48. V § 14 odstavec 3 zní:
„(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu, a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. Pokud při zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek zasílání, je plátce pro účely vzniku nároku na vrácení daně namísto předložení dokladu o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě určení, povinen
a) prokázat, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, nebo
b) předložit doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek zasílání vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň.“.