k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti získané nebo vrozené syfilis
1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
2. Klinická kritéria pro získanou pozdní latentní syfilis trvající déle než 24 měsíců naplňuje případ splňující laboratorní kritéria.
1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
2. Dále je nutné potvrzení specifických protilátek proti Treponema pallidum subspecies pallidum ve třídě IgG konfirmačním testem metodicky odlišným od screeningového.
3. K průkazu potvrzeného případu vrozené syfilis se využívá PCR průkaz Treponema pallidum subspecies pallidum v pupeční šňůře, placentě, výtoku z nosu nebo materiálu z kožních lézí.
4. Národní referenční laboratoř pro diagnostiku syfilis provádí u nálezu reaktivního výsledku screeningu syfilis konfirmační vyšetření, a to zejména vzorků sér nebo mozkomíšního moku3).
5. Národní referenční laboratoř pro diagnostiku syfilis provádí kontrolní vyšetření k vyloučení vrozené syfilis a k vyloučení relapsu po léčbě nebo reinfekce.
6. Každý reaktivní výsledek rychlotestu na syfilis z kapilární krve nebo ze slin se ověřuje testem ze žilní krve.
§ 3
Čl. 3
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
§ 4
Čl. 4
Klasifikace případu
Klasifikace případu syfilis a vrozeného onemocnění syfilis u kojenců je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
1. Hlášení případu získané nebo vrozené syfilis a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. Vyšetřující laboratoř a pracoviště podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí diagnostikující laboratoř a pracoviště příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
4. Hlášení onemocnění syfilis se podává na tiskopisech uvedených v metodickém pokynu Ministerstva zdravotnictví, případně elektronicky prostřednictvím autorizovaného přístupu do elektronické verze registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob2), tedy v tomto případě Registru pohlavních nemocí. Klasifikaci případů onemocnění syfilis provádí lékař s odborností dermatovenerologa.
5. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění syfilis všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.
6. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění syfilis nebo vrozené syfilis, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře. Provede poučení nemocného nebo z nemoci podezřelého o nutnosti dodržovat zákaz pohlavního styku do vyléčení choroby, včetně informace o tom, že ohrožení druhé osoby je trestné.
2. Vyšetřující laboratoř a pracoviště dále postupuje podle čl. 2 a 5. V případě reaktivního výsledku vyšetření na syfilis, s výjimkou pacientů s již léčenou syfilis a bez podezření na relaps či reinfekci, se biologický materiál zasílá do Národní referenční laboratoře pro syfilis k zajištění konfirmačního vyšetření3).
3. Klinický lékař dermatovenerologického pracoviště s depistážní službou, podle místa bydliště pacienta s prokázaným infekčním onemocněním, provádí cílené vyšetření u všech relevantních kontaktů a příslušné kontroly po léčbě pacientů s diagnostikovaným onemocněním3).
4. Epidemiologické šetření zajistí osoba poskytující péči ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění syfilis a vrozené syfilis:
1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. řádné provedení depistážního šetření a vyšetření všech relevantních kontaktů nemocného podle jiného právního předpisu3);
3. izolace; okamžitá hospitalizace a izolace nemocného; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3); u syfilis I. a II. stadia musí být vždy nařízena izolace a léčení na venerologickém oddělení a fyzické osoby jsou povinny podrobit se léčení podle jiného právního předpisu3);
4. kontrolní sérologické a klinické vyšetření pacienta 3, 6, 12 a 24 měsíců po skončení léčby3) a dále dispenzární péče podle jiného právního předpisu4);
5. kontrolní vyšetření nemocného na další závažné pohlavně přenosné nemoci, a to infekci HIV, kapavku a infekce Chlamydia trachomatis;
6. preventivní sérologické vyšetření všech těhotných žen dvakrát v těhotenství, všech novorozenců z pupečníkové krve a všech žen před interrupcí podle jiného právního předpisu3);
7. preventivní sérologické a klinické vyšetření osob ve věku 15 až 65 let přijímaných k hospitalizaci podle jiného právního předpisu3);
8. zajišťovací antibiotická léčba těhotných žen s prokázanou syfilis podle indikace dispenzarizujícího dermatovenerologa;
9. kontrolní sérologické a klinické vyšetření dítěte narozeného matce s prokázanou syfilis v prvním, druhém, třetím, šestém a osmnáctém měsíci věku;
10. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiného právního předpisu5), 6), 7).
B. U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči dále postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.