozhodování v území podle § 81 odst. 4, může zastupitelstvo určit zastupitele, který při jejím pořizování spolupracuje s pořizovatelem; ustanovení o určeném zastupiteli se použijí přiměřeně.

(3) Nedojde-li mezi pořizovatelem a určeným zastupitelem ke shodě, je pro pokračování v pořizování územně plánovací dokumentace z hlediska souladu návrhu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, s právními předpisy a se stanovisky nadřízeného orgánu územního plánování a dotčených orgánů rozhodující řešení navržené pořizovatelem, v ostatních případech řešení navržené určeným zastupitelem.

(2) Pořizovatel při pořizování územně plánovací dokumentace postupuje v součinnosti s určeným zastupitelem.

(1) Zastupitelstvo obce a zastupitelstvo kraje určí člena zastupitelstva, který při pořizování územně plánovací dokumentace obce nebo kraje spolupracuje s pořizovatelem (dále jen „určený zastupitel“).

(4) Je-li obsahem sdělení údaj podle odstavce 2 písm. c), postupuje se podle § 47 obdobně.

(3) Požaduje-li obec, aby pořizování dokončil úřad územního plánování obce s rozšířenou působností, předá krajský úřad tuto žádost příslušnému úřadu územního plánování. Požadavek podle věty první se považuje za žádost obce podle § 25 písm. b).

(1) Nemůže-li obecní úřad v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace nebo územní studie zajistit výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, pořizování neprodleně přeruší a sdělí tuto skutečnost ministerstvu a krajskému úřadu. Krajský úřad na základě oznámení podle věty první zruší obecnímu úřadu potvrzení podle § 47 odst. 3.

a) předloží zastupitelstvu návrh na ukončení pořizování,

b) požaduje, aby pořizování dokončil úřad územního plánování obce s rozšířenou působností, nebo

c) učiní kroky, aby zajistil výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.

Zástupce pořizovatele

c) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle § 44 odst. 4,

b) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost v územním plánování, nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování,

a) je plně svéprávná,

a) která byla pravomocně odsouzena za trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s výkonem územně plánovací činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena, nebo

b) které bylo Českou komorou architektů pravomocně uloženo disciplinární opatření ve formě pozastavení nebo odnětí autorizace.

(4) Česká komora architektů bezodkladně uvědomí ministerstvo o pravomocném uložení disciplinárního opatření spočívajícího v pozastavení nebo odnětí autorizace zástupce pořizovatele.

(3) Pro ověření bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z Rejstříku trestů, včetně přílohy obsahující cizozemská odsouzení. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, nebo státem posledního pobytu. Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie.

(1) Za bezúhonnou se pro účely udělení oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti nepovažuje osoba,

(2) Seznam zástupců pořizovatele vede ministerstvo a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup v národním geoportálu územního plánování.

(1) Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti osobě, která

d) je bezúhonná,

e) vykonávala územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy; při posuzování ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace, na níž se osobně podílel.

c) kopie osvědčení zvláštní odborné způsobilosti v územním plánování, nebo kopie osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky podle zákona o státní službě,

b) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací dokumentace,

b) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost zástupce pořizovatele,

d) ztrátou bezúhonnosti, nebo

e) zrušením oprávnění podle odstavce 3.

a) poruší opakovaně nebo hrubým způsobem právní předpisy při výkonu územně plánovací činnosti, nebo

b) přestal splňovat podmínky pro výkon funkce.

(1) Součástí žádosti o udělení oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti je

(2) Ministerstvo může požádat krajský úřad o vyjádření, zda v posledních 3 letech před podáním žádosti u územně plánovací dokumentace, u které vykonával žadatel činnost pořizovatele, neučinil opatření při kontrole ve věcech územního plánování.

(1) Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti se uděluje na dobu 5 let. Tato doba se na žádost zástupce pořizovatele prodlouží o 5 let, a to i opakovaně, splňuje-li podmínky § 50 odst. 1.

(2) Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti zaniká

(3) Ministerstvo zruší oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti, pokud zástupce pořizovatele

(4) Osoba, které zaniklo oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti, o této skutečnosti bezodkladně informuje obecní úřad, pro který tuto činnost vykonává, a předloží mu návrh dalšího postupu pořizování územně plánovací dokumentace nebo územní studie.

a) doklad o dosaženém vzdělání podle § 44 odst. 3, nebo doklad o udělení výjimky podle § 45 odst. 1,

d) výčet žadatelem pořizované územně plánovací dokumentace, na níž se osobně podílel, s uvedením rozsahu jeho podílu.

a) dnem doručení písemného prohlášení zástupce pořizovatele o ukončení činnosti ministrovi pro místní rozvoj,

(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, která nejsou rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro pořizování územně plánovací dokumentace, územních opatření nebo vymezení zastavěného území, není-li při řešení rozporů stanoveno jinak. Ustanovení § 149 odst. 2 správního řádu se použije pro obsah stanovisek obdobně.

(2) Dotčené orgány uplatňují vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace, vyhodnocení vlivů, návrhu zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace a návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace.

(4) Jsou-li v rámci procesu pořizování nástrojů územního plánování stanoveny lhůty pro uplatnění stanovisek nebo vyjádření a dotčený orgán v této lhůtě stanovisko nebo vyjádření neuplatní, k později uplatněnému stanovisku nebo vyjádření se nepřihlíží.

(3) Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, dotčený orgán posuzuje každou variantu samostatně.

(2) Při vymezení územní rezervy se v územně plánovací dokumentaci stanoví její uvažované budoucí využití, popřípadě podmínky pro jeho prověření.

(1) Územní rezervou se v tomto zákoně rozumí plocha nebo koridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit.

(4) Územní rezerva se neposuzuje z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, na životní prostředí, na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ani z hlediska předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa; uvedené vlivy se posuzují až při změně územně plánovací dokumentace, která má umožnit stanovené využití.

(3) Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen změnou územně plánovací dokumentace.

(6) Účelnost dalšího trvání vymezení územní rezervy pořizovatel vždy vyhodnotí podle § 107 odst. 2 písm. a).

(5) V územní rezervě jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit.

(2) Zpracování úplného znění zajistí pořizovatel změny územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území.

(3) Koordinačním výkresem se rozumí výkres zahrnující navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území.

(1) Úplným zněním územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území (dále jen „úplné znění“) se rozumí účinné znění územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území se zapracovanými pozdějšími změnami. Úplné znění obsahuje textovou a grafickou část.

b) pořadové číslo poslední změny,

c) datum nabytí účinnosti poslední změny,

d) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.

(4) Úplné znění se po vydání změny územně plánovací dokumentace opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje

a) označení správního orgánu, který poslední změnu vydal,

(1) Dojde-li při vyhotovení úplného znění k pochybení, pořizovatel chybu bezodkladně odstraní nebo zajistí její odstranění; případné vady při vyhotovení úplného znění nemají vliv na účinnost změny územně plánovací dokumentace.

(2) Za padělání nebo pozměňování úplného znění se nepovažuje změna způsobu grafického vyjádření.

(1) Územně plánovací dokumentace, její změna a úplné znění, územní studie, vymezení zastavěného území, jeho změna a úplné znění a územní opatření se vyhotovují v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu¹⁰), včetně prostorových dat¹¹), rovněž ve vektorové formě.

(2) Vybrané části územně plánovací dokumentace, její změny a úplné znění, vymezení zastavěného území, jeho změna a úplné znění a územní opatření se zpracovávají v jednotném standardu.

d) výměnný formát dat a

(3) Jednotný standard územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územního opatření stanoví jejich standardizované části a požadavky na

(4) Podrobný obsah jednotného standardu včetně stanovení vybraných částí územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územního opatření, které se zpracovávají v jednotném standardu, a požadavky na strojově čitelný formát stanoví prováděcí právní předpis.

c) grafické vyjádření standardizovaných částí,

b) strukturu standardizovaných částí,

a) geodetický referenční systém,

e) metadata.

(2) Mapovým podkladem jsou dále základní báze geografických dat a tematická státní mapová díla.

(1) Mapovými podklady pro územně plánovací činnost (dále jen „mapové podklady“) jsou katastrální mapa a základní státní mapová díla; mapovým podkladem pro pořízení regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území.

(3) Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území; záznam o provedeném doplnění se ukládá u pořizovatele.

(4) Při územně plánovací činnosti se jako další podklad používají digitální technická mapa kraje, digitální technická mapa obce, je-li k dispozici, a digitální mapa veřejné správy podle jiného právního předpisu¹⁴).

e) územní opatření, kterými jsou územní opatření o stavební uzávěře, územní opatření o asanaci území a územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních podle zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie.

b) politika územního rozvoje,

c) územně plánovací dokumentace, kterými jsou územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,

d) vymezení zastavěného území,

a) územně plánovací podklady, kterými jsou územně analytické podklady a územní studie,

Územně analytické podklady

b) vlastník dopravní nebo technické infrastruktury,

c) provozovatel staveb a zařízení, z jejichž provozu vznikají omezení v území podle jiného právního předpisu¹⁵).

a) orgán veřejné správy, s jehož působností údaje o území souvisejí, nebo právnická osoba, jejímž zřizovatelem je stát nebo územní samosprávný celek,

(1) Územně analytické podklady slouží zejména jako odborný podklad pro pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovacích dokumentací, územních studií, územních opatření, vymezení zastavěného území a pro rozhodování v území.

(2) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování podmínek udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.

(3) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Údaji o území jsou informace nebo data o stavu území a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; součástí údaje o území jsou také metadata.

(2) Údaje o území poskytuje pořizovateli poskytovatel údajů o území, kterým je

(1) Poskytovatel údajů o území poskytuje údaje v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom odpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost, a to v rozsahu charakteristik přesnosti uvedených v rámci metadat. Údaje o území se poskytují ve formátech a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Povinnost poskytnutí údajů o území je splněna jejich vložením do digitální technické mapy kraje¹⁶), do národního geoportálu územního plánování nebo do registru územní identifikace, adres a nemovitostí¹⁷).

(2) Pořizovatel upraví územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností podle výsledku projednání a bezodkladně je vloží do národního geoportálu územního plánování.

(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu.

(3) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady a nejpozději do 4 let od jejich poslední úplné aktualizace pořídí návrh nové úplné aktualizace.

(2) Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů je i digitální technická mapa kraje nebo obce, je-li k dispozici.

(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace pořizuje pořizovatel na základě průzkumů území, údajů o území a dalších dostupných informací. Pořizovatel zohledňuje také prognózy dalšího vývoje území, aby získal představu o jeho budoucím stavu a vývoji.

(4) Poskytovatel údajů o území, který nesplní povinnost podle odstavce 1, je povinen uhradit z toho vyplývající náklady na změny územně plánovací dokumentace, územní studie a na aktualizaci územně analytických podkladů a odpovídá za škodu vzniklou v důsledku toho, že údaje o území neposkytl nebo je poskytl nesprávné.

(3) Vlastník dopravní nebo technické infrastruktury má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli. Náklady hradí pořizovatel na základě žádosti vlastníka dopravní nebo technické infrastruktury.

(2) Údaje o území mohou být použity pouze pro činnost orgánů veřejné správy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie.

(4) Krajský úřad vloží územně analytické podklady pro území kraje do národního geoportálu územního plánování do 10 dnů od jejich projednání podle odstavce 3.

(3) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich úplnou aktualizaci předkládá pořizovatel k projednání radě kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem.

Územní studie

(1) Pořizovatel pořizuje územní studii

(5) Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu územní studie a vloží ji do 7 dnů ode dne, kdy schválil možnost jejího využití do národního geoportálu územního plánování; toto vložení je podmínkou využití územní studie.

(4) Jedná-li se o územní studii, jejíž pořízení je uloženo územním plánem jako podmínka pro rozhodování v území, předloží pořizovatel její návrh k projednání zastupitelstvu obce, které územní plán schválilo. Neprojedná-li zastupitelstvo obce návrh územní studie ve lhůtě 90 dnů ode dne jeho předložení zastupitelstvu obce pořizovatelem, platí, že s návrhem souhlasí.

(3) V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Pořizovatel může stanovit, že ten, kdo hodlá změnu v území realizovat, zajistí zpracování územní studie na své náklady.

(2) Náklady na zpracování územní studie požadované územně plánovací dokumentací hradí orgán, který územně plánovací dokumentaci vydal. Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit úhradou nákladů na zpracování územní studie od toho, kdo tento podnět podal.

c) pořizování politiky územního rozvoje.

b) pořizování územně plánovací dokumentace, a to pouze v těch částech, v nichž není v rozporu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,

a) rozhodování v území, a to pouze v těch částech, v nichž je v souladu s územně plánovací dokumentací,

a) v případech, kdy je to požadováno územně plánovací dokumentací,

b) z vlastního podnětu, nebo

c) z jiného podnětu.

(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat jeho využití a uspořádání.

(2) Územní studie slouží jako odborný podklad pro

(1) Pořizovatel nejpozději do 8 let od vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování a následně vždy do 8 let prověří její aktuálnost a v případě kladného výsledku prověření zajistí vložení dat o této skutečnosti do národního geoportálu územního plánování, jinak územní studii z národního geoportálu územního plánování vypustí.

(2) Nedojde-li ke vložení dat o prověření aktuálnosti územní studie ani k vypuštění územní studie z národního geoportálu územního plánování pořizovatelem ve lhůtě podle odstavce 1, vypustí ministerstvo, nebo jím pověřená organizační složka státu, do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1 územní studii z národního geoportálu územního plánování.

(1) Politika územního rozvoje je strategickým dokumentem, který určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v celostátních, přeshraničních a mezinárodních souvislostech a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje se zpracovává pro celé území státu.

(3) Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a její zveřejnění v národním geoportálu územního plánování. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání územně plánovací dokumentace dnem následujícím po dni uveřejnění sdělení podle věty první.

(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a změny územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území celostátního významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci.

c) vymezí oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které jsou mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „rozvojové oblasti“), a území s vazbou na kapacitní dopravní infrastrukturu propojující rozvojové oblasti a významná centra osídlení (dále jen „rozvojové osy“),

f) stanoví úkoly podle § 70 odst. 2.

e) vymezí záměry dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a celostátního významu nebo záměry dopravní a technické infrastruktury, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a

b) stanoví koncepci sídelní struktury České republiky,

(2) K návrhu politiky územního rozvoje ministerstvo zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40.

(1) Politika územního rozvoje

a) stanoví celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území České republiky,

d) vymezí oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „specifické oblasti“),

(3) Obsah a struktura politiky územního rozvoje jsou stanoveny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

d) zprávy o stavu životního prostředí a

c) podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a celostátních souvislostech vliv na využívání území státu,

b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje,

a) územně plánovacích podkladů,

(3) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo na základě

(2) Ministerstvo životního prostředí na žádost ministerstva ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení návrhu obsahu politiky územního rozvoje stanoví požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 10 dní před uplynutím lhůty podle věty první.

(1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji.

e) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu rozvoji.

c) krajům.

(4) Ministerstvo v návrhu politiky územního rozvoje zohlední připomínky, výsledky vyhodnocení vlivů a případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací.

(3) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním politiky územního rozvoje významně ovlivněno a nabídne jim konzultace. Projeví-li sousední stát o konzultace zájem, ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní.

(2) Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce a veřejnost mohou písemně uplatnit své připomínky do 60 dnů od zveřejnění návrhu politiky územního rozvoje. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.

(1) Ministerstvo zveřejní návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů v národním geoportálu územního plánování a současně návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů zašle

b) jiným ústředním správním úřadům a

a) ministerstvům,

(1) Ministerstvo zašle návrh vyhodnocení uplatněných připomínek, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(3) Neuplatní-li Ministerstvo životního prostředí stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez tohoto stanoviska; v takovém případě ministerstvo zohlední závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací.

(4) Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle § 54 odst. 1.

(2) Ministerstvo životního prostředí stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Nejedná-li se o změnu politiky územního rozvoje, lze lhůtu pro uplatnění stanoviska ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů.

(3) Za účelem vyhodnocení uplatňování politiky územního rozvoje zpracuje ministerstvo ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji zprávu o plnění politiky územního rozvoje (dále jen „zpráva o plnění“), která obsahuje zejména

(2) Ministerstvo nejpozději do 4 let od schválení politiky územního rozvoje a poté nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování politiky územního rozvoje.

(1) Ministerstvo předkládá návrh politiky územního rozvoje ke schválení vládě.

c) posouzení vlivu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje, podkladů a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování politiky územního rozvoje,

d) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vyplývajících z uplatňování politiky územního rozvoje z hlediska možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na jejich odvrácení, zmírnění nebo kompenzaci,

e) vyhodnocení potřeby pořízení změny politiky územního rozvoje nebo nové politiky územního rozvoje.

a) návrhy na změnu politiky územního rozvoje včetně jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody na pořízení nového návrhu politiky územního rozvoje,

b) stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny,

c) stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě kritérií podle přílohy č. 8 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí s uvedením, má-li být změna politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí,

d) návrh opatření, která je nutné provést v územně plánovací činnosti krajů a obcí a v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů.

a) vezme zprávu o plnění na vědomí, není-li vyžadována změna nebo pořízení nové politiky územního rozvoje, nebo

b) schválí zprávu o plnění a rozhodne o změně politiky územního rozvoje nebo o pořízení návrhu nové politiky územního rozvoje.

a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,

b) problémy k řešení v politice územního rozvoje vyplývající z územně analytických podkladů,

(6) Návrh zprávy o plnění předloží ministerstvo vládě, která

(5) Ministerstvo zveřejní návrh zprávy o plnění v národním geoportálu územního plánování a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.

(4) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 3 písm. e) potřeba pořízení změny politiky územního rozvoje nebo nové politiky územního rozvoje, obsahuje zpráva o plnění dále zejména

d) stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a

(3) Ministerstvo zajistí vyhotovení úplného znění politiky územního rozvoje po její změně. Změnu politiky územního rozvoje a úplné znění politiky územního rozvoje po její změně ministerstvo zveřejní v národním geoportálu územního plánování.

(5) Návrh na změnu politiky územního rozvoje z důvodu naléhavého veřejného zájmu může podat ústřední orgán státní správy nebo rada kraje a obsahuje

(4) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda na návrh rozhodnout o změně politiky územního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o plnění. V takovém případě vláda může rozhodnout o zkrácení lhůt uvedených v § 71b odst. 2 a § 71c odst. 2.

a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele,

b) obsah změny politiky územního rozvoje,

c) důvody pro pořízení změny, včetně uvedení naléhavého veřejného zájmu,

e) stanovisko Ministerstva životního prostředí s uvedením, má-li být změna politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí.

(1) Změna politiky územního rozvoje se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Pro zpracování a projednání změny politiky územního rozvoje se § 71a až 71c použijí obdobně.

(2) Vyhodnocení vlivů změny politiky územního rozvoje se zpracovává pouze v případě, stanoví-li tak Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku podle § 71d odst. 4 písm. c).

(6) Vláda může v odůvodněných případech rozhodnout o souběžném pořízení změny politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu nebo jeho změny.

(2) Územně plánovací dokumentace je závazná pro rozhodování v území a další změny v území. Drobné stavby lze realizovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací.

(1) Územně plánovací dokumentace se vydává formou opatření obecné povahy.

(4) Pro obsah územně plánovací dokumentace vojenského újezdu se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně. Návrh územně plánovací dokumentace vojenského újezdu se podle tohoto zákona projednává jen v rozsahu vlivů přesahujících hranice vojenského újezdu.

(3) Územně plánovací dokumentací se rozumí i změna územně plánovací dokumentace.

(2) Územně plánovací dokumentace a její odůvodnění obsahuje textovou část a grafickou část. Obsah a struktura územně plánovací dokumentace a obsah odůvodnění územně plánovací dokumentace jsou stanoveny v přílohách č. 6 až 9 k tomuto zákonu.

Účel a základní obsahové náležitosti územně plánovací dokumentace
Zásady územního rozvoje
Územní plán
Regulační plán
Územní rozvojový plán

(1) Územně plánovací dokumentace nesmí obsahovat podrobnosti, které náležejí svým obsahem navazující územně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí.

(4) Je-li to účelné, navazující územně plánovací dokumentace zpřesňuje vymezení ploch a koridorů vymezených v nadřazené územně plánovací dokumentaci.

(5) Zpřesněním podle odstavce 4 se rozumí vymezení ploch a koridorů v území zahrnutém do plochy nebo koridoru vymezeného v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Zpřesněním plochy nebo koridoru se upřesňuje také území, k němuž se vztahují podmínky stanovené v nadřazené územně plánovací dokumentaci pro zpřesňovanou plochu nebo koridor.

(3) Nadřazená územně plánovací dokumentace je závazná pro obsah navazující územně plánovací dokumentace. K části navazující územně plánovací dokumentace, která je v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, se nepřihlíží.

(3) Poskytování veřejných prostředků podle jiných právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem.

(1) Územní rozvojový plán zpřesňuje záměry vymezené v politice územního rozvoje v souladu s cíli a úkoly územního plánování, vymezuje další záměry, zohledňuje požadavky vyplývající ze strategických koncepcí České republiky a mezinárodních závazků a přispívá k jejich naplňování.

(2) Územní rozvojový plán vymezuje

(1) Územní rozvojový plán může vymezit plochu nebo koridor územní rezervy.

(2) Územní rozvojový plán může stanovit pořadí provádění změn v území.

(3) K podrobnějšímu prověření navrženého řešení může územní rozvojový plán ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie.

(1) Územní rozvojový plán se pořizuje a vydává pro celé území státu.

(2) K návrhu územního rozvojového plánu ministerstvo zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40.

(1) Zásady územního rozvoje jsou základním koncepčním dokumentem kraje k usměrňování jeho územního rozvoje a ochrany hodnot jeho území.

(2) Zásady územního rozvoje

(1) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým plánem a určují strategii pro jejich naplňování.

(2) Je-li to účelné, zásady územního rozvoje stanoví podrobnější řešení obsažené v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu a řeší další záležitosti, které přesahují svým významem nebo rozsahem území obce; přitom mohou obsahovat řešení vybraného území, koridoru, plochy nebo akcelerační oblasti, v podrobnějším měřítku.

(3) Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochu nebo koridor územní rezervy.

(4) Zásady územního rozvoje mohou stanovit pořadí provádění změn v území.

(5) K podrobnějšímu prověření navrženého řešení mohou zásady územního rozvoje ve vybraných územích nebo koridorech uložit pořízení územní studie.

(1) Zásady územního rozvoje se pořizují a vydávají pro celé území kraje.

(2) Záležitosti celostátního významu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, mohou být součástí zásad územního rozvoje, nevyloučí-li to nadřízený orgán ve stanovisku podle § 101 z důvodů potřeby jejich nadregionální koordinace.

(3) K návrhu zásad územního rozvoje pořizovatel zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40.

(4) Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy řeší záležitosti celoměstského významu; přitom se ustanovení stanovící obsah zásad územního rozvoje týkající se rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických oblastí a sídelní struktury použijí přiměřeně.

(1) Územní plán je základním koncepčním dokumentem obce k usměrňování územního rozvoje a ochrany hodnot jejího území.

(2) Územní plán

(3) Územní plán přebírá věcná řešení zásad územního rozvoje, zejména plochy, koridory a akcelerační oblasti a, je-li to účelné, zpřesňuje je. Nezohlednily-li zásady územního rozvoje dosud věcná řešení obsažená v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, územní plán tato řešení přebírá a, je-li to účelné, zpřesňuje je.

(1) Územní plán může vymezit plochy a koridory územních rezerv a členit území podle převažujícího charakteru na lokality.

(2) Územní plán může vymezit zastavitelné území. Do zastavitelného území se zahrne zastavěné území, zastavitelné plochy a transformační plochy.

(3) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy. V takovém případě územní plán stanoví základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.

(4) Územní plán může ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie nebo vydání regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování v území a stanoví základní podmínky pro pořízení územní studie a základní podmínky pro pořízení regulačního plánu nebo zadání regulačního plánu a lhůtu pro vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování nebo pro nabytí účinnosti regulačního plánu, která nesmí být v obou případech delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.

(5) Územní plán může vymezit plochu nebo koridor, v nichž je rozhodování v území podmíněno architektonickou nebo urbanistickou soutěží. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obec, jejíž zastupitelstvo územní plán vydalo. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž může namísto obce zajistit na své náklady ten, kdo hodlá v této ploše nebo koridoru záměr realizovat.

(6) Územní plán může stanovit pořadí provádění změn v území.

(1) Územní plán se pořizuje a vydává, rozhodne-li tak zastupitelstvo obce, a to pro celé území obce, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(2) Územní plán může být pořízen a vydán i pro část území hlavního města Prahy. V takovém případě obsahuje územní plán vymezení řešeného území. Územní plán hlavního města Prahy se považuje za nadřazenou územně plánovací dokumentaci.

(3) Územní plán může pro celé území obce nebo pro jeho část obsahovat prvky regulačního plánu, stanoví-li tak zastupitelstvo obce v zadání územního plánu nebo v zadání změny územního plánu.

(1) K návrhu územního plánu pořizovatel zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40.

(2) Územní plán může vymezit architektonicky nebo urbanisticky významné stavby¹⁹).

(1) Regulační plán v řešeném území stanoví podrobné podmínky pro

(2) Regulační plán dále zpravidla stanoví

(1) Regulační plán se pořizuje a vydává pro řešené území, rozhodne-li tak zastupitelstvo obce.

(2) Regulační plán může vymezit veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a pozemky pro asanaci, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

(3) V regulačním plánu lze vymezit záměr, pro který je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování v území. V takovém případě obsahuje základní podmínky pro uzavření plánovací smlouvy a lhůtu pro uzavření plánovací smlouvy, která nesmí být delší než 4 roky. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.

(4) Regulační plán může vymezit záměr, pro který je provedení architektonické nebo urbanistické soutěže podmínkou pro rozhodování v území. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obec, jejíž zastupitelstvo regulační plán vydalo, není-li dohodnuto jinak. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž může namísto obce zajistit na své náklady ten, kdo hodlá tento záměr realizovat.

(5) Regulační plán může vymezit stavbu domu pro dostupné nájemní bydlení, včetně stanovení podílu bytů určených pro dostupné nájemní bydlení.

(6) Regulační plán může stanovit pořadí provádění změn v území nebo architektonicky nebo urbanisticky významné stavby¹⁹).

a) zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory určené pro umístění záměrů dopravní a technické infrastruktury mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahující svým významem území jednoho kraje, vymezené politikou územního rozvoje a stanovuje účel jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území,

b) zastavitelné plochy, transformační plochy, plochy a koridory pro další záměry mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahující svým významem území jednoho kraje, které nejsou vymezeny v politice územního rozvoje a o kterých tak rozhodne vláda, a stanovuje účel jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území,

c) akcelerační oblasti celostátního významu a stanovuje druh primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,

d) územní systém ekologické stability nadregionálního významu a

e) veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

a) stanoví koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury kraje, se zohledněním koncepce sídelní struktury státu obsažené v politice územního rozvoje,

b) zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os obsažených v politice územního rozvoje a, je-li to účelné, vymezí rozvojové oblasti a rozvojové osy nadmístního významu,

c) zpřesňují vymezení specifických oblastí obsažených v politice územního rozvoje a, je-li to účelné, vymezí specifické oblasti nadmístního významu,

d) přebírají a, je-li to účelné, zpřesňují věcná řešení obsažená v územním rozvojovém plánu, zejména zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory, akcelerační oblasti a územní systém ekologické stability nadregionálního významu,

e) vymezují zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory nadmístního významu, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ploch pro těžbu nerostů, územního systému ekologické stability regionálního významu, stanoví účel, pro který jsou vymezeny, a požadavky na jejich využití,

f) vymezují akcelerační oblasti nadmístního významu a stanovují druh primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,

g) vymezují krajiny a stanoví jejich cílové kvality podle Evropské úmluvy o krajině¹⁸), včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení,

h) přebírají a, je-li to účelné, zpřesňují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, obsažené v územním rozvojovém plánu,

i) vymezují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit,

j) stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí, a to i s přihlédnutím ke stanovené sídelní struktuře a obnovitelným a druhotným zdrojům energie.

a) vymezí zastavěné území a stanoví datum, k němuž je vymezeno,

b) stanoví základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřenou zejména v cílech zlepšování jeho dosavadního stavu a požadavcích na rozvoj a ochranu jeho hodnot,

c) stanoví urbanistickou koncepci, jejíž součástí je i urbanistická kompozice, vymezení ploch podle stávajícího nebo nově požadovaného způsobu využití (dále jen „plocha s rozdílným způsobem využití“), vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch, systému veřejných prostranství a systému sídelní zeleně,

d) stanoví koncepci veřejné infrastruktury, jejíž součástí je i stanovení podmínek pro její umisťování, vymezení ploch a koridorů pro veřejnou infrastrukturu, včetně stanovení podmínek pro jejich využití a vymezení akceleračních oblastí, včetně stanovení druhu primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,

e) stanoví koncepci uspořádání krajiny, jejíž součástí je i vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, ploch změn v krajině a stanovení podmínek pro jejich využití, vymezení a stanovení podmínek pro zelenou infrastrukturu včetně územního systému ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi a suchem, rekreaci a dobývání ložisek nerostných surovin,

f) stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního využití, pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu a charakteru území,

g) vymezí veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

a) vymezení a využití pozemků,

b) umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, a urbanistických a architektonických podmínek,

c) umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,

d) ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu.

a) uliční a stavební čáry,

b) vzájemné odstupy staveb a odstupy staveb od hranice pozemku,

c) půdorysnou velikost stavby, výšku, objem a tvar stavby,

d) základní údaje o kapacitě stavby,

e) určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, nebo zastavitelnost pozemku dalšími stavbami,

f) základní podmínky pro požární ochranu,

g) podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability.

a) vlastního podnětu, nebo

(2) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územně plánovací dokumentace (dále jen „návrh zadání“) na základě rozhodnutí podle odstavce 1, a územně plánovacích podkladů. Jako podklad pro zpracování návrhu zadání lze využít i doplňující průzkumy a rozbory.

(3) V návrhu zadání se stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územně plánovací dokumentace, v případě regulačního plánu a územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy se vymezí řešené území.

Pořízení územně plánovací dokumentace
Projednání a schválení návrhu zadání
Vydání územně plánovací dokumentace
Úprava návrhu a opakované projednání
Úhrada nákladů při pořizování územně plánovací dokumentace

(4) Náležitosti obsahu a strukturu zadání zásad územního rozvoje, zadání územního plánu a zadání regulačního plánu stanoví prováděcí právní předpis.

(1) O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán příslušný k jejímu vydání (dále jen „schvalující orgán“) z

b) podnětu podle § 109 odst. 1, jedná-li se o regulační plán nebo změnu územně plánovací dokumentace.

(6) Vyžaduje-li návrh územně plánovací dokumentace na základě výsledku projednání podstatné úpravy další úpravy, postupuje se přiměřeně podle § 102, a je-li to nezbytné, obdobně podle odstavců 1 až 5.

(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem bezodkladně předloží schvalujícímu orgánu návrh územně plánovací dokumentace s odůvodněním. Obsahoval-li návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, je součástí předkládaného návrhu také návrh výběru nejvhodnější varianty podle § 98 odst. 4. Návrh územně plánovací dokumentace musí být v souladu

(2) Schvalující orgán schválí výběr nejvhodnější varianty, obsahuje-li ji předložený návrh, a vydá územně plánovací dokumentaci po ověření, že není v rozporu s požadavky uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b) a nadřazenou územně plánovací dokumentací. Nesouhlasí-li schvalující orgán s předloženým návrhem, schválí pokyny k úpravě územně plánovací dokumentace, které předá pořizovateli, nebo návrh zamítne a ukončí tím její pořizování.

(3) Nevyvolají-li pokyny k úpravě podstatnou úpravu, pořizovatel zajistí úpravu návrhu územně plánovací dokumentace a poté jej předloží schvalujícímu orgánu k vydání. Vyvolají-li pokyny k úpravě podstatnou úpravu, postupuje pořizovatel obdobně podle § 103.

(1) Pořizovatel po vydání územně plánovací dokumentace zajistí její vložení do národního geoportálu územního plánování.

(2) Územně plánovací dokumentaci a adresu jejího uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územně plánovací dokumentace účinnosti.

(3) Územně plánovací dokumentace se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje

(1) Pořizovatel bezodkladně zveřejní návrh zadání v národním geoportálu územního plánování a toto zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou. Pořizovatel oznámí zveřejnění jednotlivě dotčeným orgánům a

(2) Územní samosprávný celek, pro který má být územně plánovací dokumentace pořizována, zveřejní návrh zadání na své úřední desce. Návrh zadání územního rozvojového plánu zveřejní na své úřední desce ministerstvo.

(1) Pořizovatel zašle bezodkladně návrh zadání územního rozvojového plánu, zpracovává-li se, zásad územního rozvoje a územního plánu příslušnému úřadu²⁰) a současně orgánu ochrany přírody.

(2) Orgán ochrany přírody doručí pořizovateli a příslušnému úřadu do 20 dnů od obdržení návrhu zadání stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

(3) Příslušný úřad uplatní u pořizovatele do 30 dnů od obdržení návrhu zadání stanovisko, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 uvede v případě

(4) Požadavky podle odstavce 3 nesmí vyžadovat podrobnosti náležející svým obsahem navazující územně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí.

(5) Do 30 dnů od doručení oznámení podle § 88 odst. 1 může pořizovateli písemně doručit

(6) Vyplyne-li ze stanoviska orgánu uvedeného v odstavci 3, že návrh územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu má být posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, doplní pořizovatel v souladu s § 40 do návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů.

(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem upraví návrh zadání na základě výsledků projednání a předloží jej ke schválení schvalujícímu orgánu.

(2) Schvalující orgán v odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu uloží v zadání zpracování variantního řešení návrhu územně plánovací dokumentace. Nesouhlasí-li schvalující orgán s předloženým návrhem zadání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a k novému projednání, nebo návrh zamítne.

(3) Schválené zadání pořizovatel do 7 dnů od jeho obdržení od schvalujícího orgánu zveřejní v národním geoportálu územního plánování.

(1) Náklady na mapové podklady, na zpracování územně plánovací dokumentace nebo její změny projektantem, na vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, na vyhotovení úplného znění územně plánovací dokumentace po její změně, na změnu navazující územně plánovací dokumentace a náklady na náhradu za změnu v území hradí u

(2) Náklady spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace neuvedené v odstavci 1 hradí pořizovatel.

(1) Vyplývá-li pořízení změny územně plánovací dokumentace ze změny politiky územního rozvoje nebo nadřazené územně plánovací dokumentace, uhradí náklady uvedené v § 91 odst. 1 na žádost ministerstvo, jedná-li se o politiku územního rozvoje nebo územní rozvojový plán, nebo územní samosprávný celek, který vydal nadřazenou územně plánovací dokumentaci.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, byla-li příslušná část politiky územního rozvoje nebo nadřazené územně plánovací dokumentace, která změnu vyvolala, vydána na základě výhradní potřeby obce nebo kraje, nebo je-li ve prospěch rozvoje obce nebo kraje příslušných ke schválení navazující územně plánovací dokumentace.

(3) Je-li pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo pořízení regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou toho, kdo dal ke změně podnět, může schvalující orgán podmínit jejich pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů uvedených v odstavci 1 a v § 91 odst. 1 tím, kdo podnět dal.

(1) Schválené zadání předá pořizovatel bezodkladně projektantovi územně plánovací dokumentace, který zajistí zpracování návrhu územně plánovací dokumentace. Je-li vyžadováno zpracování vyhodnocení vlivů, zajistí jeho zpracování pořizovatel.

(2) Po obdržení návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem bez zbytečného odkladu vyhodnotí zejména jejich úplnost, soulad s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, soulad se zadáním a soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací.

(3) Nesplňuje-li návrh územně plánovací dokumentace požadavky uvedené v odstavci 2, zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem pokyny k jeho dopracování. Pořizovatel pokyny předá projektantovi do 7 dnů od jejich zpracování a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich zapracování. Po obdržení dopracovaného návrhu se postup podle odstavce 2 a tohoto odstavce použije přiměřeně.

(4) Pro vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, se postup podle odstavce 3 použije obdobně.

(5) Pořizovatel do 7 dnů po kladném vyhodnocení podle odstavce 2

(1) Pořizovatel oznámí místo, dobu konání společného jednání a adresu uložení návrhu územně plánovací dokumentace v národním geoportálu územního plánování jednotlivě dotčeným orgánům a dále v případě

(2) Společné jednání se koná nejdříve 15 dnů, nejpozději však 30 dnů od oznámení podle § 93 odst. 5.

(3) Dotčené orgány uplatní do 15 dnů ode dne konání společného jednání svá stanoviska k návrhu územně plánovací dokumentace a vyjádření k vyhodnocení vlivů. Ve stejné lhůtě mohou orgány a osoby uvedené v odstavci 1 uplatnit připomínky. Ke stanoviskům a připomínkám uplatněným po uvedené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží.

(1) Je-li ve vyhodnocení vlivů zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu, pořizovatel prostřednictvím Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zahraničních věcí zašle návrh územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů příslušnému orgánu sousedního státu²²), jehož území může být uplatňováním územně plánovací dokumentace významně ovlivněno, a nabídne mu konzultace.

(2) Projeví-li příslušný orgán sousedního státu o konzultace zájem, pořizovatel přizve k účasti příslušný orgán sousedního státu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo životního prostředí, určeného zastupitele a ministerstvo, není-li pořizovatelem projednávané územně plánovací dokumentace.

(1) Veřejným projednáním se rozumí prezentace návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, veřejnosti se zajištěním odborného výkladu, který zajistí pořizovatel ve spolupráci s projektantem, a umožnění dotazů veřejnosti.

(2) Veřejné projednání nařizuje pořizovatel po dohodě s určeným zastupitelem postupem podle § 93 odst. 5 písm. c). Je-li to účelné, nařídí pořizovatel více veřejných projednání na jím určených místech nebo konání veřejného projednání formou dálkového přístupu. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný den konání posledního veřejného projednání.

(3) Veřejné projednání se koná nejpozději třicátý den ode dne doručení veřejné vyhlášky podle § 93 odst. 5.

(4) Z průběhu veřejného projednání pořizovatel pořídí písemný záznam.

(1) Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit písemně své připomínky k návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se. K připomínkám uplatněným po stanovené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží.

(2) Připomínka musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat odůvodnění a vymezení území dotčeného připomínkou.

(3) Obsahuje-li návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, uplatňují se připomínky ke každé variantě samostatně.

(4) Proti návrhu územně plánovací dokumentace nelze podat námitky podle části šesté správního řádu.

(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vyhodnotí uplatněná stanoviska a zajistí řešení případných rozporů.

(2) S ohledem na cíle a úkoly územního plánování zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územně plánovací dokumentace, včetně jeho odůvodnění, je-li navrženo připomínce nevyhovět nebo vyhovět pouze částečně. Věcně související připomínky lze vyhodnotit společně.

(3) Návrh vyhodnocení připomínek nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.

(4) Obsahuje-li návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, pořizovatel v součinnosti s projektantem a určeným zastupitelem na základě uplatněných připomínek a stanovisek, vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, popřípadě na základě výsledků řešení rozporů, navrhne s ohledem na cíle a úkoly územního plánování výběr nejvhodnější varianty.

(5) Pořizovatel zašle bezodkladně návrh vyhodnocení připomínek a návrh výběru nejvhodnější varianty dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Neuplatní-li dotčený orgán stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.

(6) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vyhodnotí uplatněná stanoviska podle odstavce 5 a, je-li to nezbytné, zajistí řešení případných rozporů.

(1) Určený zastupitel může předložit zastupitelstvu návrh výběru nejvhodnější varianty a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územně plánovací dokumentace k projednání.

(2) Předloží-li určený zastupitel návrhy podle odstavce 1 na jednání zastupitelstva, zastupitelstvo je projedná ve lhůtě 60 dnů. Neprojedná-li zastupitelstvo návrhy ve lhůtě podle věty první, platí, že s nimi souhlasí.

(3) Nesouhlasí-li zastupitelstvo s návrhy podle odstavce 1, vrátí je určenému zastupiteli se svými pokyny k úpravě, v opačném případě je vezme na vědomí.

(4) Pokyny zastupitelstva nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s nadřazenou územně plánovací dokumentací.

(5) Určený zastupitel předá pokyny k úpravě návrhů podle odstavce 1 bezodkladně pořizovateli. Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zajistí úpravu návrhů podle pokynů zastupitelstva.

(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vypracuje pokyny pro úpravu návrhu územně plánovací dokumentace v souladu s vyhodnocením výsledků projednání, stanoviskem k návrhu koncepce a se stanoviskem nadřízeného orgánu a předá je projektantovi. Obsahoval-li návrh varianty řešení, je součástí pokynů výběr nejvhodnější varianty.

(2) Projektant na základě pokynů podle odstavce 1 upraví návrh územně plánovací dokumentace. Obsahoval-li návrh varianty řešení, doplní odůvodnění o schéma variant a zdůvodnění výběru nejvhodnější varianty.

(1) Dojde-li na základě projednání k upravení návrhu územně plánovací dokumentace, při němž jsou nově negativně dotčeny veřejné zájmy nebo v případě územního plánu nebo regulačního plánu negativně dotčeno vlastnictví pozemků a staveb a dotčený orgán ani vlastník neměli možnost k upravené dokumentaci uplatnit stanovisko nebo připomínku (dále jen „podstatná úprava“), nařídí pořizovatel bez zbytečného odkladu nové projednání v rozsahu podstatné úpravy. Za podstatnou úpravu se nepovažuje zúžení návrhu na nejvhodnější variantu ani jiný způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat.

(2) Pořizovatel si k podstatné úpravě návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu vyžádá stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny a stanovisko příslušného úřadu, ve kterém bude stanoveno, zda je nutné vyhodnocení vlivů upravit nebo zda vyžaduje podstatná úprava doplnit posouzení vlivů na životní prostředí. Stanovisko příslušný úřad vydá do 20 dnů od doručení žádosti pořizovatele. Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko pořizovateli a příslušnému úřadu nejpozději 7 dní před uplynutím lhůty podle věty druhé.

(3) Podstatná úprava se projednává v rozsahu měněných částí postupem podle § 93 odst. 5, § 94 až 99 a podle odstavců 1 a 2; společné jednání a veřejné projednání lze při splnění požadavků kladených na obě jednání spojit. Stanoviska, připomínky a vyjádření je možné uplatnit jen k podstatné úpravě, jinak se k nim nepřihlíží.

(4) Vyhodnocení vlivů, které sloužilo jako podklad pro projednání návrhu územně plánovací dokumentace, se s výjimkou případu, kdy tak stanoví příslušný úřad podle odstavce 2, neupravuje.

(5) Do 15 dnů ode dne konání opakovaného veřejného projednání uplatní stanovisko

(3) Neuplatní-li nadřízený orgán stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2 věty první, nebo ve lhůtě prodloužené, je možné zásady územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho stanoviska.

(2) Nadřízený orgán zašle pořizovateli stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje nebo územního plánu z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací ve lhůtě 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Nejde-li o změnu územního plánu, lhůtu podle věty první lze ze závažných důvodů usnesením, které se pouze poznamenává do spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. Nadřízený orgán vyrozumí bezodkladně pořizovatele o prodloužení lhůty.

(1) Pořizovatel zásad územního rozvoje a územního plánu zašle návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty nadřízenému orgánu.

(4) Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje nebo územní plán mají významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení nadřazené územně plánovací dokumentace z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku.

(3) Neuplatní-li příslušný úřad stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, je možné územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho stanoviska; v takovém případě pořizovatel zohlední závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací.

(2) Příslušný úřad uplatní stanovisko k návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu, je-li předmětem posuzování, do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Stanovisko podle věty první není stanoviskem podle § 54 odst. 1. Nejde-li o změnu územního plánu, lze lhůtu pro uplatnění stanoviska ze závažných důvodů usnesením, které se pouze poznamenává do spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. Příslušný úřad vyrozumí bezodkladně pořizovatele o prodloužení lhůty.

(1) Zpracovává-li se vyhodnocení vlivů, pořizovatel bezodkladně zašle návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení uplatněných stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty příslušnému úřadu jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(4) Upozorní-li nadřízený orgán ve svém stanovisku pořizovatele na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 2, lze návrh předložit schvalujícímu orgánu ke schválení až na základě potvrzení nadřízeného orgánu o odstranění nedostatků.

d) regulačního plánu obci, pro kterou je regulační plán pořizován.

c) územního plánu obci, pro kterou je územní plán pořizován, krajskému úřadu, Ministerstvu obrany, je-li územní plán zpracováván pro obec sousedící s vojenským újezdem a sousedním obcím,

b) zásad územního rozvoje ministerstvu, sousedním krajům, a obcím v řešeném území a s řešeným územím sousedícím,

a) územního rozvojového plánu krajům,

c) veřejnou vyhláškou oznámí místo a dobu konání veřejného projednání a místa, kde je možné do návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, nahlédnout.

b) oznámí místo a dobu konání společného jednání a

a) zveřejní návrh územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k nahlédnutí,

d) územně plánovací dokumentace pro území vojenského újezdu Ministerstvo obrany.

c) územního plánu a u regulačního plánu obec,

b) zásad územního rozvoje kraj,

a) územního rozvojového plánu ministerstvo,

b) každý podněty.

a) dotčený orgán a nadřízený orgán vyjádření,

b) změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje a územního plánu a jeho změny, zda má být jejich návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle jiného právního předpisu²¹).

a) územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje podrobnější požadavky podle jiného právního předpisu²¹),

b) nadřízenému orgánu územního plánování a územním samosprávným celkům s řešeným územím přímo sousedícím v případě územního plánu.

a) ministerstvu, územním samosprávným celkům v řešeném území a s řešeným územím přímo sousedícím v případě zásad územního rozvoje,

c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.

b) datum nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace,

a) označení orgánu, který územně plánovací dokumentaci vydal,

c) s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.

b) se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a

a) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

b) nadřízený orgán k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje a územního plánu; pro jeho obsah, postup při jeho nevydání ve stanovené lhůtě a pro případ upozornění na nedostatky se postupuje podle § 101 odst. 2 až 4 obdobně.

a) příslušný úřad k podstatné úpravě návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu; pro jeho obsah, postup při jeho nevydání ve stanovené lhůtě a pro stanovení kompenzačních opatření se postupuje podle § 100 odst. 2 až 4 obdobně, a

b) problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci vyplývající z územně analytických podkladů,

(1) Pořizovatel nejpozději do 4 let od vydání územně plánovací dokumentace, s výjimkou regulačního plánu, a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování územně plánovací dokumentace.

(2) Za účelem vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje a územního plánu zastupitelstvo na žádost pořizovatele určí určeného zastupitele, není-li určen na celé volební období.

(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zpracuje návrh zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace, s výjimkou regulačního plánu, (dále jen „zpráva o uplatňování“).

(2) Zpráva o uplatňování obsahuje zejména

(3) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 2 písm. e) potřeba pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo nové územně plánovací dokumentace, je součástí zprávy o uplatňování návrh zadání změny územně plánovací dokumentace (dále jen „zadání změny“) nebo návrh zadání. Na projednání a schválení návrhu zprávy o uplatňování, návrhu zadání změny nebo návrhu zadání, jsou-li jejím obsahem, se použijí § 88 až 90 obdobně.

(4) Při pořizování nové územně plánovací dokumentace navazující na schválené zadání podle odstavce 3 se dále postupuje podle § 91 až 105.

(5) Při pořizování změny územně plánovací dokumentace navazující na schválené zadání změny podle odstavce 3 se postupuje podle § 111 odst. 5 obdobně.

Vyhodnocování územně plánovací dokumentace

a) vyhodnocení uplatňování územně plánovací dokumentace,

c) vyhodnocení souladu územně plánovací dokumentace s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,

d) vyhodnocení vlivů uplatňování územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území z hlediska jejich možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na jejich odvrácení, zmírnění nebo kompenzaci,

e) vyhodnocení potřeby pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo nové územně plánovací dokumentace,

f) vyhodnocení podnětů na změnu územně plánovací dokumentace,

g) podnět na změnu nadřazené územně plánovací dokumentace nebo politiky územního rozvoje.

(5) Obsahuje-li podnět na pořízení změny náležitosti podle odstavce 3, předá jej schvalující orgán bezodkladně pořizovateli, v ostatních případech se podnět vyhodnotí postupem podle § 107 odst. 2 písm. f).

c) s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.

b) se stanovisky podle § 109 odst. 3, a

a) s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy,

b) stanovisko příslušného úřadu k navrhovanému obsahu změny územně plánovací dokumentace, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody podle písmene a) uvede, zda má být návrh změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

a) stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny k navrhovanému obsahu změny územně plánovací dokumentace, ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast,

d) návrh úhrady nákladů uvedených v § 91 odst. 1 a § 92.

c) předmět změny a důvody pro její pořízení,

b) název územně plánovací dokumentace, kterou navrhuje změnit,

a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele podnětu, včetně uvedení skutečnosti prokazující, že je oprávněn podat podnět na pořízení změny územně plánovací dokumentace,

e) občana obce nebo osoby, která má vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě na území obce v případě územního plánu nebo regulačního plánu.

d) organizace podle horního zákona, v případě zásad územního rozvoje,

c) orgánu veřejné správy v případě zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu,

b) ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo rady kraje v případě územního rozvojového plánu, není-li změna podmíněna změnou politiky územního rozvoje,

a) oprávněného investora,

(1) Změna územně plánovací dokumentace se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí.

(2) Pořizovatel po vydání změny územně plánovací dokumentace zajistí zpracování úplného znění a změnu územně plánovací dokumentace i její úplné znění vloží do národního geoportálu územního plánování.

(3) Změnu územně plánovací dokumentace, úplné znění územně plánovací dokumentace po této změně a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna účinnosti.

(4) Jedná-li se o změnu územního plánu, lze další zastavitelné plochy touto změnou vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

(1) Nejde-li o změnu územního rozvojového plánu pořizovanou na základě změny politiky územního rozvoje nebo nejde-li o změnu pořizovanou na základě zprávy o uplatňování, schvalující orgán rozhoduje o pořízení změny z vlastního podnětu nebo z podnětu

(4) Obsahové náležitosti zadání změny územně plánovací dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Podnět na pořízení změny podle odstavce 1 se podává v případě územního rozvojového plánu u ministerstva, v ostatních případech u příslušného schvalujícího orgánu a obsahuje

(1) Pořizovatel posoudí nejpozději do 30 dnů od jeho obdržení podnět podle § 109 z hlediska jeho úplnosti a souladu návrhu zadání změny

(2) Není-li podnět úplný nebo vykazuje-li nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 1 a ten, kdo podnět dal, ani na výzvu pořizovatele nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, pořizovatel podnět odloží a informuje o tom toho, kdo podnět dal, a schvalující orgán.

Změna územně plánovací dokumentace

(3) Podnět může dále obsahovat návrh zadání změny a nejde-li o změnu regulačního plánu také

(1) Je-li změna pořizována z vlastního podnětu a neobsahoval-li tento podnět návrh zadání změny, zpracuje návrh zadání změny pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem obdobně podle § 87 odst. 2 a 3 a dále postupuje obdobně podle § 89 odst. 1 až 4 a 6.

(2) Pořizovatel bez zbytečného odkladu předloží návrh zadání změny se svým vyjádřením k projednání schvalujícímu orgánu.

(3) Souhlasí-li schvalující orgán s návrhem zadání změny, rozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace a schválí její zadání. Nesouhlasí-li schvalující orgán s návrhem, vrátí jej pořizovateli se svými pokyny k úpravě, nebo jej zamítne.

(4) Schvalující orgán může podmínit pořízení změny územně plánovací dokumentace úhradou nákladů podle § 91 odst. 1 a § 92 tím, kdo dal ke změně podnět. Schvalující orgán může rozhodnout o sloučení společného jednání a veřejného projednání. Veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také požadavky tohoto zákona na společné jednání.

(5) Při pořizování změny územně plánovací dokumentace se dále postupuje podle § 90 odst. 3, § 93 až 104, § 105 odst. 3 a § 108 obdobně.

(1) Je-li k vydání různých územně plánovacích dokumentací příslušný tentýž schvalující orgán, může rozhodnout o souběžném pořízení navazující územně plánovací dokumentace a změny nadřazené územně plánovací dokumentace. Umožňuje-li to povaha projednávané územně plánovací dokumentace, může se projednání obou územně plánovacích dokumentací konat souběžně v jednom projednání.

(4) Ministerstvo a krajský úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí o zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části v přezkumném řízení v národním geoportálu územního plánování.

(5) Dojde-li ke zrušení územního plánu, považuje se zastavěné území vymezené tímto územním plánem za zastavěné území vymezené podle tohoto zákona do doby vydání nového územního plánu nebo vymezení zastavěného území, nejdéle však po dobu 5 let. To neplatí, byla-li důvodem zrušení územního plánu také nezákonnost vymezení zastavěného území. Úřad územního plánování ve lhůtě 3 měsíců vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného území postupem podle § 121 a zajistí jeho vydání postupem podle § 120.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, je-li navazující územně plánovací dokumentací regulační plán nebo jeho změna.

(4) Zastupitelstvo obce může zrušit regulační plán, je-li to v souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů. Odůvodnění opatření obecné povahy vždy obsahuje prokázání podmínky uvedené ve větě první a vyhodnocení připomínek.

(5) Zrušení regulačního plánu pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou; dnem jejího doručení nabývá zrušení regulačního plánu účinnosti.

(6) Do 7 dnů po nabytí účinnosti zrušení regulačního plánu pořizovatel v národním geoportálu územního plánování

(3) Obec nebo kraj zašlou ministerstvu rozhodnutí soudu o tom, že byla zrušena jimi vydaná územně plánovací dokumentace nebo její část. Ministerstvo bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí soudu v národním geoportálu územního plánování.

(1) Dojde-li ke zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části nadřízeným orgánem územního plánování v přezkumném řízení nebo soudem, schvalující orgán bezodkladně rozhodne o

(2) Při zrušení změny územně plánovací dokumentace platí územně plánovací dokumentace ve znění před touto změnou. Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu úplného znění.

(1) Kraj a obec jsou povinny bez zbytečného odkladu územně plánovací dokumentaci, kterou vydaly, uvést do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Vyhodnocení vlivů navazuje na vyhodnocení vlivů nadřazené územně plánovací dokumentace. Vlivy, které byly posouzeny v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se v rozsahu a podrobnosti, v jaké byly v této dokumentaci posouzeny, znovu neposuzují.

(2) Znemožňuje-li územně plánovací dokumentace kraje nebo obce nebo její část realizaci záměru obsaženého v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tato část navazující územně plánovací dokumentace se pro rozhodování v území ani pro pořizování navazující územně plánovací dokumentace nepoužije a rozhoduje se podle nadřazené územně plánovací dokumentace.

(1) Územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje a územní plán může schvalující orgán zrušit pouze současně s vydáním nového územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu.

a) oznámí zrušení regulačního plánu,

Společná ustanovení

(2) Zastupitelstvo může zrušit regulační plán v případě, že se změnily podstatně podmínky, za kterých byl pořízen a vydán a není-li řešení v něm obsažené již aktuální.

(3) Návrh na zrušení regulačního plánu se projednává obdobně podle § 94, 96, 97 a § 98 odst. 1 až 3; ustanovení o vyhodnocení vlivů a variant řešení se nepoužijí.

b) vypustí zrušený regulační plán.

a) pokračování v pořizování územně plánovací dokumentace, přičemž pořizovatel naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením dotčen,

b) pořízení nové územně plánovací dokumentace nebo její změny, nebo

c) zastavení pořizování v případě regulačního plánu nebo změny územně plánovací dokumentace.

(3) Je-li vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí, zpracovává se při postupu podle odstavců 1 a 2 vyhodnocení vlivů jen pro navazující územně plánovací dokumentaci a v podrobnosti, která této navazující dokumentaci odpovídá, je-li řešené území vyžadující posouzení shodné a byl-li stanoviskem orgánu ochrany přírody vyloučen vliv nadřazené a navazující územně plánovací dokumentace nebo její změny na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

(2) Při souběžném pořizování územně plánovacích dokumentací nemusí být navazující územně plánovací dokumentace v souladu s částmi nadřazené územně plánovací dokumentace, které mají být změněny souběžně pořizovanou změnou; vydání nadřazené územně plánovací dokumentace je podmínkou pro vydání navazující územně plánovací dokumentace.

(3) Do zastavěného území se dále vždy zahrnou

(1) Na území obce se vymezuje jedno, popřípadě více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích.

Zastavěné území

f) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic a chmelnic.

e) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území a dráhy v části procházející intravilánem a ostatními pozemky zastavěného území,

d) veřejná prostranství,

c) další oplocené proluky mezi zastavěnými stavebními pozemky,

b) stavební proluky,

a) zastavěné stavební pozemky,

d) zemědělské pozemky přiléhající k hranici intravilánu netvořící stavební proluku.

c) lesní pozemky a

b) chmelnice,

a) vinice,

(3) Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou.

(2) Při vymezení zastavěného území se vychází z posledního účinného územního plánu. Nemá-li obec územní plán, je podkladem pro vymezení zastavěného území vymezení pozemků v zastavěné části obce vymezené k 1. září 1966 vyznačené v mapách evidence nemovitostí (dále jen „intravilán“), ze kterého se vyjmou

b) vyhodnocení souladu s § 116 odst. 2 a 3 a vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů,

c) vyhodnocení připomínek a

d) posouzení souladu vymezení zastavěného území s jednotným standardem.

Vymezení zastavěného území

(2) Při vymezení zastavěného území se v něm vyznačí pozemky, které jsou nezastavitelné do doby vydání územního plánu (dále jen „nezastavitelný pozemek“), a to

(3) Na nezastavitelných pozemcích lze do doby vydání územního plánu povolit jen nezbytnou dopravní a technickou infrastrukturu neznemožňující jejich dosavadní využití.

(4) Vymezení zastavěného území vydává formou opatření obecné povahy úřad územního plánování pro celé území obce.

a) stručný popis postupu pořízení vymezení zastavěného území,

b) nezastavitelných pozemků.

a) zastavěného území a

c) pozemek zbořeniště, není-li obklopen zastavěnými stavebními pozemky.

b) v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha,

a) pozemek veřejné zeleně a parku tvořící veřejné prostranství¹),

(5) Vymezení zastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánu.

(1) Vymezení zastavěného území obsahuje textovou část a grafickou část.

(2) Textová část obsahuje zejména datum, k němuž je zastavěné území vymezeno.

(3) Grafická část obsahuje výkres vymezení zastavěného území, který se zpracovává nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy a vydává se v měřítku katastrální mapy nebo 1 : 5 000, a který obsahuje vyznačení hranic

(1) Není-li vydán územní plán, pořizovatel zajistí bezodkladně v souladu s § 116 odst. 1 až 3 zpracování návrhu vymezení zastavěného území.

(4) Odůvodnění vymezení zastavěného území obsahuje zejména

(4) Pro pořízení změny vymezení zastavěného území se použijí § 117 až 120 v rozsahu měněných částí obdobně. Ke stanoviskům a připomínkám uplatněným k neměněným částem se nepřihlíží.

(5) Změnu vymezení zastavěného území, úplné znění vymezení zastavěného území a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou. Dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna vymezení zastavěného území účinnosti.

(4) Místo a dobu konání místního šetření oznámí pořizovatel nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány uplatní svá stanoviska a příslušná obec své připomínky nejpozději do 15 dnů ode dne místního šetření.

(3) Pořizovatel svolá místní šetření za účasti obce a dotčených orgánů hájících veřejné zájmy na úseku

(2) Do 15 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky může každý uplatnit k návrhu vymezení zastavěného území u pořizovatele písemně své připomínky. K připomínkám, kterými je požadována úprava zastavěného území na základě skutečností, které nastaly po datu, k němuž je zastavěné území vymezeno, se nepřihlíží. Proti návrhu vymezení zastavěného území nelze podat námitky podle části šesté správního řádu.

(1) Pořizovatel zajistí zpracování návrhu vymezení zastavěného území, který zveřejní v národním geoportálu územního plánování a vystaví jej u obce k nahlédnutí. Místa, kde je možné do návrhu vymezení zastavěného území nahlédnout, pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou.

a) ochrany přírody,

b) ochrany zemědělského půdního fondu,

c) ochrany lesa,

d) státní památkové péče, a

e) pozemních komunikací.

a) označení správního orgánu, který vymezení zastavěného území vydal,

b) datum nabytí účinnosti vymezení zastavěného území,

c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.

(5) Pořizovatel bezodkladně vyhodnotí výsledky projednání návrhu vymezení zastavěného území, zpracuje návrh vyhodnocení připomínek a zajistí řešení případných rozporů. Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu návrhu vymezení zastavěného území v souladu s výsledky projednání.

(6) Dojde-li na základě projednání k podstatné úpravě návrhu vymezení zastavěného území, pořizovatel zajistí zveřejnění, vystavení a oznámení upraveného návrhu obdobně podle odstavce 1; v rozsahu upravených částí se postupuje podle odstavců 2 až 5.

(1) Vymezení zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s výsledky projednání. Pořizovatel zajistí vložení vymezení zastavěného území do národního geoportálu územního plánování do 7 dnů po jeho vydání.

(2) Vymezení zastavěného území a adresu jeho uložení v národním geoportálu územního plánování pořizovatel bezodkladně oznámí veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá vymezení zastavěného území účinnosti.

(3) Vymezení zastavěného území se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje

(4) Dojde-li ke zrušení vymezení zastavěného území nebo jeho části soudem, zveřejní pořizovatel rozsudek v národním geoportálu územního plánování.

(1) Pořizovatel nejpozději do 8 let od vydání vymezení zastavěného území a poté pravidelně nejméně jednou za 8 let vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného území.

(2) Vymezení zastavěného území se aktualizuje jeho změnou. Je-li na území obce vymezeno více zastavěných území, aktualizují se jen ta, která aktualizaci vyžadují.

(3) Změnu vymezení zastavěného území lze pořídit také na základě podnětu dotčené obce.

g) zlepšení podmínek jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra,

b) vodní hospodářství,

Nezastavěné území

h) zázemí lesních mateřských škol a výdejen lesních mateřských škol, jedná-li se o drobnou stavbu.

(2) U staveb a zařízení podle odstavce 1 není doplňková funkce bydlení nebo pobytové rekreace přípustná.

f) ochranu přírody a krajiny a

a) veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace,

(1) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem povolovat záměry pro

(3) Stavby a zařízení podle odstavce 1 lze v nezastavěném území povolit pouze v případě, že je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje z důvodu veřejného zájmu.

c) vyhledávání, průzkum a těžbu nerostů a zvláštní zásahy do zemské kůry,

d) snižování nebezpečí havárií, ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků,

e) zemědělství a lesnictví,

e) stanovení podmínek pro povolování výjimek.

d) dobu trvání omezení nebo zákazu stavební činnosti,

c) popřípadě další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů,

b) rozsah a obsah omezení nebo zákazu stavební činnosti,

a) vymezení území s uvedením katastrálního území a parcelních čísel pozemků podle katastru nemovitostí, pro které platí omezení nebo zákaz stavební činnosti,

Územní opatření o stavební uzávěře

(1) Územním opatřením o stavební uzávěře se omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit jeho budoucí využití podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí nebo opatření v území, jímž se upravuje využití území.

(2) Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, kdy je zrušena územně plánovací dokumentace nebo její část.

(3) Územní opatření o stavební uzávěře, kterým se omezuje nebo zakazuje stavební činnost, která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, se vydává na nezbytně nutnou dobu, která však nesmí být delší než 6 let.

(4) Územní opatření o stavební uzávěře dále pozbývá účinnosti jeho zrušením.

(5) Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce. Územním opatřením o stavební uzávěře dále nelze omezit nebo zakázat realizaci veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury a stanovení dobývacího prostoru vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

(1) Územní opatření o stavební uzávěře obsahuje

(2) Součástí územního opatření o stavební uzávěře je výkres na podkladu katastrální mapy s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra.

(3) Týká-li se územní opatření o stavební uzávěře zvlášť rozsáhlého území, nahradí se údaj podle odstavce 1 písm. a) popisem hranice dotčeného území, pro které platí omezení nebo zákaz stavební činnosti.

(4) Týká-li se územní opatření o asanaci území zvlášť rozsáhlého území, nahradí se údaj podle odstavce 1 písm. a) popisem hranice dotčeného území, kterého se opatření o asanaci území týká.

d) stanovení územních, stavebně technických a bezpečnostních podmínek pro provádění asanace, sanace nebo rekultivace území,

e) stanovení územních, architektonických a urbanistických podmínek pro budoucí využití území,

(1) Územní opatření o asanaci území se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo závažnou havárií, v jejichž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území, je-li nezbytné pro postižené území stanovit podmínky pro odstranění jejich dopadů a pro další využití území.

(2) Územní opatření o asanaci území lze vydat i pro území, ve kterém jsou závadné stavby, kontaminovaná místa nebo staré ekologické zátěže, a to z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, a u nichž je ve veřejném zájmu nebo z důvodu ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby značné újmy nutné nařídit úpravy, odstranění staveb, sanaci, rekultivaci kontaminovaných míst nebo starých ekologických zátěží.

(3) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace v rozsahu podle § 126 odst. 2.

(4) Územní opatření o asanaci území pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území.

(5) Územní opatření o asanaci území dále pozbývá účinnosti jeho zrušením.

f) případné další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů.

Územní opatření o asanaci území

a) vymezení území s uvedením katastrálního území a parcelních čísel pozemků a staveb na nich podle katastru nemovitostí, pro které platí územní opatření o asanaci území,

(1) Územní opatření o asanaci území obsahuje

b) seznam pozemků, které musí být upraveny nebo zabezpečeny s uvedením způsobu provedení,

c) seznam staveb a zařízení, které musí být odstraněny, zabezpečeny nebo upraveny s uvedením způsobu provedení,

(2) V územním opatření o asanaci území se označí územně plánovací dokumentace, která v dotčeném území pozbývá účinnosti, a vymezí území, ve kterém pozbývá účinnosti.

(3) Součástí územního opatření o asanaci území je výkres na kopii katastrální mapy nebo na kopii jiného státního mapového díla vhodného měřítka s vyznačením území, kterého se územní opatření o asanaci týká.

d) podnětu rady kraje, je-li příslušná k jeho vydání vláda, nebo

b) podnětu oprávněného investora,

a) vlastního podnětu,

Pořizování a vydávání územních opatření

(5) Ministerstvo a krajský úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o zrušení územního opatření nebo jeho části v přezkumném řízení, v národním geoportálu územního plánování.

(4) Obec nebo kraj zašlou bezodkladně ministerstvu rozhodnutí soudu o tom, že bylo zrušeno jimi vydané územní opatření nebo jeho část. Ministerstvo bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí soudu podle věty první v národním geoportálu územního plánování.

(3) Územní opatření se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje

(2) Pořizovatel zajistí vložení územního opatření do národního geoportálu územního plánování do 7 dnů po jeho vydání. Územní opatření a adresu jeho uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územní opatření účinnosti.

(1) Územní opatření se vydává formou opatření obecné povahy.

(6) Lhůtu podle odstavce 5 může pořizovatel v případě územního opatření o asanaci území z důležitých důvodů zkrátit.

(5) Každý může k návrhu územního opatření uplatnit připomínky. Stanoviska a připomínky se uplatňují u pořizovatele písemně do 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Na vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu se použije § 98 odst. 2 obdobně s tím, že návrh vyhodnocení připomínek zpracuje pořizovatel samostatně. Proti návrhu územního opatření nelze podat námitky podle části šesté správního řádu.

(4) Návrh územního opatření pořizovatel zveřejní v národním geoportálu územního plánování, zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou a návrh písemně projedná s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska.

(3) V případě územního opatření o asanaci území postupuje pořizovatel bezodkladně a při přípravě návrhu zohlední rovněž vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska ohrožení života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie.

(2) Návrh územního opatření připraví pořizovatel na základě průzkumu a vyhodnocení dotčeného území, nástrojů územního plánování a v případě územního opatření o stavební uzávěře v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

(1) O pořízení územního opatření rozhodne vláda, rada kraje nebo rada obce z

c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.

b) datum nabytí účinnosti územního opatření,

a) označení správního orgánu, který územní opatření vydal,

e) podnětu rady obce, je-li příslušná k jeho vydání rada kraje.

c) podnětu orgánu veřejné správy,

a) účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem,

b) převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem,

c) účasti na asanaci území dotčeného záměrem,

d) účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném záměrem,

(2) V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může dále zavázat k tomu, že

(3) Stavebník se může v plánovací smlouvě zavázat zejména k

(1) Plánovací smlouvu uzavíranou obcí, krajem nebo hlavním městem Prahou schvaluje zastupitelstvo obce, zastupitelstvo kraje nebo zastupitelstvo hlavního města Prahy. Plánovací smlouvu uzavíranou městskou částí hlavního města Prahy schvaluje zastupitelstvo městské části.

(2) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené obcí s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný krajský úřad. K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené městskou částí hlavního města Prahy s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný Magistrát hlavního města Prahy.

(3) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené krajem nebo hlavním městem Prahou s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušné ministerstvo.

Plánovací smlouvy

e) poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územně plánovací dokumentace; v plánovací smlouvě lze sjednat i jeho účel.

a) poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru,

(1) V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může zavázat k tomu, že

(3) Obec, městská část hlavního města Prahy nebo kraj zašlou bezodkladně uzavřenou plánovací smlouvu příslušnému úřadu územního plánování, který zajistí její vložení do národního geoportálu územního plánování. Dojde-li k zániku plánovací smlouvy, sdělí obec, městská část hlavního města Prahy nebo kraj tuto skutečnost úřadu územního plánování, který zajistí její vypuštění z národního geoportálu územního plánování.

(2) Plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti soukromého práva. Se souhlasem všech stran může být plánovací smlouva postoupena; ustanovení občanského zákoníku o postoupení smlouvy se použijí přiměřeně.

(1) Plánovací smlouvou je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.

b) obec nebo kraj učiní kroky k vydání územně plánovací dokumentace, v případě, že záměr nelze uskutečnit bez předchozího vydání územně plánovací dokumentace,

c) po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění záměru,

d) po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy.

a) pozemky nebo stavby potřebné k realizaci záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezatíží nebo nezcizí,

b) se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění záměru,

c) od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví,

d) učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva.

(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby a osobě, která má jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě (dále jen „oprávněná osoba“) a které vznikla škoda v důsledku zrušení nebo významného omezení zastavitelnosti pozemku na základě změny územně plánovací dokumentace nebo vydáním nové územně plánovací dokumentace, náleží náhrada škody spočívající v nákladech vynaložených na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo za snížení hodnoty pozemku, který slouží k zajištění dluhu.

(2) Oprávněné osobě náleží dále náhrada, byla-li její práva k pozemku nebo stavbě významně omezena územním opatřením o stavební uzávěře a byla-li jí tím způsobena škoda.

(3) Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému účelu umožnila. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo zastavění pozemku znemožněno v důsledku stavební uzávěry nebo jiného dočasného omezení zastavitelnosti pozemku stanoveného územně plánovací dokumentací.

(4) Náhrada oprávněné osobě dále nenáleží, nabylo-li právní moci povolení záměru, pro který bylo zastavění příslušnou územně plánovací dokumentací určeno, a toto povolení je platné nebo pozbylo platnosti.

(1) Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území má obec, kraj nebo stát, jejichž orgány vydaly územně plánovací dokumentaci nebo její změnu nebo územní opatření o stavební uzávěře.

(2) Náhrada se poskytne na základě písemné žádosti oprávněné osoby obsahující prokázání škody.

(1) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout oprávněné osobě jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno.

(2) Dojde-li k následné změně územního plánu anebo změně nebo zrušení regulačního plánu a pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do původního nebo jiného režimu umožňujícího zastavění, je ten, komu byla náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu v plné výši vrátit tomu, kdo ji poskytl, do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této povinnosti. Byl-li místo peněžité náhrady poskytnut oprávněné osobě jiný pozemek nebo stavba, je povinna vrátit náhradu v té výši, která by jí jinak náležela.

(3) Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí účinnosti změny územního plánu anebo změny nebo zrušení regulačního plánu, na jejichž základě nárok na náhradu vznikl.

(1) Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v důsledku územně plánovací činnosti, může požadovat regresní náhradu od správního orgánu, na základě jehož požadavku došlo k omezení vlastnického práva vlastníka, popřípadě od kraje nebo státu, pokud došlo ke změně územně plánovací dokumentace obce nebo kraje v důsledku jejího uvedení do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací.

(2) Obec nebo kraj uplatní požadavek na regresní náhradu do 3 měsíců od uhrazení náhrady, jinak jejich právo zaniká. Regresní náhrada musí být uhrazena do 3 měsíců od doručení požadavku obce nebo kraje, který tuto náhradu uhradil.

Náhrady za změnu v území

(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena politika architektury a stavební kultury, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a v téže lhůtě zveřejní politiku architektury a stavební kultury způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Politika architektury a stavební kultury rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje, který není závazný.

(1) Politika architektury a stavební kultury je strategickým dokumentem s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí.

(4) Ministerstvo nejpozději do 6 let od schválení politiky architektury a stavební kultury a poté nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o plnění politiky architektury a stavební kultury. Vláda může na jejím základě uložit ministerstvu pořídit aktualizaci nebo novou politiku architektury a stavební kultury.