PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ VEŘEJNÉ DRAŽBY

OBECNÁ PRAVIDLA
Obecné podmínky pro konání veřejné dražby
Podmínky pro konání elektronické dražby

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO VEŘEJNÉ DRAŽBY NĚKTERÝCH MOVITÝCH VĚCÍ

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ NUCENÉ DRAŽBY

(1) Dražebník podle § 2 odst. 1 musí být pojištěn pro případ vzniku povinnosti nahradit škodu způsobenou v souvislosti s prováděním veřejných dražeb.

(2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojistitele, který je podle zákona upravujícího pojišťovnictví oprávněn poskytovat toto pojištění na území České republiky.

(3) Ujednaná výše limitu pojistného plnění pro případ vzniku povinnosti dražebníka nahradit škodu způsobenou v souvislosti s prováděním veřejné dražby musí činit nejméně 500 000 Kč na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně 1 000 000 Kč.

(4) Ujednaná spoluúčast nesmí překročit 5 000 Kč na každou jednotlivou pojistnou událost.

(5) Pojistitel může povinné pojištění podle odstavce 1 vypovědět nebo od pojistné smlouvy odstoupit pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.

(1) Dražebník je povinen ukládat peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbou na zvláštní účet vedený v České republice u banky nebo zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo ve Švýcarské konfederaci, která vykonává činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky; to neplatí pro odměnu dražebníka a pro úhradu nákladů veřejné dražby. Tyto prostředky lze použít pouze k účelu stanovenému tímto zákonem.

(2) Peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbou nejsou součástí majetkové podstaty dražebníka podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí vedeným proti dražebníkovi; to neplatí pro odměnu dražebníka a pro úhradu nákladů veřejné dražby.

(1) Veřejnou dražbu lze provést na základě smlouvy o provedení veřejné dražby uzavřené mezi dražebníkem a osobou, která je oprávněna převést vlastnické právo k předmětu veřejné dražby nebo předmět veřejné dražby zpeněžit podle jiného právního předpisu ve veřejné dražbě (dále jen „navrhovatel“).

(2) Je-li navrhovatel současně dražebníkem, postačuje k provedení veřejné dražby namísto smlouvy o provedení veřejné dražby uveřejnění dražební vyhlášky.

b) způsob licitace a vyvolávací cenu, a pokud má licitace probíhat holandským způsobem, ujednání, o jaké částky bude vyvolávací cena postupně snižována a na jakou nejnižší částku ji lze snížit,

a) označení a popis předmětu veřejné dražby a jeho příslušenství,

c) lhůtu a způsob úhrady ceny dosažené vydražením,

(3) Smlouva o provedení veřejné dražby obsahuje alespoň

d) odměnu dražebníka nebo způsob jejího určení a ujednání, zda odměnu hradí navrhovatel, nebo vydražitel, popřípadě jak se na její úhradě podílejí, nebo zda je veřejná dražba provedena bezúplatně, a

e) údaj o tom, že účelem veřejné dražby je uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, je-li tomu tak.

(4) Je-li účelem veřejné dražby uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, nesmí běh lhůty pro zaplacení ceny dosažené vydražením započít před uzavřením kupní smlouvy.

(5) Smlouva o provedení veřejné dražby vyžaduje písemnou formu. V případě veřejné dražby nemovité věci musejí být podpisy stran této smlouvy úředně ověřeny.

(1) Dražebník může po zájemci o účast ve veřejné dražbě žádat poskytnutí dražební jistoty k zajištění zaplacení ceny dosažené vydražením, nákladů veřejné dražby a odměny dražebníka.

(2) Dražební jistota se poskytuje v penězích. Dražebník může připustit poskytnutí dražební jistoty i ve formě bankovní záruky za podmínek stanovených dražební vyhláškou.

(3) Lhůta pro poskytnutí dražební jistoty začíná běžet dnem uveřejnění dražební vyhlášky. Mezi posledním dnem lhůty pro poskytnutí dražební jistoty a dnem konání veřejné dražby nesmí být více než 2 pracovní dny. Je-li dražební jistota poskytnuta ve formě bankovní záruky, musí být její poskytnutí dražebníkovi doloženo ve lhůtě pro poskytnutí dražební jistoty.

(4) Dražební jistota může činit nejvýše 30 % z vyvolávací ceny, nesmí však překročit 3 000 000 Kč.

(5) Osobě, která předmět veřejné dražby nevydražila, vrátí dražebník poskytnutou dražební jistotu bez zbytečného odkladu po ukončení veřejné dražby nebo po upuštění od veřejné dražby; to platí i v případě, že dražebník veřejnou dražbu neprovede.

(1) Zájemce o účast ve veřejné dražbě se stává účastníkem veřejné dražby okamžikem zápisu do seznamu účastníků veřejné dražby.

(2) Dražebník zapíše do seznamu účastníků veřejné dražby zájemce o účast ve veřejné dražbě, který nejpozději do zahájení veřejné dražby prokázal dražebníkovi svou totožnost a ve stanovené lhůtě poskytl dražební jistotu v penězích nebo v této lhůtě doložil dražebníkovi poskytnutí dražební jistoty formou bankovní záruky, byla-li dražební jistota požadována.

(3) Účastní-li se veřejné dražby více osob za účelem společného nabytí vlastnického práva k předmětu veřejné dražby, jsou tyto osoby oprávněny a zavázány společně a nerozdílně k plnění podle tohoto zákona.

(1) Dražebník zapisuje do seznamu účastníků veřejné dražby

b) právnickou osobu jejím názvem nebo obchodní firmou, identifikačním číslem osoby nebo jiným obdobným identifikačním údajem, je-li přidělen, a adresou sídla.

a) fyzickou osobu jejím jménem nebo obchodní firmou, rodným číslem, a nebylo-li jí přiděleno, datem narození, a dále adresou trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresou bydliště,

(2) Dražebník o osobách podle § 10 odst. 3 do seznamu účastníků veřejné dražby zapíše, do jakých spoluvlastnických podílů budou předmět veřejné dražby nabývat a, jde-li o majetkový režim, u kterého se podíly nevyjadřují, že budou předmět veřejné dražby nabývat do tohoto majetkového režimu. Tyto údaje zapíše i tehdy, kdy se veřejné dražby neúčastní některá z osob, která má nabýt předmět veřejné dražby společně s jinou osobou do majetkového režimu, u kterého se podíly nevyjadřují. O této osobě dražebník v seznamu účastníků veřejné dražby uvede, že účastníkem veřejné dražby není.

(3) Účastní-li se veřejné dražby svěřenský správce, zapíše dražebník tuto skutečnost do seznamu účastníků veřejné dražby včetně označení svěřenského fondu a jeho identifikačního čísla. O svěřenském správci uvede dražebník v seznamu účastníků veřejné dražby údaje podle odstavce 1.

(4) Je-li zájemce o účast ve veřejné dražbě zastoupen, zapíše dražebník do seznamu účastníků veřejné dražby údaje podle odstavce 1 také o jeho zástupci.

(1) Účastníkem veřejné dražby nesmí být

b) osoba, která při veřejné dražbě zastupuje dražebníka, a v případě, že je tato osoba právnickou osobou, osoba, která je členem jejího statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu nebo je zástupcem právnické osoby v takovém orgánu,

c) osoby blízké k osobám podle písmene a) nebo b),

a) dražebník provádějící veřejnou dražbu a v případě, že je dražebník právnickou osobou, osoba, která je členem jeho statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu nebo je zástupcem právnické osoby v takovém orgánu,

f) vlastník předmětu veřejné dražby (dále jen „vlastník“),

h) osoba pověřená kontrolou veřejné dražby.

d) osoby jednající s osobou podle písmene a) nebo b) ve shodě, osoby ovládané osobou podle písmene a) nebo b), osoby ovládající osobu podle písmene a) nebo b) a osoby, které jsou s osobou podle písmene a) nebo b) ovládané stejnou osobou,

e) navrhovatel,

g) osoba, která nesplňuje požadavky stanovené jiným právním předpisem nebo zakladatelským právním jednáním pro nabytí podílu v obchodní korporaci, který je omezeně převoditelný, je-li předmětem veřejné dražby tento podíl, a

(2) Dražebník nezapíše do seznamu účastníků veřejné dražby zájemce o účast ve veřejné dražbě, který nesmí být účastníkem veřejné dražby.

a) označení dražebníka,

(1) Dražebník vyhlásí konání veřejné dražby uveřejněním dražební vyhlášky, která obsahuje alespoň

c) místo, datum a čas konání veřejné dražby,

b) označení navrhovatele, je-li osobou odlišnou od dražebníka, a vlastníka, je-li osobou odlišnou od navrhovatele a je-li mu znám,

g) minimální příhoz, pokud má licitace probíhat anglickým způsobem,

e) způsob licitace,

o) podmínky odevzdání předmětu veřejné dražby vydražiteli a

p) pořadí dražení předmětů veřejné dražby, má-li jich být draženo více.

n) místo, datum a čas prohlídky předmětu veřejné dražby, má-li být uskutečněna,

m) výši, lhůtu a způsob poskytnutí dražební jistoty a jejího vrácení, je-li požadována,

f) vyvolávací cenu a údaj o tom, že ji dražebník může snížit, je-li tomu tak,

l) výši nebo způsob určení odměny dražebníka a její splatnost, bude-li ji hradit vydražitel,

k) jiné ujednání kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě, která má být příklepem uzavřena, pokud bylo ujednáno ve smlouvě o provedení veřejné dražby nebo jsou-li dražebník a navrhovatel toutéž osobou,

j) lhůtu, v níž je strana smlouvy o budoucí kupní smlouvě oprávněna vyzvat druhou stranu k uzavření kupní smlouvy, a lhůtu, v níž je strana smlouvy o budoucí kupní smlouvě povinna po vyzvání druhé strany uzavřít kupní smlouvu, je-li účelem veřejné dražby uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, jakož i určení, která ze stran smlouvy o budoucí kupní smlouvě je povinna po vyzvání uzavřít kupní smlouvu,

i) údaj o tom, že účelem veřejné dražby je uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, je-li tomu tak,

h) lhůtu a způsob úhrady ceny dosažené vydražením, identifikační údaje pro provedení platby, označení osoby, které se cena hradí, a označení měny, připouští-li se úhrada ceny i v jiné než české měně,

d) označení a popis předmětu veřejné dražby a jeho příslušenství, práv s předmětem veřejné dražby spojených a závad na něm váznoucích, pokud ovlivňují hodnotu předmětu veřejné dražby, popis stavu předmětu veřejné dražby a údaj o tom, že předmětem veřejné dražby je kulturní památka, je-li tomu tak,

(2) Místo, datum a čas konání veřejné dražby ani jiné skutečnosti uvedené v dražební vyhlášce nesmějí nepřiměřeně omezovat možnost účasti ve veřejné dražbě.

(3) Dražebník zajistí uveřejnění dražební vyhlášky v centrální evidenci tak, aby v ní byla uveřejněna alespoň po dobu 15 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby. Pro předměty veřejné dražby podléhající rychlé zkáze může dražebník lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit.

(4) Dražebník dále uveřejní dražební vyhlášku nejméně po dobu uvedenou v odstavci 3 na místě veřejnosti snadno dostupném, zejména na internetu, a v případě elektronické dražby vždy na internetové adrese, kde bude elektronická dražba probíhat.

(5) Dražební vyhlášku nelze dodatečně měnit. To neplatí v případě, kdy dojde ke změnám v rozsahu práv s předmětem veřejné dražby spojených a závad na něm váznoucích nebo stavu, v němž se předmět veřejné dražby nachází, nebo kdy je zjištěna chyba v psaní či počtech nebo jiná zřejmá nesprávnost. Dražebník je povinen zajistit připojení dodatku k uveřejněné dražební vyhlášce bez zbytečného odkladu poté, co se o těchto skutečnostech dozvěděl.

(1) Dražebník upustí od veřejné dražby, jestliže o to písemně požádá navrhovatel nejpozději do zahájení veřejné dražby.

(2) O upuštění od veřejné dražby je dražebník povinen informovat bez zbytečného odkladu poté, co jej o to navrhovatel požádal, stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška.

(1) Dražebník veřejnou dražbu neprovede a již započatou veřejnou dražbu neprodleně ukončí, jestliže vyjde najevo, že

a) smlouva o provedení veřejné dražby byla uzavřena s osobou, která k tomu nebyla nebo není oprávněna,

b) nelze předmět veřejné dražby zpeněžit podle jiného právního předpisu nebo převést vlastnické právo k předmětu veřejné dražby,

c) navrhovatel porušil předkupní právo k předmětu veřejné dražby, nebo

d) by provedením veřejné dražby došlo k jinému porušení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.

(2) Dražebník je povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu navrhovatele o neprovedení nebo ukončení veřejné dražby podle odstavce 1 a o důvodu jejího neprovedení nebo ukončení. Současně dražebník oznámí údaje o těchto skutečnostech způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška.

(2) Dražební vyhláška a dokumenty, které se uveřejňují stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška, musejí být uveřejněny a dostupné v českém jazyce.

(1) Veřejná dražba musí probíhat v českém jazyce.

(2) Dražebník je povinen oznámit předkupníkovi, o němž se dozvěděl, konání veřejné dražby.

(1) Je-li předmět veřejné dražby zatížen předkupním právem, není navrhovatel povinen nabídnout předmět veřejné dražby předkupníkovi ke koupi; to neplatí, jde-li o předkupní právo s předem určenou kupní cenou nebo s předem stanoveným způsobem určení kupní ceny. Navrhovatel je však povinen informovat dražebníka o předkupním právu a o osobě předkupníka.

(6) Ustanovení § 2145 občanského zákoníku se nepoužije; to neplatí, jde-li o předkupní právo s předem určenou kupní cenou nebo s předem stanoveným způsobem určení kupní ceny.

(3) Vyplývá-li z předkupního práva povinnost nabídnout předkupníkovi předmět veřejné dražby ke koupi před uzavřením kupní smlouvy a zákaz takovou smlouvu uzavřít před uplynutím určité doby od této nabídky, může se veřejná dražba konat až po uplynutí této určité doby od oznámení konání veřejné dražby předkupníkovi, nebo, je-li tato doba delší než 2 měsíce a nejde-li o zákonné předkupní právo, po uplynutí 2 měsíců od tohoto oznámení; to neplatí, pokud předkupník po tomto oznámení udělí ke dřívějšímu konání veřejné dražby písemný souhlas.

(4) Oznámení konání veřejné dražby se považuje za nabídku vlastníka kulturní památky podle § 13 odst. 2 zákona o státní památkové péči.

(5) Předkupník, který je účastníkem veřejné dražby, může podat nabídku ve stejné výši, které dosahuje již podaná nabídka jiného účastníka veřejné dražby. Podá-li předkupník nabídku ve stejné výši jako účastník veřejné dražby, kterému by jinak měl být udělen příklep, udělí se příklep předkupníkovi. Podá-li stejnou nabídku více předkupníků, rozhodne se losem, komu z nich se příklep udělí.

(7) Převodem vlastnického práva k předmětu veřejné dražby věcné předkupní právo nezaniká.

(8) Má-li předkupník předkupní právo k předmětu nucené dražby, může je uplatnit pouze jako její účastník.

(1) Při licitaci prováděné anglickým způsobem musí být první nabídka podána alespoň ve výši vyvolávací ceny a každá další nabídka musí být vyšší alespoň o minimální příhoz. Dražebník udělí příklep účastníkovi veřejné dražby, který podal nejvyšší nabídku.

(2) Před udělením příklepu dražebník třikrát zopakuje výši poslední nabídky a zároveň vyzve účastníky veřejné dražby k podání nabídky vyšší a též vyzve k dorovnání nabídky předkupníka, účastní-li se veřejné dražby.

(3) V případě elektronické dražby se odstavec 2 nepoužije a příklep se udělí po uplynutí lhůty pro podávání nabídek.

(4) Minimální příhoz nesmí přesáhnout 5 % vyvolávací ceny. V průběhu licitace může dražebník minimální příhoz snížit.

(6) Podá-li více účastníků veřejné dražby současně nabídku ve stejné výši a nebyla-li podána vyšší nabídka, rozhodne dražebník losem, komu z nich příklep udělí.

(5) Dražebník může snížit vyvolávací cenu, bylo-li to ujednáno ve smlouvě o provedení veřejné dražby.

(2) Účastní-li se veřejné dražby také předkupník, vyzve dražebník před udělením příklepu předkupníka k dorovnání nabídky.

(1) Při licitaci prováděné holandským způsobem dražebník postupně snižuje vyvolávací cenu a udělí příklep účastníkovi veřejné dražby, který jako první podá nabídku ve výši aktuální vyvolávací ceny.

(4) Podá-li více účastníků veřejné dražby současně nabídku ve stejné výši, rozhodne dražebník losem, komu z nich příklep udělí.

(3) V případě elektronické dražby končí lhůta pro podávání nabídek udělením příklepu.

(1) Veřejná dražba je ukončena

a) udělením příklepu,

b) prohlášením dražebníka, že nebyla podána žádná nabídka,

c) pro překážku v konání veřejné dražby, nebo

(2) Dražebník oznámí výši ceny dosažené vydražením nebo skutečnost, že nebyla podána žádná nabídka, do 5 pracovních dnů ode dne konání veřejné dražby stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška.

d) pro náhlou nepřekonatelnou překážku.

(3) Veřejná dražba ukončená podle odstavce 1 písm. d) bude zahájena znovu, nedohodnou-li se dražebník a navrhovatel jinak. Dražebník bez zbytečného odkladu oznámí způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška, důvod ukončení veřejné dražby a místo, datum a čas konání nové veřejné dražby, nebo údaj, že veřejná dražba nebude znovu zahájena.

(2) Protokol o vydražení musí být jako takový označen, musí v něm být uvedeno, zda byla příklepem uzavřena kupní smlouva, nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě, a dále musí obsahovat alespoň

b) výši, lhůtu a způsob úhrady ceny dosažené vydražením, včetně identifikačních údajů osoby, které se cena hradí.

a) údaje podle § 25 odst. 3 písm. a) až f) a

(1) Byla-li příklepem uzavřena kupní smlouva, vyhotoví dražebník na žádost vydražitele protokol o vydražení a předá jej vydražiteli do 5 pracovních dnů ode dne doručení vydražitelovy žádosti. Byla-li příklepem uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, vyhotoví dražebník protokol o vydražení i bez žádosti vydražitele a do 5 pracovních dnů ode dne udělení příklepu jej předá vydražiteli a vlastníkovi.

(3) Přílohou protokolu o vydražení musí být dražební vyhláška včetně jejích dodatků.

(2) Nabývá-li se vlastnické právo k předmětu veřejné dražby zápisem do veřejného seznamu, stane se vydražitel vlastníkem zápisem do takového seznamu. Návrh na tento zápis je možné podat až po úhradě ceny dosažené vydražením.

(1) Vydražitel se stane vlastníkem úhradou ceny dosažené vydražením stanoveným způsobem ve stanovené lhůtě osobě, které se cena hradí.

(4) Odstoupí-li vydražitel od smlouvy uzavřené příklepem podle odstavce 3, má právo na vrácení dražební jistoty a ceny dosažené vydražením bez zbytečného odkladu; náklady dražby a odměnu dražebníka uhradí v takovém případě navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení veřejné dražby ujednáno jinak.

(3) Nastane-li v době od uzavření smlouvy příklepem do nabytí vlastnického práva k předmětu veřejné dražby vydražitelem skutečnost, která nebyla způsobena vydražitelem a brání převodu vlastnického práva k předmětu veřejné dražby, má vydražitel právo od smlouvy uzavřené příklepem odstoupit. Tím nejsou dotčena ustanovení o následné nemožnosti plnění podle občanského zákoníku.

(1) Byla-li příklepem uzavřena kupní smlouva, vyhotoví dražebník písemné potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem poté, co mu byla doložena úhrada ceny dosažené vydražením.

(2) Je-li předmětem veřejné dražby nemovitá věc zapsaná v katastru nemovitostí, osoby a věci musejí být v potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem označeny údaji podle katastrálního zákona a podpis dražebníka musí být úředně ověřen. Potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem je podkladem pro zápis do katastru nemovitostí.

g) prohlášení, že cena dosažená vydražením byla vydražitelem uhrazena, včetně údaje o datu a způsobu její úhrady, a

(5) Dražebník předá vydražiteli i navrhovateli 2 stejnopisy potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem do 5 pracovních dnů ode dne, kdy byla dražebníkovi doložena úhrada ceny dosažené vydražením.

(4) Přílohou potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem musí být dražební vyhláška včetně jejích dodatků.

(3) Potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem obsahuje alespoň

h) potvrzení o splnění zvláštní podmínky, na niž je vázána platnost nebo účinnost kupní smlouvy podle jiného právního předpisu.

a) místo, datum a čas konání veřejné dražby,

b) označení předmětu veřejné dražby a jeho příslušenství, práv s předmětem veřejné dražby spojených a závad na něm váznoucích, popis stavu předmětu veřejné dražby,

c) označení zástavních práv nebo jiných práv, která okamžikem nabytí vlastnického práva k předmětu veřejné dražby vydražitelem zaniknou,

d) označení dražebníka, navrhovatele a předchozího vlastníka, je-li osobou odlišnou od navrhovatele,

e) označení vydražitele, a nabývá-li předmět veřejné dražby více osob společně, velikost jejich spoluvlastnických podílů, nebo skutečnost, že předmět veřejné dražby nabývají do majetkového režimu, kde se podíly nevyjadřují,

f) označení svěřenského fondu, má-li být předmět veřejné dražby začleněn do majetku ve svěřenském fondu,

(2) Lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením při uzavření kupní smlouvy příklepem nesmí být kratší než 10 dnů a delší než 90 dnů ode dne udělení příklepu. Lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením při uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě příklepem nesmí být kratší než 10 dnů a delší než 90 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy. Byla-li stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením kratší než 10 dnů, činí tato lhůta 10 dnů. Pokud byla stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením delší než 90 dnů, činí tato lhůta 90 dnů.

(1) Na cenu dosaženou vydražením se započítává peněžitá dražební jistota.

(3) Neuhradí-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením, platí, že od smlouvy uzavřené příklepem odstoupil. Byla-li příklepem uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, platí zároveň, že odstoupil i od kupní smlouvy. V takovém případě vydražitel uhradí náklady veřejné dražby a odměnu dražebníka, byla-li však vydražitelem poskytnuta dražební jistota, hradí se náklady a odměna z ní, avšak jen do výše dražební jistoty.

(4) Dražebník oznámí, že cena dosažená vydražením nebyla uhrazena, do 5 pracovních dnů od marného uplynutí lhůty pro úhradu ceny dosažené vydražením stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška.

(5) Dražební jistota se vrátí v rozsahu, v jakém nebyla započítána na cenu dosaženou vydražením nebo na úhradu nákladů veřejné dražby nebo odměny dražebníka.

(2) Neplatnost smlouvy uzavřené příklepem se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě podle odstavce 1.

(1) Soud rozhodne o neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem na základě žaloby účastníka veřejné dražby, navrhovatele, předkupníka, osoby, na jejíž návrh bylo zakázáno nakládat s předmětem veřejné dražby, nebo toho, kdo má na rozhodnutí právní zájem.

(5) Rozhodl-li soud, že je smlouva uzavřená příklepem neplatná, dražebník to oznámí do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška.

(4) Dražebník umožní osobě oprávněné podat žalobu podle odstavce 1 nahlédnout do seznamu účastníků veřejné dražby nebo do záznamu o průběhu elektronické dražby do 1 roku ode dne konání veřejné dražby.

(3) Právo dovolat se neplatnosti podle odstavce 1 zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu neplatnosti žalobce dozvěděl, nejpozději však uplynutím 1 roku ode dne konání veřejné dražby. Nebyla-li žaloba podána v zákonné lhůtě nebo nebylo-li této žalobě vyhověno, nelze platnost smlouvy uzavřené příklepem již přezkoumat.

(2) Správce centrální evidence není povinen nahradit škodu vzniklou v důsledku uveřejnění nesprávných či neúplných údajů poskytnutých dražebníkem; tuto škodu nahradí dražebník.

(1) Poruší-li dražebník povinnost stanovenou tímto zákonem, nahradí škodu, která tím vznikla. Dražebník se však této povinnosti zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

(1) Elektronickou dražbou se rozumí veřejná dražba prováděná na internetu prostřednictvím elektronického dražebního systému.

(3) Pravidla postupu při elektronické dražbě nebo alespoň odkaz na internetové stránky, kde se s nimi lze bezplatně seznámit, a lhůta pro podávání nabídek musejí být uvedeny v dražební vyhlášce. Za místo konání elektronické dražby se považuje adresa internetové stránky, na které elektronická dražba probíhá. Lhůta pro podávání nabídek nesmí být kratší než 10 minut.

(2) Elektronický dražební systém musí být provozován v prostředí umožňujícím pořizovat evidenci požadavků příchozích na adresu internetové stránky, kde elektronická dražba probíhá, musí být dostatečně chráněn a musí zajišťovat synchronizaci času, automatickou aktualizaci údajů, externí kontrolu dostupnosti adresy internetové stránky, ochranu dat před změnou, ztrátou nebo zničením, dálkový přístup za účelem kontroly elektronické dražby, autentizaci osoby přihlašující se do elektronického dražebního systému, zabezpečenou komunikaci mezi účastníkem elektronické dražby a elektronickým dražebním systémem, zaznamenání veškerých elektronických úkonů a ochranu před neoprávněnými zásahy do průběhu elektronické dražby. Technické a bezpečnostní požadavky podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.

(7) V případě licitace prováděné anglickým způsobem se příklep udělí po uplynutí lhůty pro podávání nabídek. V případě licitace prováděné holandským způsobem se příklep udělí bezprostředně po podání první nabídky, pokud se elektronické dražby neúčastní předkupník; účastní-li se elektronické dražby předkupník, udělí se příklep po 3 minutách od okamžiku podání první nabídky.

(8) V elektronickém dražebním systému se zobrazí údaj o udělení příklepu, vydražiteli a ceně dosažené vydražením. Údaj o ukončení elektronické dražby zároveň odešle dražebník každému účastníkovi elektronické dražby na adresu jeho elektronické pošty.

(6) Je-li v posledních 3 minutách před uplynutím lhůty pro podávání nabídek podána nabídka, prodlouží se lhůta pro podávání nabídek tak, že konec této lhůty nastane po 3 minutách od okamžiku podání poslední nabídky, a to i opakovaně; to neplatí pro licitaci prováděnou holandským způsobem.

(5) Před odesláním nabídky musí být účastník elektronické dražby dotázán elektronickým dražebním systémem, zda chce podat nabídku v takové výši, která je zobrazena elektronickým dražebním systémem nebo kterou zadal do pole pro vkládání výše nabídky v elektronickém dražebním systému.

(4) Dražebník je povinen zajistit, aby v průběhu lhůty pro podávání nabídek třetí osoba kontrolovala dostupnost internetové stránky, kde elektronická dražba probíhá. Vyplyne-li z kontroly dostupnosti, že došlo k omezení přístupu k elektronickému dražebnímu systému v délce přesahující nepřetržitě 1 minutu, je dražebník povinen prodloužit lhůtu pro podávání nabídek nejméně o 1 hodinu, a to i opakovaně. Údaj o této skutečnosti se zobrazí v elektronickém dražebním systému a zároveň jej dražebník odešle každému účastníkovi elektronické dražby na adresu jeho elektronické pošty.

(2) Dražebník předá záznam o průběhu elektronické dražby do centrální evidence ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne konání elektronické dražby. Záznam podle odstavce 1 musí být uchován a chráněn proti neoprávněnému přístupu, změně a zničení nejméně po dobu 5 let.

f) záznam o případném chybovém výsledku elektronického úkonu účastníka elektronické dražby nebo dražebníka, popřípadě jiný záznam o chybě v činnosti elektronického dražebního systému.

e) záznam o výsledku kontroly dostupnosti elektronického dražebního systému v průběhu elektronické dražby a

d) identifikátor osoby, která elektronický úkon provedla nebo činnost elektronického dražebního systému zahájila včetně identifikace adresou internetového protokolu,

c) čas provedení elektronického úkonu nebo činnosti uvedený s přesností na setinu sekundy,

b) údaje o provedených elektronických úkonech účastníků elektronické dražby a o elektronických úkonech dražebníka,

a) označení předmětu elektronické dražby, dražebníka a vydražitele,

(1) Dražebník po ukončení elektronické dražby vyhotoví záznam o jejím průběhu, který obsahuje alespoň

(1) Veřejnou dražbou některých movitých věcí se rozumí veřejná dražba movité věci, jejíž vyvolávací cena činí méně než 300 000 Kč, s výjimkou

a) nucené dražby,

c) veřejné dražby konané na základě smlouvy o provedení veřejné dražby uzavřené s insolvenčním správcem, likvidačním správcem nebo notářem, který byl pověřen jako soudní komisař provedením úkonů soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti podle jiného právního předpisu,

b) veřejné dražby prováděné dražebníkem podle § 2 odst. 2 písm. a),

d) veřejné dražby cenného papíru nebo jiného investičního nástroje podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo jiné věci, o níž tak stanoví jiný právní předpis.

(2) Při provádění veřejné dražby některých movitých věcí se použijí z ustanovení hlavy I pouze § 8, § 9 odst. 1, 4 a 5, § 28 odst. 2 a § 29 odst. 1.

(3) Provádí-li dražebník pouze veřejné dražby některých movitých věcí, nemusí být pojištěn podle § 5.

(4) Ministerstvo uveřejní v centrální evidenci dražební vyhlášky, dodatky k dražebním vyhláškám a jiné dokumenty nebo údaje podle tohoto zákona, které zašle ministerstvu k uveřejnění dražebník provádějící veřejnou dražbu některých movitých věcí, splňují-li tyto dokumenty nebo údaje náležitosti dokumentů nebo údajů uveřejňovaných podle tohoto zákona.

(1) Nucenou dražbou je veřejná dražba, u které je navrhovatelem dražební věřitel.

(2) Dražebním věřitelem se rozumí osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zadržovacím nebo zástavním právem k předmětu nucené dražby.

(3) Navrhovatelem nucené dražby může být pouze ten dražební věřitel, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon (dále jen „titul pro výkon rozhodnutí“).

(4) Udělením příklepu při nucené dražbě nelze uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě.

(5) Při nucené dražbě nelze postupovat podle § 21.

(6) K provedení nucené dražby musí mít dražebník státní povolení podle živnostenského zákona (dále jen „koncese“).

(1) K žádosti o koncesi pro provádění nucených dražeb žadatel připojí kromě dokumentů požadovaných živnostenským zákonem také

a) kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti žadatele, pojistné podmínky a doklad o zaplacení pojistného a

b) základní pravidla postupu dražebníka při výkonu dražební činnosti, v nichž žadatel popíše, jakým způsobem bude zajišťovat provedení nucené dražby tak, aby chránil zájmy navrhovatele, účastníků nucené dražby a dalších osob, jejichž práva mohou být nucenou dražbou dotčena.

(2) Pro vydání koncese k provádění nucených dražeb je nutné souhlasné stanovisko ministerstva.

(3) Pokud není žadatel pojištěn podle § 5, smlouva o pojištění odpovědnosti nesplňuje podmínku podle § 34 nebo pokud žadatel neprokáže, že má předpoklady zajistit provedení nucené dražby podle odstavce 1 písm. b), vydá ministerstvo nesouhlasné stanovisko.

(1) Dražebník a navrhovatel nesmí být toutéž osobou.

(2) Dražebník a navrhovatel nesmí být vzájemně osobami blízkými anebo osobami v základním pracovněprávním vztahu nebo obdobném právním vztahu.

b) tichého společníka a podnikatele,

(3) Dražebník a navrhovatel nesmí být vůči sobě ve vztahu

a) společníka nebo člena právnické osoby a této právnické osoby,

c) osob jednajících ve shodě, osoby ovládající a ovládané anebo osob ovládaných stejnou ovládající osobou, nebo

d) člena statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby a této právnické osoby nebo zástupce právnické osoby v takovém orgánu jiné právnické osoby a této jiné právnické osoby.

(1) Dražebník je při přípravě nucené dražby oprávněn nahlížet do spisů a dalších dokladů orgánů veřejné moci a do spisů soudu, rozhodčího soudu nebo rozhodce týkajících se předmětu nucené dražby ve stejném rozsahu jako vlastník, jakož i do listin týkajících se předmětu nucené dražby v držení vlastníka a pořizovat si z nich kopie a výpisy. Vlastník je povinen poskytnout dražebníkovi k tomuto účelu nezbytnou součinnost.

(2) Dražebník své oprávnění podle odstavce 1 prokáže smlouvou o provedení nucené dražby nebo potvrzením o uzavření této smlouvy s úředně ověřenými podpisy navrhovatele a dražebníka.

(3) Vlastník, jakož i ten, kdo má jakékoli právo k předmětu nucené dražby, má povinnost po předložení smlouvy o provedení nucené dražby nebo potvrzení o uzavření této smlouvy s úředně ověřenými podpisy navrhovatele a dražebníka bez zbytečného odkladu sdělit dražebníkovi na jeho žádost veškeré informace, které jsou mu známy o stavu předmětu nucené dražby, jakož i o právech s předmětem dražby spojených a závadách na něm váznoucích.

(1) Náklady na přípravu a provedení nucené dražby musejí být vynaloženy účelně a nesmějí být nepřiměřené vzhledem k obvyklé ceně předmětu nucené dražby. Náklady se hradí z ceny dosažené vydražením.

(2) Odměna dražebníka se hradí z ceny dosažené vydražením po vypořádání nákladů nucené dražby.

e) nad 50 000 000 Kč nejvýše 1 160 000 Kč zvýšených o 1 % z částky přesahující 50 000 000 Kč.

(3) Ujednaná výše odměny dražebníka bez daně z přidané hodnoty může činit pro cenu dosaženou vydražením

a) do 1 000 000 Kč nejvýše 5 % z ceny dosažené vydražením,

b) v rozmezí 1 000 000 Kč až 5 000 000 Kč nejvýše 50 000 Kč zvýšených o 4 % z částky přesahující 1 000 000 Kč,

c) v rozmezí 5 000 000 Kč až 10 000 000 Kč nejvýše 210 000 Kč zvýšených o 3 % z částky přesahující 5 000 000 Kč,

d) v rozmezí 10 000 000 Kč až 50 000 000 Kč nejvýše 360 000 Kč zvýšených o 2 % z částky přesahující 10 000 000 Kč,

(4) Odměna podle odstavce 3 činí nejméně 5 000 Kč.

(5) Nebude-li předmět nucené dražby vydražen nebo nestačí-li cena dosažená vydražením na úhradu nákladů nucené dražby nebo na úhradu odměny dražebníka, uhradí náklady nucené dražby nebo odměnu dražebníka anebo jejich zbývající část navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení nucené dražby ujednáno, že v takovém případě nese náklady nucené dražby dražebník nebo že dražebník nemá na úhradu odměny nebo její zbývající části právo.

(6) Náklady, které vznikly dražebníkovi, aniž k nucené dražbě došlo, uhradí navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení nucené dražby ujednáno, že tyto náklady nese dražebník. Navrhovatel tyto náklady nehradí, nedošlo-li k nucené dražbě z důvodů na straně dražebníka.

b) označení titulu pro výkon rozhodnutí a

c) odměnu dražebníka nebo způsob jejího určení.

(1) Smlouva o provedení nucené dražby obsahuje také

a) označení vlastníka,

(2) Smlouva o provedení nucené dražby nesmí obsahovat jiné ujednání kupní smlouvy, která má být příklepem uzavřena, podle § 13 odst. 1 písm. k).

(3) Podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení nucené dražby musejí být úředně ověřeny.

(4) Vyvolávací cena movité věci musí činit nejméně třetinu její obvyklé ceny. Vyvolávací cena nemovité věci musí činit nejméně dvě třetiny její obvyklé ceny. Vyvolávací cenu nelze snížit.

(5) Smlouva o provedení nucené dražby musí obsahovat také označení dlužníka a její přílohou musí být originál nebo úředně ověřená kopie listiny dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele, listiny dokládající zajištění pohledávky zástavním právem k předmětu nucené dražby a dále listiny dokládající vznik pohledávky a její splatnost, nevyplývají-li tyto skutečnosti již z listiny dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele.

(6) Je-li uzavřeno více smluv o provedení nucené dražby téhož předmětu nucené dražby a nelze-li podle jiného právního předpisu určit, která nucená dražba se má provést, provede se nucená dražba na základě nejdříve účinné smlouvy o provedení nucené dražby. Nebude-li možno zjistit, která ze smluv o provedení nucené dražby byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě navrhovatelů, nelze nucenou dražbu provést.

(1) Dražebník zašle oznámení o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby do 10 pracovních dnů ode dne jejího uzavření vlastníkovi, dlužníkovi a dražebnímu věřiteli vyjma navrhovatele.

(2) Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník toto oznámení ve lhůtě podle odstavce 1 také příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby.

a) označení dražebníka, navrhovatele a předmětu nucené dražby a

(3) Oznámení o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby musí obsahovat

b) označení titulu pro výkon rozhodnutí.

(4) Od okamžiku, kdy bylo vlastníku doručeno oznámení o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby, vlastník nesmí předmět nucené dražby zcizit, zatížit nebo činit jiná právní jednání týkající se předmětu nucené dražby, jimiž by vznikly ve vztahu k předmětu nucené dražby nové dluhy nebo závady snižující jeho hodnotu nebo omezující možnost nakládat s předmětem nucené dražby.

(5) Podle odstavce 4 se nepostupuje, nebyl-li předmět nucené dražby vydražen nebo neuhradil-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením a nekoná-li se opakovaná nucená dražba, upustil-li dražebník od nucené dražby, neprovedl-li dražebník nucenou dražbu pro překážky podle § 47 odst. 1 nebo bylo-li rozhodnuto o neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem. Uvedené skutečnosti oznámí dražebník bez zbytečného odkladu vlastníkovi.

(6) Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, a nebyla-li vydražena nebo nebyla-li zaplacena cena dosažená vydražením a nekoná-li se opakovaná nucená dražba, upustil-li dražebník od nucené dražby nebo neprovedl-li dražebník nucenou dražbu pro překážky podle § 47 odst. 1, oznámí to dražebník bez zbytečného odkladu příslušnému katastrálnímu úřadu k výmazu poznámky o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby.

(1) Dražebník zajistí ocenění předmětu nucené dražby obvyklou cenou, v níž budou zohledněny i práva s předmětem dražby spojená a závady na něm váznoucí, pokud ovlivňují hodnotu předmětu nucené dražby, včetně závad, které v důsledku převodu vlastnického práva nezaniknou. Ocenění nesmí být v den konání nucené dražby starší 9 měsíců. Pokud se hodnota předmětu nucené dražby do dne konání nucené dražby podstatně změní, dražebník zajistí nové ocenění. Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, musí být obvyklá cena předmětu nucené dražby stanovena znaleckým posudkem.

(2) Vlastník nebo osoba, která má předmět nucené dražby u sebe, jsou povinni po předchozí výzvě umožnit provedení prohlídky za účelem ocenění předmětu nucené dražby. Datum a čas zahájení prohlídky musejí být ve výzvě stanoveny s přihlédnutím k charakteru předmětu nucené dražby. U nemovité věci se prohlídka koná nejdříve 3 týdny po odeslání výzvy.

(3) Pokud vlastník nebo jiná osoba, která má předmět nucené dražby u sebe, neumožní ocenění provést, lze jej provést na základě údajů, které jsou veřejně dostupné nebo které jsou dražebníkovi k dispozici.

(1) Před zahájením nucené dražby musí dražebník zajistit alespoň jednu prohlídku předmětu nucené dražby. Je-li to vzhledem k povaze předmětu nucené dražby zjevně neúčelné, lze prohlídku nahradit obrazovým záznamem.

(2) Místo, datum a čas prohlídky musejí být uvedeny v dražební vyhlášce nucené dražby. Je-li prohlídka nahrazena obrazovým záznamem předmětu nucené dražby, musí být tento obrazový záznam součástí dražební vyhlášky nucené dražby nebo v ní musí být uveden odkaz na internetové stránky, kde se lze s tímto obrazovým záznamem bezplatně seznámit.

(3) Místo, datum a čas prohlídky předmětu nucené dražby dražebník stanoví s ohledem na to, kde se předmět nucené dražby nachází. Podmínkou účasti na prohlídce předmětu nucené dražby může být jen prokázání totožnosti; tím nejsou dotčeny podmínky spojené s ochranou života nebo zdraví ani povinnosti stanovené jiným právním předpisem včetně uložené povinnosti mlčenlivosti nebo ochrana obchodního tajemství.

(4) Pokud vlastník nebo jiná osoba, která má předmět nucené dražby u sebe, neumožní řádnou prohlídku předmětu nucené dražby, bude prohlídka provedena v rámci možností.

a) navrhovatel nucené dražby,

3. tichého společníka a podnikatele,

4. člena statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby a této právnické osoby nebo zástupce právnické osoby v takovém orgánu jiné právnické osoby a této jiné právnické osoby, nebo

5. osob jednajících ve shodě, osoby ovládající a ovládané nebo osob ovládaných stejnou ovládající osobou.

1. manželů,

2. společníka nebo člena právnické osoby a této právnické osoby,

d) osoba, mezi níž a některou z osob podle písmen a) až c) je vztah

c) osoba, která ve stanovené lhůtě neuhradila cenu dosaženou vydražením v předchozí nucené dražbě téhož předmětu dražby u téhož dražebníka, a

b) dlužník,

c) označení titulu pro výkon rozhodnutí,

a) údaj o tom, že jde o nucenou dražbu, a jde-li o opakovanou nucenou dražbu, i tento údaj,

f) výčet řádně doložených přihlášených pohledávek dražebních věřitelů.

e) upozornění, že dražební věřitelé mohou u dražebníka přihlásit stanoveným způsobem své pohledávky, a

d) obvyklou cenu předmětu nucené dražby,

b) označení vlastníka,

(1) Dražební vyhláška nucené dražby obsahuje také

(2) Dražebník zajistí uveřejnění dražební vyhlášky v centrální evidenci tak, aby v ní byla uveřejněna alespoň po dobu 30 dnů přede dnem zahájení nucené dražby. Dražebník v této lhůtě uveřejní dražební vyhlášku na místě veřejnosti snadno dostupném, zejména na internetu, a v případě elektronické dražby vždy na internetové adrese, kde bude nucená dražba probíhat. Pro předměty nucené dražby podléhající rychlé zkáze může dražebník lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit.

b) vlastníkovi,

j) zdravotní pojišťovně vlastníka, a pokud mu není známa, Všeobecné zdravotní pojišťovně.

i) České správě sociálního zabezpečení a

h) finančnímu úřadu, v jehož obvodu územní působnosti se nachází nemovitá věc, která je předmětem nucené dražby,

g) finančnímu úřadu a celnímu úřadu jako správcům daně, v jejichž obvodu územní působnosti je místo pobytu nebo sídlo vlastníka, jinak Generálnímu finančnímu ředitelství a Generálnímu ředitelství cel,

f) orgánu státu vykonávajícímu práva zakladatele, zřizovatele, společníka nebo člena právnické osoby nebo územnímu samosprávnému celku, je-li předmětem nucené dražby majetek právnické osoby, jejímž zakladatelem, zřizovatelem, společníkem nebo členem je stát nebo územní samosprávný celek,

e) obci, v jejímž správním obvodu se předmět nucené dražby nachází, s žádostí o uveřejnění dražební vyhlášky nucené dražby na úřední desce, je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc,

d) osobě, která má k předmětu nucené dražby právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v listinách osvědčujících vlastnické právo k předmětu nucené dražby nezbytných k nakládání s ním,

(3) Nejpozději 30 dnů přede dnem zahájení nucené dražby zašle dražebník dražební vyhlášku nucené dražby

c) dlužníkovi,

a) navrhovateli a ostatním dražebním věřitelům,

(4) Dražebník upraví výčet řádně doložených přihlášených pohledávek dražebních věřitelů dodatkem připojeným k uveřejněné dražební vyhlášce nucené dražby bez zbytečného odkladu poté, co byla pohledávka přihlášena a řádně doložena, nebo poté, co se dozvěděl o změně v rozsahu přihlášené pohledávky dražebního věřitele nebo v osobě přihlášeného dražebního věřitele.

(5) Dojde-li ke změně v osobě vlastníka, je dražebník povinen informovat o této změně dodatkem připojeným k uveřejněné dražební vyhlášce nucené dražby bez zbytečného odkladu poté, co se o změně dozvěděl, a zaslat dražební vyhlášku včetně všech jejích dodatků osobám a orgánům podle odstavce 3 písm. g) až j).

(1) Dražební věřitel je oprávněn přihlásit u dražebníka pohledávku nejpozději do 5 pracovních dnů přede dnem zahájení nucené dražby. Je-li dražební vyhláška nucené dražby předmětu podléhajícího rychlé zkáze uveřejněna po dobu kratší než 30 dnů, je dražební věřitel oprávněn přihlásit pohledávku nejpozději do uplynutí poloviny doby, po kterou je dražební vyhláška nucené dražby uveřejněna.

(2) Pro účely přihlášení pohledávek se za dražebního věřitele považuje také osoba odpovědná za správu domu a pozemku ve věci pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, je-li předmětem nucené dražby tato jednotka.

(3) Dražební věřitel v přihlášce vyčíslí pohledávku včetně příslušenství ke dni konání nucené dražby a doloží její vznik, výši a zajištění právem k předmětu nucené dražby a popřípadě pořadí zástavního práva listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise; v případě pohledávky související se správou domu a pozemku osoba odpovědná za správu domu a pozemku doloží vznik a výši pohledávky listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise a dále uplatnění pohledávky u soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu. Podpis dražebního věřitele na přihlášce pohledávky musí být úředně ověřen.

(4) Nebyla-li přihlášená pohledávka řádně doložena, dražebník o této skutečnosti dražebního věřitele vyrozumí. Dražební věřitel je povinen na žádost dražebníka poskytnout potřebnou součinnost ke zjištění pravosti, výše a zajištění své pohledávky.

(5) Dražební věřitel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit dražebníkovi změny týkající se přihlášené pohledávky, ke kterým došlo po jejím přihlášení.

e) vyjde najevo, že provedení nucené dražby brání rozhodnutí orgánu veřejné moci o předběžném opatření, jiné rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo podání žaloby na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy,

(3) Ustanovení § 15 se pro nucenou dražbu nepoužije.

(2) Dražebník je povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu navrhovatele, vlastníka a dlužníka o neprovedení nebo ukončení nucené dražby podle odstavce 1 a o důvodu jejího neprovedení nebo ukončení. Současně údaje o těchto skutečnostech dražebník oznámí způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška nucené dražby.

f) došlo po uzavření smlouvy o provedení nucené dražby k zániku nebo takovému poškození předmětu nucené dražby, v jehož důsledku hodnota předmětu nucené dražby nepokryje náklady nucené dražby, nebo

d) byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka, a trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nebo byl předmět nucené dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení,

g) vyjde najevo, že by provedením nucené dražby došlo k jinému porušení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.

a) vyjde najevo, že smlouva o provedení nucené dražby byla uzavřena s osobou, která k tomu nebyla nebo není oprávněna,

b) zde není platná smlouva o provedení nucené dražby nebo nelze podle podmínek ujednaných ve smlouvě o provedení nucené dražby nucenou dražbu provést,

c) byl nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem nebo správou předmětu nucené dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem nebo správcem daně exekuční příkaz k prodeji nebo správě předmětu nucené dražby nebo jeho části,

(1) Dražebník nucenou dražbu neprovede a již započatou nucenou dražbu neprodleně ukončí, jestliže

(2) Žalobu na určení nepřípustnosti prodeje předmětu nucené dražby lze podat nejpozději 5 pracovních dnů přede dnem zahájení nucené dražby.

(1) Ten, kdo tvrdí, že prodej předmětu nucené dražby v nucené dražbě není přípustný, musí své právo uplatnit žalobou u soudu podanou proti dražebnímu věřiteli a dražebníkovi na určení nepřípustnosti prodeje předmětu nucené dražby.

(3) Je-li ve lhůtě podle odstavce 2 podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje předmětu nucené dražby, lze nucenou dražbu provést až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto.

(1) Opakovaná nucená dražba je dražba téhož předmětu nucené dražby u téhož dražebníka následující po nucené dražbě, v níž nebyl udělen příklep nebo v níž nebyla uhrazena cena dosažená vydražením.

(3) Dražebník nemusí zajišťovat nové ocenění předmětu nucené dražby, pokud se hodnota předmětu nucené dražby podstatně nezměnila a pokud má k dispozici ocenění, které není starší 1 roku před konáním opakované nucené dražby.

(2) Vyvolávací cena u opakované nucené dražby činí nejméně 70 % vyvolávací ceny předchozí nucené dražby.

(1) Lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením nesmí být kratší než 30 dnů a delší než 90 dnů ode dne ukončení nucené dražby. Pokud byla stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením kratší než 30 dnů, činí tato lhůta 30 dnů. Pokud byla stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením delší než 90 dnů, činí tato lhůta 90 dnů.

(2) Vydražitel uhradí cenu dosaženou vydražením vždy dražebníkovi.

(1) Předchozí vlastník odevzdá vydražiteli předmět nucené dražby, jakož i doklady, které se k předmětu nucené dražby vztahují, na základě předložení potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem a prokázání totožnosti vydražitele. Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, předá ji předchozí vlastník vydražiteli po zápisu změny vlastnického práva k nemovité věci v katastru nemovitostí.

(2) Dražebník je povinen sepsat protokol o odevzdání předmětu nucené dražby; v protokolu uvede kromě označení předchozího vlastníka, dražebníka, vydražitele a předmětu nucené dražby zejména podrobný popis stavu, v němž se předmět nucené dražby včetně příslušenství při odevzdání nachází, a popis práv s předmětem dražby spojených a závad na něm váznoucích.

(3) Protokol o odevzdání předmětu nucené dražby podepíší dražebník, vydražitel a předchozí vlastník; odmítne-li předchozí vlastník protokol podepsat, dražebník tuto skutečnost uvede v protokolu. Předchozí vlastník obdrží 1 stejnopis protokolu a vydražitel obdrží 2 stejnopisy.

(4) Má-li předmět nucené dražby ve své moci třetí osoba, vykoná povinnosti předchozího vlastníka podle odstavců 1 až 3.

(6) Není-li možné částky podle odstavce 4 nebo 5 předat dražebnímu věřiteli nebo předchozímu vlastníkovi, složí je dražebník do soudní úschovy.

(5) Částku zbývající po uspokojení pohledávek předá dražebník předchozímu vlastníkovi ve lhůtě 10 dnů od úhrady ceny dosažené vydražením. Nabývá-li se vlastnické právo k předmětu nucené dražby zápisem do veřejného seznamu, dražebník předá tuto částku předchozímu vlastníkovi ve lhůtě 10 dnů od zápisu vlastnického práva k předmětu nucené dražby do takového seznamu ve prospěch vydražitele.

(4) Dražebník předá částky odpovídající výši uspokojených pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od úhrady ceny dosažené vydražením. Nabývá-li se vlastnické právo k předmětu nucené dražby zápisem do veřejného seznamu, dražebník předá tyto částky dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od zápisu vlastnického práva k předmětu nucené dražby do takového seznamu ve prospěch vydražitele.

(3) Nesplatné pohledávky se považují při uspokojování pohledávek za splatné.

(7) Do doby skončení řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna žalobou u soudu podle části třetí občanského soudního řádu, postupuje dražebník obdobně podle odstavce 6.

(2) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky zajištěné zástavním právem patřící do stejné skupiny podle odstavce 1, uspokojí se podle pořadí zástavního práva.

(1) Dražebník po vypořádání nákladů nucené dražby a odměny dražebníka rozvrhne cenu dosaženou vydražením na uspokojení pohledávek přihlášených a řádně doložených dražebními věřiteli postupně podle těchto skupin:

d) ostatní pohledávky zajištěné zástavním právem k předmětu nucené dražby.

c) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,

b) pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky do výše jedné desetiny ceny dosažené vydražením,

a) pohledávky zajištěné zadržovacím právem,

g) přihlášené pohledávky, které nebyly co do vzniku, výše nebo zajištění právem k předmětu nucené dražby řádně doloženy.

f) řádně doložené přihlášené pohledávky včetně jejich výše a částky, v jakých byly uspokojeny, a

e) cenu dosaženou vydražením, vypořádání nákladů nucené dražby a odměny dražebníka,

d) označení předchozího vlastníka a dlužníka,

(3) Protokol o uspokojení pohledávek dražebník zašle do 5 pracovních dnů od jeho vyhotovení navrhovateli, dražebnímu věřiteli, který přihlásil svou pohledávku, dlužníkovi a předchozímu vlastníkovi.

(2) V protokolu o uspokojení pohledávek dražebník uvede

(1) O uspokojení pohledávek vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol.

a) místo, datum a čas konání nucené dražby,

b) označení předmětu nucené dražby,

c) označení dražebníka, navrhovatele a vydražitele,

(1) Zástavní právo zajišťující řádně doloženou přihlášenou pohledávku, které je první v pořadí, jakož i všechna následující zástavní práva k předmětu nucené dražby zanikají převodem vlastnického práva k předmětu nucené dražby; to platí i o právech vyplývajících z ujednání o zákazu zcizení a zákazu zatížení předmětu nucené dražby.

(2) Zástavní práva k předmětu nucené dražby, která svým pořadím předcházejí zástavnímu právu zajišťujícímu řádně doloženou přihlášenou pohledávku, které je první v pořadí, převodem vlastnického práva k předmětu nucené dražby nezanikají; to platí i o právech vyplývajících z ujednání o zákazu zcizení a zákazu zatížení předmětu nucené dražby.

(1) Dražební věřitel nahradí škodu, která vznikla neoprávněným přihlášením pohledávky dražebním věřitelem; této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Neoprávněným přihlášením pohledávky se zejména rozumí přihlášení pohledávky osobou, která k jejímu přihlášení nebyla podle tohoto zákona oprávněna nebo přihlásila pohledávku v rozporu s tímto zákonem.

(2) Neoznámí-li dražební věřitel bez zbytečného odkladu dražebníkovi změny týkající se přihlášené pohledávky, ke kterým došlo po jejím přihlášení, nahradí škodu tím způsobenou.