(1) Zahraniční správce nevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státě může v České republice spravovat nevýkonný úvěr nebo přijímat peněžní prostředky od dlužníka, je-li k výkonu těchto činností oprávněn na základě povolení, které mu bylo uděleno orgánem dohledu jeho domovského členského státu.