k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti pásového oparu

1. K průkazu potvrzeného případu pásového oparu se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím

a) detekce nukleové kyseliny viru varicella-zoster v klinickém vzorku, a to preferenčně z vezikulární tekutiny, dále stěru z lézí před stadiem krusty a při přítomnosti neurologických příznaků z mozkomíšního moku,

b) izolace viru varicella-zoster na tkáňových kulturách ze stěru nebo vezikulární tekutiny,

c) průkazu virového antigenu metodou přímé imunofluorescence ve stěru ze spodiny vezikuly nebo léze,

d) průkazu viru v klinickém vzorku metodou imunoelektronové mikroskopie,

e) detekce vzestupu specifických protilátek proti viru varicella-zoster,

f) průkazu intrathékální syntézy protilátek proti viru varicella-zoster při přítomnosti neurologických příznaků, pokud bylo vyšetření provedeno nejméně s odstupem 10 dní od počátku výsevu nebo jiných příznaků.

2. Průkaz IgM protilátek z jednoho odběru se ověřuje výrazným vzrůstem hladiny celkových nebo IgG protilátek. Ke správné interpretaci výsledků sérologických vyšetření je třeba brát v úvahu klinické, laboratorní a epidemiologické údaje.

3. U osob očkovaných proti pásovému oparu se klinický materiál odesílá do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.

4. Národní referenční laboratoř pro herpetické viry provádí pomocí molekulárně biologických metod odlišení vakcinálních a divokých kmenů viru varicella-zoster.

A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

1. Hlášení případu pásového oparu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o očkování živou vakcínou proti planým neštovicím a pásovému oparu, komplikacích a o úmrtí na toto onemocnění.

2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění pásovým oparem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce povinně u osob očkovaných, a to vezikulární tekutiny nebo stěru z léze. Odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce zajistí podle vlastního uvážení i u klinicky sporných případů u neočkovaných osob. Dále zjišťuje údaje o očkování proti planým neštovicím a pásovému oparu. Zajistí neprodleně transport biologického materiálu do vyšetřující laboratoře, u očkovaných osob odešle materiál do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.

2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

7.1. hyperimunní lidský imunoglobulin se podá do 72 hodin od kontaktu s případem onemocnění; ve stejné indikaci se v případě nouze podá polyvalentní intravenózní imunoglobulin ve dvojnásobné dávce;

2. zajištění odběru biologického materiálu podle čl. 2 k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

7.2. pokud je promeškán interval 72 hodin od kontaktu s případem onemocnění, lze jako alternativu podat plnou terapeutickou dávku antivirotik, a to do sedmého dne od kontaktu s onemocněním;

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta trvá do doby, než jsou všechny eflorescence ve stadiu krusty;

4. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy včetně aktivního vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů se neprovádí;

5. zvýšená pozornost osob poskytujících péči při podezření na onemocnění pásovým oparem u osob se sníženou obranyschopností pro riziko závažného průběhu a generalizace onemocnění;

6. lékařský dohled; u vnímavých osob, které byly v kontaktu s onemocněním, pokud je indikován, trvá po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní; pokud byl takové osobě podán hyperimunní lidský imunoglobulin, doba se prodlužuje až na 40 dní;

7. podání hyperimunního lidského imunoglobulinu; je nutné zhodnotit závažnost expozice u těhotných žen nebo u osob s výrazně sníženou obranyschopností, které v minulosti plané neštovice neprodělaly nebo nebyly očkovány 2 dávkami vakcíny;

8. post expoziční očkování, které lze aplikovat u vnímavých fyzických osob k nákaze planými neštovicemi, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od styku s nemocným;

9. u dětí, které jsou vnímavé k nákaze a byly v kontaktu s případem onemocnění pásovým oparem, je vzhledem k nízké infekčnosti přijímání do kolektivních zařízení bez omezení.