k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti onemocnění SARS

1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

2. Klinické vzorky se zasílají do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵). Odběr materiálu je vždy nutné předem konzultovat s Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

3. Laboratorní diagnostika klinického vzorku včetně konfirmace se provádí v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v bezpečnostním laboratorním režimu úrovně 3 (BSL3).

1. Hlášení o možných, pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění SARS a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

3. Laboratorní nález podle čl. 2 hlásí vyšetřující laboratoř bezodkladně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o možném, pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění SARS Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a postupuje podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

5. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci v České republice všem orgánům ochrany veřejného zdraví v České republice a cestou systému včasného varování předání informací Evropské komisi.

6. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění SARS, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem zjistit zdroj a místo nákazy.

A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění SARS:

1. hlášení onemocnění podle čl. 5;

2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění podle čl. 2, a podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; odběry biologického materiálu se provádí na specializovaných pracovištích, která poskytují možnost izolace nemocného s vysoce nebezpečnou nákazou;

3. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

4. vyhledávání kontaktů s nemocnými a jejich okamžitá izolace, pátrání po zdroji onemocnění;

5. bariérová izolační opatření při ošetřování pacientů s onemocněním SARS, včetně dekontaminace povrchů a ploch, používání obličejových masek a respirátorů, pláště, rukavic a mytí rukou.

B. Další protiepidemická opatření se řídí směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).