k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti dávivého kašle (pertuse a parapertuse)

1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

2. Klinická kritéria pro onemocnění parapertusí jsou kašel trvající nejméně 2 týdny, nereagující na léčbu antitusiky, s nejméně jedním z následujících příznaků: záchvaty kašle nebo zvracení po záchvatu kašle a namáhavý vdech se zajíknutím.

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

2. K průkazu potvrzeného případu onemocnění parapertusí se provádí laboratorní diagnostika_prostřednictvím nejméně jedné z následujících metod:

a) izolace Bordetella parapertussis z klinického vzorku, zejména z nosohltanu;

b) detekce nukleové kyseliny Bordetella parapertussis polymerázovou řetězovou reakcí (dále jen „PCR“), v klinickém vzorku, zejména z nosohltanu.

3. Za specifickou protilátkovou odpověď proti Bordetella pertussis je považován nález IgG protilátek proti pertusovému toxinu; koncentrace protilátek se vyjádří v mezinárodních jednotkách na mililitr (IU/ml).

4. K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v třítýdenním intervalu; první vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu; předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra ve stejné vyšetřující laboratoři za použití stejné metodiky.

5. U dětí do 3 let věku se provede odběr na kultivační vyšetření a detekci nukleové kyseliny co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění.

6. Doporučená laboratorní diagnostika v závislosti na délce trvání příznaků u očkovaných dětí a dospělých je uvedena v tabulce:

Metoda	Materiál	Časové vymezení vyšetření
		do 2 týdnů trvání příznaků	do 4 týdnů trvání příznaků	nad 4 týdny trvání příznaků
Kultivační průkaz (provádí se, pokud není zahájena ATB terapie)	Výtěr z nosohltanu nebo aspirát	Ano	Ne	Ne
Detekce nukleové kyseliny (do 5 dnů po zahájení ATB terapie)	Výtěr z nosohltanu nebo aspirát	Ano	Ano	Ne
Průkaz protilátek IgG a IgA pertusovému toxinu	Žilní krev – srážlivá	Ne	Ano	Ano

7. Pravděpodobný případ onemocnění pertusí se definuje na základě laboratorní diagnostiky metodou detekce IgG nebo IgA protilátek proti pertusovému toxinu pouze v jednom vzorku séra metodou enzymové imunoanalýzy (dále jen „ELISA“). Koncentrace protilátek se vyjádří v mezinárodních jednotkách na mililitr (IU/ml). Interpretace výsledků se stanoví podle doporučení výrobce použité metody. Pokud není interpretace možná, je nutné vyšetření druhého vzorku za 3 až 6 týdnů. Séra se vyšetří ve stejné vyšetřující laboratoři.

8. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen rodu Bordetella do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

9. Národní referenční laboratoř provede ověření a sérotypizaci u každého izolovaného kmene rodu Bordetella.

10. Národní referenční laboratoř shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

2. Jako případy parapertuse se klasifikují

A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria,

B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,

C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

1. Hlášení případu dávivého kašle a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění dávivým kašlem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání každého izolovaného kmene Bordetella do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

4. V rámci epidemiologického šetření orgán ochrany veřejného zdraví dále provádí zvýšenou epidemiologickou bdělost u dětí do 1 roku života.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění dávivým kašlem:

1. hlášení onemocnění dávivým kašlem podle čl. 5;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³), popřípadě se nařizuje domácí izolace;

4. aktivní vyhledávání kontaktů, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:

1. dítě po laboratorně prokázaném onemocnění způsobeném Bordetella pertussis nebo Bordetella parapertussis je možné přijmout do kolektivního zařízení až po ukončení cílené léčby antibiotiky;

2. do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella pertussis, se nepřijímají neočkované či neúplně očkované děti ode dne vyřazení nemocného dítěte z kolektivu po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní;

3. o zařazení dětí do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella parapertussis, rozhoduje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

4. nevnímavé děti k nákaze způsobené Bordetella pertussis, očkované řádně a v termínech, mohou do kolektivního zařízení docházet;

5. vnímavé děti k nákaze Bordetella pertusis z rodin, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella pertusis, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 21 dnech od posledního styku s nemocným.