69. Za § 17 se vkládají nové § 17a až 17f, které znějí:
„§ 17a
(1) Předseda kárného senátu může po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení vyzvat kárně obviněného, aby označil skutečnosti, které považuje za nesporné. Pokud se kárně obviněný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení návrhu na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce změnit. Toto vyjádření může za kárně obviněného učinit i jeho obhájce, a to i když se ústní jednání koná v nepřítomnosti kárně obviněného.
(2) Kárný senát může rozhodnout o upuštění od dokazování skutečností, které navrhovatel a kárně obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.
(3) Předseda kárného senátu vyslechne kárně obviněného a provede další potřebné důkazy. Kárně obviněný má právo výpověď odepřít.
Za důkaz může sloužit i to, co bylo získáno pro účely řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci a v jeho průběhu.
(1) Protokol o hlasování o rozhodnutí soudu může sloužit za důkaz, pokud byl protokol pořízen o hlasování kárně obviněného a pokud kárný soud před zahájením kárného řízení nebo v jeho průběhu rozhodl o zpřístupnění protokolu o hlasování.
(2) Kárný soud rozhodne v kárném řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování, dospěl-li k závěru, že zpřístupnění může přispět k objasnění rozhodných skutečností.
(3) Může-li protokol o hlasování sloužit za důkaz,
a) kárný soud, kárně obviněný, jeho obhájce a navrhovatel smí protokol otevřít, nahlédnout do něj a činit z něj výpisy a opisy a
b) není v kárném řízení nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které došlo k hlasování o rozhodnutí soudu.
(4) Ten, kdo protokol otevřel, jej po nahlédnutí opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem.
Po skončení dokazování se k věci může vyjádřit navrhovatel, obhájce a kárně obviněný. Kárně obviněnému vždy patří poslední slovo.
(1) Má-li předseda kárného senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že je vhodné sjednání dohody o vině a kárném opatření, poučí kárně obviněného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí jeho stanovisko a stanovisko navrhovatele. Dohoda musí mít náležitosti podle § 9a odst. 1 a při jejím sjednávání se postupuje podle § 9a odst. 2 až 4.
(2) Vyjádří-li se navrhovatel i kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu ústní jednání na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, jednání odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a kárném opatření může podat i navrhovatel a kárně obviněný; předseda kárného senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.
(3) Došlo-li k sjednání dohody o vině a kárném opatření, pokračuje se v ústním jednání; přitom se postupuje podle § 17 odst. 2 a § 17f. Pokud k sjednání dohody o vině a kárném opatření nedošlo nebo kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, pokračuje se v ústním jednání na podkladě původního návrhu; v dalším řízení se k sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží.
(1) Po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, nebo po přednesení návrhu na schválení takové dohody podaného po zahájení kárného řízení vyzve předseda kárného senátu kárně obviněného, aby se k návrhu vyjádřil, a dotáže se jej, zda
a) prohlášení o tom, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření, učinil dobrovolně a bez nátlaku a
b) jsou mu známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a kárném opatření, zejména že nebude prováděno dokazování a že se vzdává práva podat odvolání proti rozhodnutí, kterým by kárný senát prohlášení o vině a kárném opatření schválil, s výjimkou případu, kdy takové rozhodnutí kárného senátu není v souladu s dohodou o vině a kárném opatření, jejíž znění bylo kárnému soudu předloženo, nebo kdy při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení došlo k závažnému porušení práv kárně obviněného.
(2) Dokazování kárný senát neprovádí, nejde-li o dokazování za účelem zjištění splnění podmínek schválení dohody o vině a kárném opatření. Považuje-li to za potřebné, může vyslechnout kárně obviněného a opatřit potřebná vysvětlení.“.