k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti příušnic

§ 1

Čl. 1

Klinická kritéria
Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).

§ 2

Čl. 2

Laboratorní kritéria

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).

2. Vyšetřovaným klinickým materiálem se rozumí zejména bukální stěr, výtěr z nosohltanu, sliny, eventuálně moč, v indikovaných případech mozkomíšní mok; odběr se provede do třetího dne, maximálně však do devátého dne od počátku klinické manifestace onemocnění.

3. Dále se provádí

a) detekce IgM protilátek proti viru příušnic u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; odběr se provede od sedmého do desátého dne od počátku klinické manifestace,

b) průkaz vzrůstu hladin již existujících IgG protilátek proti viru příušnic u reinfekce.

4. Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru příušnic nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

5. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další dourčování viru příušnic.

§ 3

Čl. 3

Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).

§ 4

Čl. 4

Klasifikace případu
Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).

§ 5

Čl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. Hlášení případu příušnic a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

§ 6

Čl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt příušnic

1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění příušnicemi, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání izolátů viru příušnic nebo klinického materiálu, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

§ 7

Čl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění příušnicemi:

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

3. izolace; podmínky a rozsah izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta u nekomplikovaných případů se provádí doma po dobu 9 dní od začátku onemocnění, podle klinické závažnosti a epidemiologických rizik je stanovena hospitalizace pacienta.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

1. děti očkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet;

2. děti neočkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet do osmého dne po prvním kontaktu s nemocným a za 25 dní po posledním kontaktu s nemocným, nejde-li o kontakt trvalý; při trvalém kontaktu se zastavuje docházka ihned a za poslední den kontaktu s nemocným se považuje devátý den po otoku příušních žláz;

3. dítě po prodělaném onemocnění příušnicemi je možno přijmout do kolektivního zařízení po souhlasu ošetřujícího lékaře;

4. lékařský dohled, který se provádí u osob neočkovaných proti příušnicím po dobu 21 dní; po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti s výjimkou dětí s poruchou imunity;

5. první klinické vyšetření nemocného dítěte se provádí po jeho vyřazení z kolektivního zařízení, druhé po uplynutí 3 týdnů.