1. V názvu vyhlášky se slova „správců podniku“ nahrazují slovy „správce obchodního závodu a správce nemovité věci“ a na konci názvu vyhlášky se doplňují slova „a o paušálně stanovené náhradě nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu“.

2. § 1 se včetně nadpisu zrušuje.

3. Nad označení § 2 se vkládá nadpis „Odměna a náhrada hotových výdajů správce závodu“.

4. V § 2 odst. 1 se slovo „Základem“ nahrazuje slovy „Rozhodne-li soud ve výkonu rozhodnutí postižením závodu, že bude nařízen prodej závodu v dražbě, základem“, slovo „podniku“ se nahrazuje slovem „závodu“, za text „338n odst.“ se vkládají slova „1 a“ a na konci textu věty druhé se slova „ , nejméně však 45 000 Kč“ zrušují.

5. V § 2 odstavec 2 zní:
„(2) Rozhodne-li soud, že výkon rozhodnutí postižením závodu bude pokračovat správou závodu, použije se na odměnu správce závodu § 4a odst. 1 a 2 obdobně.“.

6. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Odměna správce závodu činí nejméně 45 000 Kč.“.

7. V § 3 a v § 4 odst. 1 se slovo „podniku“ nahrazuje slovem „závodu“.

8. Nadpis pod označením § 4 se zrušuje.

9. Za § 4 se vkládají nové § 4a až 4e, které včetně nadpisů znějí:
„Odměna a náhrada hotových výdajů správce nemovité věci
(1) Základem pro určení měsíční odměny správce nemovité věci je jedna třetina výše příjmů, které soud získal správou nemovité věci v průběhu 3 po sobě jdoucích měsíců. Netrvala-li správa celé 3 po sobě jdoucí měsíce, je základem pro určení měsíční odměny výše příjmů získaných správou nemovité věci za celé měsíce dělená počtem těchto měsíců. Netrvala-li správa ani celý měsíc, je základem pro určení odměny výše příjmů získaných správou nemovité věci.
(2) Odměna správce nemovité věci činí 10 % ze základu.
(3) Odměna správce nemovité věci činí nejméně 5 000 Kč.
Pokud v řízení o výkon rozhodnutí správou nemovité věci bylo činno několik správců, použije se § 3 obdobně.
Na náhradu hotových výdajů správce nemovité věci se § 4 použije obdobně.
Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu
Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému.
Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.“.