26. V příloze č. 18 části II a III znějí:
„II. Kontrola pověřeného vzorkovatele
Kontrolou pověřeného vzorkovatele se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování a skládá se z úředního dozoru a následné kontroly pověřeného vzorkovatele. Postup při kontrole pověřeného vzorkovatele se řídí metodickými pokyny vytvořenými Ústavem. Záznamy o výsledcích kontroly musí být uloženy minimálně 6 let.
1. Úřední dozor
Úřední dozor je kontrola dodržování správného postupu vzorkování během vlastního odběru vzorku – kontrola na místě. Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva je kontrolován alespoň jedenkrát ročně při rozsahu odebíraných vzorků do 20 kusů, nebo alespoň dvakrát ročně při rozsahu větším.
2. Následná kontrola
Kontroluje se správnost výsledku ručního odběru vzorku. Tato kontrola se provádí laboratorně provedením zkoušek základních kvalitativních vlastností osiva. V případě pochybnosti o pravosti nebo čistotě odrůdy je možné provést kontrolu laboratorně nebo vegetační zkouškou. Následná kontrola vzorkovatele činí minimálně 5 % vzorkovaných partií a její konkrétní výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledků úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku.
3. Kontrola pověřeného vzorkovatele v případě automatického vzorkovadla
Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti, dodržení technických požadavků na zabezpečení vzorků a na způsob přípravy laboratorního vzorku. K následné kontrole pověřeného vzorkovatele se vzorky z automatického vzorkovadla při jeho správném nastavení nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení.
III. Zrušení pověření
1. Zjistí-li Ústav úředním dozorem nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví Protokol o kontrole a stanoví potřebná opatření. Vzorkovatel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele, je mu zrušeno pověření.
2. Za chyby v technologickém postupu se považuje:
a) nedodržení předepsané četnosti vzorkování,
b) hmotnost laboratorního vzorku není v souladu s prováděcí právním předpisem,
c) nedostatky zjištěné během úředního dozoru, které způsobují chyby podle písm. a) nebo b),
d) chyba při kontrole dokladů o partii osiva,
e) nedůsledná kontrola uzavření obalů a označení všech obalů v partii,
f) nedostatečná kontrola automatického vzorkovadla, tj. zaplombování vzorkovadla a všech cest mezi vzorkovadlem a odběrnými nádobami,
g) chyba při dělení vzorku, tj. při přípravě laboratorního vzorku,
h) špatné uzavření (zaplombování) laboratorního vzorku, nebo
i) jakákoliv jiná nepřípustná manipulace se vzorkem.
3. Vzorkovatel, kterému bylo zrušeno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko a adjustační materiál. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne zrušení pověření, přičemž musí absolvovat nové proškolení podle postupu zaškolení nových vzorkovatelů a úspěšně složit test. Dále je provedeno 50 kontrolních odběrů současně vzorkovatelem Ústavu a vzorky jsou zkoušeny v laboratoři Ústavu.“.