14. Podle NSS lze objektivní právně-biologické pojetí pohlaví považovat za součást veřejného pořádku. Jde především o ochranu základních přirozených atributů rodiny a rodičovství: dítě má otce-muže a matku-ženu, která dítě porodila; české rodinné právo stanoví, že rodiči dítěte jsou muž a žena (§ 775-779 občanského zákoníku). Mohla-li by se osoba, která se narodila jako žena, stát právně mužem bez znemožnění reprodukční funkce, mohla by porodit dítě jako muž a přitom by se nemohla stát jeho matkou ve smyslu § 775 občanského zákoníku, což je podle NSS v rozporu nejen s popsaným základním principem českého rodinného práva, ale i dalšími právními instituty ochrany a podpory mateřství, např. v pracovním a sociálním právu. Ochrana „tradiční“ rodiny je legitimní cíl pro omezení jiných základních práv, byť jde o dobově a kulturně podmíněný termín. Podle NSS jde především „o základní přirozený atribut rodičovství, zejména mateřství, resp. o korespondující právo dosud nenarozeného dítěte, aby je porodila žena, která se tak stane jeho matkou. To, v jaké rodině (zda v původní, ,tradiční' či jiné) pak bude vyrůstat a jaké budou právní vztahy mezi členy takové rodiny, mezi dítětem a jeho ,sociálními' rodiči, je již úplně jiný příběh“.