Zbrojní oprávnění

Druhy zbrojního oprávnění

Podmínky zbrojního oprávnění
Zdravotní způsobilost

Pozastavení, odnětí a zánik zbrojního oprávnění

Organizace zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek, zapsaná zkoušková střelnice a zkušební komisař

(1) Zbrojní oprávnění je obecné nebo rozšířené. Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vyžaduje od fyzické osoby zbrojní oprávnění a nestanoví-li, že se musí jednat o rozšířené zbrojní oprávnění, postačuje obecné zbrojní oprávnění.

a) pro výkon činnosti zkušebního komisaře,

b) pro výkon činnosti hlavního zbrojíře držitele zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL3,

c) pro skryté nošení zbraně podléhající registraci a

d) u osob, které plní některé úkoly držitele zbrojní licence a o kterých tak stanoví § 90.

(2) Součástí rozšířeného zbrojního oprávnění je rovněž obecné zbrojní oprávnění. Rozšířené zbrojní oprávnění je podle tohoto zákona vyžadováno

b) občanem členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy,

c) rodinným příslušníkem občana členského státu, kterému byla vydána pobytová karta, karta trvalého pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu,

d) cizincem, kterému byl na území České republiky povolen trvalý pobyt a přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky, nebo cizincem, kterému bylo takové právní postavení přiznáno na území jiného členského státu a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky,

e) rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmenu d), kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nebo

f) osobou, které byl Českou republikou udělen azyl.

b) dosáhla stanoveného věku,

a) má místo pobytu na území České republiky,

a) občanem členského státu,

f) je odborně způsobilá.

(1) Zbrojní oprávnění vydá krajské ředitelství policie žadateli, který splňuje podmínky pro vydání a držení zbrojního oprávnění příslušného druhu (dále jen „podmínky zbrojního oprávnění“). Podmínky zbrojního oprávnění splňuje fyzická osoba, která

(2) Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti zamítnout žádost o vydání zbrojního oprávnění i v případě, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, jestliže je žadatelem cizinec, který není

e) je bezúhonná a spolehlivá a

c) je plně svéprávná, nejde-li o vydání zbrojního oprávnění podle § 14 odst. 1 písm. a),

d) je zdravotně způsobilá,

(2) V případě osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) musí být k žádosti o vydání zbrojního oprávnění přiložen písemný souhlas jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka a příslušné střední školy nebo spolku.

2. členem spolku, který se zabývá sportovně-střeleckou nebo obdobnou zájmovou činností, a je držitelem zbrojní licence,

1. žákem střední školy v oboru zahrnujícím výuku myslivosti, puškařství, sportovní střelby, v bezpečnostně-právní oblasti nebo vojenství anebo v obdobném oboru, jehož součástí je nakládání se zbraněmi, nebo střední školy, která mu zajišťuje sportovně-střeleckou nebo obdobnou zájmovou činnost v době mimo vyučování, nebo

(1) Zbrojní oprávnění lze vydat fyzické osobě, která

c) dosáhla věku 21 let, pokud jde o rozšířené zbrojní oprávnění.

b) je zletilá, pokud jde o obecné zbrojní oprávnění, nebo

a) dosáhla věku 15 let, pokud jde o obecné zbrojní oprávnění a žadatel je

(1) Zdravotně způsobilý není ten, jehož způsobilost bezpečně nakládat se zbraní nebo střelivem je vyloučena nebo omezena v důsledku stanovené nemoci, vady nebo stavu anebo stanoví-li tak § 16.

(3) Osoba, u níž se zjišťuje splnění podmínek zbrojního oprávnění, předkládá krajskému ředitelství policie lékařský posudek k ověření její zdravotní způsobilosti jako přílohu žádosti o vydání zbrojního oprávnění a vždy nejpozději ke dni uplynutí platnosti předchozího lékařského posudku.

(2) Splnění podmínky zdravotní způsobilosti musí vyplývat ze závěru lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky a v případech uvedených v § 16 také ze závěru znaleckého posudku. Lékařský posudek se vydává s dobou platnosti 5 let, nejsou-li s ohledem na výhled aktuálně zjištěného zdravotního stavu dány podmínky pro vydání lékařského posudku s dobou platnosti kratší.

(5) Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství; u žadatelů uvedených v § 14 odst. 1 písm. a) jej může dále vydat registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Nemůže-li takový poskytovatel zdravotních služeb lékařský posudek vydat nebo je-li podezření, že se posuzovaná osoba snaží ovlivnit nestrannost zjištění své zdravotní způsobilosti, anebo nelze-li její zdravotní způsobilost zjistit jiným způsobem, krajské ředitelství policie usnesením určí poskytovatele zdravotních služeb, který lékařský posudek vydá.

(6) Vláda stanoví nařízením seznam nemocí, vad nebo stavů, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost, a náležitosti lékařského posudku.

(4) Krajské ředitelství policie požádá v případě pochybností o trvání zdravotní způsobilosti držitele zbrojního oprávnění poskytovatele zdravotních služeb o vydání mimořádného lékařského posudku; krajské ředitelství policie současně držitele zbrojního oprávnění vyzve, aby se k lékařské prohlídce dostavil ve lhůtě, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů.

a) u níž bylo v minulosti zastaveno trestní stíhání nebo řízení o odpovědnosti za přestupek pro nepříčetnost, nebo

(2) Obdobně jako podle odstavce 1 se posuzuje zdravotní způsobilost osoby,

(1) Zdravotně způsobilou není osoba, které bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence. Osoba, u níž bylo upuštěno od výkonu ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, nebo osoba, která byla z ochranného léčení nebo ze zabezpečovací detence propuštěna, prokazuje svou zdravotní způsobilost podle § 15 odst. 2 předložením lékařského posudku a znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví odpovídajícího důvodům, pro které byly ochranné léčení nebo zabezpečovací detence uloženy.

b) která je nebo byla hospitalizována ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb bez svého souhlasu podle zákona o zdravotních službách z důvodu, že ohrožovala bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jevila známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpěla; poskytovatel zdravotních služeb, u kterého je nebo byla taková osoba hospitalizována, nebo soud, jemuž byla hospitalizace takové osoby oznámena, sdělí bez zbytečného odkladu krajskému ředitelství policie na jeho žádost údaje o takové osobě a důvod a datum zahájení a ukončení její hospitalizace.

(2) Lékař uvedený v odstavci 1 je povinen ověřit, zda je daná osoba držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem, a to prostřednictvím informačního systému veřejné správy vedeného podle jiného právního předpisu¹²) nebo centrálního registru zbraní anebo dotazem u krajského ředitelství policie; tato skutečnost musí být lékaři sdělena bez zbytečného odkladu.

(1) Ošetřující lékař, který zjistí, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost, je povinen tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu policii, pokud je tento pacient držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem.

b) úmyslný trestný čin neuvedený v písmenu a), pokud byl za jeho spáchání fyzické osobě uložen

a) trestný čin, za jehož spáchání trestní zákoník umožňuje uložení výjimečného trestu,

b) 15 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 10 let,

c) 10 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu nižší než 10 let.

(1) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za

(4) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle jiného právního předpisu, ani k jiným případům, v nichž nastává účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

(3) Za bezúhonného se dále nepovažuje ten, kdo byl v cizině pravomocně odsouzen za čin, jehož znaky odpovídají znakům některého z trestných činů uvedených v odstavci 1. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně.

1. trest odnětí svobody převyšující 5 let a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 20 let,

2. trest odnětí svobody převyšující 2 roky a nepřevyšující 5 let a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 10 let,

3. trest odnětí svobody nepřevyšující 2 roky a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 5 let,

4. trest odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen nebo podmíněně odložen s dohledem, a neuplynuly alespoň 3 roky od uplynutí zkušební doby, bylo-li rozhodnuto, že se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo má-li se za to, že se osvědčil, nebo

5. jiný trest než trest odnětí svobody a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynuly alespoň 3 roky, nebo

(2) Byl-li úmyslný trestný čin spáchán násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, doba, po kterou se osoba nepovažuje za bezúhonnou, činí

a) 30 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 20 let,

c) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, jestliže neuplynuly alespoň 3 roky od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí nebo uplynutí zkušební doby, bylo-li rozhodnuto, že se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo má-li se za to, že se osvědčil.

8. proti majetku,

a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou

b) u něhož bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, dopustil-li se úmyslného trestného činu nebo trestného činu spáchaného z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, pokud od pravomocného rozhodnutí o osvědčení nebo od okamžiku, od kterého se má za to, že se osvědčil, neuplynuly alespoň 3 roky,

c) kdo nadměrně požívá alkohol nebo zneužívá jiné návykové látky,

d) kdo byl v posledních 3 letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než 1 přestupku nebo jednání, které má znaky takového přestupku, pokud jej je třeba s ohledem na povahu činů, jimiž byly takové přestupky nebo jednání spáchány, považovat za vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost, a jde-li o přestupek

e) komu byl pravomocně uložen správní trest zákazu činnosti související s nakládáním se zbraněmi nebo střelivem, a to po dobu, na kterou je tento zákaz uložen.

1. bylo pravomocně podmíněně zastaveno a od pravomocného rozhodnutí o tom, že se obviněný osvědčil, nebo od okamžiku, od kterého se má za to, že se osvědčil, neuplynuly alespoň 3 roky, nebo

2. v posledních 3 letech skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání, rozhodnutím o odstoupení od trestního stíhání mladistvého, rozhodnutím o upuštění od potrestání nebo upuštění od potrestání s dohledem,

1. na úseku nakládání se zbraněmi a střelivem,

10. spáchaný neoprávněným nošením stejnokroje policie, Vězeňské služby České republiky, ozbrojených sil nebo Vojenské policie, neoprávněným nošením součástí jejich stejnokroje nebo neoprávněným užitím jejich vnějšího označení, nebo

2. na úseku nakládání s municí,

3. na úseku pyrotechnického průzkumu,

4. na úseku nakládání s výbušninami,

5. na úseku ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek nebo na úseku provozu na pozemních komunikacích, spáchaného tím, že pachatel po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky vykonával činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo tím, že se odmítl podrobit orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření,

6. proti veřejnému pořádku,

7. proti občanskému soužití,

9. neoprávněného lovu zvěře podle zákona o myslivosti, nebo

c) v praktické části zkoušky dosáhne při střelbě na kruhový terč o průměru 500 mm na vzdálenost 10 m z 5 výstřelů krátkou kulovou zbraní a na vzdálenost 25 m z 5 výstřelů dlouhou kulovou zbraní v čase nejvýše 5 minut alespoň celkem

b) v praktické části zkoušky při manipulaci se zbraní a se střelivem a při střelbě neohrozí nebo by v praxi neohrozil bezpečnost osob a současně v předepsaném rozsahu prokáže znalosti, schopnosti a dovednosti v oblasti postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem a

a) teoretické části konané formou písemného testu, při němž žadatel o vydání zbrojního oprávnění prokazuje znalosti právních předpisů z oblasti nakládání se zbraněmi a střelivem, ověřování střelných zbraní a střeliva, trestněprávních aspektů nakládání se zbraněmi a střelivem, nauky o zbraních a střelivu, zásad bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem a ze zdravotnického minima, a

b) praktické části, při níž žadatel o vydání zbrojního oprávnění prokazuje znalosti, schopnosti a dovednosti v oblasti postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem a střelby na terč.

a) v teoretické části v čase nejdéle 40 minut správně zodpoví z 30 testových otázek alespoň 26 testových otázek, jde-li o žadatele o obecné zbrojní oprávnění, nebo alespoň 28 testových otázek, jde-li o žadatele o rozšířené zbrojní oprávnění,

(3) Žadatel při zkoušce odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušce prokáže, že je odborně způsobilý, pokud

(2) Žadatel o vydání zbrojního oprávnění je povinen zkoušku odborné způsobilosti a komisionální zkoušku vykonat osobně. Využití tlumočníka, podpůrce nebo obdobné osoby při vykonání teoretické nebo praktické části zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky se nepřipouští.

2. 8 zásahů, jde-li o žadatele o rozšířené zbrojní oprávnění.

1. 6 zásahů, jde-li o žadatele o obecné zbrojní oprávnění, nebo

(1) Odborná způsobilost žadatele o vydání zbrojního oprávnění se ověřuje zkouškou odborné způsobilosti nebo komisionální zkouškou, které se skládají z

c) zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník, spolek nebo střední škola odvolá svůj souhlas s vydáním zbrojního oprávnění nezletilé osobě.

(1) Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti zbrojní oprávnění pozastavit na dobu, po kterou

b) se držitel zbrojního oprávnění považuje za zdravotně nezpůsobilého, nebo

a) je u držitele zbrojního oprávnění dán důvod pro zajištění zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny,

(2) Vydání rozhodnutí o pozastavení zbrojního oprávnění může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení zbrojního oprávnění nemá odkladný účinek.

a) je držitel zbrojního oprávnění podle závěru lékařského posudku zdravotně nezpůsobilý k nakládání se zbraněmi a střelivem, nebo

b) se držitel zbrojního oprávnění bez vážného důvodu ve lhůtě stanovené krajským ředitelstvím policie nedostaví k poskytovateli zdravotních služeb, kterého mu určí krajské ředitelství policie, nebo se takové lékařské prohlídce nepodrobí.

(2) Zbrojní oprávnění krajské ředitelství policie odejme z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti jeho držitele, pokud

(1) Krajské ředitelství policie odejme zbrojní oprávnění, jestliže jeho držitel přestal splňovat podmínku zbrojního oprávnění uvedenou v § 13 odst. 1 písm. a), c) nebo e).

(3) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojního oprávnění nemá odkladný účinek.

a) následujícím po dni, ve kterém se jej jeho držitel vzdá,

d) nabytí právní moci rozhodnutí o uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence jeho držiteli.

c) nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odnětí, nebo

b) smrti jeho držitele nebo nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení jeho držitele za mrtvého,

(5) Komisionální zkouška se koná na střelnici provozované vyňatou veřejnoprávní institucí. Ve výjimečných případech, nemůže-li být komisionální zkouška z kapacitních důvodů konána podle věty první, může Policejní prezidium zajistit konání komisionální zkoušky na zapsané zkouškové střelnici; při tom postupuje obdobně podle odstavce 2.

Organizace zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek

a) zkoušku odborné způsobilosti, kterou je oprávněn jednou opakovat, nebo

b) komisionální zkoušku.

(4) Termín a místo konání komisionální zkoušky určuje Policejní prezidium, a to zpravidla tak, aby byl určen jeden termín komisionální zkoušky alespoň každých 60 dnů.

(1) Splňuje-li žadatel o vydání zbrojního oprávnění podmínky zbrojního oprávnění, s výjimkou odborné způsobilosti, krajské ředitelství policie zapíše do centrálního registru zbraní, že je žadatel oprávněn prokázat odbornou způsobilost, a současně jej o této skutečnosti bez zbytečného odkladu vyrozumí.

(2) Žadatel o vydání zbrojního oprávnění může odbornou způsobilost prokázat tak, že do 12 měsíců ode dne zápisu skutečnosti uvedené v odstavci 1 do centrálního registru zbraní úspěšně složí

(3) Komisionální zkoušku může vykonat žadatel o vydání zbrojního oprávnění, který neuspěl ani při opakované zkoušce odborné způsobilosti, pokud alespoň jednou uspěl v teoretické části zkoušky odborné způsobilosti. Žadatel se na komisionální zkoušku přihlašuje prostřednictvím krajského ředitelství policie.

(4) Ode dne zápisu skutečnosti uvedené v odstavci 1 do centrálního registru zbraní do dne, kdy žadatel o vydání zbrojního oprávnění úspěšně složí zkoušku odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušku, neuspěje u komisionální zkoušky nebo uplyne lhůta uvedená v odstavci 2, se řízení o žádosti o vydání zbrojního oprávnění považuje za přerušené.

(1) Zkouška odborné způsobilosti se koná na střelnici zapsané v seznamu střelnic, na nichž lze konat zkoušku odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušku (dále jen „zapsaná zkoušková střelnice“). Žadatel o vydání zbrojního oprávnění se na konkrétní termín zkoušky odborné způsobilosti přihlašuje u provozovatele zapsané zkouškové střelnice. Žadatel o vydání zbrojního oprávnění může být současně přihlášen pouze na 1 termín zkoušky odborné způsobilosti.

(2) Krajské ředitelství policie zapíše po dohodě s provozovatelem zapsané zkouškové střelnice termíny zkoušek odborné způsobilosti, které se na této střelnici budou konat, do centrálního registru zbraní, a to zpravidla tak, aby se termínu mohlo zúčastnit alespoň 10 a nejvýše 20 žadatelů o vydání zbrojního oprávnění.

(3) Provozovatel zapsané zkouškové střelnice vyznačí k termínu zkoušky odborné způsobilosti zapsanému do centrálního registru zbraní žadatele, kteří se u něj ke zkoušce odborné způsobilosti přihlásili a kteří jsou oprávněni zkoušku odborné způsobilosti vykonat.

c) výši odměny zkušebního komisaře za provedení zkoušky odborné způsobilosti a za účast ve zkušební komisi a

(1) Zkoušku odborné způsobilosti vykonává žadatel o vydání zbrojního oprávnění před zkušebním komisařem, kterého určí krajské ředitelství policie. Krajské ředitelství policie umožňuje provádět zkoušky odborné způsobilosti rovnoměrně všem zkušebním komisařům oprávněným v příslušném kraji činnost zkušebního komisaře vykonávat.

(2) Za odbornou úroveň provedení zkoušky odborné způsobilosti odpovídá zkušební komisař.

(3) Komisionální zkouška se vykonává před tříčlennou zkušební komisí určenou Policejním prezidiem z osob uvedených v seznamu odborných osob oprávněných provádět komisionální zkoušku. Seznam odborných osob oprávněných provádět komisionální zkoušku vede pro potřeby organizace komisionálních zkoušek ministerstvo, které do něj zapíše zástupce ministerstva, Policejního prezidia a krajského ředitelství policie a zkušební komisaře.

(4) Zkouška odborné způsobilosti a komisionální zkouška jsou neveřejné.

(1) Ministerstvo zpracovává soubor otázek, z nichž jsou sestavovány písemné testy pro zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, a s vyznačením správných odpovědí jej zveřejňuje na svých internetových stránkách.

(2) Ministerstvo sestavuje a zajišťuje vydání písemných testů pro zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky. Písemné testy ministerstvo předává Policejnímu prezidiu a krajskému ředitelství policie.

(3) Písemné testy smí být použity pouze pro provedení teoretické části zkoušky odborné způsobilosti nebo teoretické části komisionální zkoušky.

(4) Písemné testy v listinné podobě předává na místě konání zkoušky odborné způsobilosti krajské ředitelství policie zkušebnímu komisaři, a to na dobu provádění teoretické části zkoušky odborné způsobilosti.

(1) Krajské ředitelství policie vykonává dozor nad průběhem zkoušky odborné způsobilosti a nad postupem osob zúčastněných na jejím konání.

(2) O průběhu praktické části každé zkoušky odborné způsobilosti pořizuje krajské ředitelství policie zvukový a obrazový záznam, který je součástí protokolu o vykonání dozoru.

(3) Dozor nad průběhem komisionální zkoušky vykonává ministerstvo nebo Policejní prezidium.

(4) Orgán provádějící dozor před začátkem zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky osobám zúčastněným na jejich konání oznámí ústně zahájení výkonu dozoru a na požádání prokáže oprávnění dozor vykonávat.

(1) Žadatel o vydání zbrojního oprávnění, který neuspěl u zkoušky odborné způsobilosti, je proti jejímu průběhu nebo výsledku oprávněn vznést protest. Zkušební komisař je povinen při oznámení takového výsledku zkoušky odborné způsobilosti žadatele o možnosti vznést protest poučit.

(2) Protest se vznáší na místě konání zkoušky odborné způsobilosti u krajského ředitelství policie, které provádí dozor nad jejím průběhem, a to ihned po oznámení výsledku zkoušky odborné způsobilosti a poučení o možnosti jej vznést; na později vznesený protest nelze brát zřetel. Žadatel musí současně uvést nedostatky, které v průběhu nebo na výsledku zkoušky spatřuje a na jejichž základě protest vznáší.

(3) Krajské ředitelství policie, které provádí dozor nad průběhem zkoušky odborné způsobilosti, protest na místě přezkoumá z hlediska souladu průběhu zkoušky s tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, a shledá-li jej důvodným, umožní žadateli o vydání zbrojního oprávnění opakování příslušné části zkoušky odborné způsobilosti.

(4) Protest, vyjádření zkušebního komisaře k protestu a způsob vyřízení protestu krajské ředitelství policie uvede v protokolu o provedení dozoru.

(1) Zkušební komisař vyhotovuje o výsledcích zkoušky odborné způsobilosti záznam, ve kterém uvede hodnocení žadatele o vydání zbrojního oprávnění v jednotlivých částech zkoušky odborné způsobilosti a jeho celkové hodnocení. Krajské ředitelství policie zapíše výsledky zkoušky odborné způsobilosti na základě záznamu uvedeného ve větě první bez zbytečného odkladu do centrálního registru zbraní.

(2) Předseda zkušební komise vyhotovuje o výsledcích komisionální zkoušky záznam, ve kterém uvede hodnocení žadatele o vydání zbrojního oprávnění v jednotlivých částech komisionální zkoušky a jeho celkové hodnocení. Policejní prezidium zapíše výsledky komisionální zkoušky na základě záznamu uvedeného ve větě první bez zbytečného odkladu do centrálního registru zbraní.

(1) Odměnu zkušebního komisaře za provedení zkoušky odborné způsobilosti a za jeho účast u komisionální zkoušky a náklady střelnice, na níž se koná komisionální zkouška, hradí policie. Náklady na využití zapsané zkouškové střelnice, na níž se koná zkouška odborné způsobilosti, hradí žadatel.

(2) Zkušební komisař nebo člen zkušební komise v souvislosti s konáním zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky nebo střelnice v souvislosti s konáním komisionální zkoušky nemohou vyžadovat jiné úhrady než úhrady stanovené nařízením vlády vydaným podle § 32.

(1) Vláda stanoví nařízením

(2) Vláda nařízením dále stanoví organizační a zkušební řád zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, ve kterém upraví zejména

a) pravidla určování zkušebních komisařů na zkoušky odborné způsobilosti, a to tak, aby byla zajištěna nezávislost průběhu zkoušek a rovnoměrnost určování jednotlivých zkušebních komisařů,

b) vzor záznamu o výsledcích zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky,

d) nejvyšší možnou výši a obsahové vymezení uplatnitelných nákladů zapsané zkouškové střelnice, na níž se koná komisionální zkouška.

a) způsob a rozsah prokázání znalostí, schopností a dovedností v oblasti postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem při praktické části zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky,

b) druhy a typy zbraní, které lze použít pro praktickou část zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, a

c) způsob provedení střelby na terč v praktické části zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky.

Zapsaná zkoušková střelnice

(1) Krajské ředitelství policie přizná na žádost provozovatele střelnice právo provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnici, pokud

(2) Provozovatel zapsané zkouškové střelnice je povinen vytvářet podmínky pro zajištění zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, a to včetně zabezpečení nezbytného materiálu, pomůcek, zbraní a střeliva.

(3) Krajské ředitelství policie odejme právo provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnici, pokud

(4) Pokud krajské ředitelství policie rozhodne o odnětí práva provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnici, vyrozumí o tom bez zbytečného odkladu žadatele, kteří jsou na zkoušku odborné způsobilosti na takové střelnici přihlášeni a byli jejím provozovatelem vyznačeni v centrálním registru zbraní.

(5) Vláda stanoví nařízením technické požadavky a požadavky na vybavenost zapsané zkouškové střelnice za účelem zajištění průběhu zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek.

a) provozovatelem střelnice je držitel zbrojní licence nebo nevyňatá veřejnoprávní instituce,

b) střelnice splňuje technické požadavky a požadavky na vybavenost za účelem zajištění průběhu zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek a

c) v posledních 5 letech nebylo vůči stejnému provozovateli rozhodnuto o odnětí práva provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnici z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. c).

a) se změní provozovatel střelnice,

b) střelnice přestane splňovat podmínky uvedené v odstavci 1, nebo

c) provozovatel střelnice opakovaně neumožní uskutečnění zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky v termínu zapsaném do centrálního registru zbraní, nevytváří podmínky pro zajištění takové zkoušky v souladu s odstavcem 2 nebo znemožňuje dosažení jejich účelu.

b) řízení o odvolání zkušebního komisaře, nebo

a) pozastavení jeho zbrojního oprávnění,

c) organizační a zkušební řád zkoušky zkušebního komisaře.

c) následujícím po dni, kdy se zkušební komisař oprávnění vykonávat činnost zkušebního komisaře vzdá.

b) při pohovoru a při ověření praktických znalostí, schopností a dovedností neohrozí nebo by v praxi neohrozil bezpečnost osob a prokáže v dostatečném rozsahu stanovené znalosti, schopnosti a dovednosti.

a) požadavky na obsah písemných testů podle odstavce 3 písm. a),

b) způsob prokázání znalostí, schopností a dovedností v oblastech, které jsou předmětem činnosti zkušebního komisaře, a

a) dosáhl věku 30 let,

b) prokázal odbornou způsobilost úspěšným složením zkoušky vykonané před komisí jmenovanou ministerstvem ze zástupců ministerstva a policie (dále jen „zkouška zkušebního komisaře“),

c) je po dobu nejméně 3 let držitelem rozšířeného zbrojního oprávnění,

d) má alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou a

e) nebyl v posledních 5 letech odvolán z funkce zkušebního komisaře z důvodu uvedeného v § 36 odst. 2 písm. a) nebo b) anebo u něj v posledních 5 letech ministerstvo takové důvody pro odvolání neshledalo.

a) písemného testu zaměřeného na ověření znalostí právních předpisů z oblasti nakládání se zbraněmi a střelivem, ověřování střelných zbraní a střeliva, trestněprávních aspektů nakládání se zbraněmi a střelivem, nauky o zbraních a střelivu, zásad bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem a ze zdravotnického minima,

b) pohovoru zaměřeného na ověření znalostí, schopností a dovedností z oblastí uvedených v písmenu a) a

c) ověření praktických znalostí, schopností a dovedností nezbytných pro zajišťování průběhu praktické části zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního oprávnění.

a) v písemném testu v čase nejdéle 60 minut správně zodpoví alespoň 57 z 60 testových otázek a

(1) Ministerstvo rozhodne o jmenování žadatele zkušebním komisařem na dobu 5 let, pokud žadatel

(2) Žadatel o jmenování zkušebním komisařem je oprávněn složit zkoušku zkušebního komisaře nejpozději do 12 měsíců ode dne podání žádosti ministerstvu. Zkoušku zkušebního komisaře je žadatel, který u zkoušky zkušebního komisaře neuspěl, oprávněn v této lhůtě jednou opakovat.

(3) Zkouška zkušebního komisaře se skládá z

(4) Žadatel je povinen zkoušku zkušebního komisaře vykonat osobně. Využití tlumočníka, podpůrce nebo obdobné osoby při vykonání písemného testu, pohovoru nebo při ověření praktických znalostí žadatele se nepřipouští.

(5) Žadatel o jmenování zkušebním komisařem úspěšně složí zkoušku zkušebního komisaře, pokud

(6) Ministerstvo zpracovává soubor otázek, z nichž jsou sestavovány písemné testy pro zkoušky zkušebního komisaře, a s vyznačením správných odpovědí jej zveřejňuje na svých internetových stránkách.

(1) Ministerstvo zapíše jmenovaného zkušebního komisaře do centrálního registru zbraní a vyznačí kraj, v němž může zkušební komisař provádět zkoušky odborné způsobilosti. Krajem podle věty první je kraj, v němž má zkušební komisař místo pobytu; ministerstvo vyznačí na žádost zkušebního komisaře namísto tohoto kraje jiný kraj, pokud s tím vyjádří souhlas místně příslušná krajská ředitelství policie.

(7) Vláda stanoví nařízením

(2) Je-li to nezbytné pro zajištění konání zkoušky odborné způsobilosti, ministerstvo určí na základě dožádání krajského ředitelství policie zkušebního komisaře zapsaného podle odstavce 1 pro jiný kraj.

(1) Zkušební komisař nesmí vykonávat svou činnost po dobu

(2) Ministerstvo odvolá zkušebního komisaře, který

(3) Oprávnění vykonávat činnost zkušebního komisaře zaniká dnem

(4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

Zkušební komisař

b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je zkušební komisař odvolán, nebo

a) zániku zbrojního oprávnění zkušebního komisaře,

c) přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování zkušebním komisařem.

b) opakovaně znemožňuje dosažení účelu zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky, nebo

a) závažným způsobem nebo opakovaně poruší své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo právním předpisem vydaným k jeho provedení,

c) svého zařazení k plnění úkolů podle tohoto zákona při výkonu působnosti krajského ředitelství policie, Policejního prezidia nebo ministerstva.