PLÁNY PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK

(1) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je založené na dostupných a snadno odvoditelných informacích, zpracovává se pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky s využitím dokumentací o stanovených záplavových územích podle § 66 odst. 6 vodního zákona a dokumentací a vyhodnocení povodní podle § 76 vodního zákona.

(2) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik zahrnuje

(3) V oblastech, kde nebyly zaznamenány významné povodně v minulosti, lze provést vyhodnocení možných nepříznivých účinků budoucích povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost s přihlédnutím k místopisu, poloze vodních toků a jejich hydrologickým a geomorfologickým vlastnostem, včetně záplavových území jako přirozených ploch pro zadržování vody, účinnosti stávající ochrany před povodněmi, poloze osídlených oblastí a oblastí s hospodářskou činností a dlouhodobému vývoji včetně vlivů změny klimatu na výskyt povodní.

(4) Oblasti s významným povodňovým rizikem, kterými jsou území, v nichž existují významná povodňová rizika nebo lze výskyt těchto rizik považovat za pravděpodobný, se vymezí v jednotlivých částech mezinárodních oblastí povodí na území České republiky podle počtu potenciálně zasažených trvale bydlících osob a hodnoty potenciálně zasaženého majetku v dotčených obcích. Současně se přihlédne k rizikům ohrožení životního prostředí nebezpečnými látkami a kulturního dědictví. Vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem sdílených se sousedními státy probíhá v koordinaci s těmito státy.

(1) Mapy povodňového nebezpečí zahrnou území, která by mohla být zaplavena podle těchto scénářů:

(2) Pro každý scénář se na mapách povodňového nebezpečí zobrazí rozsah povodně, hloubka vody a rychlost proudu. Dále se uvedou úseky toků, kde dochází k významnému pohybu sedimentů nebo transportu unášených předmětů a tím k ovlivňování průtočnosti koryt a příčných staveb při povodních.

(3) Mapy povodňového ohrožení znázorňují míru ohrožení zaplavovaného území ve čtyřstupňové škále, stanovenou jako kombinaci pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a povodňového nebezpečí.

(4) V mapách povodňových rizik se vyznačí souhrnné hodnocení povodňového rizika minimálně podle všech scénářů uvedených v odstavci 1 a zahrnující jejich možné nepříznivé následky podle

(5) Pro oblasti s významným povodňovým rizikem, v nichž je zaplavení způsobováno podzemními vodami, mohou být mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik omezeny jen na scénář popsaný v odstavci 1 písm. a).

(1) Návrh opatření pro zvládání povodňových rizik se zpracovává pro jednotlivé oblasti s významným povodňovým rizikem na základě výsledků přípravných prací, vyhodnocení připomínek podle § 20 odst. 1 a požadavků podle § 64a odst. 5 vodního zákona.

(2) Pro každé konkrétní opatření se uvedou úplné informace o umístění, odhad nákladů, nositel opatření, aktuální stav přípravy na počátku plánovacího období, předpoklad stavu přípravy nebo realizace opatření na konci plánovacího období a předpoklad uvedení opatření do provozu.

a) mapy národních částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky ve vhodném měřítku, včetně hranic dílčích povodí, znázorňující místopis a využití území,

b) popis povodní, které měly v minulosti výrazné nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a u nichž je velká pravděpodobnost výskytu i v budoucnu, včetně rozsahu a průběhu povodní a vyhodnocení nepříznivých účinků, jež vyvolaly,

c) popis významných povodní v minulosti, pokud lze u podobných povodní v budoucnu očekávat výrazné nepříznivé účinky, a

d) vyhodnocení účinnosti realizovaných a připravených opatření na snížení povodňového rizika.

a) povodeň s nízkou pravděpodobností výskytu, která má pravděpodobnost opakování každých 500 let, případně i zaznamenaná extrémní povodeň,

b) povodeň se středně vysokou pravděpodobností výskytu, která má pravděpodobnost opakování každých 100 let,

c) povodeň s vysokou pravděpodobností výskytu, která má pravděpodobnost opakování každých 20 let, nebo

d) povodeň s vysokou pravděpodobností výskytu, která má pravděpodobnost opakování každých 5 let.

a) odhadu počtu potenciálně zasažených obyvatel,

b) druhu hospodářské činnosti v potenciálně ohrožené oblasti,

c) zařízení, která mohou v případě zaplavení způsobit havarijní znečištění,

d) potenciálně zasažených oblastí evidovaných podle § 21 odst. 2 písm. c) bodů 8 a 11 vodního zákona a oblastí vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů podle jiného právního předpisu¹⁹), kde zlepšení stavu vod je důležitým faktorem jejich ochrany, nebo

e) potenciálně zasažených kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón podle jiného právního předpisu²⁰).