1. V § 4 odstavec 4 zní:
„(4) Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební orgán písemně seznámí
a) s předpokládaným dnem vzniku služebního poměru a dobou jeho trvání,
b) se služebním zařazením,
c) s místem nástupu služby,
d) se základní týdenní dobou služby a jejím rozvržením,
e) s platovými náležitostmi a výplatním termínem,
f) s délkou řádné dovolené,
g) s podmínkami výkonu služby,
h) s dobou trvání a podmínkami zkušební doby,
i) s odborným rozvojem a jeho zabezpečováním,
j) s tím, kterému orgánu sociálního zabezpečení služební orgán odvádí pojistné na sociální zabezpečení vojáka v souvislosti s jeho služebním poměrem,
k) s podmínkami zániku služebního poměru a
l) s opatřeními zajišťujícími rovné zacházení.
Uskutečňuje-li se informování v elektronické podobě, musí být informace uchazeči přístupná a musí mít možnost si ji uložit nebo vytisknout. Služební orgán je povinen doložit předání informace uchazeči.“.

2. § 21a včetně nadpisu zní:
㤠21a
Zrušení služebního poměru ve zkušební době
Služební orgán nebo voják může zrušit služební poměr ve zkušební době i bez uvedení důvodu. Služební poměr zaniká uplynutím 5 kalendářních dnů ode dne, ve kterém bylo doručeno vojákovi oznámení služebního orgánu o zrušení služebního poměru ve zkušební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánu doručeno písemné oznámení vojáka o zrušení služebního poměru ve zkušební době.“.

3. V § 24 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:
„(3) Nebrání-li tomu povaha služby a bude-li zabezpečeno řádné plnění služebních úkolů, může služební orgán na žádost vojáka nařídit výkon služby z jiného než pravidelného místa výkonu služby vojáka, při tom stanoví místo výkonu služby, způsob komunikace, rozvržení doby výkonu služby a dobu, po kterou bude vykonávána služba z jiného místa. Voják může podat žádost o výkon služby z jiného místa až po ukončení zkušební doby.
(4) Služební orgán písemně nařídí vojákovi výkon služby z jiného místa v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané služby umožňuje a za podmínky, že jiné místo bude pro výkon služby způsobilé. Voják je povinen na výzvu bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu lze výkon služby z jiného místa nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné jiné místo způsobilé k výkonu služby.
(5) Náhrada nákladů spojených s výkonem služby z jiného místa vojákovi nepřísluší. To neplatí, pokud vláda nařízením stanoví, že se náhrada nákladů poskytne paušální částkou; pro určení výše paušální částky se použijí ustanovení zákoníku práce o náhradě nákladů při výkonu práce na dálku zaměstnancem odměňovaným platem. Paušální částka podle věty druhé zahrnuje veškeré náklady spojené s výkonem služby z jiného místa.
(6) Pro účely náhrady cestovních výdajů je místo výkonu služby při výkonu služby z jiného místa určeno územím obce, v níž voják vykonává službu z jiného místa.“.

4. V § 26 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Pokud to povaha služby na daném služebním místě dovoluje, může na žádost vojáka služební orgán rozhodnout o pružném rozvržení doby služby vojáka, při tom se obdobně použijí ustanovení zákoníku práce o pružném rozvržení pracovní doby. Voják může takovou žádost podat až po ukončení zkušební doby.
(4) Voják musí být o změně rozvržení základní týdenní doby služby nebo její formy písemně informován nejméně 14 dnů před její účinností, a pokud existují objektivní důvody, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Služební orgán je povinen doložit předání informace vojákovi.“.

5. V § 38 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Žádost podle odstavce 1 podává voják písemně, a to alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na straně vojáka. Žádost musí obsahovat požadovanou dobu trvání rodičovské dovolené a její začátek. Služební orgán může odložit poskytnutí rodičovské dovolené o přiměřenou dobu, pokud by čerpání rodičovské dovolené v požadovanou dobu vážně ohrozilo důležitý zájem služby. Takový odklad rodičovské dovolené musí služební orgán vojákovi písemně odůvodnit.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

6. V § 41 odst. 3 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

7. V § 41 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Vojákyně pečující o dítě mladší 9 let může požádat o pružné rozvržení doby služby, výkon služby z jiného místa výkonu služby, nebo kratší týdenní dobu služby v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Vojákyně může takovou žádost podat až po ukončení zkušební doby. Zamítnutí žádosti musí služební orgán vojákyni písemně odůvodnit.
(5) Pokud o to vojákyně požádá nebo se od posledního stanovení výkonu služby z jiného místa výkonu služby, kratší týdenní doby služby nebo pružného rozvržení doby služby podstatně změnily okolnosti, stanoví služební orgán vojákyni místo výkonu služby, dobu služby nebo rozvržení doby služby stejně jako před jejich stanovením podle odstavce 4.“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 6 až 10.

8. V § 41 odst. 7 se slova „2, 3 a 4“ nahrazují slovy „2, 3 a 6“.

9. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který zní:
㤠41a
Ustanovení § 41 odst. 4 a 5 se vztahuje na všechny vojáky pečující o dítě mladší 9 let a na vojáky, kteří osobně pečují o osobu v situaci uvedené v § 5 odst. 4.“.

10. Za § 88a se vkládá nový § 88b, který zní:
㤠88b
Voják, který je vyslán na zahraniční služební cestu nebo k výkonu služby do zahraničí po dobu přesahující 4 po sobě jdoucí týdny, musí být předem písemně informován o měně, ve které mu bude vyplácen služební plat, o náhradách, příplatcích, popřípadě jiných plněních poskytovaných v souvislosti se zahraniční služební cestou nebo vysláním k výkonu služby do zahraničí a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn jeho návrat.“.

11. V § 120 odst. 1 se slova „minimální mzdy17)“ nahrazují slovy „průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo,“.

12. V § 120 odst. 2 až 4 se slova „minimální mzdy17)“ nahrazují slovy „průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo.“.

13. V § 124 se slova „minimální mzdy17)“ nahrazují slovy „průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo“ a slova „minimální mzdy“ se nahrazují slovy „průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo,“.

14. V § 125 se slova „minimální mzdy17)“ nahrazují slovy „průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo“.

15. Za § 130 se vkládá nový § 130a, který zní:
㤠130a
Odkazuje-li tento zákon na použití průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém došlo ke služebnímu úrazu nebo úmrtí vojáka, postupuje se podle sdělení vyhlášeného Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů.“.

16. V § 144 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Ustanovení o řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje na
a) výběr uchazeče o povolání do služebního poměru,
b) služební hodnocení,
c) vyslání na služební cestu,
d) vyslání na studijní pobyt, který trvá méně než 3 měsíce,
e) zrušení služebního poměru ve zkušební době,
f) nařízení služební pohotovosti,
g) rozvržení základní týdenní doby služby včetně jejích individuálních změn,
h) nařízení služby nad základní týdenní dobu služby,
i) určení nástupu na dovolenou a odvolání z ní,
j) poskytnutí služebního volna,
k) přiznání služebního příspěvku,
l) udělení kázeňské odměny,
m) poskytnutí odměny podle § 68g,
n) vrácení služebního platu podle § 68p odst. 1,
o) poskytnutí náhradního volna nebo volna,
p) poskytnutí preventivní nebo mimořádné rehabilitace,
q) poskytnutí cestovních, přepravních, proviantních nebo výstrojních náležitostí,
r) vyřizování žádostí nebo stížností podle § 153,
s) výběrové řízení,
t) poskytnutí rekvalifikace.“.

17. V § 145 odstavec 1 zní:
„(1) V řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o
a) změně doby trvání služebního poměru,
b) přerušení služebního poměru,
c) náhradě škody podle tohoto zákona,
d) propuštění ze služebního poměru,
e) odnětí hodnosti,
f) přiznání kvalifikačního příspěvku,
g) vrácení náborového nebo kvalifikačního příspěvku při nesplnění povinnosti setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru,
h) nároku na služební příspěvek, nesouhlasí-li voják s výší nebo s neposkytnutím příspěvku, nebo se zastavením jeho výplaty,
i) době služby pro zabezpečení výsluhovými náležitostmi a pro sociální zabezpečení, nesouhlasí-li voják s vykázanou dobou,
j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení služebního platu podle § 68k odst. 5,
k) žádosti vojáka o jeho setrvání ve služebním poměru podle § 19 odst. 2,
l) úhradě nákladů spojených se zvýšením nebo rozšířením vzdělání při nesplnění povinnosti setrvat po dohodnutou dobu ve služebním poměru,
m) vydání bezdůvodného obohacení,
n) náhradě nákladů za vojenskou výstroj,
o) uložení kázeňského trestu,
p) přiznání jednorázové peněžní výpomoci,
q) přiznání peněžitého příspěvku.“.