(1) Restrukturalizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině zajištěných dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, za spravedlivý, mají-li podle něj dotčené strany takové skupiny získat k zajištění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajištění, v témže pořadí, ke stejnému nebo obdobnému majetku podnikatele, případně k jinému majetku podnikatele nejméně stejné hodnoty, stanovené ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu a obdržet plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajištění.