k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

2. Izolace viru zarděnek z klinického vzorku se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.

3. Odběr klinického materiálu pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru se provede do třetího, maximálně však do devátého dne po výsevu exantému.

4. Klinickým materiálem pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru je výtěr z nosohltanu, moč nebo mozkomíšní mok.

5. Stanovení IgG protilátek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.

6. Průkaz IgM protilátek proti viru zarděnek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; odběr se provede od čtvrtého do dvacátého osmého dne po výsevu exantému.

7. Vyšetřující laboratoř

a) vyšetří vzorky sér s ohledem na jinou možnou etiologii exantematických onemocnění,

b) u laboratorně potvrzeného případu zajistí zaslání alikvotu séra ke konfirmačnímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19 a

c) uzavře případ onemocnění až po vyšetření Národní referenční laboratoří pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.

8. Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru zarděnek nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru zarděnek, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

9. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další specifikaci viru zarděnek pro účely molekulární epidemiologické bdělosti v rámci globálně probíhajícího programu eradikace a eliminace zarděnek.

10. Pro potřeby programu monitoringu zarděnek ve fázi eliminace Světové zdravotnické organizace vyšetřující laboratoř měsíčně hlásí do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19

a) celkový počet vyšetřených vzorků od suspektních případů onemocnění zarděnkami,

b) celkový počet vyšetřených pozitivních vzorků.

1. Klasifikace případu zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

2. Dále je klasifikováno jako možný případ dítě mladší 1 roku, u něhož má diagnostikující lékař podezření na vrozený zarděnkový syndrom, pokud má matka dítěte v anamnéze suspektní zarděnky v průběhu těhotenství, a to i tehdy, pokud dítě nevykazuje žádné známky vrozeného zarděnkového syndromu.

3. Dítě s pozitivním laboratorním nálezem bez onemocnění zarděnkami u matky v průběhu těhotenství a bez klinických kritérií vrozeného zarděnkového syndromu uvedených v čl. 1 bude hlášeno jako případ onemocnění zarděnkami.

1. Hlášení případu zarděnek nebo vrozeného zarděnkového syndromu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění zarděnkami nebo vrozený zarděnkový syndrom, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

4. Je třeba identifikovat importovaná onemocnění a jejich epidemiologickou souvislost v souladu s programem Světové zdravotnické organizace pro eliminaci zarděnek.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění zarděnkami a vrozeným zarděnkovým syndromem:

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. zajištění odběrů biologického materiálu nemocného a jeho kontaktů nebo dítěte postiženého vrozeným zarděnkovým syndromem k ověření diagnózy, respektive vnímavosti k nákaze, a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

4. osoba poskytující péči poučí ženy v plodném věku a těhotné ženy vnímavé k nákaze zarděnkami o riziku vrozeného zarděnkového syndromu v případě kontaktu s nemocným zarděnkami.

B. Protiepidemická opatření v kolektivním zařízení:

1. dítě po prodělaném onemocnění zarděnkami je možno přijmout do kolektivního zařízení;

2. lékařský dohled; u dětí, které byly v kontaktu s nemocným dítětem, se provádí po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte;

3. po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti po souhlasu osoby poskytující péči s výjimkou dětí vnímavých, oslabených nebo s poruchou imunity;

4. nevnímavé děti z rodin, kde se vyskytlo onemocnění zarděnkami, mohou do kolektivního zařízení docházet.