k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti planých neštovic

1. V indikovaných případech se k průkazu potvrzeného případu onemocnění planými neštovicemi provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím nejméně jedné z následujících metod:

a) detekcí nukleové kyseliny viru varicella-zoster ve vezikulární tekutině, dále v periferní krvi, při přítomnosti neurologických příznaků v mozkomíšním moku a po transplacentárním přenosu ve fetální krvi a plodové vodě,

b) izolací viru varicella-zoster na tkáňových kulturách,

c) průkazem virového antigenu metodou přímé imunofluorescence ve stěru ze spodiny puchýřků,

d) průkazem viru v klinickém vzorku metodou imunoelektronové mikroskopie,

e) sérokonverzí nebo vzestupem specifických protilátek proti viru varicella-zoster.

2. Izolovaný záchyt z jednoho odběru je nutné ověřit sérokonverzí nebo výrazným vzrůstem hladiny celkových nebo IgG protilátek, pokud již byly přítomny v prvním odběru.

3. U očkovaných osob se klinický materiál odesílá do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.

4. Národní referenční laboratoř pro herpetické viry provádí sérologická a molekulárněbiologická vyšetření diagnostických markerů viru varicella-zoster, včetně typizace k odlišení vakcinálních a divokých kmenů viru varicella-zoster na podkladě DNA diagnostiky.

a) přenos z člověka na člověka,

b) nepřímý přenos předměty kontaminovanými sekrety dýchacího traktu nebo obsahem kožních lézí,

c) transplacentární přenos,

d) kontakt s osobou s akutním onemocněním herpes zoster.

A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

1. Hlášení případu onemocnění planými neštovicemi a zjištění podle čl. 1 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o hospitalizaci, komplikacích a úmrtí na toto onemocnění včetně údajů o provedeném očkování.

2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění planými neštovicemi, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce povinně u osob očkovaných, a to vezikulární tekutinu nebo stěr z léze, podle posouzení i u klinicky sporných případů onemocnění neočkovaných osob. Dále zjišťuje údaje o očkování živou vakcínou proti planým neštovicím a pásovému oparu. Zajistí neprodleně transport biologického materiálu do vyšetřující laboratoře; u osob očkovaných odešle materiál do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.

2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. pokud je indikováno, zajištění odběru biologického materiálu podle čl. 2 k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta trvá do doby, než jsou všechny eflorescence ve stadiu krusty;

4. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy včetně aktivního vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů se neprovádí;

5. zvýšená pozornost osob poskytující péči při podezření na onemocnění planými neštovicemi u těhotných žen a osob se sníženou obranyschopností, které dosud neprodělaly plané neštovice nebo nebyly řádně očkovány, zvláštní pozornost je třeba věnovat těhotným ženám od třicátého pátého týdne těhotenství;

6. lékařský dohled u vnímavých osob a těhotných žen, které byly v kontaktu s onemocněním; pokud je indikován, má trvat po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní; pokud byl takové osobě podán hyperimunní lidský imunoglobulin, doba se prodlužuje až na 40 dní;

7. podání hyperimunního lidského imunoglobulinu; je nutné zhodnotit závažnost expozice u těhotných žen nebo u osob s výrazně sníženou obranyschopností, které v minulosti plané neštovice neprodělaly nebo nebyly očkovány 2 dávkami vakcíny;

7.1. hyperimunní lidský imunoglobulin se podá do 72 hodin od kontaktu s nemocnou osobou; ve stejné indikaci se v případě nouze podá polyvalentní intravenózní imunoglobulin ve dvojnásobné dávce;

7.2. pokud je promeškán interval 72 hodin od kontaktu s onemocněním, lze jako alternativu podat plnou terapeutickou dávku antivirotik do sedmého dne od kontaktu s nemocnou osobou;

7.3. hyperimunní lidský imunoglobulin se podává novorozencům, u jejichž matek došlo k výsevu planých neštovic v období 5 dní před porodem a až 2 dny po porodu, a všem nedonošencům, kteří byli v kontaktu s osobou nemocnou planými neštovicemi; alternativně nebo zároveň lze podávat v těchto případech antivirotika; polyvalentní immunoglobulin nelze v této indikaci aplikovat;

8. post expoziční očkování, které je možné u vnímavých fyzických osob k nákaze planými neštovicemi, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od styku s případem onemocnění.