1. Odběr vzorku a příprava vzorku z plochy posuzované diagnostickým průzkumem – jádrové vývrty
Dílčí vzorek z pozemní komunikace nebo jiné obdobné dopravní plochy má vždy podobu jádrového vývrtu. Minimální průměr jádrového vývrtu je 100 mm nebo větší (podle ČSN EN 12697-27 Asfaltové směsi – Zkušební metody – Část 27: Odběr vzorků, kapitola 4.7.2).
Jádrové vývrty se v případě potřeby rozdělí na jednotlivé vrstvy postupem, který je v souladu s ověřenými vědeckými metodami vhodnými pro tento účel. Jednotlivé dílčí vzorky se ručně nebo s použitím vhodného vybavení rozdrobí na hrubé částice a shluky. Při rozdrobení je třeba používat co nejnižší možnou teplotu (nejvýše 40 °C), a minimalizovat tak ohřívání posuzovaného materiálu, aby nebyl ovlivněn obsah PAU v připravovaném vzorku.
Z takto upravené asfaltové směsi nebo penetračního makadamu se připraví směsný vzorek, ze kterého se následným postupem dělení nebo kvartování v souladu s ČSN EN 12697-28 Asfaltové směsi - Zkušební metody - Část 28: Příprava vzorků pro stanovení obsahu pojiva, obsahu vody a zrnitosti, kapitola 5.5 získá laboratorní vzorek o minimální hmotnosti stanovené podle ČSN EN 12697-5 Asfaltové směsi - Zkušební metody - Část 5: Stanovení maximální objemové hmotnosti, kapitola 7.2.