2. § 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 21 znějí:
㤠2
(1) Vojenská policie při plnění úkolů podle § 1 působí na území České republiky, na území jiného státu nebo mimo státní území.
(2) Vojenský policista plní úkoly na území jiného státu
a) za podmínek, v rozsahu a způsobem stanoveným mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“),
b) v rámci zahraniční operace, které se Česká republika účastní na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jejímž je členem, nebo
c) na základě rozhodnutí ministra obrany učiněného
1. na základě žádosti příslušného orgánu jiného státu, nebo
2. po souhlasu příslušného orgánu jiného státu.
(3) Na území jiného státu může vojenský policista plnit úkoly i mimo organizační strukturu Vojenské policie; tím není dotčeno jeho odborné řízení náčelníkem Vojenské policie.
(1) Vojenská policie působí vůči
a) vojákům v činné službě, příslušníkům ozbrojených sil jiného státu nebo je doprovázejícímu civilnímu personálu²¹) (dále jen „voják“),
b) osobám, které se nacházejí v chráněném objektu, a
c) osobám, které jsou podezřelé, že spáchaly nebo páchají trestný čin nebo přestupek v chráněném objektu, trestný čin nebo přestupek spolu s vojákem nebo proti vojenskému objektu, vojenskému materiálu, materiálu ozbrojených sil jiného státu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo.
(2) Chráněným objektem podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí vojenský objekt nebo prostor, kde
a) plní své úkoly ozbrojené síly, ozbrojené síly jiného státu, Vojenské zpravodajství nebo Vojenská policie,
b) se koná vojenské cvičení, nebo
c) je zajišťována bezpečnost chráněné osoby.
²¹) Čl. I bod 1 písm. b) Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, vyhlášené pod č. 1/2002 Sb. m. s.“.